Lucas 7

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Taachí Jesús ch'íínú ngi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ, tuu'mi ní cueⁿ'é yā na yaāⁿ Capernaum.
1 Tendo Jesus concluído todas as suas palavras dirigidas ao povo, entrou em Cafarnaum.
2 Ná yáāⁿ miiⁿya canéé 'áámá saⁿ'ā capitán romano yeⁿ'ē soldados. Ní na vaacu capitán miiⁿ cánéé 'áámá saⁿ'ā mozo chi idiiⁿ mandado yeⁿ'ē sa. Nééné neⁿ'e sa mozo yeⁿ'ē sa ni nééné ya'āī 'iinu sa ti mozo ní neené ya'āī ngíítā sa. 'Āā cháā 'cuūvī sa.
2 E o servo de um centurião, a quem este muito estimava, estava doente, quase à morte.
3 Taachi capitán miiⁿ ch'iindiveeⁿ sa chi Jesús miiⁿ diíⁿ yā vaadī n'giinu, capitán miiⁿ dicho'o sa n'dúúví 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā na yaacū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ di'cuíítu yā Jesús miiⁿ chi caⁿ'a yā na vaacu sa ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'e mozo yeⁿ'ē sa.
3 Tendo ouvido falar a respeito de Jesus, enviou-lhe alguns anciãos dos judeus, pedindo-lhe que viesse curar o seu servo.
4 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cueⁿ'e yā nanááⁿ Jesús miiⁿ. Ní di'cuíítu yā Jesús, ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ: N'diī Jesús, 'caandiveéⁿ nī caati capitán yeⁿ'é 'nū ní neené n'dai yā chi diíⁿ nī chí nduūvā yeⁿ'e mozo yeⁿ'e yā.
4 Estes, chegando-se a Jesus, com instância lhe suplicaram, dizendo: Ele é digno de que lhe faças isto;
5 Caati capitán romano miiⁿ ní idinéⁿ'e yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yú chi yeⁿ'e ndaata Israel, ní din'dái yā yáacū sinagoga yeⁿ'e yú.
5 porque é amigo do nosso povo, e ele mesmo nos edificou a sinagoga.
6 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ cueⁿ'e yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní taachi 'āā cháā ndaa niiⁿnuúⁿ yā ná va'ai yeⁿ'ē sa, capitán miiⁿ dicho'o sa n'duuvi amigos yeⁿ'e sa chi caaⁿ'máⁿ yā cuuvi yā Jesús mii: N'diī, Señor, nguɛ́ɛ́ tuuviīnúuⁿ nī ti 'úú nguɛ́ɛ́ neené n'dai 'úú chi cundaa nī chɛɛti va'ai yeⁿ'é.
6 Então, Jesus foi com eles. E, já perto da casa, o centurião enviou-lhe amigos para lhe dizer: Senhor, não te incomodes, porque não sou digno de que entres em minha casa.
7 Maaⁿ ní deenú chi mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ ní neené n'dai chi cuuvi ndaá nanáaⁿ nī. Dámaāⁿ chi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ núúⁿ nī ní nduūvā yeⁿ'e mozo chi diiⁿ mandado yeⁿ'é.
7 Por isso, eu mesmo não me julguei digno de ir ter contigo; porém manda com uma palavra, e o meu rapaz será curado.
8 'Āā dɛ'ɛ nuūⁿ chi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ nī yeⁿ'ē tuu'mi ní cuuvī chó'ōo. 'Tiicá ntúūⁿ 'úú ní vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'é. 'Úú ní capitán ní ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yeⁿ'e soldados chi canee maaⁿ poder yeⁿ'é. Ngaⁿ'á ngií 'áámá sa: Cunaⁿ'a di, ní inaⁿ'a sa. Ní ngaⁿ'á ngií taama sa: Cuchíi di, ní chii sa. Ní ngaⁿ'á ngií mozo chi diiⁿ mandado yeⁿ'é: Diiⁿ di ntiiⁿnyúⁿ cūū, ní diiⁿ sa.
8 Porque também eu sou homem sujeito à autoridade, e tenho soldados às minhas ordens, e digo a este: vai, e ele vai; e a outro: vem, e ele vem; e ao meu servo: faze isto, e ele o faz.
