Lucas 19

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Taachí Jesús sndaa yā na yáāⁿ Jericó, cánúuⁿ yā yúúní ní cho'ó yā náávtaⁿ'ā yáāⁿ Jericó miiⁿ.
1 Jesus entrou em Jericó e atravessava a cidade.
2 Na yáāⁿ miiⁿ canee 'áámá saⁿ'ā chí 'cuiica sa chi nguuvi sa Zaqueo. Saⁿ'ā miiⁿ, ní saⁿ'ā ndíí tiīiⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chí inn'guɛɛ yeⁿ'e impuestos yeⁿ'e yáⁿ'āa.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos cobradores de impostos.
3 Saⁿ'a miiⁿ ní neⁿ'e sa snaaⁿ sa chɛɛ́ yā chi Jesús miiⁿ naati nguɛ́ɛ́ ngiī inaaⁿ sa ti neené n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ ti nguɛ́ɛ́ yaacu sá.
3 Tentava ver Jesus, mas era baixo demais e não conseguia olhar por cima da multidão.
4 Tuu'mi ní cueⁿ'e sa ngéenú sa cuááⁿ vmnaaⁿ ní cuchɛɛ sá 'áámá tiiⁿ yáⁿ'á sicómoro caati cuuvi sa snaaⁿ sa 'iiⁿ'yāⁿ, ti Jesús miiⁿ canee chi cho'ó yā miiⁿ.
4 Por isso, correu adiante e subiu numa figueira-brava, no caminho por onde Jesus passaria.
5 Taachí Jesús miiⁿ ndaá yā miiⁿ, n'diichí yā Zaqueo miiⁿ, ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā: Díí, Zaqueo, maaⁿ nch'ɛɛtɛ́ nūuⁿ nch'ééⁿ dí ti maaⁿ ní neⁿ'é cuneé na vaacu dí.
5 Quando Jesus chegou ali, olhou para cima e disse: “Zaqueu, desça depressa! Hoje devo hospedar-me em sua casa”.
6 Tuu'mí ní Zaqueo miiⁿ maaⁿ nch'ɛɛtɛ́ nūuⁿ nch'eēⁿ sa ní 'cuuⁿ sa chí cueⁿ'e Jesús miiⁿ ndúúcu sa na vaacu sa. Ní yeenú taavi sa.
6 Sem demora, Zaqueu desceu e, com alegria, recebeu Jesus em sua casa.
7 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ n'diichí yā chuū, nducyaaca yā ní neené n'deēe caⁿ'a yā. Ní caⁿ'a yā chí Jesús miiⁿ ní chinndaá yā chí cunee yā ndúúcū 'aama saⁿ'ā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndī yeⁿ'ē sa.
7 Ao ver isso, o povo começou a se queixar: “Ele foi se hospedar na casa de um pecador!”.
8 Tuu'mi ní taachi ch'iindiveeⁿ Zaqueo chuū, chééndii sa nanááⁿ Jesús miiⁿ ní caⁿ'a sá chii sa 'iiⁿ'yāⁿ: Señor, 'caandiveéⁿ nī yeⁿ'é. Ná maⁿ'a chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'é ca'á 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā. Ndúúti chi dɛ'ɛ̄ ndivií yeⁿ'ē 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ, tuu'mi ní n'guɛɛcuneé cuūuⁿ tanto yeⁿ'e yā.
8 Enquanto isso, Zaqueu se levantou e disse: “Senhor, darei metade das minhas riquezas aos pobres. E, se explorei alguém na cobrança de impostos, devolverei quatro vezes mais!”.
9 Jesús caⁿ'a yā chiī yā saⁿ'ā: Maaⁿ ní nnguá'āī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e va'ai Zaqueo yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yā ti Zaqueo miiⁿ ní yeⁿ'e ndaata Abraham.
9 Jesus respondeu: “Hoje chegou a salvação a esta casa, pois este homem também é filho de Abraão.
10 Ti 'úú chí Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs ní ndaá chí in'nuúⁿ ní 'úú nadinguaⁿ'áí 'iiⁿ'yāⁿ chi nindáí ndúúcū nuūⁿndī yeⁿ'e yā.
