Lucas 5

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 'Áámá tiempo taachi Jesús canée yā niiⁿnuúⁿ ná nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā chi nguuvi Genesaret, nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndaá yā nanáaⁿ yā ní chiitu yā chi cuuvi 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e Dendyuūs.
1 Estando Jesus à beira do lago de Genesaré, grandes multidões se apertavam em volta dele para ouvir a palavra de Deus.
2 Jesús n'diichi yā ná 'uūvī barcos chi snéé nííⁿnuúⁿ na nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi itungaaⁿ 'yaācā miiⁿ 'āā nan'daá yā na barco s'eeⁿ ní cueⁿ'é yā naaⁿnú yā yáanā yeⁿ'e 'yaācā na nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā.
2 Ele notou que, junto à praia, havia dois barcos vazios, deixados por pescadores que lavavam suas redes.
3 Tuu'mi Jesús sndáa yā na 'áámá barco chi yeⁿ'e Simón Pedro miiⁿ ní chii yā Simón Pedro chí 'āā caⁿ'a rá barco miiⁿ ndíí niiⁿnuúⁿ 'diituú nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Tuu'mi ní Jesús ch'iindii yā na barco miiⁿ ní chi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ.
3 Entrou num dos barcos e pediu a Simão, seu dono, que o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se no barco e dali ensinou as multidões.
4 Taachi Jesús ch'iinu chi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ, tuu'mi ní caⁿ'a yā chii yā Simón: Cueⁿ'e di ndúúcū barco ndíí ná yáanūuⁿ ní 'caanuuⁿ dí yaanā yeⁿ'e di nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ ní tungaáⁿ dí 'yaācā.
4 Quando terminou de falar, disse a Simão: “Agora vá para onde é mais fundo e lancem as redes para pescar”.
5 Simón miiⁿ ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā chii yā Jesús: N'dii Maestro, 'āā núúⁿmáⁿ yaaⁿ ch'ɛɛti nduuchí 'nū ní diíⁿ ntiiⁿnyúⁿ 'nū ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndaāca 'nū; naati ndúúcū nduudu yeⁿ'e nī 'caanuúⁿ 'nū yaānā yeⁿ'é 'nū chɛɛti nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
5 Simão respondeu: “Mestre, trabalhamos duro a noite toda e não pegamos nada. Mas, por ser o senhor quem nos pede, vou lançar as redes novamente”.
6 Taachi 'caanuúⁿ yā yaānā miiⁿ chiitu 'yaācā chɛɛti yaānā miiⁿ chí yaānā miiⁿ ndiituú nūuⁿ chííteeⁿ.
6 Dessa vez, as redes ficaram tão cheias de peixes que começaram a se rasgar.
7 Tuu'mi ní dita'a yā yeⁿ'ē tanáⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ chi snúuⁿ yā chɛɛti taamá barco miiⁿ chí caⁿ'a yā ní cunneé yā Simón. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ndaa yā ní chiitu 'yaācā nduu 'uuvi barcos chí nduu 'uuvi barcos neⁿ'e 'cuɛɛchi ndii mááⁿ nuūⁿnīⁿ.
7 Então pediram ajuda aos companheiros do outro barco, e logo os dois barcos estavam tão cheios de peixes que quase afundaram.
8 Taachi Simón Pedro n'diichí yā chuū chííntii'yá yā nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā Jesús miiⁿ: N'diī Señor, 'úú nguɛ́ɛ́ n'daācā 'úú chí cuchií nanááⁿ n'diī, ti 'úú ní 'iiⁿ'yāⁿ nuūⁿndī 'úú.
8 Quando Simão Pedro se deu conta do que havia acontecido, caiu de joelhos diante de Jesus e disse: “Por favor, Senhor, afaste-se de mim, porque sou homem pecador”.
