Lucas 9
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT
1 Jesús yaa'ví yā ndu'u ndiichúúví discípulos yeⁿ'é yā ní ca'a yā poder. Ní caⁿ'a yā chí tun'dáa yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní diíⁿ yā chí nduūvā yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíitā.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Ní Jesús dichó'o yā discípulos chí caaⁿ'maⁿ yā nduudu n'dai yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ní diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíitā.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Ní caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ candɛ́ɛ nī cuaaⁿ cyúúní. Nguɛ́ɛ́ ndúú in'daacuú, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú morral, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú pan ra, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuūmī ra, ndíí nguɛ́ɛ́ nduu candɛ́ɛ nī 'uūvī catecai.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 Ní 'āā tií nūuⁿ va'ai naachi ndaa nī 'cuɛɛtinée nī miiⁿ ní ndíí taachi ndaá nī ndíí taachi nan'dáa nī yeⁿ'e yaāⁿ miiⁿ.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 Ní naachi ndaa nī 'áámá yáāⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuaáⁿ yā ndís'tiī, tuu'mi ní nan'dáa nī yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ní n'dáádi nī yaācáā yeⁿ'e ca'a nī. Chuū ní 'áámá señal chi 'cuuⁿ'míⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā ti contra yeⁿ'é nī.
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Discípulos ican'dáa yā ní cheⁿ'é yā nuuⁿmáⁿ cuaaⁿ yáāⁿ s'eeⁿ ní nduu cuááⁿ ní ngaⁿ'a yā nduudu ngai yeⁿ'é Ndyuūs, nduudu chi nanguaⁿ'āī 'iiⁿ'yāⁿ. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiītā.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Ch'iindiveeⁿ rey Herodes tanducuéⁿ'ē chí Jesús miiⁿ idiíⁿ yā ní 'āā ntɛɛ déénu yā dɛ'ɛ̄ nadicadíínuuⁿ yā. Ní vɛ́ɛ́ 'uūvī vandiicádiinúúⁿ yā caati náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ní ngaⁿ'a yā chi Jesús chi Juan miiⁿ chí nduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Náⁿ'a yā ní ngaⁿ'a yā chi profeta Elías miiⁿ ní 'āā che'enaáⁿ yā. Náⁿ'a yā ní ngaⁿ'a yā chi 'áámá profeta chí n'díi yā ndíí yeⁿ'e tiempo chí 'āā 'naaⁿ nandúúchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Ní rey Herodes miiⁿ ní caⁿ'a yā: 'Úú caⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ chi 'chiītá daandu saⁿ'ā chi Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa. ¿Dú'ū chi saⁿ'ā miiⁿ chi ch'iindiveéⁿ tanducuéⁿ'ē yeⁿ'ē sa? 'Úú neⁿ'é cadiinúúⁿ ní neⁿ'é snaáⁿ sáⁿ'a 'cūū.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 Taachi discípulos ndaá yā naachí canee Jesús, tuu'mi ní caⁿ'a yā Jesús tanducuéⁿ'e chi diiⁿ yā. Cuayiivi ní Jesús cueⁿ'é yā ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā nííⁿnuúⁿ na yáāⁿ Betsaida ní cueⁿ'é yā cuɛɛti yeⁿ'ē yáāⁿ miiⁿya.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ cadíínuuⁿ yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ, cueⁿ'é yā n'dáa yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní Jesús 'cuuⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chí ngiita yā.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Taachí chi chiīnū, ndu'u chi ndiichúúví yā ndaá yā nanááⁿ Jesús ní caⁿ'a yā chii yā Jesús: Yaa'vi nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chí caⁿ'a yā cuaaⁿ yáāⁿ s'eeⁿ, ní cuaaⁿ yáāⁿ 'lííⁿ naachi snéé 'iiⁿ'yāⁿ ní vɛ́ɛ́ naachi 'cuɛɛtinée yā ní ndaaca yā chí che'e yā, ti nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ naachi snée yú.
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos: Ndís'tiī ní ca'a nī chi che'e yā. Discípulos ní caⁿ'a yā: 'Āā ntɛ́ɛ́ n'deēe yeⁿ'é 'nū vɛ́ɛ́ ti táá nyuⁿ'u nūuⁿ pan ndúúcū 'uūvī 'yaācā. Nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ 'nū cuái 'nū chi che'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'tíī.
