Lucas 8
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT
1 Cuayiivi miiⁿ, ní cheⁿ'e Jesús nuuⁿmáⁿ yáāⁿ n'gɛɛtɛ ndúúcū nuuⁿmáⁿ yáāⁿ 'lííⁿ ní ngaⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'e naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní ndu'u ndiichúúví apóstoles yeⁿ'e Jesús miiⁿ cueⁿ'e yā ndúúcu yā.
1 Pouco tempo depois, Jesus começou a percorrer as cidades e os povoados vizinhos, anunciando as boas-novas a respeito do reino de Deus. Iam com ele os Doze
2 'Tiicá ntúūⁿ n'duuvi n'daataá chi Jesús diíⁿ yā chi nanduūvā yeⁿ'e ca'ai yeⁿ'e yā ní chi diíⁿ yā chi nacan'dáā espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e náⁿ'ā n'daataa s'eeⁿ. Ní nguaaⁿ n'daataa s'eeⁿ canee María yeⁿ'e yáāⁿ Magdala. N'daata miiⁿ ní Jesús diíⁿ yā chi nán'daā ndɛɛ̄chɛ̄ espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'ē ta.
2 e também algumas mulheres que tinham sido curadas de espíritos impuros e enfermidades. Entre elas estavam Maria Madalena, de quem ele havia expulsado sete demônios;
3 Cueⁿ'e ntúūⁿ Juana chi n'daataa yeⁿ'e saⁿ'ā chi nguuvi Chuza chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sá yeⁿ'e cosas yeⁿ'e rey Herodes, ndúúcū táⁿ'ā Susana, ndúúcū 'yaaⁿ n'dáí ca n'daataá chí ca'a tá tuumī yeⁿ'ē tá ní cuaī tá 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ chi neⁿ'e Jesús.
3 Joana, esposa de Cuza, administrador de Herodes; Susana, e muitas outras que contribuíam com seus próprios recursos para o sustento de Jesus e seus discípulos.
4 Taachí nduuvidaama 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chi chiica yā yeⁿ'e 'yaaⁿ n'dai yáāⁿ tuu'mi ní ndaa yā nanááⁿ Jesús. Ní Jesús yaa'vi yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndúúcū 'áámá ejemplo tan'dúúcā 'áámá dendu'ū chi vɛ́ɛ́ iⁿ'yééⁿdi 'cūū. Ní caⁿ'a yā 'tíícā:
4 Certo dia, uma grande multidão, vinda de várias cidades, juntou-se para ouvir Jesus, e ele lhes contou uma parábola:
5 'Áámá saⁿ'ā chi cuūnū ndaata mííⁿ cuéⁿ'e sa cuūnū sa. Taachí chiīnū sa 'áámá duutu ndaata chiiya 'diituú cyúúní ní ch'iinca'a 'iiⁿ'yāⁿ ní 'yaada ní che'e tī.
5 “Um lavrador saiu para semear. Enquanto espalhava as sementes pelo campo, algumas caíram à beira do caminho, onde foram pisadas, e as aves vieram e as comeram.
6 Duutu ndaata ní chiiya naachi vɛ́ɛ́ n'deee n'dáí tuūu. Taachí can'daā, ní ti'i ti nguɛ́ɛ́ ya'ai yeⁿ'ē.
6 Outras caíram entre as pedras e começaram a crescer, mas as plantas logo murcharam por falta de umidade.
7 Duutu ndaata ní chiiya nguaaⁿ yááⁿ. Yááⁿ miiⁿ chi dáámá ch'iita ndúúcū yaatá ní di'vaāchí yeⁿ'ē vi'ī.
7 Outras sementes caíram entre os espinhos, que cresceram com elas e sufocaram os brotos.
8 Náⁿ'ā duutu ndaata ní chiiya na yáⁿ'āa n'dáacā ní taachí can'daā n'deee n'dáí cosecha chii yeⁿ'ē. Ní yeⁿ'ē 'áámá ndaata ní chiī 'aama ciento ndaata yeⁿ'ē. Taachí Jesús caⁿ'a yā nduudú 'cūū, yuūdū n'dáí caⁿ'a yā, ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī chi vɛ́ɛ́ veéⁿ nī, ní 'caandiveéⁿ nī.