9 Simón Pedro miiⁿ ní nééné ngeⁿ'e yiinú yā. 'Tiicá ntúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā ndúúcū sa ngeⁿ'e yiinú yā cáávā yeⁿ'ē chi diiⁿ Jesús chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ itúngaáⁿ yā 'yaācā chi 'yaaⁿ taaví tī.
9 Pois ele e seus companheiros ficaram espantados com a quantidade de peixes que haviam pescado,
10 'Tiicá ntúūⁿ Jacobo ndúúcū Juan, chi daiya Zebedeo, chi dáámá diiⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū Simón, dii'yá yā chiī. Ní Jesús caⁿ'a yā chii yā Simón: Díí, Simón, nguɛ́ɛ́ 'va'a di; ndii maaⁿ ní tan'dúúcā chi ituungaaⁿ di 'yaācā yeⁿ'e nuūⁿnīⁿ, 'tíícā maaⁿ ní 'úú idiíⁿ chi in'nuuⁿ dí 'iiⁿ'yāⁿ chi cuuvi caⁿ'á yā nduucú.
10 assim como seus sócios, Tiago e João, filhos de Zebedeu. Jesus respondeu a Simão: “Não tenha medo! De agora em diante, você será pescador de gente”.
11 Taachi ndaa yā ndúúcū barco miiⁿ niiⁿnuúⁿ 'diitúú nuūⁿnīⁿ, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ s'neeⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā ndúúcū barco miiⁿ ndúúcū nducuéⁿ'ē chi snúūⁿ chɛɛti barco miiⁿ ní cueⁿ'e yā ndúúcū Jesús.
11 E, assim que chegaram à praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Taachi Jesús miiⁿ ndaa yā na 'áámá yáāⁿ ní canée yā miiⁿ, ndaa nanááⁿ Jesús 'áámá saⁿ'ā chi ndii sa 'áámá ca'ai chi nguuvi lepra chi ín'duuti yuūtɛ̄ yeⁿ'ē sa. Taachí saⁿ'ā miiⁿ n'diichi sa Jesús miiⁿ, chííntii'ya sa can'diī sa ndii na yáⁿ'āa nanááⁿ Jesús miiⁿ. Ní chiica sa Jesús: N'dií Señor, ndúúti chi n'diī neⁿ'e nī, ní diíⁿ nī chí nduūvā yeⁿ'é.
12 Num povoado, Jesus encontrou um homem coberto de lepra. Quando o homem viu Jesus, prostrou-se com o rosto em terra e suplicou para ser curado, dizendo: “Se o senhor quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
13 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ n'doo ta'á yā ní tuu'ví yā saⁿ'ā ní caⁿ'a yā: 'Úú ní neⁿ'é chi nduūvā yeⁿ'ē di. Tuu'mí nūuⁿ ndúuvā yeⁿ'ē sa ní nduūvī dɛɛvɛ sá.
13 Jesus estendeu a mão e o tocou. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!” No mesmo instante, a lepra desapareceu.
14 Ní Jesús caⁿ'a yā chiī yā saⁿ'ā miiⁿ: Nguɛ́ɛ́ cuuvi di mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi nduuva yeⁿ'ē di. Cueⁿ'e di ní 'cuuⁿ'miⁿ di maaⁿ cuerpo yeⁿ'e di nanááⁿ chiiduú. Ní ca'a di nanááⁿ Ndyuūs ofrenda yeⁿ'ē di yeⁿ'e chi nanduuva yeⁿ'ē di tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'e Moisés. Ní 'iicu cadíínuúⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi nduūvā yeⁿ'e di.
14 Então Jesus o instruiu a não contar a ninguém o que havia acontecido. “Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine”, ordenou. “Leve a oferta que a lei de Moisés exige pela sua purificação. Isso servirá como testemunho.”
15 Yeⁿ'e chí diíⁿ Jesús miiⁿ dándoō ca, ní neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā chi 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e Jesús miiⁿ. Ní Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
15 Mas as notícias a seu respeito se espalhavam ainda mais, e grandes multidões vinham para ouvi-lo e para ser curadas de suas enfermidades.