9 Ní taachí Jesús ch'iindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'ē sa chi ngaⁿ'a amigos yeⁿ'e capitán miiⁿ chéⁿ'é yiinu yā yeⁿ'e capitán. Ní nguɛɛcundíi yā n'diichi yā 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā cuaaⁿ daami yā ní caⁿ'a yā. 'Úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: 'Úú nguɛ́ɛ́ indaacá mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata Israel chi i'teenú n'dai cá yā Ndyuūs tan'dúúcā capitán miiⁿ.
9 Ouvidas estas palavras, admirou-se Jesus dele e, voltando-se para o povo que o acompanhava, disse: Afirmo-vos que nem mesmo em Israel achei fé como esta.
10 Taachí ndaa 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ va'ai chi capitán miiⁿ dichó'o sa, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'diichí yā chí mozo miiⁿ chi nééné ngííta sa ní 'āā nduuvá yeⁿ'ē sa.
10 E, voltando para casa os que foram enviados, encontraram curado o servo.
11 Cuayiivi, Jesús miiⁿ cheⁿ'e yā na yáāⁿ Naín ndúúcū discípulos yeⁿ'e yā ndúúcū 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chi cueⁿ'e ndúúcu yā. Ní chúū chiī.
11 Em dia subsequente, dirigia-se Jesus a uma cidade chamada Naim, e iam com ele os seus discípulos e numerosa multidão.
12 Taachí Jesús ndaá yā niiⁿnuúⁿ ná cheendi va'āī yeⁿ'e yaāⁿ miiⁿ, n'diichí yā chi ndɛɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ 'áámá caja tináⁿ'ā canuúⁿ yúúní chí cueⁿ'e yā cuɛɛchi yā. Tináⁿ'ā miiⁿ 'áámá n'dyáⁿ'ā sa yeⁿ'ē chɛɛcú sá. Ní n'daata miiⁿ ní n'daataá ngua'a yā. Ní neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ snee yā ndúúcu yā.
12 Como se aproximasse da porta da cidade, eis que saía o enterro do filho único de uma viúva; e grande multidão da cidade ia com ela.
13 Taachí Jesús n'diichi yā n'daataá miiⁿ, nééné ya'ai 'iinú yā n'daataá ní caⁿ'a yā chii yā n'daataá miiⁿ: Nguɛ́ɛ́ cuɛɛcú di.
13 Vendo-a, o Senhor se compadeceu dela e lhe disse: Não chores!
14 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní cueⁿ'e ndaa yā ní tuu'ví yā caja yeⁿ'e tinaⁿ'ā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi ndɛ́ɛ yā caja miiⁿ ch'ɛɛtindii yā. Ní Jesús caⁿ'a yā: Saⁿ'ā 'dííⁿ 'úú yaa'ví dii, nducueeⁿ di.
14 Chegando-se, tocou o esquife e, parando os que o conduziam, disse: Jovem, eu te mando: levanta-te!
15 Tuu'mi ní 'nuūⁿndi saⁿ'ā 'dííⁿ chi n'dii ní tucá'a sa ndeē sa. Ní Jesús miiⁿ ní nca'á yā saⁿ'a 'dííⁿ chɛɛcu sa.
15 Sentou-se o que estivera morto e passou a falar; e Jesus o restituiu a sua mãe.
16 Nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ di'va'á yā yeⁿ'e chi n'diichi yā ní caⁿ'a yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ch'ɛɛtɛ Ndyuūs. Ní caⁿ'a yā chi 'áámá profeta ch'ɛɛtɛ ndāa yā nguaaⁿ nús'uu chí Ndyuūs dicho'ó yā caati ya'ai 'iinú yā yeⁿ'ē s'uuúⁿ chi nación yeⁿ'é yā.
16 Todos ficaram possuídos de temor e glorificavam a Deus, dizendo: Grande profeta se levantou entre nós; e: Deus visitou o seu povo.
17 'Tíícā ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e Jesús miiⁿ. Ní caⁿ'a yā chuū núúⁿmáⁿ na yáⁿ'āa Judea ndúúcū nuuⁿmáⁿ yáāⁿ cuaaⁿ 'diituú.