8 Ainda outras caíram em solo fértil e produziram uma colheita cem vezes maior que a quantidade semeada”. Quando ele terminou de dizer isso, declarou: “Quem é capaz de ouvir, ouça com atenção!”.
9 Tuu'mi ní discípulos yeⁿ'e Jesús caⁿ'a yā chii yā Jesús: ¿Dɛ́'ɛ̄ néⁿ'é caaⁿ'maⁿ nduudú 'cūū?
9 Seus discípulos lhe perguntaram o que a parábola significava.
10 Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī ní maaⁿ ní cuuvi déénu nī chí cánuuⁿ n'de'ei yeⁿ'e Ndyuūs naachi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā naati 'úú ní ngaⁿ'á ndúúcū nduudu chí 'tɛɛ nguɛɛ dáámá. Ní taachi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ snaaⁿ yā nguɛ́ɛ́ cuuvi snaaⁿ n'daaca yā, ní taachí 'caandiveeⁿ yā nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā yeⁿ'ē.
10 Ele respondeu: “A vocês é permitido entender os segredos do reino de Deus, mas uso parábolas para ensinar os outros, a fim de que, ‘Quando olharem, não vejam; quando escutarem, não entendam’.
11 Chuū chí neⁿ'e caāⁿ'māⁿ ejemplo miiⁿ. Ndaata miiⁿ ní chííⁿ chi tan'dúúcā nduudu yeⁿ'e Ndyuūs.
11 “Este é o significado da parábola: As sementes são a palavra de Deus.
12 Duutu ndaata chí chiiya ná 'diītūu cyúúní, chííⁿ chi tan'dúúcā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chí 'iiⁿ'yāⁿ ch'iindiveeⁿ yā. Daacá nūuⁿ ndaa yááⁿn'guiinuuⁿ miiⁿ ní divíi sa nduudu miiⁿ na staava yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ti nguɛ́ɛ́ cuuvi cu'téénu yā ní nguɛ́ɛ́ ndúú cuuví nnguaⁿ'ai yā.
12 As sementes que caíram à beira do caminho representam os que ouvem a mensagem, mas o diabo vem e a arranca do coração deles e os impede de crer e ser salvos.
13 Ndaata chí chiiya nguaaⁿ tuūu chi nguɛ́ɛ́ dii'yu yeⁿ'ē ni tan'dúúcā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi 'iiⁿ'yāⁿ n'giindiveeⁿ yā ní yeenú taavi yā. Cánéé yā tan'dúúcā 'áámá milpa chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ dii'yu yeⁿ'ē. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ni 'áámá tiempo nūuⁿ i'téénu yā ní taachí ndaa nguuvi chí chííⁿnyúⁿnééⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yā chi 'cuináaⁿ yā cáávā nduudu miiⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ divíi yā nduudu miiⁿ na staava yeⁿ'e yā.
13 As sementes no solo rochoso representam os que ouvem a mensagem e a recebem com alegria. Uma vez, porém, que não têm raízes profundas, creem apenas por um tempo e depois desanimam quando enfrentam provações.
14 Dúútú ndaata chí chiiya nguaaⁿ yááⁿ tan'dúúcā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi 'iiⁿ'yāⁿ ch'iindiveeⁿ yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ damáāⁿ nadacadiinúúⁿ yā yeⁿ'e vaadī 'cuiica ndúúcū dendu'ū chi idi'vaachí yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū dendu'ū chi vicio yeⁿ'e yā. Nducuéⁿ'ē di'vaachi nduudu miiⁿ ní diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ nduudu miiⁿ na vida 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
14 As que caíram entre os espinhos representam outros que ouvem a mensagem, mas logo ela é sufocada pelas preocupações, riquezas e prazeres desta vida, de modo que nunca amadurecem.
