Lucas 1

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ nguaaⁿ s'uuúⁿ neⁿ'é yā idingúuⁿ yā dendú'ū chí chiī, chííⁿ chi s'uuúⁿ deenu yú chi nduudu cuaacu.
1 Prezado Teófilo, Muitas pessoas têm se esforçado para escrever a história das coisas que aconteceram entre nós.
2 'Tíícā tan'dúúcā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'diichí yā tanducuéⁿ'ē ndíí taachí chi nga'ā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní chi'cueeⁿ yā s'uuúⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ candɛ́ɛ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní ngaⁿ'á yā nduudu miiⁿ.
2 Elas escreveram o que foi contado por aqueles que viram essas coisas desde o começo e anunciaram a mensagem do evangelho .
3 'Úú, Lucas, idinguúⁿ yeⁿ'é díí Teófilo cáávā chi deenú chi díí ní n'dai di. 'Tiicá ntúūⁿ 'úú ní nadicádiinúúⁿ chi idinguúⁿ yeⁿ'ē di tanducuéⁿ'ē chí chiī. Diiⁿncā n'diichí tanducuéⁿ'ē ndúúcū cuidado ndíí taachí nga'ā.
3 Portanto, Excelência, eu estudei com todo o cuidado como foi que essas coisas aconteceram desde o princípio e achei que seria bom escrever tudo em ordem para o senhor,
4 'Túúcā idinguúⁿ ní tuumicadíínuuⁿ di chɛɛ chí nduudu cuaacu yeⁿ'ē dendú'ū chi 'iiⁿ'yāⁿ chi'cuéeⁿ yā dii.
4 a fim de que o senhor pudesse conhecer toda a verdade sobre os ensinamentos que recebeu.
5 Tiempo miiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ Herodes miiⁿ chí chīi yā rey yeⁿ'e yáⁿ'āa Judea, canéé 'áámá chiiduú chi nguuví yā Zacarías. Chiiduú miiⁿ ní yeⁿ'e grupo yeⁿ'e Abías. Ní n'daataá yeⁿ'e Zacarías ní nguuvi tá Elisabet. Ní Elisabet miiⁿ ní yeⁿ'e ndaata yeⁿ'e Aarón.
5 Quando Herodes era o rei da terra de Israel, havia um sacerdote chamado Zacarias, que era do grupo dos sacerdotes de Abias. A esposa dele se chamava Isabel e também era de uma família de sacerdotes.
6 Ndúú 'uuví yā ní n'dai taaví yā nanááⁿ Ndyuūs. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ caati s'neeⁿ veéⁿ yā nducuéⁿ'ē nduudu chi ngaⁿ'a 'iivú Ndyuūs.
6 Esse casal vivia a vida que para Deus é correta, obedecendo fielmente a todas as leis e mandamentos do Senhor.
7 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ daiyá yā, ti Elisabet miiⁿ nguɛ́ɛ́ taaví yā daiyá yā. Ní nduu 'uuví yā ní 'āā ndiicú yā.
7 Mas não tinham filhos porque Isabel não podia ter filhos e porque os dois já eram muito velhos.
8 'Áámá nguuvi, taachi tuneeⁿ turno yeⁿ'e grupo yeⁿ'e Zacarías chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e chiiduú chi dichíí'vɛ yā na yáacū templo yeⁿ'é Ndyuūs, 'tíícā diíⁿ Zacarías ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e chiiduú nanááⁿ Ndyuūs.
8 Certo dia no Templo de Jerusalém, Zacarias estava fazendo o seu trabalho de sacerdote, pois era a sua vez de fazer aquele trabalho diário.
9 Ní tan'dúúcā costumbre yeⁿ'e chiiduú s'eeⁿ, tuneeⁿ Zacarías miiⁿ chí cunndaa yā na yáacū templo yeⁿ'e Ndyuūs ní 'neeⁿ yaⁿ'a yā incienso.
9 Conforme o costume dos sacerdotes, ele havia sido escolhido por sorteio para queimar o incenso no altar e por isso entrou no Templo do Senhor.