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar os perdidos”.
11 Taachí Jesús miiⁿ 'āā canéé niiⁿnúⁿ yā na yáāⁿ Jerusalén, 'iiⁿ'yāⁿ chí ch'iindiveéⁿ yā chuū nadicádíínuuⁿ yā chí 'āā maáⁿ nūuⁿ ndaá naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā. Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā 'áámá ejemplo.
11 A multidão estava atenta ao que Jesus dizia. Então, como ele se aproximava de Jerusalém, contou-lhes uma parábola, pois o povo achava que o reino de Deus começaria de imediato.
12 'Áámá saⁿ'ā chí n'dai chí yeⁿ'e familia chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ cueⁿ'e sa na 'aama país chí yaⁿ'ai chí cunéé sa rey yeⁿ'ē país miiⁿ. Cueⁿ'e sa ní cuayiivi nguɛɛcunée sa.
12 Disse ele: “Um nobre foi chamado a um país distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Taachi 'āā cháā caⁿ'ā sa, yaa'vi sa ndiichi saⁿ'ā mozos yeⁿ'ē sa ní ca'a sa 'áámá cáádí 'diiⁿnguāaⁿ 'áámá 'áámá mozo yeⁿ'ē sa. Ní caⁿ'a sa chii sa mozos: Diíⁿ nī negocio ndúúcū tuumí 'cūū nuuⁿmaⁿ neⁿ'e chí caⁿ'á.
13 Antes de partir, reuniu dez de seus servos e deu a cada um deles dez moedas de prata, dizendo: ‘Invistam esse dinheiro enquanto eu estiver fora’.
14 'Iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e país chí yaⁿ'ai nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā saⁿ'a miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā chi cuuví rey yeⁿ'é yā saⁿ'ā. Dichó'o yā n'duuvi 'iiⁿ'yāⁿ chí caaⁿ'maⁿ ya 'túúcā: Nguɛ́ɛ́ neⁿ'e 'nū chí saⁿ'á 'cūū ní cúuví sá rey yeⁿ'ē nús'uu.
14 Seu povo, porém, o odiava, e enviou uma delegação atrás dele para dizer: ‘Não queremos que ele seja nosso rei’.
15 Saⁿ'ā miiⁿ chi rey chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā cueⁿ'e yā ní nguɛɛcunée yā ndāā yā na vaacu yā. Dichó'o sa 'iiⁿ'yāⁿ chi yaa'ví yā mozos chí ca'a sa tuumī miiⁿ chí ndaa sa nanáaⁿ yā ní cuuvi cadíínuuⁿ yā, ¿'áá n'deēe daiyā tuumi ndaacá 'aama 'aama yā?
15 “Depois de ser coroado, ele voltou e chamou os servos aos quais tinha confiado o dinheiro, pois queria saber quanto haviam lucrado.
16 Ndaa saⁿ'ā chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ní caⁿ'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ: N'diī, señor, yeⁿ'e 'aama caadi 'dííⁿnguāaⁿ yeⁿ'e nī, daiya túumī miiⁿ diiⁿ ganar ndiichi caadi 'dííⁿnguāaⁿ.
16 O primeiro servo informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu dez vezes a quantia recebida.
17 'Iiⁿ'yāⁿ 'cuiica miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā mozo miiⁿ: Díí, n'daacā idiiⁿ di; ní díí 'áámá mozo chi n'dai. Tan'dúúcā chi n'daacā chí diīⁿ di ndúúcū chi 'tɛ́ɛ́ chi teé dii maaⁿ ní díí ní caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ di yeⁿ'ē ndiichi yáāⁿ.
17 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você é um bom servo. Foi fiel no pouco que lhe confiei e, como recompensa, governará dez cidades.’