15 Duutu ndaata chí chiiya na yáⁿ'āa n'dáacā chííⁿ chí tan'dúúcā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi 'iiⁿ'yāⁿ ch'iindiveéⁿ yā ní din'daacá yā ndúúcū 'viich'ɛɛtíínūuⁿ. Ní i'téénu yā nduudu miiⁿ na staava yeⁿ'é yā. Ní ch'iⁿ'í yā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā nduudu cuaacu miiⁿ.
15 E as que caíram em solo fértil representam os que, com coração bom e receptivo, ouvem a mensagem, a aceitam e, com paciência, produzem uma grande colheita.”
16 Ní Jesús chi'cueeⁿ yā 'túúcā: 'Áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ngi'i yā 'áámá lámpara ní cu'nuuⁿ yā maaⁿ 'áámá 'cuɛ́ɛ́tɛ̄ɛ o cu'nuúⁿ yā maaⁿ 'áámá cama ti cu'nuúⁿ yā na 'áámá mesa ní 'iiⁿ'yāⁿ chi cundáa yā ní snaaⁿ yā.
16 “Não faz sentido acender uma lâmpada e depois cobri-la com uma vasilha ou escondê-la debaixo da cama. Pelo contrário, ela é colocada num pedestal, de onde sua luz pode ser vista pelos que entram na casa.
17 'Tiicá ntúūⁿ, nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ deenu 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e chi cunúúⁿ n'de'ei nguɛ́ɛ́ cunee chi nguɛ́ɛ́ snaaⁿ yā. Ní nguɛ́ɛ́ chi cunúúⁿ n'de'ei chi nguɛɛ cadíínuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē.
17 Da mesma forma, tudo que está escondido será revelado, e tudo que está oculto virá à luz e será conhecido por todos.
18 'Caandiveeⁿ n'daacá nī cáávā chi cuuvi deenu nī ti 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā ní Ndyuūs ca'a cá yā ní n'deēe cá cuuvi yeⁿ'e yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā 'áárá chi dúú'ví nūuⁿ chi nadacádiinúúⁿ yā chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā, chuū ní Ndyuūs divíi yā yeⁿ'e yā.
18 “Portanto, ouçam com atenção! Pois ao que tem, mais lhe será dado, mas do que não tem, até o que pensa ter lhe será tomado”.
19 Tuu'mi ní 'díínu Jesús ndúúcū chɛɛcú yā neⁿ'e yā ndaá yā nanááⁿ Jesús naati nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yā caati neené 'yaaⁿ n'dai 'iiⁿ'yāⁿ snéé yā miiⁿ.
19 Então a mãe e os irmãos de Jesus foram vê-lo, mas não conseguiram chegar até ele por causa da multidão.
20 Ní 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ cueⁿ'e yā nanááⁿ Jesús ní caⁿ'a yā: N'diī Jesús, chɛɛcú nī ndúúcū 'díínu nī snée yā cuaaⁿ chuva'āī ní neⁿ'e yā snaaⁿ yā n'diī.
20 Alguém disse a Jesus: “Sua mãe e seus irmãos estão lá fora e querem vê-lo”.
21 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'ee: 'Iiⁿ'yāⁿ chí n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní i'téénu yā 'iiⁿ'yāⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíí chɛɛcú ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíí 'diinú.
21 Jesus respondeu: “Minha mãe e meus irmãos são aqueles que ouvem a palavra de Deus e a praticam”.
22 Chúū chiī. 'Áámá nguuvi Jesús miiⁿ sndaa yā na 'áámá barco ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Cho'o yú táámá 'díítuú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā. Ní cueⁿ'e yā.
22 Certo dia, Jesus disse a seus discípulos: “Vamos para o outro lado do mar”. Assim, entraram num barco e partiram.
23 Taachí chiica yā na barco miiⁿ, Jesús miiⁿ ní cyaadu yā. Chéenū 'aama 'yúúné taaⁿ ní diiⁿ chí chindaā nuūⁿnīⁿ chɛɛti barco miiⁿ ti barco miiⁿ neⁿ'e 'cuɛɛchi nguááⁿ nuūⁿnīⁿ. Ní discípulos 'va'a yā.
23 Durante a travessia, Jesus caiu no sono. Logo, porém, veio sobre o mar uma forte tempestade. O barco começou a se encher de água, colocando-os em grande perigo.