17 Esta notícia a respeito dele divulgou-se por toda a Judeia e por toda a circunvizinhança.
18 Discípulos yeⁿ'e Juan chi ngɛɛ̄dínuūⁿnīⁿ caⁿ'a yā chii yā Juan miiⁿ yeⁿ'é tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi diiⁿ Jesús. Tuu'mí Juan miiⁿ yaa'vi yā 'uuvi discípulos yeⁿ'e yā nanáaⁿ yā.
18 Todas estas coisas foram referidas a João pelos seus discípulos. E João, chamando dois deles,
19 Ní dichó'o yā discípulos s'eeⁿ chí ntiinguuneeⁿ yā Jesús miiⁿ chuū: ¿'Áá n'diī Cristo chi canéé chí ndaā o 'āā cūnee ngíínú 'nū taama yā?
19 enviou-os ao Senhor para perguntar: És tu aquele que estava para vir ou havemos de esperar outro?
20 Discípulos yeⁿ'e Juan miiⁿ cueⁿ'e yā ní ndaá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā Jesús: N'diī Señor, Juan chí ngɛɛdínuūⁿnīⁿ dichó'o yā nús'uu chí ntííngúúneeⁿ 'nū n'diī: ¿'Áá n'diī chi canéé chí ndaā o 'āā cūnee ngíínú 'nū taama yā?
20 Quando os homens chegaram junto dele, disseram: João Batista enviou-nos para te perguntar: És tu aquele que estava para vir ou esperaremos outro?
21 Tiempo miiⁿ Jesús diíⁿ yā chi nnduūvā yeⁿ'e 'yaaⁿ n'dai 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē ca'ai chi ndíi yā ní yeⁿ'e ca'ai chi vɛ́ɛ́ espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ ndúúcu yā. 'Tiicá ntúūⁿ diíⁿ yā chi snaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi ngueenááⁿ.
21 Naquela mesma hora, curou Jesus muitos de moléstias, e de flagelos, e de espíritos malignos; e deu vista a muitos cegos.
22 Tuu'mi Jesús nán'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e nduu 'uuvi discípulos yeⁿ'e Juan miiⁿ ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī, cunaⁿ'a nī ní cuuvi nī Juan miiⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi n'diichi nī ndúúcū chi n'giindiveéⁿ nī. 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngueenááⁿ ní inaaⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngíícá yā ní ngiica yā, 'iiⁿ'yāⁿ chí ndíí ca'ai chí lepra chi in'duuti yuūtɛ̄ yeⁿ'é yā ní nduuva yeⁿ'é yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi chɛɛtúū ní n'giindiveéⁿ yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí ní nnduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, ní 'iiⁿ'yāⁿ chi ndaachíī snee yā 'úú ní ngaⁿ'á nanáaⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, nduudu ngai chí yeⁿ'ē chí nanguaⁿ'āī 'iiⁿ'yāⁿ.
22 Então, Jesus lhes respondeu: Ide e anunciai a João o que vistes e ouvistes: os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são purificados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e aos pobres, anuncia-se-lhes o evangelho.
23 Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cunncáā ch'eenú yā 'úú ndúúcū nduudu yeⁿ'é.
23 E bem-aventurado é aquele que não achar em mim motivo de tropeço.
24 Taachi cueⁿ'e discípulos yeⁿ'e Juan chi dicho'ō Juan miiⁿ, tuu'mi ní Jesús tucá'a yā caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ chi snee yā ndúúcu yā yeⁿ'e Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ miiⁿ: ¿Dɛ'ɛ cheⁿ'e nī n'diichi nī na yáⁿ'āa cuuⁿmaⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtinéé 'iiⁿ'yāⁿ? ¿'Áá 'áámá ndúú chí idin'núⁿ'u 'yúúné? Nguɛɛ 'tíícā.
24 Tendo-se retirado os mensageiros, passou Jesus a dizer ao povo a respeito de João: Que saístes a ver no deserto? Um caniço agitado pelo vento?
25 ¿Du'ú cheⁿ'e nī n'diichi nī tuu'mi? ¿'Áá 'aama saⁿ'ā chi canúuⁿ sa catecai n'dai sa? Deenu nī chi 'iiⁿ'yāⁿ chi n'daācā catecai yā nguɛ́ɛ́ n'geenu yā ngii ní snée yā na va'ai yeⁿ'ē rey.