18 Cuayiivi ndaā táámá sá ní caⁿ'ā sa: N'diī, señor, yeⁿ'e 'aama caadi 'dííⁿnguāaⁿ yeⁿ'e nī, daiya tuūmī miiⁿ diiⁿ ganar nyuⁿ'u cáádí 'dííⁿnguāaⁿ.
18 “O servo seguinte informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu cinco vezes a quantia recebida’.
19 Tuu'mi ní caⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ 'cuiica miiⁿ chii yā mozo 'cūū: 'Tiicá ntuūⁿ dii ní caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ di yeⁿ'ē nyuⁿ'u yáāⁿ.
19 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você governará cinco cidades.’
20 Ndaā táámá mozo ní caⁿ'ā sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ 'cuiica miiⁿ: N'diī, señor, ingáā tuumī yeⁿ'e nī chí cachiīchí na pañuelo ní chi'neeⁿ n'dai.
20 “O terceiro servo, porém, trouxe de volta apenas a quantia recebida e disse: ‘Senhor, escondi seu dinheiro para mantê-lo seguro.
21 'Úú ní 'va'á n'diī ti neené chɛɛchí n'diī chí nanguai nī cosas naachi nguɛ́ɛ́ idiíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ ní ndúúcū tuūmī yeⁿ'é nī diíⁿ nī cosechar naachi nguɛ́ɛ́ niiⁿnuⁿ nī ti yeⁿ'é nī.
21 Tive medo, pois o senhor é um homem severo. Toma o que não lhe pertence e colhe o que não plantou’.
22 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ 'cuiica miiⁿ caⁿ'a yā chii yā mozo miiⁿ: Díí, mozo chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ di, cáávā nduudu chi ngaⁿ'a di canee di condenado. Dii ní déénu di chi chɛɛ̄chi 'úú ní nanangaáⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é ni idiíⁿ cosechar chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ ti yeⁿ'é.
22 “‘Servo mau!’, exclamou o senhor. ‘Suas próprias palavras o condenam. Se você sabia que sou homem severo, que tomo o que não me pertence e colho o que não plantei,
23 ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí nguɛ́ɛ́ s'nuūⁿ di tuūmī yeⁿ'é na banco? Maaⁿ níícú taachi nindaá ni cuta'á tuūmī yeⁿ'é ndúúcū daiya.
23 por que não depositou meu dinheiro? Pelo menos eu teria recebido os juros.’
24 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ 'cuiica caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi snée yā miiⁿ: Divíi nī tuūmī yeⁿ'ē sa ní ca'á nī saⁿ'a chi vɛ́ɛ́ n'diichí caadi 'dííⁿnguāaⁿ yeⁿ'ē sa.
24 “Então, voltando-se para os outros que estavam ali perto, o rei ordenou: ‘Tomem o dinheiro deste servo e deem ao que tem dez moedas.
25 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: N'diī, señor, saⁿ'ā miiⁿ ní 'āā vɛ́ɛ́ ndiichi cáádí 'dííⁿnguāaⁿ yeⁿ'ē sa.
25 “‘Mas senhor!’, disseram eles. ‘Ele já tem dez!’
26 'Iiⁿ'yāⁿ 'cuiica nan'guɛɛcútaⁿ'a yā ní caⁿ'a yā: 'Úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā cuta'a cá yā chi cuuvi yeⁿ'e yā naati 'iiⁿ'yāⁿ chi dúú'vī vɛɛ yeⁿ'e yā 'tɛ́ɛ́ chí vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā ní 'iiⁿ'yāⁿ ndivíi yā yeⁿ'e yā.
26 “Então o rei respondeu: ‘Sim, ao que tem, mais lhe será dado; mas do que nada tem, até o que tem lhe será tomado.
27 'Tiicá ntúūⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'e n'diichí yā chi táaⁿ yā nduucú, ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā chi 'úú cuuvi rey yeⁿ'e yā, tuu'mi ní candɛ́ɛ nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nanaáⁿ 'muuⁿ ní 'caaⁿ'nuⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ 'muuⁿ.