16 Jesús cueⁿ'e yā na lugar naachi nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtinéé 'iiⁿ'yāⁿ chi caaⁿ'maⁿngua'á yā.
16 Ele, porém, se retirava para lugares isolados, a fim de orar.
17 'Áámá nguuvi Jesús ní ngi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ ní miiⁿ vɛ́ɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ fariseos chi dingúuⁿ leyes ndúúcū maestros chí ngi'cueeⁿ ley. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ngiicá yā yeⁿ'e táámá yáāⁿ ní yeⁿ'ē nducyáácá yaāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galilea ndúúcū yáⁿ'āa Judea, níícú yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén. Jesús miiⁿ cuuvi diíⁿ yā chí nduūvā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ti poder yeⁿ'e Ndyuūs canéé nduucú yā.
17 Certo dia, enquanto Jesus ensinava, alguns fariseus e mestres da lei estavam sentados por perto. Eles vinham de todos os povoados da Galileia, da Judeia e de Jerusalém. E o poder do Senhor para curar estava sobre Jesus.
18 Tuu'mi ní ndaa ntúūⁿ n'duuvi saⁿ'ā chi n'diichí yā Jesús. Ní saⁿ'ā s'eeⁿ ní ndɛɛ yā 'áámá saⁿ'ā ndúúcū ca'āī chi in'dúuví cuerpo yeⁿ'e sa na 'áámá camilla. Ní n̄diíⁿ yā chi ndaā saⁿ'ā miiⁿ chɛɛti va'āī nanááⁿ Jesús miiⁿ.
18 Alguns homens vieram carregando um paralítico numa maca. Tentaram levá-lo para dentro da casa, até Jesus,
19 Nguɛ́ɛ́ ndaāca yā taacā cundáa yā ndúúcū saⁿ'a miiⁿ ti neené n'deeé 'iiⁿ'yāⁿ snuuⁿ yā. Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní chɛɛ yā tiíⁿ va'āī ni divíi yā n'duuvi táátá tiíⁿ va'āī. Ní di'cua'áí yā saⁿ'ā na yiivɛ naachi candíítí saⁿ'ā miiⁿ nanááⁿ Jesús.
19 mas não conseguiram, por causa da multidão. Então subiram ao topo da casa e removeram uma parte do teto. Em seguida, baixaram o paralítico na maca até o meio da multidão, bem na frente dele.
20 Taachí Jesús miiⁿ tuumicadíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ vaadī i'teenu yeⁿ'é saⁿ'ā s'eeⁿ caⁿ'a yā chiī yā saⁿ'ā: Díí saⁿ'ā, 'úú nadach'ɛɛcú nuuⁿndí yeⁿ'e di.
20 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Homem, seus pecados estão perdoados”.
21 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi ngi'cueeⁿ ley ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ fariseos tuca'a yā nadicadíínuuⁿ yā ní caⁿ'a yā: ¿Du'u sáⁿ'a 'cūū chi duuchineeⁿ yā yeⁿ'e Ndyuūs? ¿Du'ū nadich'ɛɛcu nuuⁿndi yeⁿ'ē yú? Dámaaⁿ Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā 'tíícā.
21 Mas os fariseus e mestres da lei pensavam: “Quem ele pensa que é? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
22 Jesús tuūmicadiinúúⁿ yā chi nadicádíínuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Tuu'mi ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Ndís'tiī, ¿dɛ́'ɛ̄ cúúví chí 'tíícā inadicádíínuuⁿ ndís'tiī na staava yeⁿ'é nī?
22 Jesus, sabendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
23 ¿Chɛɛ cá nguɛ́ɛ́ ngíⁿ'īi chi caaⁿ'máⁿ: 'Āā nuuⁿndi yeⁿ'e di ní nch'ɛɛ̄cū o ndúúncuééⁿ dí ní caaca dí?
23 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados?’ ou ‘Levante-se e ande’?