24 Tuu'mi ní discípulos s'eeⁿ ndaa yā naachi canéé Jesús miiⁿ ní nadin'duuchí yā 'iiⁿ'yāⁿ ní caⁿ'a yā: N'dii Maestro, n'dii Maestro, 'cuɛɛchi yú nguááⁿ nuūⁿnīⁿ. Taachi Jesús miiⁿ nduuchi yā, tuu'mi ní caⁿ'a yā chi cūnéé 'diīiⁿ 'yúúné miiⁿ ndúúcū nūuⁿnīⁿ, ní canéé 'diīiⁿ. Tuu'mi ní 'āā ntɛ́ɛ́ chéenū 'yúúné miiⁿ ní canéé 'diiíⁿ ní n'daacā cueⁿ'e yā ndúúcū barco miiⁿ.
24 Os discípulos foram acordá-lo, clamando: “Mestre, Mestre, vamos morrer!”. Quando Jesus despertou, repreendeu o vento e as ondas violentas. A tempestade parou, e tudo se acalmou.
25 Jesús ní caⁿ'a yā: ¿Dɛ'ɛ cúúvī chi nguɛ́ɛ́ cu'téénu cá nī? Discípulos ní 'va'a n'daí yā ní cheⁿ'e yiinú yā ní ngaⁿ'a yā ngii yā vi'ī: ¿Du'u sáⁿ'a 'cūū chí ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'ē 'yúúné ndúúcū nuūⁿnīⁿ ní n'giindiveéⁿ yeⁿ'ē sa?
25 Então ele lhes perguntou: “Onde está a sua fé?”. Admirados e temerosos, os discípulos diziam entre si: “Quem é este homem? Quando ele ordena, até os ventos e o mar lhe obedecem!”.
26 Jesús ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā cueⁿ'e yā na yáⁿ'āa Gadara. Yáⁿ'āa miiⁿ ní canee 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā Galilea.
26 Então chegaram à região dos gadarenos, do outro lado do mar da Galileia.
27 Taachí Jesús nacan'dáa yā na barco miiⁿ ní ndaa yā na yáⁿ'āa, ndaā niiⁿnuúⁿ Jesús miiⁿ 'áámá saⁿ'ā yeⁿ'e yáⁿ'āa miiⁿ. 'Āā 'naaⁿ tiempo canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ. Nguɛ́ɛ́ catecai sa ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú canúúⁿ rá sá va'āī ti na yiivi yáává cānuuⁿ sa. Ní ndaā sa ní ndaāca sa Jesús miiⁿ.
27 Quando Jesus desembarcou, um homem possuído por demônios veio ao seu encontro. Fazia muito tempo que ele não tinha casa nem roupas e vivia num cemitério fora da cidade.
28 Ní taachi sáⁿ'a 'cūū n'dííchi sa Jesús miiⁿ chiintii'ya sá nanáaⁿ yā ní 'caī yiicú sa: N'dii Jesús, Daiya Ndyuūs chi ch'ɛɛtɛ n'dai poder yeⁿ'e nī, ¿dɛ'ɛ̄ diíⁿ nī nduucú? 'Úú di'cuiitú n'diī chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi diíⁿ sufrir.
28 Assim que viu Jesus, gritou e caiu diante dele. Então disse em alta voz: “Por que vem me importunar, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? Suplico que não me atormente!”.
29 'Túúcā caⁿ'a sa ti Jesús caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā chí nan'daā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'e sáⁿ'ā miiⁿ. 'Āā nééné 'naaⁿ tiempo chi espíritus ichɛ́ɛ́ ndúúcū saⁿ'ā miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ní ngaā chiichí yā saⁿ'ā miiⁿ ndúúcū cadenas naati ch'iica sá cadenas ní espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ candɛ́ɛ sa saⁿ'ā naachi nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ.
29 Pois Jesus já havia ordenado que o espírito impuro saísse dele. Esse espírito tinha dominado o homem em várias ocasiões. Mesmo quando era colocado sob guarda, com os pés e as mãos acorrentados, ele quebrava as correntes e, sob controle do demônio, corria para o deserto.