10 Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ snée yā cuaaⁿ chuva'āī yáacū templo ní ngaⁿ'angua'á yā neⁿ'e chi ngiichi incienso chɛɛti yaācū templo.
10 Durante o tempo em que o incenso queimava, o povo lá fora fazia orações.
11 Zacarías miiⁿ canee yā na yaacū. Ní che'enaāaⁿ yeⁿ'e Zacarías miiⁿ 'áámá ángel chi Ndyuūs dichó'o yā. Ní ángel mííⁿ chééndii yā lado tá cuaacu yeⁿ'ē nátai naachi n'giichi incienso miiⁿ.
11 Então um anjo do Senhor apareceu em frente de Zacarias, de pé, do lado direito do altar.
12 Ní taachi Zacarías miiⁿ n'diichí yā ángel miiⁿ 'āā ntɛ́ɛ́ deenú yā dɛ'ɛ̄ chi diíⁿ yā ní dii'ya taaví yā chiī.
12 Quando Zacarias o viu, ficou com medo e não sabia o que fazer.
13 Naati ángel miiⁿ ní caⁿ'a yā: N'diī Zacarías, nguɛ́ɛ́ 'va'á nī, ti Ndyuūs ní ch'iindiveéⁿ yā chí caⁿ'angua'á nī. Ní 'cuūndiyáāⁿ 'áámá daiya n'daataá yeⁿ'é nī Elisabet miiⁿ, ní cu'neéⁿ nī nguuvi sa Juan.
13 Mas o anjo lhe disse: — Não tenha medo, Zacarias, pois Deus ouviu a sua oração! A sua esposa vai ter um filho, e você porá nele o nome de João.
14 Ní cuuvi yeenu taaví nī cáávā saⁿ'ā 'lííⁿ. Ní 'yaaⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi yeenú yā cáávā chi 'cuundiyaāⁿ dacua'ā miiⁿ.
14 O nascimento dele vai trazer alegria e felicidade para você e para muita gente,
15 Caati daiyá nī miiⁿ ní cuuvi ch'ɛɛtɛ sa nanááⁿ Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ cu'u sa vino ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cu'u sa dɛ'ɛ̄ vɛɛ chi cuuvi cuū'vī sa. 'Āā canee sa ndúúcū Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ndíí taachi 'āā cuɛ́ɛ́ 'cuundiyaāⁿ sa.
15 pois para o Senhor Deus ele será um grande homem. Ele não deverá beber vinho nem cerveja. Ele será cheio do Espírito Santo desde o nascimento
16 Saⁿ'ā miiⁿ ní diiⁿ sa chi 'yaaⁿ taavi ca daiyā 'iiⁿ'yāⁿ Israel nguɛɛcuneé yā ní i'téénu yā Ndyuūs yeⁿ'e yú.
16 e levará muitos israelitas ao Senhor, o Deus de Israel.
17 Daiyá nī, Juan 'cūū, ní caⁿ'a sa vmnaaⁿ yeⁿ'ē Señor Jesucristo. Ní canee sa ndúúcū espíritu ndúúcū poder tan'dúúcā chi canee profeta Elías ndii cuááⁿ vmnaaⁿ. Saⁿ'ā miiⁿ ní diiⁿ sa chi 'cuɛɛtinéé n'daācā 'iiⁿ'yāⁿ chi n'gɛɛtɛ ndúúcū daiya yā. Níícú 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi cu'téénu yā tan'dúúcā Ndyuūs neⁿ'é yā chi cu'téénu yā, ní tan'dúúcā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi n'dai i'téénu yā. Ní 'tíícā caⁿ'a sa diiⁿ sa chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'cuɛɛtinéé yaáⁿ yā chi cuuvi cu'téénu yā Señor Jesús taachi ndaa yā.
17 Ele será mandado por Deus como mensageiro e será forte e poderoso como o profeta Elias. Ele fará com que pais e filhos façam as pazes e que os desobedientes voltem a andar no caminho direito. E conseguirá preparar o povo de Israel para a vinda do Senhor.