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Miiⁿ ní snéé taanduu nyuⁿ'u mil saⁿ'ā. Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'á yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chí 'cuɛɛtɛ́ yā 'uūvī ngɛɛcu ndiichí yā 'aama 'áámá cuaaⁿ.
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 'Tíícā diíⁿ discípulos ní ch'ɛɛtɛ́ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ sta'á yā ndu'u nyuⁿ'u pan ndúúcū nduu 'uuví 'yaācā. Ní 'iicu n'diichí yā nanguuvi ní ca'á yā gracias Dendyuūs cáávā pan ndúúcū 'yaācā miiⁿ. Cuayiivi ní Jesús n'deé yā pan ndúúcū 'yaācā ní ca'a yā discípulos yeⁿ'e yā. Ch'iinu ní discípulos ca'a ntúuⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi che'e yā.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 Che'e nducyaaca yā ní chiituú 'iiⁿ'yāⁿ. Cuayiivi ní discípulos nan'gaáⁿ yā chí ningaavā ní chiituú tá ndiichuuvi 'cuɛɛ̄tɛ̄ɛ chí ningaāvā.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 'Áámá nguuvi taachí Jesús ndúúcū discípulos yeⁿ'é yā canée yā 'aama lado ní ngaⁿ'āngua'á yā, tuu'mi ní Jesús itiinguunéeⁿ yā discípulos: ¿Du'ū 'úú ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ?
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní n'guɛɛcútaⁿ'a yā: Náⁿ'a yā ní ngaⁿ'a yā chi díí Juan chi chɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ sa díí. Náⁿ'a yā ní ngaⁿ'a yā chi díí ní profeta Elías díí; ní náⁿ'a yā ní ngaⁿ'a ntuúⁿ yā chí díí ní 'aama profeta chi 'āā 'naaⁿ tiempo chi n'dii ní nnduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tinaⁿ'ā.
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī, tuu'mi, ¿du'ū 'úú ngaⁿ'a nī? Tuu'mi ní Simón Pedro nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā: N'diī chí Cristo yeⁿ'é Ndyuūs.
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Jesús chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi yā chuū mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ.
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā: Cánéé chí 'úú chí Saⁿ'ā chi Daiyá Ndyuūs n'deee n'dáí 'cueenú cuuvi ní 'íícú saⁿ'ā ndiicúū chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē yaācū ndúúcū chiiduú n'gɛɛtɛ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ndúúcū maestros yeⁿ'e ley ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā snaaⁿ yā 'úú chí Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs. Ní canéé chi 'caaⁿ'núⁿ yā 'úú. Ní 'úú nduuchí yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā ndii 'cuíínú 'iīnū nguuvi.
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Cuayiivi ní Jesús ngaⁿ'a yā ngii yā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ: Ndúútí chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e yā caⁿ'a yā nduucú, canéé chí cu'nééⁿ maáⁿ yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā, ní nguuvi nguuvi cuta'á yā cruz yeⁿ'e yā chí tan'dúúcā chi 'cueenu taaví yā cuuvi cucáávā 'úú ní caⁿ'a yā nduūcú.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 Caati nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'e cá yā nadanguáⁿ'ai yā vida yeⁿ'e maaⁿ yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū dindaí yā táámá vida yeⁿ'e yā nanááⁿ Ndyuūs. Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi dindaí yā vida yeⁿ'e yā cucáávā 'úú ndaāca yā táámá vida yeⁿ'é yā nanááⁿ Ndyuūs.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 ¿Dɛ'ɛ dichíí'vɛ̄ saⁿ'ā ndúúti chi diiⁿ sa ganar nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní diíⁿ sa chi dindaí sa vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ chi táámá vida yeⁿ'e yā ní idituuví sa maāⁿ vida yeⁿ'e sa?