30 Tuu'mi ní Jesús tiinguunéeⁿ yā saⁿ'ā miiⁿ: ¿Dɛ́'ɛ̄ nguuvi di? Saⁿ'ā miiⁿ ní caⁿ'a sa: Legión nguūví. 'Tíícā ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē sa ti neené 'yaaⁿ espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ canee ndúúcu sa.
30 Jesus lhe perguntou: “Qual é o seu nome?”. “Legião”, respondeu ele, pois havia muitos demônios dentro do homem.
31 Ní espíritus idi'cuíítū Jesús chi nguɛ́ɛ́ dichó'o yā na abismo chi canéé cuaaⁿ maaⁿ yáⁿ'āa.
31 E imploravam que Jesus não os mandasse para o abismo.
32 Ní niiⁿnuúⁿ ná snée yā nééné n'deēe cuuchí vɛɛ tī 'cuɛɛti miiⁿ chi in'nuúⁿ ti chi ché'e ti. Ní espíritus di'cuíitū Jesús miiⁿ chí ca'á yā lugar chi cundáā chɛɛ̄tī cuuchí s'eeⁿ. Jesús miiⁿ ní 'cuúⁿ yā.
32 Ali perto, uma grande manada de porcos pastava na encosta de uma colina, e os demônios suplicaram que ele os deixasse entrar nos porcos. Jesus lhes deu permissão.
33 Tuu'mi ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ nan'dáā na cuerpo yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ ní sndaā na cuerpo yeⁿ'e cuuchi s'eeⁿ. Ní 'iiti s'eeⁿ ní chéénu tī na yiivi yaavā yeⁿ'e yiīcū miiⁿ ní chingéé nuúⁿ tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ ní ch'íī nuúⁿ tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
33 Os demônios saíram do homem e entraram nos porcos, e toda a manada se atirou pela encosta íngreme para dentro do mar e se afogou.
34 'Iiⁿ'yāⁿ chi idiiⁿ cuidado cuuchí s'eeⁿ taachí n'diichí yā chuū, cueⁿ'é yā ngéénu yā ní cuuvi yā 'iiⁿ'yāⁿ na yáāⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé na 'cuɛɛti nducuéⁿ'ē chi chiī.
34 Quando os que cuidavam dos porcos viram isso, fugiram para uma cidade próxima e para seus arredores, espalhando a notícia.
35 'Iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ní cheⁿ'e yā n'diichi yā chi chiī. Ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní n'diichí yā saⁿ'a chi nacan'daā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ. Saⁿ'ā miiⁿ ní vɛ́ɛ́ sa na ca'a Jesús. Canúúⁿ sá catecai sa ní 'āā n'daāca idiiⁿ sa. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní dii'yá yā chiī.
35 O povo correu para ver o que havia ocorrido. Uma multidão se juntou ao redor de Jesus, e eles viram o homem que havia sido liberto dos demônios. Estava sentado aos pés de Jesus, vestido e em perfeito juízo, e todos tiveram medo.
36 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi n'diichí yā nducuéⁿ'ē chi chó'ōo caⁿ'a yā 'iiⁿ'yāⁿ chi caama ndaa yā táácā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ nan'dáā na cuerpo yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ.
36 Os que presenciaram os acontecimentos contaram aos demais como o homem possuído por demônios tinha sido curado.
37 Tuu'mi ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Gadara di'cuíítu yā Jesús chi cuɛɛvíi yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ti neené 'va'á yā. Tuu'mi ní Jesús ndaa yā barco miiⁿ.
37 Todo o povo da região dos gadarenos suplicou que Jesus fosse embora, pois ficaram muito assustados. Então ele voltou ao barco e partiu.
38 Ní saⁿ'ā chí nān'daa espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ di'cuíítu sa Jesús miiⁿ chi cundáa sa na barco miiⁿ ndúúcu yā. Jesús yaa'vi yā saⁿ'a miiⁿ ní caⁿ'a yā:
38 O homem que tinha sido liberto dos demônios suplicou para ir com ele, mas Jesus o mandou para casa, dizendo:
39 Cunaⁿ'ā di ná vaacu di ní caaⁿ'maⁿ di cuuvi di 'iiⁿ'yāⁿ dendu'ū chí ch'ɛɛtɛ n'dai chí Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcū di. Saⁿ'ā miiⁿ ní cunaⁿ'a sa ní caⁿ'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ núúⁿmáⁿ na yáāⁿ dendú'ū chi ch'ɛɛtɛ n'dai chí Jesús diíⁿ yā ndúúcū sa.