18 Tuu'mi ní Zacarías miiⁿ ní tiinguunéeⁿ yā ángel miiⁿ: ¿Táácā cu'teenú chi ngaⁿ'a nī? caati 'úú ní 'āā ndiīcúú 'úú, 'tiicá ntúūⁿ n'daataá yeⁿ'é.
18 Então Zacarias perguntou ao anjo: — Como é que eu vou saber que isso é verdade? Estou muito velho, e a minha mulher também.
19 Angel miiⁿ n'guɛɛcútáⁿ'a yā ní caⁿ'á yā: 'Úú ángel chi nguuvi Gabriel chi caneé chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ nanááⁿ Ndyuūs. Dendyuūs dichó'o yā 'úú. Ní 'úú yaa'ví n'diī ní cuuví nduudu n'dáí 'cūū n'diī.
19 O anjo respondeu: — Eu sou Gabriel,
20 Maaⁿ ní cuuvi 'díi'mi nī ní 'āā ntɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ nī ndii chó'ōo chúū taachi cunuuⁿ ca'ā tiempo yeⁿ'ē, ti nguɛ́ɛ́ chi'teenú nī nduudu yeⁿ'é taachi ngaⁿ'á chi chuū chí cuuvi.
20 Você não está acreditando no que eu disse, mas isso acontecerá no tempo certo. E, porque você não acreditou, você ficará mudo e não poderá falar até o dia em que o seu filho nascer.
21 Neⁿ'e chí chiī chuū, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi snée yā chuva'ai yáacū templo chi snéé ngiinu yā Zacarías miiⁿ cueⁿ'e yíínú yā chí Zacarías miiⁿ ní chi'naáⁿ yā chɛɛti yaacū templo yeⁿ'é Ndyuūs.
21 Enquanto isso, o povo estava esperando Zacarias, e todos estavam admirados com a demora dele no Templo.
22 Taachi Zacarías miiⁿ ní nan'dáa yā chɛɛti yaācū 'āā ntɛ́ɛ́ ngii ngaⁿ'a yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní tuumicadíínuuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ 'áámá visión chi n'diichí Zacarías miiⁿ taachí canée yā chɛɛtí yaācū templo. Zacarías miiⁿ díta'á yā dɛ'ɛ̄ chi neⁿ'e caaⁿ'máⁿ yā ti chiī 'díi'mí yā.
22 Quando saiu, Zacarias não podia falar. Então perceberam que ele havia tido uma visão no Templo. Sem poder falar, ele fazia sinais com as mãos para o povo.
23 Taachí ch'iīnū turno chi 'áámá ndɛɛtɛ yeⁿ'e servicio chi diiⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chɛɛti yaacū templo Zacarías miiⁿ ní cunaⁿ'á yā na vaacu yā.
23 Quando terminaram os seus dias de serviço no Templo, Zacarias voltou para casa.
24 Cho'ō tiempo 'cūū ní n'daataá yeⁿ'é yā chi Elisabet miiⁿ ní ch'iindi dácua'a yeⁿ'é yā ní 'áámá canúuⁿ ta na vaacu ta nyuⁿ'u 'iīyū. Ní neené nacadíínuuⁿ ta. Ní ngaⁿ'a ta maaⁿ ta:
24 Pouco tempo depois Isabel, a sua esposa, ficou grávida e durante cinco meses não saiu de casa. E ela disse:
25 Chuū chi Señor Ndyuūs miiⁿ ní diíⁿ yā nduucú na nguuví 'cūū ní diíⁿ yā chi 'āā ntɛ́ɛ́ 'cuinaáⁿ nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ.
25 — Agora que o Senhor me ajudou, ninguém mais vai me desprezar por eu não ter filhos.
26 Cuayiivi chí ch'íínú jaaⁿ 'iiyū chi Elisabet miiⁿ ch'iindi dácua'a yeⁿ'e tá ní Ndyuūs dicho'ó yā ángel Gabriel taama vmnéⁿ'ēe. Ní cueⁿ'é yā na 'áámá yáāⁿ chi nguuvi Nazaret chi yeⁿ'ē yáⁿ'āa Galilea.