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi cuuvi 'cuináaⁿ yā yeⁿ'ē 'úú nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū nduudu yeⁿ'é tuu'mi ní 'úú chi Saⁿ'a chi Daiya Dendyuūs cuuví 'cuinaáⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū taachi 'úú ndaá taama vmnéⁿ'ēe tan'dúúcā Rey ndúúcū poder yeⁿ'ē Chiidá ndúúcū poder yeⁿ'ē maáⁿ ní ndúúcū ángeles.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 'Úú ngaⁿ'a cuaacú ndúúcū ndís'tiī, chi vɛɛ náⁿ'a nī chi snee nī 'muuⁿ chi nguɛ́ɛ́ 'cuūvi nī taanduvɛ́ɛ́ ndíí snaaⁿ nī yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Ch'íínú nííⁿníⁿ nguuvi chí Jesús caⁿ'a yā nduudu 'cūū, Jesús cueⁿ'e yā ndúúcū Pedro, ndúúcū Juan ndúúcū Jacobo ní chɛɛ yā na yiīcū chí caaⁿ'maⁿngua'á yā.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Ní taachi Jesús ngaⁿ'angua'á yā, n̄'dááⁿ naaⁿ yā ní catecai yā nduuvī cuɛ́ɛ̄ ní ngii n'gaī.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Ní tuu'mí nūuⁿ che'enaāaⁿ na 'uuvi saⁿ'ā ndúúcū Jesús. Saⁿ'ā s'eeⁿ chiiⁿ Moisés ndúúcū profeta Elías chí 'āā 'naaⁿ tiempo chi n'dīi yā.
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 Nduu 'iinú yā ní na chidɛɛvɛ chi ngíí n'gai yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi snée yā. Ní ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē chí 'cuūvī Jesús ní 'cueenu taaví yā na yáāⁿ Jerusalén.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 N'dáá rá chí cyaadu Pedro ndúúcū Juan ndúúcū Jacobo nadacueéⁿ yā ní n'diichi yā chí ngíí n'gai naaⁿ Jesús ndúúcū saⁿ'ā s'eeⁿ chi canee ndúúcu yā.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Ní taachí Elías ndúúcū Moisés chivíi yā yeⁿ'e Jesús ní 'āā cuɛ́ɛ́ caⁿ'a yā, tuu'mi ní Pedro miiⁿ ní caⁿ'a yā chiī yā Jesús: N'dií Maestro, dɛ'ɛ chúúcā n'daācā yeⁿ'e yú chi 'cuɛɛtinée yú 'muuⁿ. Ní din'dái 'nū 'iīnū va'ai n'gaiyáā; 'áámá yeⁿ'e nī, 'áámá yeⁿ'ē Moisés, ni 'áámá yeⁿ'ē Elías. Pedro miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā dɛ'ɛ̄ chí ngaⁿ'a yā.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Ní neⁿ'e chi ngaⁿ'a Pedro miiⁿ ndaā 'áámá meēeⁿ ní sn'díī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'va'a yā chi ndaa meēeⁿ vmnaaⁿ yā.
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Tuu'mi ní ch'iindiveéⁿ yā 'áámá nduudu chí ngaⁿ'ā nguaaⁿ meēeⁿ: Sáⁿ'a 'cūū ní Daīyá chí neⁿ'e taaví. Cu'neeⁿ veéⁿ nī nducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'a sa.
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Ch'íínú ch'iindiveéⁿ yā nduūdū miiⁿ ní discípulos n'diichí yā chi Jesús miiⁿ caneé yā dámaaⁿ yā nduucú yā. Ní discípulos ch'ɛɛtinee 'diīiⁿ cheendí yā nguuvi s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ chii yā mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē chí n'diichi yā.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Táámá nguuvi cuayiivi, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nangua'á yā yeⁿ'e yiīcū miiⁿ ní nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ can'dáa yā na yáāⁿ ní cueⁿ'é yā chí ndaacá yā Jesús.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Tuu'mi ní 'áámá saⁿ'ā chi canéé ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'cái sa: N'dií Maestro di'cuíítūu n'diī chí snaaⁿ nī daiyá tí 'áámá n'dyáⁿ'ā daiyá.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 Ti 'áámá espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ ita'a saⁿ'ā ní ndááca naāaⁿ nn'gaī sa ní 'caí diitú sa ní ican'daā yáīⁿ cuaaⁿ cheendi sa ní n'deee n'dáí tiempo chi nééné taaⁿ idiiⁿ espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ ndúúcū sa ní nguɛ́ɛ́ ngii vii espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e sa.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 Ní 'āā diíⁿ 'cuíítuú discípulos yeⁿ'e nī chi divií yā espíritu miiⁿ yeⁿ'ē daiyá naati nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā.