24 'Túúcā caⁿ'á chií saⁿ'ā chi ndís'tiī cuuvi déénu nī ti 'úú ní Saⁿ'a chi Daiyá Dendyuūs 'úú. Ní vɛ́ɛ́ poder iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi inadach'ɛɛ̄cú nuuⁿndi. Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chiī yā saⁿ'a miiⁿ: Ncueeⁿ di, nta'a di yiivɛ yeⁿ'ē di ní cunaⁿ'ā di na vaacu di.
24 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
25 Tuu'mi ní saⁿ'ā miiⁿ chí ndii chi ca'āī sa 'āā ndúúvā yeⁿ'ē sa ní sta'ā sa yiivɛ yeⁿ'ē sa naachi cándiiti sa ní ngaⁿ'a sa: Dɛ'ɛ chúúcā ch'ɛɛtɛ Dendyuūs. Ní cunaⁿ'ā sa naavtaⁿ'ā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
25 De imediato, à vista de todos, o homem se levantou, pegou sua maca e foi para casa louvando a Deus.
26 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ cheⁿ'e yiinú yā ní neene di'va'á yā ní caⁿ'a yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ch'ɛɛtɛ Dendyuūs. Ní caⁿ'a yā: Maaⁿ ní n'diichi yú dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ ta nn'diichi yú chi caⁿ'a yiinu yú.
26 Todos ficaram muitos admirados e, cheios de temor, louvaram a Deus, exclamando: “Hoje vimos coisas maravilhosas!”.
27 Cho'ōo chúū, ní Jesús miiⁿ can'daa yā cachiicá yā ní n'diichi yā 'áámá saⁿ'ā chí ínn'guɛɛ yeⁿ'ē impuestos yeⁿ'e yáⁿ'āa chí nguuvi sa Leví. Saⁿ'ā miiⁿ ní vɛɛ sa naachí n'gɛɛtɛɛ́ saⁿ'ā chí ínn'guɛɛ yeⁿ'ē impuestos. Jesús miiⁿ ní yaa'ví yā: Dii, sáⁿ'ā, cuchíi di caⁿ'a di nduucú.
27 Depois disso, Jesus saiu da cidade e viu um cobrador de impostos chamado Levi sentado no local onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus,
28 Tuu'mi ní s'neeⁿ sá ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē sa ndúúcū nducuéⁿ'ē dendu'ū ní ndúcueeⁿ sá ní cueⁿ'ē sa ndúúcū Jesús.
28 e Levi se levantou, deixou tudo e o seguiu.
29 Saⁿ'a Leví miiⁿ caⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sá chí in'nuūuⁿ 'áámá comida ch'ɛɛtɛ n'dai na vaacu sa. Na vaacu sa miiⁿ vɛ́ɛ́ 'yááⁿ saⁿ'ā chí inn'guɛɛ yeⁿ'e impuestos ndúúcū tanáⁿ'ā saⁿ'ā. Nducyaaca yā ní vɛɛ̄tɛ́ yā ndúúcū Leví na mesa miiⁿ.
29 Mais tarde, Levi ofereceu um banquete em sua casa, em honra de Jesus. Muitos cobradores de impostos e outros convidados comeram com eles,
30 Tuu'mí maestros chi ngi'cueeⁿ ley miiⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ fariseos chi diíⁿ yā ley cunncáā caⁿ'a yā yeⁿ'e discípulos yeⁿ'e Jesús ní caⁿ'a yā: ¿Dɛ́'ɛ̄ cúúví chí ndís'tiī ndúúcū Jesús nge'é nī ní ngi'i nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí inn'guɛɛ yeⁿ'e impuestos ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ nuuⁿndi? Chuū nguɛ́ɛ́ n'daācā.
30 mas os fariseus e mestres da lei se queixaram aos discípulos: “Por que vocês comem e bebem com cobradores de impostos e pecadores?”.