26 Quando Isabel estava no sexto mês de gravidez, Deus enviou o anjo Gabriel a uma cidade da Galileia chamada Nazaré.
27 Ndyuūs dicho'ó yā ángel Gabriel miiⁿ nanááⁿ 'áámá n'daataá chi cuiinú chi nguuvi tá María. María miiⁿ ní caⁿ'á yā chi 'caandavaacú yā ndúúcū 'aama saⁿ'ā chi nguuvi José. Saⁿ'á 'cuū ní yeⁿ'e ndaata yeⁿ'e rey David chi ndíí tiempo chi 'āā chó'ōo.
27 O anjo levava uma mensagem para uma virgem que tinha casamento contratado com um homem chamado José, descendente do rei Davi. Ela se chamava Maria.
28 Angel miiⁿ ní sndaa yā naachi canéé María ní caⁿ'a yā: N'diī, María, yeenú taavi nī chi Ndyuūs neⁿ'e taaví yā n'diī. Señor Ndyuūs caneé yā ndúúcū n'diī. Ndyuūs di'viicu cá yā n'diī nguaaⁿ nducyaaca n'daataá yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
28 O anjo veio e disse: — Que a paz esteja com você, Maria! Você é muito abençoada. O Senhor está com você.
29 Taachi María miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū, cueⁿ'ē yiinú yā ní chistaⁿ'a vaadī cadíínuuⁿ yeⁿ'é yā yeⁿ'e nduudu yeⁿ'e ángel miiⁿ. Ní nadicádiinuuⁿ yā: ¿Dɛ́'ɛ̄ neⁿ'e caaⁿ'maⁿ nduudú 'cūū?
29 Porém Maria, quando ouviu o que o anjo disse, ficou sem saber o que pensar. E, admirada, ficou pensando no que ele queria dizer.
30 Tuu'mí ángel miiⁿ ní caⁿ'a yā: N'diī, María, nguɛ́ɛ́ 'va'a nī, ti vɛ́ɛ́ taavi favor yeⁿ'é nī nanááⁿ Ndyuūs, ti Ndyuūs dineⁿ'é yā n'diī.
30 Então o anjo continuou: — Não tenha medo, Maria! Deus está contente com você.
31 Ní cuuvi daiyá nī ní 'cuūndī 'áámá saⁿ'ā daiyá nī, ní cuuvi nguuví yā JESÚS.
31 Você ficará grávida, dará à luz um filho e porá nele o nome de Jesus .
32 Daiyá nī cuuvi ch'ɛɛtɛ n'daí yā ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'á yā chi daiyá nī ní Daiyá Dendyuūs chi ch'ɛɛtɛ taavi ca. Ní Señor Ndyuūs caⁿ'a yā diíⁿ yā chi daiyá nī ní cuuví yā rey lado yeⁿ'e rey David tan'dúúcā nguuvi chí 'āā cho'oó.
32 Ele será um grande homem e será chamado de Filho do Deus Altíssimo. Deus, o Senhor, vai fazê-lo rei, como foi o antepassado dele, o rei Davi.
33 Ní caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Israel cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. Ní naachi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā ní 'áámá cūnee.
33 Ele será para sempre rei dos descendentes de Jacó, e o Reino dele nunca se acabará.
34 Tuu'mi ní María caⁿ'á yā chii yā ángel: ¿Taaca cuuví chuū, ti 'úú ní nguɛ́ɛ́ isaⁿ'ā yeⁿ'é?
34 Então Maria disse para o anjo: — Isso não é possível, pois eu sou virgem!
35 Angel miiⁿ ní nan'guɛɛcútaⁿ'á yā: Ndúúcū poder yeⁿ'é Ndyuūs chi canéé na va'ai chɛɛti nguuvi Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ní ndaá yā vmnaaⁿ yeⁿ'é n'diī. Ní cu'neéⁿ yā 'daaⁿ'núⁿ yā tan'dúúcā meēéⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'é n'diī ní 'iicu cuuvi chó'ōo yeⁿ'é nī chí dacua'ā 'lííⁿ chi 'cuundiyaāⁿ miiⁿ 'tíícā cunée yā yeⁿ'é Ndyuūs ní cuuvi nguuví yā 'iiⁿ'yāⁿ chi dɛɛvɛ chi Daiya Dendyuūs 'iiⁿ'yāⁿ.
