Lucas 24

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nguuvi domingo chi maaⁿ ní nguuvi vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'ē ndɛɛtɛ, tyaaⁿ n'dáí cueⁿ'e n'daataá s'ééⁿ ní cueⁿ'e yā ndúúcū tanáⁿ'ā n'daataá. Candɛ́ɛ yā especias chi dɛɛvɛ́ ngeéⁿ chí 'āā vɛ́ɛ́ yaáⁿ yā.
1 Mas, no primeiro dia da semana, alta madrugada, as mulheres foram ao túmulo, levando os óleos aromáticos que haviam preparado.
2 Taachí ndāa yā na yáinyāⁿ miiⁿ, 'āā ntɛ́ɛ́ tuūú ch'ɛɛtɛ́ miiⁿ na cheendi yáinyāⁿ ti caneé 'aama lado.
2 Encontraram a pedra removida do túmulo,
3 Tuu'mi ní taachí sndaa yā chɛɛti yáinyāⁿ miiⁿ, nguɛ́ɛ́ ndaacá yā cuerpo yeⁿ'e Jesús.
3 mas, ao entrar, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
4 Taachí n'diichí yā chuū, ní dii'yá yā chiī, tuu'mi ní neēéⁿ na 'uuvi saⁿ'ā 'diituú yā ndúúcū catecai chi dɛɛvɛ́ ngii.
4 Aconteceu que, perplexas a esse respeito, apareceram-lhes dois homens com roupas resplandecentes.
5 Ní n'daataá s'eeⁿ dii'ya n'dai yā chiī ní n'diichí yā ndii na yáⁿ'āa. Saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a sa: ¿Dɛ'ɛ̄ cuuví chí in'nuúⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ chi candúúchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā?
5 Estando elas com muito medo e baixando os olhos para o chão, eles disseram: — Por que vocês estão procurando entre os mortos aquele que vive?
6 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní 'āā ntɛ́ɛ́ canée yā 'muuⁿ. 'Āā nnduuchi yā nguaaⁿ tináⁿ'ā. N'gáácú nī yeⁿ'ē nduudu chí caⁿ'a yā taachi canée yā ndúúcu nī na yáⁿ'āa Galilea taachí 'āā cuɛ́ɛ́ 'cuūvi yā.
6 Ele não está aqui, mas ressuscitou. Lembrem-se do que ele falou para vocês, estando ainda na Galileia:
7 Ní Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chiī yā ndís'tiī: 'Úú Saⁿ'a chi Daiya Ndyuūs ní 'iiⁿ'yāⁿ canéé chí nca'á yā 'úú ta'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cu'neeⁿnga'á yā 'úú; naati ndiichi ndii 'íínú nguuvi 'úú nduuchí yeⁿ'e nguaaⁿ tinaⁿ'ā.
7 “É necessário que o Filho do Homem seja entregue nas mãos de pecadores, seja crucificado e ressuscite no terceiro dia.”
8 Tuu'mi ní n'daata s'eeⁿ n'gaacu tá yeⁿ'ē nduudu yeⁿ'ē Jesús miiⁿ.
8 Então elas se lembraram das palavras de Jesus.
9 Ní cueⁿ'e tá yeⁿ'e yáinyāⁿ ní cunaⁿ'ā ta ní caⁿ'ā tá chiī tá ndu'u ndiicháámá apóstoles ndúúcū tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā miiⁿya.
9 E, voltando do túmulo, anunciaram todas estas coisas aos onze e a todos os outros que estavam com eles.
10 N'daata s'eeⁿ chi caⁿ'a ta chii tá apóstoles ní ta María yeⁿ'e yáāⁿ Magdala, ndúúcū ta Juana, ndúúcū tá María chí chɛɛcuú Jacobo, ndúúcū tanáⁿ'ā n'daata s'eeⁿ.
10 Essas mulheres eram Maria Madalena, Joana e Maria, mãe de Tiago; também as demais que estavam com elas confirmaram estas coisas aos apóstolos.