25 Que saístes a ver? Um homem vestido de roupas finas? Os que se vestem bem e vivem no luxo assistem nos palácios dos reis.
26 ¿Du'ú cheⁿ'é nī n'diichí ni tuu'mi? ¿'Áá 'áámá profeta chí ngaⁿ'a nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs? 'Úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi 'tíícā. Cheⁿ'é nī n'diichí nī 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ ch'ɛɛtɛ ca yā nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿ'ā profetas.
26 Sim, que saístes a ver? Um profeta? Sim, eu vos digo, e muito mais que profeta.
27 Chuū canéé nguūⁿ yeⁿ'e Juan miiⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ:
27 Este é aquele de quem está escrito:
28 'Úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi nguaaⁿ nducyaaca saⁿ'ā chi ch'iindiyaāⁿ sa na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū nguɛ́ɛ́ táámá saⁿ'ā chi ch'ɛɛtɛ ca sa ti 'āā Juan miiⁿ chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ sa. Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi ndiicuúⁿ ca yā naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ní ch'ɛɛtɛ cá yā nguɛ́ɛ́ ti Juan miiⁿ.
28 E eu vos digo: entre os nascidos de mulher, ninguém é maior do que João; mas o menor no reino de Deus é maior do que ele.
29 Neené n'dai 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí inn'guɛɛ yeⁿ'ē yáⁿ'āa ch'iindiveéⁿ yā nduudu chi ngaⁿ'a Jesús. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi'téénu yā nduudu yeⁿ'e Juan miiⁿ ní diíⁿ yā tan'duucā Ndyuūs neⁿ'e yā. Ní Juan miiⁿ chɛɛdínuūⁿniⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ.
29 Todo o povo que o ouviu e até os publicanos reconheceram a justiça de Deus, tendo sido batizados com o batismo de João;
30 Naati 'iiⁿ'yāⁿ fariseos miiⁿ ndúúcū maestros yeⁿ'e ley, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā Juan ndíí nguɛ́ɛ́ s'téénu yā nduudu yeⁿ'e Juan miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ chɛɛdinuūⁿniⁿ yā.
30 mas os fariseus e os intérpretes da Lei rejeitaram, quanto a si mesmos, o desígnio de Deus, não tendo sido batizados por ele.
31 Jesús miiⁿ caⁿ'a yā chiī yā 'iiⁿ'yāⁿ: ¿Dɛ́'ɛ̄ cuuví nadidaamá ndúucu tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū maaⁿ? ¿Dɛ'ɛ́ tan'duucá yā?
31 A que, pois, compararei os homens da presente geração, e a que são eles semelhantes?
32 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā saⁿ'ā ngaiyáā chí n'gɛɛ̄tɛɛ sa nii'vɛ̄ɛ̄ ní duūchī sa ndúúcū vi'i ní n'gai sa compañeros yeⁿ'e sa. Ní ngaⁿ'á sa ngii sa vi'ī: Tiiví 'nū flauta cáávā baile ní nguɛ́ɛ́ nde'éí nī. Ngiita 'nū canciones chí ndaachií ní nguɛ́ɛ́ chɛɛ̄cu nī.
32 São semelhantes a meninos que, sentados na praça, gritam uns para os outros:
33 Ní ndaā Juan chí ngɛɛdínuūⁿnīⁿ chí 'aama 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ che'e yā pan ní nguɛ́ɛ́ chi'i yā vino ní ndís'tiī ní ngaⁿ'a nī yeⁿ'e yā: Juan miiⁿ ní cánée yā ndúúcū espíritu yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ.
33 Pois veio João Batista, não comendo pão, nem bebendo vinho, e dizeis: Tem demônio!
34 'Úú ní ndaá, 'úú Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs 'úú. Ní nge'é ní ngi'í ní ndís'tiī ngaⁿ'a nī yeⁿ'e 'úú: 'Cuin'dííchí nī, 'iiⁿ'yāⁿ chi n'deēe nge'é yā ní yaāⁿ n'dáí ngi'í taaví yā vino. Ní ngaⁿ'a ntuúⁿ nī chi 'úú 'áámá amigo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi ínn'guɛɛ yeⁿ'e yáⁿ'āa ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ nuuⁿndi.