35 O anjo respondeu: — O Espírito Santo virá sobre você, e o poder do Deus Altíssimo a envolverá com a sua sombra. Por isso o menino será chamado de santo e Filho de Deus.
36 Ní n'diichí nī. Prima yeⁿ'e nī chí nguuví Elisabet miiⁿ, 'cuundii ntúūⁿ 'áámá daiyá yā maaⁿ chí 'āā ndiicú yā. 'Āā jaaⁿ 'iiyu daiyá yā chɛɛtí yā, n'daataa miiⁿ chí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'a yā chi nguɛɛ 'cuūndī daiya yā.
36 Fique sabendo que a sua parenta Isabel está grávida, mesmo sendo tão idosa. Diziam que ela não podia ter filhos, no entanto agora ela já está no sexto mês de gravidez.
37 'Tíícā diiⁿ Ndyuūs caati 'iivú Ndyuūs cuuvi diíⁿ yā tanducuéⁿ'ē chi neⁿ'é yā diíⁿ yā.
37 Porque para Deus nada é impossível.
38 Tuu'mi ní María miiⁿ ní caⁿ'á yā: 'Úú criada chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ 'iivú Ndyuūs yeⁿ'é. Maaⁿ ní Ndyuūs diíⁿ yā nduucú tan'dúúcā chí caⁿ'a yā chi diíⁿ yā. Taachi ch'iinu caⁿ'a yā chuū, ángel miiⁿ ní cunaⁿ'a yā.
38 Maria respondeu: — Eu sou uma E o anjo foi embora.
39 Nguuvi s'eeⁿ María miiⁿ nūuⁿ cueⁿ'é yā na yúúní ní ndāa yā na yáāⁿ Judá.
39 Alguns dias depois, Maria se aprontou e foi depressa para uma cidade que ficava na região montanhosa da Judeia.
40 Ní ndāa yā na vaacu Zacarías miiⁿ ní yaa'ví yā Elisabet.
40 Entrou na casa de Zacarias e cumprimentou Isabel.
41 Taachi Elisabet miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e María dacuá'āá miiⁿ ní nuⁿ'u chɛɛti Elisabet miiⁿ. Ní Elisabet mííⁿ chiitu Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs táⁿ'ā.
41 Quando Isabel ouviu a saudação de Maria, a criança se mexeu na barriga dela. Então, cheia do poder do Espírito Santo,
42 Ní caⁿ'a yā ndúúcū nduudu díítuú: Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai n'diī nguaaⁿ nducyaaca n'daataá. Ní n'dai taavi daiyá nī chí 'cuūndi yā.
42 Isabel disse bem alto: — Você é a mais abençoada de todas as mulheres, e a criança que você vai ter é abençoada também!
43 ¿Du'ū 'úú chí ndaā chɛɛcu Señor Ndyuūs yeⁿ'é chí yaa'ví yā 'úú?
43 Quem sou eu para que a mãe do meu Senhor venha me visitar?!
44 Ti taachí ch'iindiveéⁿ nduudu yeⁿ'e nī, dacua'ā yeⁿ'é nuⁿ'u chɛɛ̄tí tan'dúúcā chi yeenu taavi yeⁿ'ē.
44 Quando ouvi você me cumprimentar, a criança ficou alegre e se mexeu dentro da minha barriga.
45 Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai dii chí chi'téénu di caati cúúví cuaacu tan'dúúcā chi Señor Ndyuūs caⁿ'a yā.
45 Você é abençoada, pois acredita que vai acontecer o que o Senhor lhe disse.
46 Tuu'mi María ní caⁿ'a yā:
46 Então Maria disse:
47 Ní staava yeⁿ'é ní yeenú n'dai chi i'teenú Ndyuūs. Ní Ndyuūs nadinguáⁿ'ai yā 'úú yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'é.