27 E, quanto a esses meus inimigos que não queriam que eu fosse seu rei, tragam-nos aqui e executem-nos na minha presença’”.
28 Ch'íínú caⁿ'a yā chuū, Jesús cueⁿ'e yā cuááⁿ vmnaaⁿ ní cueⁿ'é yā ní ndaa yā na yáāⁿ Jerusalén. Cuayiivi cueⁿ'e ntúūⁿ discípulos yeⁿ'e yā.
28 Depois de contar essa história, Jesus prosseguiu rumo a Jerusalém.
29 Taachí ndaā niiⁿnúⁿ yā yeⁿ'e yáāⁿ Betfagé ndúúcū yáāⁿ Betania niiⁿnuúⁿ naachi canee yiīcū chi nguuvi Olivos, tuu'mi ní Jesús dichó'o yā ná 'uūvī discípulos yeⁿ'e yā vmnaaⁿ yā.
29 Quando chegou a Betfagé e Betânia, próximo ao monte das Oliveiras, enviou dois de seus discípulos.
30 Ní Jesús caⁿ'a 'túúcā: Cueⁿ'e nī na yáāⁿ 'lííⁿ chi canéé niiⁿnuúⁿ ní taachí cundaá nī yáāⁿ miiⁿ nndaacá nī 'áámá burro 'lííⁿ chí n'dɛ́ɛ́chiichí tī. Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ 'āā cuɛ́ɛ́ cunduú yā 'iiti. N'daatí nī 'iiti ní candɛ́ɛ nī 'iiti 'muuⁿ.
30 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão amarrado ali um jumentinho no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no para cá.
31 Ní nduuti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ tiinguuneeⁿ yā 'túúcā: Ndís'tiī, ¿dɛ'ɛ̄ cúúví chí n'daatí nī 'iiti? 'Túúcā nan'guɛɛcútaⁿ'a nī chi Señor yeⁿ'e yú ní neⁿ'e yā 'iiti.
31 Se alguém perguntar: ‘Por que estão soltando o jumentinho?’, respondam apenas: ‘O Senhor precisa dele’.”
32 Discípulos chi dicho'ó Jesús cueⁿ'e yā ní ndaāca yā 'iiti tan'dúúcā chi Jesús miiⁿ caⁿ'a yā.
32 Eles foram e encontraram o jumentinho, exatamente como Jesus tinha dito.
33 Taachí n'daātí yā burro 'lííⁿ miiⁿ, 'iiví tī ní caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí in'daatí nī burro 'lííⁿ yeⁿ'é?
33 E, enquanto o desamarravam, seus donos perguntaram: “Por que estão soltando o jumentinho?”.
34 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: Señor yeⁿ'e yú ní neⁿ'e yā 'iiti.
34 Os discípulos responderam: “O Senhor precisa dele”.
35 Tuu'mi ní candɛ́ɛ yā 'iiti nanááⁿ Jesús. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ sn'dúu yā cotón yeⁿ'e yā vmnááⁿ yeⁿ'e tī ní Jesús canduú yā 'iiti miiⁿ.
35 Então trouxeram o jumentinho e lançaram seus mantos sobre o animal, para que Jesus montasse nele.
36 Ní taachí Jesús cho'ó yā cyúúní miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ ní n'doo yā cotón yeⁿ'e yā cuaaⁿ cyúúní mííⁿ.
36 À medida que Jesus ia passando, as multidões espalhavam seus mantos ao longo do caminho diante dele.
37 Taachí Jesús ndaa niiⁿnúⁿ yā naachi nga'áí yúúní mííⁿ yeⁿ'ē yiīcū chí nguuvi Olivos, nducyáácá discípulos yeⁿ'e yā ní yeenú taavi yā. Ní tuca'á yā caⁿ'a yā chi ch'ɛɛtɛ n'dai Ndyuūs cucáávā chi vaadī n'giinu chi n'diichí yā chi Jesús diíⁿ yā. Níícú diītūu n'dai 'cai yā ti yeenu taaví yā.