34 Veio o Filho do Homem, comendo e bebendo, e dizeis: Eis aí um glutão e bebedor de vinho, amigo de publicanos e pecadores!
35 Caati nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ deenu yā chi vaadī deenu miiⁿ ní yeⁿ'e Ndyuūs. Ní 'iiⁿ'yāⁿ ch'iⁿ'í yā vaadī deenu miiⁿ cáávā dendu'ū chi n'daācā chi diíⁿ yā ti yeⁿ'e Ndyuūs 'iiⁿ'yāⁿ.
35 Mas a sabedoria é justificada por todos os seus filhos.
36 'Áámá saⁿ'ā fariseo di'cuíítu sa Jesús chi ché'é yā ná váácu sá. Tuu'mi ní Jesús sndaa yā ná va'ai yeⁿ'e saⁿ'ā fariseo miiⁿ ní ch'iindi yā na mesa ndúúcū sa.
36 Convidou-o um dos fariseus para que fosse jantar com ele. Jesus, entrando na casa do fariseu, tomou lugar à mesa.
37 Tuu'mi ní 'áámá n'daataá chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e ta chí canee tá yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ, taachí chicádíínuuⁿ tá chi Jesús miiⁿ canée yā na va'áí yeⁿ'e saⁿ'ā fariseo ní vɛɛ yā na mesa, n'daataá mííⁿ ndaa ta ní ndɛ́ɛ ta 'áámá caja yeⁿ'ē aceite perfume.
37 E eis que uma mulher da cidade, pecadora, sabendo que ele estava à mesa na casa do fariseu, levou um vaso de alabastro com unguento;
38 N'daataa mííⁿ chííntii'ya tá na ca'a Jesús ní ngɛɛcu tá. Ní ndúúcū nuūⁿnīⁿ nduutináaⁿ tá naaⁿnu tá ca'a yā ní nadīdɛɛ̄vɛ tá ca'a yā ndúúcū yuūdū tiīⁿ tá. Ní 'neeⁿcheendi ta ca'a yā ní chiī tá aceite perfume ca'a yā.
38 e, estando por detrás, aos seus pés, chorando, regava-os com suas lágrimas e os enxugava com os próprios cabelos; e beijava-lhe os pés e os ungia com o unguento.
39 Taachí sáⁿ'ā fariseo miiⁿ n'dííchi sa chi diiⁿ n'daataá miiⁿ, tuu'mi nadīcádíínuuⁿ sa ní caⁿ'ā sa nguááⁿ maāⁿ sa 'tíícā: Ndúútī chi sáⁿ'a 'cūū profeta sa, tuu'mi ní deēnū sa du'ū n'daātaa 'cúū chi ituu'vī tá saⁿ'ā ti vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'ē tá.
39 Ao ver isto, o fariseu que o convidara disse consigo mesmo: Se este fora profeta, bem saberia quem e qual é a mulher que lhe tocou, porque é pecadora.
40 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā chii yā saⁿ'a fariseo miiⁿ: Dii, Simón, vɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ chi cuuví dii. Simón miiⁿ ní n'guɛɛcútaⁿ'a sa ní caⁿ'a sa: Maestro, caaⁿ'maⁿ nī.
40 Dirigiu-se Jesus ao fariseu e lhe disse: Simão, uma coisa tenho a dizer-te. Ele respondeu: Dize-a, Mestre.
41 Jesús caⁿ'a yā ejemplo 'cūū: 'Uūvī 'iiⁿ'yāⁿ can'díícu yā yeⁿ'e 'áámá saⁿ'ā. 'Áámá yā ní can'díícu yā nyuⁿ'u ciento caadi, taama yā ní 'uūvī ngɛɛcu ndiichi caadi.
41 Certo credor tinha dois devedores: um lhe devia quinhentos denários, e o outro, cinquenta.
42 Naati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ tuūmī miiⁿ yeⁿ'e yā chí nadíí'vɛ yā. 'Āā ntɛ́ɛ́ ndaaca yā tuūmī. Sáⁿ'ā chí chinnee miiⁿ ní nadach'ɛɛcú sa yeⁿ'ē ndúú 'uuvi sa. Maaⁿ ní cuuvi di 'úú, ¿chɛɛ̄ cá saⁿ'ā s'eeⁿ neⁿ'e cá yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ?