31 Jesús ní n'guɛɛcútaⁿ'a yā: 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngiitā nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā chi cuuvi yíícú yā. Dámaāⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiitā neⁿ'e yā chi cuuvi yíícú yā.
31 Jesus lhes respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes.
32 'Úú nguɛ́ɛ́ cuchií chi yaa'ví 'iiⁿ'yāⁿ chi nadacadiinúúⁿ yā chi n'dááca yā chi nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā naati 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā ní 'íícú ndáácádáámí yā yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yā.
32 Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores, para que se arrependam”.
33 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tiingūūnéeⁿ yā Jesús: ¿Dɛ́'ɛ̄ cúúví chí discípulos yeⁿ'e Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ ndúúcū discípulos yeⁿ'e fariseos nééné n'deēe cuūví ní ca'diiⁿnúⁿ yā ní ngaⁿ'angua'á yā ní discípulos yeⁿ'e nī ní nge'e yā ní ngi'i yā?
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: “Os discípulos de João Batista jejuam e oram com frequência, e os discípulos dos fariseus também. Por que os seus vivem comendo e bebendo?”.
34 Jesús ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ: ¿Chɛɛ yeⁿ'ē maáⁿ nī cuuvi diíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ che'e 'iiⁿ'yāⁿ chí nandaa naachi n'giindivaacu saⁿ'ā neⁿ'e chi canéé saⁿ'ā chi n'giindivaacu sa miiⁿ ndúúcu yā? Nguɛ́ɛ́ cuuvi nī.
34 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo?
35 Naati ndaá nguuvi chí 'cuūvī sā ní 'āā ntɛ́ɛ́ sa ndúúcu yā, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ ca'diiⁿnúⁿ yā nguuvi miiⁿ.
35 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão”.
36 Caⁿ'a ntúūⁿ Jesús chii yā 'iiⁿ'yāⁿ táámá ejemplo chí 'tɛɛ nguɛɛ daama: Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ 'caaca yā 'áámá 'taaⁿ tiinūuⁿ ngai chi nguɛ́ɛ́ 'āā naaⁿnu yā chí n'dyaatá yā 'áámá catecaí yā ndicúū caati tiinūuⁿ ngai miiⁿ ní cū'teeⁿ tíínūuⁿ ndiicúú. Ní ndiicúú miiⁿ nguɛ́ɛ́ n'daacā dinááⁿ diīiⁿ naachi nn'dyaatá ndúúcū chi ngai miiⁿ.
36 Jesus também lhes apresentou a seguinte ilustração: “Ninguém rasgaria um pedaço de tecido de uma roupa nova para remendar uma roupa velha. Se o fizesse, estragaria a roupa nova, e o remendo não se ajustaria à roupa velha.
37 'Tiicá ntúūⁿ mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ca'nuúⁿ yā vino ngai chɛɛti bolsa dííⁿmáⁿ 'iiti chi ndiicúū tan'dúúcā chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúū ti vino ngai miiⁿ ní chó'ōo yaadi yeⁿ'ē ní diiⁿ chi 'cááncuūⁿ yííⁿmáⁿ ndiicúū. Ní vino miiⁿ ní cungéē ndíí yííⁿmáⁿ miiⁿ tuuvií.
37 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. Os recipientes velhos se arrebentariam, deixando vazar o vinho e estragando o recipiente.
38 Cáávā chuū ca'nuúⁿ yā vino ngai miiⁿ chɛɛti bolsa dííⁿmáⁿ ngai ní nduu 'uuvi ní n'daācā canee yeⁿ'ē.
38 Vinho novo deve ser guardado em recipientes novos.
39 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chí ngi'i yā vino ndiicúū neⁿ'é yā cu'u yā vino ngai cuayiivi caati ngaⁿ'a yā chi vino chi ndiicúū chííⁿ chí n'dai nguɛ́ɛ́ ti vino ngai.
39 E ninguém que bebe o vinho velho escolhe beber o vinho novo, pois diz: ‘O vinho velho é melhor’”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.