11 Apóstoles ní nadicadiinúúⁿ yā chi táⁿ'ā s'eeⁿ ní loca tá cáávā chi ngaⁿ'a tá. Ní nguɛ́ɛ́ s'téénu yā nduudu yeⁿ'ē tá.
11 Mas para eles tais palavras pareciam um delírio; eles não acreditaram no que as mulheres diziam.
12 Tuu'mi ní Pedro miiⁿ ní ncueeⁿ sa ní cueⁿ'e sa ngéenū sa na yáinyāⁿ. Taachí ndaā sa, tuu'mi ní n'diichi núúⁿ sa chɛɛti yaīnyāⁿ ní 'āā dámaāⁿ sábanas canee miiⁿ. Saⁿ'ā ní cueⁿ'e yiinu sá yeⁿ'e chi chó'ōo ní cunaⁿ'ā sa na vaacu sa.
12 Pedro, porém, levantando-se, correu ao túmulo. E, abaixando-se, viu somente os lençóis de linho e nada mais; e retirou-se para casa, admirado com o que tinha acontecido.
13 Nguuvi mííⁿ nūuⁿ, 'uuvi saⁿ'ā s'eeⁿ cueⁿ'é yā 'áámá yáāⁿ 'lííⁿ chí nguuvi Emaús chi canee taanduū ndiichúúví kilómetros yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén.
13 Naquele mesmo dia, dois discípulos estavam indo para uma aldeia chamada Emaús, que ficava a uns dez quilômetros de Jerusalém.
14 Ní taachí cueⁿ'e yā cuaaⁿ cyúúní ní índeé yā yeⁿ'e tanducueⁿ'ē dendu'ū chí chiī.
14 E iam conversando a respeito de tudo o que tinha acontecido.
15 'Nááⁿ chí índeé yā ní itiinguuneeⁿ vi'i yā, maaⁿ Jesús miiⁿ ndaa niiⁿnúⁿ yā ní cueⁿ'é yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
15 Enquanto conversavam e discutiam, o próprio Jesus se aproximou e ia com eles.
16 Taachí n'diichí yā Jesús miiⁿ nguɛ́ɛ́ iintiinaaⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ.
16 Porém os olhos deles estavam como que impedidos de o reconhecer.
17 Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿Dɛ'ɛ̄ índeé ndís'tiī? ¿Dɛ'ɛ̄ cuuví tátiī ndaachi yiinú nī?
17 Então ele lhes perguntou: E eles pararam entristecidos.
18 Saⁿ'ā chi nguuvi Cleofas nan'guɛɛcútaⁿ'a yā. ¿'Áá díí, 'áámá n'dyáⁿ'ā dii chi canuuⁿ di yúúní na yáāⁿ Jerusalén chi nguɛ́ɛ́ déénu di dɛ'ɛ́ chiī nguuvi s'eeⁿ na yáāⁿ Jerusalén miiⁿ?
18 Um, porém, chamado Cleopas, respondeu: — Será que você é o único que esteve em Jerusalém e não sabe o que aconteceu lá, nestes últimos dias?
19 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chiī yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿Dɛ'ɛ́ chiī yáāⁿ miiⁿya? 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: Jesús yeⁿ'e yáāⁿ Nazaret, chi 'áámá saⁿ'ā profeta ní diíⁿ yā 'áámá ntiiⁿnyuⁿ n'dai ndúúcū poder. Ní diíⁿ yā n'deee n'dáí vaadī n'giinu ní ngaⁿ'a yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs nanááⁿ Ndyuūs ní nanááⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ.
19 Ele lhes perguntou: Eles explicaram: — Aquilo que aconteceu com Jesus, o Nazareno, que era profeta, poderoso em obras e palavras, diante de Deus e de todo o povo,
20 Chiiduú n'gɛɛtɛ́ ndúúcū 'iiⁿntyéⁿ'ē yeⁿ'ē yú tun'dáa nuuⁿndi yeⁿ'e Jesús ní nca'a yā Jesús 'iiⁿ'yāⁿ ní caⁿ'a yā chí 'cuuvi yā. Níícú s'neeⁿnga'á yā Jesús.