39 “Volte para sua família e conte a eles tudo que Deus fez por você”. E o homem foi pela cidade inteira, anunciando tudo que Jesus tinha feito por ele.
40 Taachí Jesús cueⁿ'e yā cho'o yā táámá 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā, ní ndaa yā yáāⁿ miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ 'cuúⁿ yā Jesús ndúúcū vaadī yeenú ti n'deee n'daí 'iiⁿ'yāⁿ ní snee ngiinu yā Jesús miiⁿ.
40 Do outro lado do mar, as multidões receberam Jesus com alegria, pois o estavam esperando.
41 Miiⁿ cánéé 'aama saⁿ'a chí nguuvi sa Jairo. Saⁿ'a miiⁿ ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'ē yaācū sinagoga ní ndaā sa nanááⁿ Jesús ní chiintii'ya sa na ca'a Jesús miiⁿ. Ní di'cuíítú sa 'iiⁿ'yāⁿ chi cundáa yā na vaācū sa,
41 Então um homem chamado Jairo, um dos líderes da sinagoga local, veio e se prostrou aos pés de Jesus, suplicando que ele fosse à sua casa.
42 caati 'áámá n'dyáⁿ'ā daiya sa 'āā 'nááⁿ tá tan'duu ndiichúúví nduūyū tá 'āā cháá 'cuuvi tá. Taachí cueⁿ'e Jesús miiⁿ neené n'deee 'iiⁿ'yāⁿ cueⁿ'e yā ndúúcu yā ní ndii tuunúúⁿ ngɛɛnúū chiichi yā.
42 Sua única filha, de cerca de doze anos, estava à beira da morte. Jesus o acompanhou, cercado pela multidão.
43 Nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ canéé 'áámá n'daataá chí 'āā ndiichúúví ndúuyū canee tá ndúúcū 'áámá ca'āī chi ngéē yuuúⁿ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'ē ta. 'Āā diiⁿ tá gastar ndúúcū médicos tanducuéⁿ'ē chi vɛɛ yeⁿ'ē tá. Mar 'áámá médico nguɛ́ɛ́ ngii diyiicú yā táⁿ'ā miiⁿ.
43 Uma mulher no meio do povo sofria havia doze anos de uma hemorragia, sem encontrar cura.
44 Ndaā niiⁿnuⁿ tá cuaaⁿ daami Jesús ní tuū'vi tá naachi n'dɛɛ tií yeⁿ'e catecai Jesús miiⁿ. Tuu'mí nūuⁿ caneé naaⁿ chi ingéē yuuúⁿ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e tá.
44 Ela se aproximou por trás de Jesus e tocou na borda de seu manto. No mesmo instante, a hemorragia parou.
45 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā: ¿Du'u tuū'vi 'úú? Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ ní caⁿ'a yā: Nguɛɛ 'úú. Pedro miiⁿ ní caⁿ'a sa: N'dii Maestro, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní i'nuuⁿ chiichí yā n'diī ní táácā chi ngaⁿ'a nī: ¿Du'ú tuū'vī 'úú?
45 “Quem tocou em mim?”, perguntou Jesus. Todos negaram, e Pedro disse: “Mestre, a multidão toda se aperta em volta do senhor”.
46 Jesús caⁿ'a yā: Vɛ́ɛ́ du'ū chi tuū'vī 'úú. 'Úú ní deenú chi ndúúcū poder yeⁿ'é nduūvā yeⁿ'e 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ.