42 Não tendo nenhum dos dois com que pagar, perdoou-lhes a ambos. Qual deles, portanto, o amará mais?
43 Simón miiⁿ nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: 'Úú inadacádiinúúⁿ chi dinéⁿ'e ca yā saⁿ'ā chí n'deēe ca can'díícū miiⁿ. Jesús nan'guaacútaⁿ'a yā: N'daācā inadacadíínuuⁿ di.
43 Respondeu-lhe Simão: Suponho que aquele a quem mais perdoou. Replicou-lhe: Julgaste bem.
44 Tuu'mi ní nguɛɛcundíī Jesús naachi canéé n'daataá mííⁿ ní caⁿ'a yā chii yā Simón: ¿'Áá ínaaⁿ di chi diiⁿ n'daātāa 'cúū? 'Úú indaá na vaacu di ní nguɛ́ɛ́ tee di nuūⁿnīⁿ chi naaⁿnú ca'á tan'dúúcā costumbre yeⁿ'ē yú naati n'daātāa 'cúū ní cheendáa tá nuūⁿnīⁿ nduutinaaⁿ tá ca'á ní nadidɛɛvɛ tá ca'á ndúúcū 'yuūdū tiīⁿ ta.
44 E, voltando-se para a mulher, disse a Simão: Vês esta mulher? Entrei em tua casa, e não me deste água para os pés; esta, porém, regou os meus pés com lágrimas e os enxugou com os seus cabelos.
45 Taachí ndaá ní nguɛ́ɛ́ 'neeⁿcheendi di 'úú tan'dúúcā costumbre yeⁿ'e yú naati n'daātāa 'cúū 'áámá i'neeⁿcheendi tá ca'á, ndíí taachi sndaá.
45 Não me deste ósculo; ela, entretanto, desde que entrei não cessa de me beijar os pés.
46 Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cheendáa di aceite perfume tiíⁿ tan'dúúcā costumbre yeⁿ'e yú naati n'daātāa 'cúū cheendaa tá aceite perfume na ca'á chi diiⁿ tá honrar 'úú.
46 Não me ungiste a cabeça com óleo, mas esta, com bálsamo, ungiu os meus pés.
47 Chuū ngaⁿ'á ngií, dii Simón; ti tanducuéⁿ'e nuuⁿndi chi n'deēe n'dáí yeⁿ'e tá nadach'ɛɛcú yeⁿ'ē tá caati neené neⁿ'e ta 'úú, ní diiⁿ tá 'túúcā cáávā chi nadach'ɛɛcú yeⁿ'ē tá. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chí duū'vī neⁿ'e yā 'úú ní duū'vī nadich'ɛɛcú yeⁿ'e yā.
47 Por isso, te digo: perdoados lhe são os seus muitos pecados, porque ela muito amou; mas aquele a quem pouco se perdoa, pouco ama.
48 Tuu'mi Jesús caⁿ'á yā chiī yā táⁿ'ā: Díí n'daataá 'úú nadich'ɛɛcú nuuⁿndi yeⁿ'ē di.
48 Então, disse à mulher: Perdoados são os teus pecados.
49 'Iiⁿ'yāⁿ chi vɛɛ̄tɛ́ yā na mesa miiⁿ tucá'a yā caⁿ'a yā chiī yā vi'ī: ¿Du'u sáⁿ'ā chuū chi nadicadíínuuⁿ sa chí cuuvi nadīch'ɛɛcu sa nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ?
49 Os que estavam com ele à mesa começaram a dizer entre si: Quem é este que até perdoa pecados?
50 Tuu'mí Jesús miiⁿ caⁿ'a yā chiī yā n'daataá míí: Cáávā chi i'téénu di 'úú, n̄diiⁿ chí nanguáⁿ'ai di. Maaⁿ ní cunaⁿ'ā di ndúúcū vaadī 'diīíⁿ.
50 Mas Jesus disse à mulher: A tua fé te salvou; vai-te em paz.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.