47 — A minha alma anuncia a grandeza do Senhor. O meu espírito está alegre por causa de Deus, o meu Salvador.
48 Ti Ndyuūs n'diichí yā 'úú chi pobre 'úú ní dichii'vɛ́ Ndyuūs, ti ndíí maaⁿ nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'maⁿ yā yeⁿ'e 'úú: Dɛ'ɛ chúúcā n'dai 'úú.
48 Pois ele lembrou de mim, sua humilde De agora em diante todos vão me chamar de mulher abençoada,
49 Ti Ndyuūs chi vɛ́ɛ́ taaví poder yeⁿ'é yā diíⁿ yā nduucú cosas chí ch'ɛɛtɛ n'dai. Ní Ndyuūs ní dɛɛ̄vɛ̄ taaví yā.
49 porque o Deus Poderoso fez grandes coisas por mim. O seu nome é santo,
50 Ní Ndyuūs ya'ai 'iinu taaví yā caavā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā yeⁿ'e yā tiempo chi chó'ōo, 'tiicá ntúūⁿ tiempo maaⁿ, ní 'tiicá ntúūⁿ tiempo chi cuchiī.
50 e ele mostra a sua bondade a todos os que o em todas as
51 Dendyuūs 'āā diiⁿ yā vaadī n'dai ch'ɛɛtɛ ndúúcū poder yeⁿ'é yā, níícú diíⁿ yā ganar yeⁿ'e staava yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi dich'ɛɛtɛ́ yā maáⁿ yā.
51 Deus levanta a sua mão poderosa e derrota os orgulhosos com todos os planos deles.
52 Ndyuūs divíi yā 'iiⁿntyéⁿ'ē chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e trono yeⁿ'é yā, ní dich'ɛɛtɛ́ yā 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúúⁿ.
52 Derruba dos seus tronos reis poderosos e põe os humildes em altas posições.
53 Ndyuūs ca'á yā cosas chi n'dai taavi 'iiⁿ'yāⁿ chí ch'iindiveéⁿ yā yeⁿ'e yā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā dɛ'ɛ̄ vɛɛ cáávā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā chi Ndyuūs nneé yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
53 Dá fartura aos que têm fome e manda os ricos embora com as mãos vazias. que fez aos nossos antepassados e ajudou o povo de Israel, seu servo. Lembrou de mostrar a sua bondade a Abraão e a todos os seus descendentes, para sempre.
54 Ndyuūs chinneé yā s'uuúⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Israel ti dichíí'vɛ yú 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nn'gaacú yā yeⁿ'e s'uuúⁿ ní nduuvi ya'áí taaví yā yeⁿ'e s'uuúⁿ.
54 — ausente —
55 Ndyuūs cueⁿ'e daāⁿmaⁿ idiíⁿ yā tan'dúúcā chi caⁿ'a yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata yeⁿ'e yú, ní ndúúcū chiida yú Abraham ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ.
55 — ausente —
56 Tuu'mi ní María miiⁿ canée yā ndúúcū Elisabet tan'dúúcā 'íínú 'iiyū. Cuayiivi ní cunaⁿ'á yā na vaacu yā.
56 Maria ficou mais ou menos três meses com Isabel e depois voltou para casa.
57 Taachí snuū ca'ā 'iīyū yeⁿ'e dacua'ā miiⁿ, Elisabet miiⁿ ch'iindiyaāⁿ 'áámá daiya yā chi saⁿ'ā.
57 Chegou o tempo de Isabel ter a criança, e ela deu à luz um menino.
58 'Iiⁿ'yāⁿ na niiⁿnuúⁿ va'āī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā yeenú n'dai yā ndúúcu yā taachí ch'iindiveéⁿ yā chi Ndyuūs ní ya'ai taaví yā Elisabet miiⁿ.
58 Os vizinhos e parentes ouviram falar da grande bondade do Senhor para com Isabel, e todos ficaram alegres com ela.
59 Ch'iinū dacua'ā 'lííⁿ niiⁿníⁿ nguuvi, ní 'iiⁿ'yāⁿ ndāa yā na vaacú Elisabet chi diiⁿ yā circuncidar dacua'ā miiⁿ. Níícú 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ neⁿ'é yā cu'neeⁿ yā chi cuuvi nguuvi sá Zacarías tan'dúúcā chi nguuvi chiida sa Zacarías.