20 e como os principais sacerdotes e as nossas autoridades o entregaram para ser condenado à morte e o crucificaram.
21 Nús'uu ní snéé yúúní 'nū ní cunee ngiinú 'nū chí sáⁿ'a 'cūū ní nadinguáⁿ'ai sa 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é nación Israel chi nación yeⁿ'é 'nū. Maaⁿ ní 'iīnū nguuvi chí chiī chuū.
21 Nós esperávamos que fosse ele quem havia de redimir Israel. Mas, depois de tudo isto, já estamos no terceiro dia desde que essas coisas aconteceram.
22 Ní ná n'duuvi n'daataá chí chiicá yā dáámá nduucú 'nū cheⁿ'é yā tyaaⁿ na yáinyāⁿ ní cueⁿ'e yíínú 'nū.
22 É verdade também que algumas mulheres do nosso grupo nos surpreenderam. Indo de madrugada ao túmulo
23 Ní ndaá yā nanaáⁿ 'nū ní caⁿ'a yā chi nguɛ́ɛ́ ndaaca yā cuerpo yeⁿ'e Jesús miiⁿ. Ní n'diichí yā n'duuvi ángeles chí caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chí Jesús miiⁿ 'āā nduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā.
23 e não achando o corpo de Jesus, voltaram dizendo que tinham tido uma visão de anjos, os quais afirmam que ele vive.
24 Ni cheⁿ'é n'duuvi saⁿ'ā chi chiicá nduucú 'nū na yáinyāⁿ ní ndaāca sa tan'dúúcā chi ngaⁿ'a n'daataá s'eeⁿ naati nguɛ́ɛ́ n'diichi sa Jesús.
24 De fato, alguns dos nossos foram ao túmulo e verificaram a exatidão do que as mulheres disseram; mas não o viram.
25 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā s'eeⁿ: Dɛ'ɛ̄ chúúcā vaadicadíínūuⁿ yeⁿ'e ndís'tiī ndúúcū staava yeⁿ'e nī chí chɛɛchi chí nguɛ́ɛ́ s'téénu nī tanducuéⁿ'ē chi caⁿ'a saⁿ'ā profetas.
25 Então ele lhes disse:
26 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ canee nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs chi Cristo miiⁿ canéé chí 'cueenú yā cuuvi cosas chi 'túúcā ní cuayiivi mííⁿ cunaⁿ'á yā ná va'ai chɛɛti nguuvi?
26 Não é verdade que o Cristo tinha de sofrer e entrar na sua glória?
27 Tucá'a Jesús caⁿ'a yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs ndíí taachí dinguuⁿ Moisés ndúúcū chi dingúūⁿ nducyaaca profetas. Ní ngaⁿ'a Jesús yeⁿ'e chí dinguúⁿ yā yeⁿ'ē Cristo ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e chi canéé chi chó'ōo yeⁿ'é yā.
27 E, começando por Moisés e todos os Profetas, explicou-lhes o que constava a respeito dele em todas as Escrituras.
28 Tuu'mi ní taachi ndaá yā na yáāⁿ 'lííⁿ chi cueⁿ'e yā, Jesús miiⁿ ní diíⁿ yā chi candiicá ca yā.
28 Quando se aproximavam da aldeia para onde iam, ele fez menção de passar adiante.
29 Saⁿ'ā s'eeⁿ di'cuíítu sa Jesús chi canee yā ndúúcū sa, ní caⁿ'a sa chii sa Jesús: N'diī cuneé nī nduucú 'nū, ti cuuvi chíinū yeⁿ'e nī. 'Āā cuɛ́ɛ́ cuuvī 'da'ā. Tuu'mi ní Jesús cueⁿ'e yā ndúúcū saⁿ'ā s'eeⁿ cuaaⁿ chɛɛti va'āī ní canée yā ndúúcu sa.