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: Ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu nī ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú idiiⁿ n'daacá nī. ¿'Áá 'naaⁿ tiempo canéé chí cuneé ndúúcū ndis'tiī? ¿'Áá 'naaⁿ tiempo ní canéé chí cuchɛɛ́ ndúúcū ndis'tiī? Ní ngaⁿ'a yā ngii yā sáⁿ'ā miiⁿ: Cuchíi di nanaáⁿ ndúúcū daiya di.
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Taachí saⁿ'ā 'dííⁿ miiⁿ ndaa niiⁿnuúⁿ sá nanááⁿ Jesús miiⁿ, espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ miiⁿ chindɛɛ̄vɛ saⁿ'ā 'díí miiⁿ ní ch'ɛɛcundáā saⁿ'ā. Ní Jesús yaa'vinéeⁿ yā espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chí divíī yeⁿ'e saⁿ'a 'dííⁿ miiⁿ, ní nanduūvā yeⁿ'ē sa. Tuu'mi ní Jesús nca'á yā saⁿ'ā 'dííⁿ miiⁿ chiida sa.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ ngeⁿ'e yiinu yā yeⁿ'ē poder yeⁿ'e Dendyuūs chí ch'ɛɛtɛ n'dai. Ní taachi nducyaaca yā cheⁿ'e yiinu yā yeⁿ'e tanducueⁿ'ē chí diīⁿ Jesús miiⁿ, Jesús caⁿ'a yā.
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 Ní chii yā discípulos yeⁿ'e yā: 'Caandiveéⁿ nī n'daācā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē nduudu chi caaⁿ'máⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi naáⁿ nī yeⁿ'ē. 'Úú Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs 'úú ní 'iiⁿ'yāⁿ canee chí naca'a yā 'úú ta'ā 'iiⁿ'yāⁿ.
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Discípulos ní nguɛ́ɛ́ tuumicádiinuuⁿ yā nduudu chi ngaⁿ'a Jesús. Canúúⁿ n'de'ei nduudú 'cūū yeⁿ'e yā. Ní nguɛ́ɛ́ túúmícádiinuuⁿ yā. Ní 'va'á yā chi ntiinguuneeⁿ yā Jesús dɛ'ɛ̄ neⁿ'e caaⁿ'maⁿ nduudú 'cūū.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Tuu'mi ní discípulos yeⁿ'e yā tucá'a yā caⁿ'a yā ndúúcū vi'ī: ¿Du'ū ca chi ch'ɛɛtɛ ca nguaaⁿ s'uūúⁿ?
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Jesús tuumicadíínuuⁿ yā táácā chi discípulos nadicádiinuuⁿ yā na staava yeⁿ'e yā ní sta'á yā 'áámá saⁿ'ā 'lííⁿ ní s'neeⁿ yā saⁿ'ā nanáaⁿ yā.
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 Ní caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: 'Āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'cuaaⁿ yā saⁿ'ā 'lííⁿ 'cūū ndúúcū chi duuchí 'cuaáⁿ yā 'úú. 'Āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'cuaáⁿ yā 'úú 'cuaáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi dichó'o yā 'úú. 'Iiⁿ'yāⁿ chí ndiicuuⁿ ca yā nguaaⁿ ndis'tiī ní 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū, ní ch'ɛɛtɛ ca yā nguaaⁿ ndis'tiī.
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Tuu'mi ní Juan caⁿ'a yā chii yā Jesús: N'dií, Maestro, 'āā n'diichí 'nū 'áámá saⁿ'ā chi divíi sa espíritus yeⁿ'ē yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū chi duuchí nī; ní nguɛ́ɛ́ cuúⁿ 'nū ti nguɛ́ɛ́ canee sa ndúúcu yú.