59 Quando o menino estava com oito dias, vieram circuncidá-lo e queriam lhe dar o nome do pai, isto é, Zacarias.
60 Naati chɛɛcu sa mííⁿ caⁿ'a yā: Nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Juan cuuvi ngúúví sá.
60 Mas a sua mãe disse: — Não. O nome dele vai ser João.
61 Tuu'mi caⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chíi yā chɛɛcu sá miiⁿ: ¿Dɛ́'ɛ cáávā? Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nī nguɛ́ɛ́ nguuví yā 'tíícā.
61 Então disseram: — Mas você não tem nenhum parente com esse nome!
62 Ndúúcū chi ditá'a yā ntiinguunéeⁿ yā chiida sa taacā néⁿ'e yā chi cuūvī ngúúví sá.
62 Aí fizeram sinais ao pai, perguntando que nome ele queria pôr no menino.
63 Zacarías miiⁿ ní 'neeⁿ ta'á yā naachi canee 'áámá caaca ní dingúuⁿ yā chuū: Chí Juan duuchi sa. Tuu'mi ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ní cueⁿ'e yiinú yā.
63 Zacarias pediu uma tabuinha de escrever e escreveu: “O nome dele é João.” E todos ficaram muito admirados.
64 Caati hora mííⁿ nūuⁿ, Zacarías miiⁿ nacan'dáā nduudu yeⁿ'e yā. Níícū tuu'mi tuca'á yā caⁿ'a yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ch'ɛɛtɛ Dendyuūs.
64 Nesse momento Zacarias pôde falar novamente e começou a louvar a Deus.
65 Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ niiⁿnuúⁿ va'aī 'dii'ya taavi cá yā chiī. Ní yeⁿ'e chi chó'ōo, chuū ní caⁿ'a nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ na yáāⁿ chi snúūⁿ cuaaⁿ yaⁿ'āī yeⁿ'e chi snéé na yiīcū s'eeⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Judea.
65 Os vizinhos ficaram com muito medo, e as notícias dessas coisas se espalharam por toda a região montanhosa da Judeia.
66 Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi cadiinuuⁿ yā yeⁿ'e chuū ní nacádiinuuⁿ yā na staava yeⁿ'e yā. Ní caⁿ'a yā 'áámá yā ndúúcū taama yā: ¿Dɛ'ɛ̄ cuuvi ndúúcū dacua'a 'lííⁿ chi 'tíícā? Caati 'tíícā Dendyuūs miiⁿ ní canéé ndúúcū dacua'ā miiⁿ.
66 Todos os que ouviam essas coisas e pensavam nelas perguntavam: — O que será que esse menino vai ser? Pois, de fato, o poder do Senhor estava com ele.
67 Zacarías, chiídāa dacua'āa miiⁿ, chiitúú 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ní caⁿ'a Zacarías nduudu chí caⁿ'a Ndyuūs chí caaⁿ'máⁿ yā. Ní caⁿ'a yā tan'dúúcā 'áámá profeta chi candɛɛ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs:
67 Zacarias, o pai de João, cheio do Espírito Santo, começou a profetizar . Ele disse:
68 Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai Señor Ndyuūs yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi ndāa yā nanaaⁿ s'uuúⁿ chi nadinguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ, ní yeⁿ'é yā s'uuúⁿ.
68 — Louvemos o Senhor, o Deus de Israel, pois ele veio ajudar o seu povo e lhe dar a liberdade.
69 Ní tee yā s'uūúⁿ 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi nééné vɛɛ poder yeⁿ'e yā chi nadinguáⁿ'ai yā s'uūúⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ yeⁿ'e ndaata yeⁿ'e rey David chi dichíí'vɛ̄ Ndyuūs ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ.