29 Mas eles o convenceram a ficar, dizendo: — Fique conosco, porque é tarde, e o dia já está chegando ao fim. E entrou para ficar com eles.
30 Taachí Jesús miiⁿ vɛɛ yā na mesa ní che'é yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, tuu'mi ní sta'á yā pan ní caⁿ'angua'á yā ní ca'a yā gracias Ndyuūs caavā pan miiⁿ. Ní n'dee yā pan ní ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
30 E aconteceu que, quando estavam à mesa, ele pegou o pão e o abençoou; depois, partiu o pão e o deu a eles.
31 Tuu'mi nūuⁿ saⁿ'ā s'eeⁿ iintiinaaⁿ sa Jesús miiⁿ, naati Jesús ndaanaáⁿ yā yeⁿ'e saⁿ'ā s'eeⁿ.
31 Então os olhos deles se abriram, e eles reconheceram Jesus; mas ele desapareceu da presença deles.
32 Ní saⁿ'ā s'eeⁿ ngaⁿ'a sa ngiī sa vi'ī: ¿'Áá nguɛ́ɛ́ chicadiinuuⁿ yú na staava yeⁿ'e yú chi ya'ai taachi snúuⁿ yú yúúní taachí índeé yā ndúúcu yú, ní ngi'cueéⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs s'uuúⁿ?
32 E disseram um ao outro: — Não é verdade que o coração nos ardia no peito, quando ele nos falava pelo caminho, quando nos explicava as Escrituras?
33 Hora mííⁿ nūuⁿ nducueeⁿ sa ní cunaⁿ'á sa na yáāⁿ Jerusalén. Ní ndaaca sa ndu'ū ndiicháámá apóstoles ndúúvídaama yā ndúúcū tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā ndúúcu yā.
33 E, na mesma hora, levantando-se, voltaram para Jerusalém, onde acharam reunidos os onze e outros com eles,
34 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ngaⁿ'a yā nguaaⁿ maáⁿ yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ Jesús nduuchi yā nguaaⁿ tináⁿ'ā ní che'enaáⁿ yā yeⁿ'e Simón.
34 os quais diziam: — De fato, o Senhor ressuscitou e já apareceu a Simão!
35 Tuu'mi ní 'uuvi saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a yā táácā chiī yúúní chi cueⁿ'e yā. Tiī ní iintiinaáⁿ Jesús miiⁿ taachí n'deé yā pan.
35 Então os dois contaram o que lhes tinha acontecido no caminho e como tinham reconhecido o Senhor no partir do pão.
36 Taachí saⁿ'a s'eeⁿ ngaⁿ'a sa chuū, Jesús miiⁿ ní cheⁿ'e naáⁿ yā naavtaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'á yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Cuuví 'diīíⁿ ndúúcū ndís'tiī.
36 Falavam eles ainda estas coisas quando Jesus apareceu no meio deles e lhes disse:
37 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ dii'yá yā chiī ti nadicádíínuuⁿ yā chí n'diichi yā 'aama espíritu.
37 Eles, porém, ficaram assustados e com medo, pensando que estavam vendo um espírito.
38 Naati Jesús miiⁿ caⁿ'á yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí dii'yá nī chiī? ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí 'tíícā nadacádíínuuⁿ nī na staava yeⁿ'e nī?
38 Mas ele lhes disse:
39 Cuin'diichí nī ta'á ndúúcū ca'á. 'Úú maáⁿ chuū. Cuituu'ví nī 'úú. Cuin'diichí nī. 'Úú nguɛ́ɛ́ 'aama espíritu tan'dúúcā chí nadacádíínuuⁿ nī. 'Áámá espíritu nguɛ́ɛ́ 'iini ní nguɛ́ɛ́ yuūtɛ̄ tan'dúúcā chi inaaⁿ ndís'tiī chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē 'úú.
39 Vejam as minhas mãos e os meus pés, que sou eu mesmo. Toquem em mim e vejam que é verdade, porque um espírito não tem carne nem ossos, como vocês estão vendo que eu tenho.