46 Jesus, no entanto, disse: “Alguém certamente tocou em mim, pois senti que de mim saiu poder”.
47 Taachi n'daata mííⁿ tuumicádiinuuⁿ tá chi Jesús deenú yā in'duuví n'dai tá ní ndaā tá nanááⁿ Jesús miiⁿ ní chiintiī'yā ta nanáaⁿ yā. Ní caⁿ'a cuaacu tá nanááⁿ nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ dɛ'ɛ̄ cáávā chí tuū'vi tá catecai Jesús. Ní hora mííⁿ nūuⁿ chí tuu'vi ta nduūvā yeⁿ'ē tá.
47 Quando a mulher percebeu que não poderia permanecer despercebida, começou a tremer e caiu de joelhos diante dele. Todos a ouviram explicar por que havia tocado nele e como havia sido curada de imediato.
48 Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā: Díí, daiyá, cáávā chi i'teenú di 'úú, ní nduūvā yeⁿ'ē di. Maaⁿ ní cunaⁿ'a di na vaacu di ndúúcū vaadī 'diīíⁿ.
48 Então ele disse: “Filha, sua fé a curou. Vá em paz”.
49 Ní taachi Jesús ngaⁿ'a yā chuū ndaā 'áámá saⁿ'ā yeⁿ'e na vaacu saⁿ'ā chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē yaācū sinagoga. Ndaā sa nanááⁿ Jairo ní caⁿ'a sa: 'Āā ch'iī daiya di. 'Āā ntɛ́ɛ́ yaa'vi di Maestro.
49 Enquanto Jesus ainda falava com a mulher, chegou um mensageiro da casa de Jairo, o líder da sinagoga, a quem disse: “Sua filha morreu. Não incomode mais o mestre”.
50 Jesús miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā nduudu 'cūū ní caⁿ'a yā: Nguɛ́ɛ́ 'va'ā di. Cu'téénu di 'úú ní nanduūchi ta yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
50 Ao ouvir isso, Jesus disse a Jairo: “Não tenha medo. Apenas creia, e ela será curada”.
51 Tuu'mi ní Jesús sndaa yā na vaacu Jairo. Nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ yā chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ sndaá yā ndúúcu yā cuaaⁿ chɛɛti va'āī miiⁿ, dámaāⁿ Pedro ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan, ndúúcū chɛɛcu n'daata 'lííⁿ, ndúúcū chiida tá.
51 Quando chegaram à casa de Jairo, Jesus não deixou que ninguém o acompanhasse, exceto Pedro, João, Tiago e o pai e a mãe da menina.
52 Nducyaaca yā cuaaⁿ chuva'āī ch'ɛɛtinée yā ní ngɛɛcu yā ní n'gai yā ti ya'áí yā caavā tá. Ní Jesús caⁿ'a yā: Nguɛ́ɛ́ cuɛɛcú nī. Nguɛ́ɛ́ n'diī tá ti cyaadu tá.
52 A casa estava cheia de gente chorando e se lamentando, mas ele disse: “Parem de chorar! Ela não está morta; está apenas dormindo”.
53 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní taachi n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e Jesús miiⁿ ch'ííⁿnyuⁿneeⁿ yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ ti 'āā deenú yā chí 'āā n'diī tá.
53 A multidão riu dele, pois todos sabiam que ela havia morrido.
54 Tuu'mi ní Jesús ndaa yā cuaaⁿ chɛɛti va'āī ní sta'á yā ta'ā tá ní caⁿ'a yuudú yā: Dii, ta'dííⁿ, nducueeⁿ di.
54 Então Jesus a tomou pela mão e disse em voz alta: “Menina, levante-se!”.
55 Hora mííⁿ nūuⁿ espíritu yeⁿ'ē ta'dííⁿ mííⁿ nnguɛɛcunéé ndúúcū ta. Tuu'mí nūuⁿ nducueⁿē tá. Jesús caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā chí ca'á yā chi che'e tá.
55 Naquele momento, ela voltou à vida e levantou-se de imediato. Então Jesus ordenou que dessem alguma coisa para ela comer.
56 Chiida tá ndúúcū chɛɛcu tá neené ngeⁿ'e yiinu yā ní Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuví nī chi nnduuchi tá yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā.
56 Os pais dela ficaram maravilhados, mas Jesus insistiu que não contassem a ninguém o que havia acontecido.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.