69 Enviou para nós um poderoso Salvador, aquele que é descendente do seu
70 Ní Ndyuūs diíⁿ yā chí cuaacu tan'dúúcā chi caⁿ'a yā cáávā nduudu yeⁿ'e profetas chí caⁿ'a yā tiempo chi 'āā 'naaⁿ n'dai.
70 Faz muito tempo que Deus disse isso por meio dos seus santos
71 Ní caⁿ'a yā chi Ndyuūs nadinguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi taáⁿ yā yeⁿ'e yú. Ní nadinguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'e nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii n'diichí yā s'uuúⁿ.
71 Ele prometeu nos salvar dos nossos inimigos e nos livrar do poder de todos os que nos odeiam.
72 Ní neene ya'ai 'iinú Ndyuūs 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yú ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ, ní nan'gaacú yā yeⁿ'ē chi caⁿ'a yā chi diiⁿ yā chi n'daacā ndii cuááⁿ vmnaaⁿ.
72 Disse que ia mostrar a sua bondade aos nossos antepassados e lembrar da sua santa ao nosso antepassado Abraão; prometeu que nos livraria dos nossos inimigos e que ia nos deixar servi-lo sem medo,
73 Chuū ní compromiso chi Ndyuūs caⁿ'ā cuaacu yā ndúúcū chiida yú Abraham chi tee yā s'uuúⁿ.
73 — ausente —
74 Taachi Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nduuvi tááⁿ yā yeⁿ'ē yú, diíⁿ yā 'túúcā caati dichíí'vɛ̄ yú Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ nduūcū vaadī 'va'a.
74 — ausente —
75 Tanducuéⁿ'ē vida yeⁿ'e yú ní dichíí'vɛ yú Ndyuūs, ní diiⁿ yú tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi dɛɛvɛ ní n'dai nanááⁿ Ndyuūs.
75 para que sejamos somente dele e façamos o que ele quer em todos os dias da nossa vida.
76 Díí, saⁿ'ā 'lííⁿ chi daiyá, cūnee chi dúúchí dí profeta yeⁿ'é Ndyuūs chi ch'ɛɛtɛ n'dai chi canéé na va'ai chɛɛti nguuví caati caⁿ'ā di cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e Señor Jesucristo. Ní 'cuūndiyāaⁿ di 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi 'cuɛɛtinéé ngiinu yā taachi ndaa Jesús.
76 E você, menino, será chamado de profeta do Deus Altíssimo e irá adiante do Senhor a fim de preparar o caminho para ele.
77 Ní diiⁿ di chi 'iiⁿ'yāⁿ cadiinúúⁿ yā yeⁿ'e chí nguaⁿ'ai yā yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yā ní Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā yeⁿ'e yā.
77 Você anunciará ao povo de Deus a salvação que virá por meio do perdão dos pecados deles.
78 Ní cucáávā Ndyuūs yeⁿ'ē yú nééné ya'ai 'iinú yā s'uuúⁿ tee yā 'áámá dɛɛvɛ yeⁿ'e yā s'uuúⁿ, dɛɛvɛ chi chiīcā yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi.
78 Pois o nosso Deus é misericordioso e bondoso. Ele fará brilhar sobre nós a sua luz
79 Ní chi dɛɛvɛ miiⁿ chíi Ndyuūs ní cuuvi dɛɛvɛ́ yā yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na maāiⁿ ndúúcū nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Ní Ndyuūs nacandɛ́ɛ yā s'uuúⁿ na yúúní yeⁿ'e vaadī 'diīíⁿ.
79 e do céu iluminará todos os que vivem na escuridão da sombra da morte, para guiar os nossos passos no caminho da paz.
80 Ní saⁿ'ā 'lííⁿ ní ch'iita sa ní 'āā deenū sa ní ditiīnú sa na espíritu yeⁿ'ē sa. Ní taachi 'āā ch'ɛɛtɛ sa, saⁿ'ā miiⁿ ní cueⁿ'e sa cuɛɛti ní canee sa miiⁿ ndii ndaa tiempo taachi caⁿ'a sa nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Israel.
80 O menino cresceu e ficou forte de espírito. E viveu no deserto até o dia em que apareceu diante do povo de Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.