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Jesús caⁿ'a yā chii yā Juan: 'Cuaáⁿ nī chi diiⁿ sa 'túúcā; ti 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā contra yeⁿ'e s'uūúⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ snée yā favor yeⁿ'ē yú.
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Taachi snuū ca'a nguuvi miiⁿ chí Jesús miiⁿ canéé chí caⁿ'á yā na va'ai chɛɛti nguuvi, Jesús 'āā deenú yā dɛ'ɛ̄ chi diíⁿ yā ní cueⁿ'e yā ndúúcū valor na yáāⁿ Jerusalén.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Ní dicho'ó yā na 'úúví saⁿ'ā vmnááⁿ yeⁿ'e yā. Saⁿ'ā s'eeⁿ ní cueⁿ'ē sa ní sndaā sa na 'áámá yáāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Samaria chi in'nuuⁿ sa nááchí 'cuɛɛtinée yā.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Ní 'iiⁿ'yāⁿ samaritanos nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ yā Jesús miiⁿ ti chicadiinuuⁿ yā chi Jesús caⁿ'a yā yáāⁿ Jerusalén.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Taachí discípulos yeⁿ'e yā n'giindiveéⁿ yā chuū, Jacobo ndúúcū Juan caⁿ'a yā: N'dií, Señor, ¿'áá neⁿ'e nī chí caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ yú chi cun'geēⁿ yaⁿ'ā yeⁿ'ē nanguuvi ní di'cuiīnú yú 'iiⁿ'yāⁿ 'muuⁿ tan'dúúcā chi diiⁿ profeta Elías miiⁿ tiempo chi chó'ōo caati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā 'cuaāⁿ yā s'uūúⁿ?
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ yaa'vineeⁿ yā Jacobo ndúúcū Juan ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā s'eeⁿ: Ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ tuumicádiinuuⁿ nī dɛ'ɛ espíritu yeⁿ'ē chi ngaⁿ'a nī.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 'Úú, ní Saⁿ'ā chi Daiyá Ndyuūs. 'Úú ní nguɛ́ɛ́ cúchií chí dindaí vida yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ naati chí nadinguaⁿ'aí vida yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Tuu'mi ní cho'ó yā yáāⁿ miiⁿ ní cueⁿ'e yā táámá yáāⁿ.
56 E seguiram para outro povoado.
57 Taachi snúuⁿ yā yúúní, 'áámá saⁿ'ā ní caⁿ'a sa chii sa Jesús miiⁿ: N'dií, Señor, caⁿ'á nduucú nī 'āā tií nūuⁿ naachi caⁿ'a nī.
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ: 'Yuunéē ni vɛ́ɛ́ yiivi yáává yeⁿ'e tī ní 'yaada ní vɛ́ɛ́ 'dɛ́ɛ́cɛ tī; naati 'úú, Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs, nguɛ́ɛ́ mar 'áámá cuaaⁿ naachi cundiītí tiíⁿ.
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Ní caⁿ'a yā chii yā 'áámá saⁿ'ā: Cuchíi nī nduucú. Ní saⁿ'ā miiⁿ ní caⁿ'a sa: N'diíⁿ Señor, tée nī lugar 'úú ti caⁿ'á 'cuūchí chiidá ní caⁿ'ā yú.
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Jesús caⁿ'a yā: Cu'neeⁿ dí 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā chi 'cuūchí yā tinaⁿ'ā yeⁿ'e yā ti 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi tan'dúúcā tinaⁿ'ā miiⁿ, 'tiicá yā. Dii ní cueⁿ'e di ní caaⁿ'maⁿ di nduudu yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'e naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Tuu'mi ní táámá saⁿ'ā caⁿ'a sa chii sa Jesús miiⁿ: N'dií, Señor, 'úú neⁿ'é caⁿ'á nduucú nī naati tée nī lugar 'úú ti caⁿ'á yaa'ví 'iiⁿ'yāⁿ chi snúuⁿ yā ndavaacú chi caⁿ'á ndúúcu nī.
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ: 'Āā du'ú nūuⁿ saⁿ'ā chi cuūndū tá'a sa na laatú ní 'cuíínu sa cuaaⁿ dáámí sá, nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ sa chi cuuvi sa caⁿ'a sa nduucú ní diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.