40 Taachi Jesús caⁿ'a yā nduudú 'cūū, ch'iⁿ'i yā ta'a yā ndúúcū ca'a yā.
40 Dizendo isto, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Naati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ s'téénu yā ti yeenú n'dai yā ní ngeⁿ'e yiinu yā. Ní cáávā chuū Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿'Áá nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ 'muuⁿ chi che'e yú?
41 E, por não acreditarem eles ainda, por causa da alegria, e como estavam admirados, Jesus lhes disse:
42 Tuu'mi ní ca'a yā 'áámá tááⁿ 'yaācā ndúúcū 'aama taaⁿ va'ai ndi'i.
42 Então lhe apresentaram um pedaço de peixe assado,
43 Cristo miiⁿ ní sta'a yā ní che'e yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
43 e ele comeu na presença deles.
44 Ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Ndúúdú 'cūū caⁿ'á taachi caneé ndúúcū ndís'tiī. Canéé chí cúúví cuaacu tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi canéé nguūⁿ yeⁿ'ē 'úú na libro yeⁿ'é Ndyuūs chi canéé nguūⁿ na ley yeⁿ'ē Moisés ndúúcū yeⁿ'e profetas ndúúcū yeⁿ'e salmos.
44 A seguir, Jesus lhes disse:
45 Tuu'mi ní Jesucristo diiⁿ yā chi tuumicadiinuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs.
45 Então lhes abriu o entendimento para compreenderem as Escrituras.
46 Ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Tíícā canéé yeⁿ'ē 'úú chí Cristo 'úú. 'Tíícā canee chi 'cueenú cuuvi ní 'cuūví. Ní nduuchí yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā ndii chíí ndii 'íínú nguuvi.
46 E disse-lhes:
47 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ canéé chí caaⁿ'maⁿ yā nduudu miiⁿ chi ndaacadaami 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'e yā vmnaaⁿ núúⁿmáⁿ na yáāⁿ ní Ndyuūs nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e yā cáávā chi duuchí. Ní vmnááⁿ vmnaaⁿ nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén. Cuayiivi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e núúⁿmáⁿ naciones yeⁿ'e íⁿ'yeeⁿdī.
47 e que em seu nome se pregasse arrependimento para remissão de pecados a todas as nações, começando em Jerusalém.
48 Ndís'tiī ní cuuví nī testigos yeⁿ'e chuū ti n'diichí nī chuū ní canéé chí caaⁿ'máⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ.
48 Vocês são testemunhas destas coisas.
49 Cuin'diichí nī. 'Úú dicho'ó Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi caⁿ'ā Chiidá chi ndaā nanááⁿ ndís'tiī. 'Cuɛɛtinéé nuúⁿ nī na yáāⁿ Jerusalén ndíí chí ndaāca nī poder yeⁿ'e Ndyuūs, poder chí cuchiī yeⁿ'ē cuaaⁿ 'nííⁿnúⁿ.
49 Eis que envio sobre vocês a promessa de meu Pai; permaneçam, pois, na cidade, até que vocês sejam revestidos do poder que vem do alto.
50 Cheⁿ'e Jesús ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ na yáāⁿ 'lííⁿ Betania ní di'viicú yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
50 Então Jesus os levou para fora, até Betânia. E, erguendo as mãos, os abençoou.
51 Taachí ch'iinu di'viicú yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, cueⁿ'é yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní cundaa yā va'ai chɛɛti nguuvi.
51 Aconteceu que, enquanto os abençoava, ia-se retirando deles, sendo elevado para o céu.
52 Cuayiivi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs ní cunaⁿ'a ntuúⁿ yā na yáāⁿ Jerusalén. Ní neené yeenu taavi yā.
52 Então eles, adorando-o, voltaram para Jerusalém cheios de alegria.
53 Ní 'áámá chɛɛtinée yā na yaācū templo ní ngaⁿ'á yā chí ch'ɛɛtɛ Ndyuūs. Ní i'téénu yā Ndyuūs. 'Tíícā chiī.
53 E estavam sempre no templo, louvando a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.