37 Quando ele chegou próximo à descida do monte das Oliveiras, seus seguidores começaram a gritar e a cantar enquanto o acompanhavam, louvando a Deus por todos os milagres maravilhosos que tinham visto.
38 Ní 'cai yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai Rey chí cuchii yā ndúúcū chi duuchi Señor Ndyuūs. Ní cuneé vaadī 'diīiⁿ ná va'ai chɛɛti nguuvi. Ní caⁿ'á yā ndúúcū vaadī yeenú. Dɛ'ɛ̄ ch'ɛɛtɛ ca n'dai Ndyuūs chi dɛɛvɛ́ n'daí yā ndúúcū poder yeⁿ'é yā.
38 “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”.
39 Tuu'mi ní n'duuvi 'iiⁿ'yāⁿ fariseos chi snée yā nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ caⁿ'a yā chii yā Jesús miiⁿ: N'diī, Maestro, yaa'vi neeⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ yā tíícā.
39 Alguns dos fariseus que estavam entre a multidão disseram: “Mestre, repreenda seus seguidores por dizerem estas coisas!”.
40 Jesús miiⁿ ní nán'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e fariseos ní caⁿ'a yā: Ndúúti chi 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ ní 'tíícā nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ yā, tuu'mi ní tuūu miiⁿ ní caaⁿ'maⁿ 'tíícā.
40 Ele, porém, respondeu: “Se eles se calarem, as próprias pedras clamarão!”.
41 Taachí ndaa niiⁿnúⁿ yā chí n'diichí yā yáāⁿ Jerusalén miiⁿ, tuu'mi ní Jesús chɛɛcú yā cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ti ya'ai 'iinu yā caavā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
41 Quando Jesus se aproximou de Jerusalém e viu a cidade, começou a chorar.
42 Ní caⁿ'a yā 'túúcā: Ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén, nduuti chi incheenaáⁿ nī yeⁿ'ē nguuví 'cūū chi cuuvi nanguaⁿ'ai nī tuu'mi ní 'úú cuuví teé ndís'tiī vaadī 'diīíⁿ. Naati maaⁿ ní Ndyuūs canuuⁿ n'de'éí yā yeⁿ'e nī ní nguɛ́ɛ́ cuuvi deenu nī.
42 “Como eu gostaria que hoje você compreendesse o caminho para a paz!”, disse ele. “Agora, porém, isso está oculto a seus olhos.
43 Ti ndaá nguuvi taachí 'iiⁿ'yāⁿ chi taaⁿ ndúúcu nī chééndii yā núúⁿmáⁿ 'diituú yáāⁿ yeⁿ'e nī ní nguɛ́ɛ́ cuuví cáánu nī yeⁿ'e yā.
43 Chegará o tempo em que seus inimigos construirão rampas para atacar seus muros e a rodearão e apertarão o cerco por todos os lados.
44 Ní diíⁿ yā chi cundɛɛ nī ti nguɛɛ cuchɛɛ́ nī ndúúcu yā. Ní 'caaⁿ'núⁿ yā nducyaaca ndís'tiī ndúúcū daiyá nī, ní dituuví yā yáāⁿ Jerusalén yeⁿ'e nī ti 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ deenu yā chi tiempo maaⁿ ní nguuvi chi Ndyuūs s'neéⁿ yā chi cuuvi nanguaⁿ'ai yā.
44 Esmagarão você e seus filhos e não deixarão pedra sobre pedra, pois você não reconheceu que Deus a visitou.”
45 Tuu'mi ní Jesús sndaá yā na yaācū templo ní tucá'a yā tun'dáa yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi in'diicui yā ní ngái ntúuⁿ yā miiⁿ.
45 Então Jesus entrou no templo e começou a expulsar os que ali vendiam,
46 Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Túúcā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs: Yáacū yeⁿ'é ní naachi caaⁿ'maⁿngua'a 'iiⁿ'yāⁿ naati ndís'tiī ní diíⁿ nī tan'dúúcā chi yiivɛ yaava yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ chí diduucu.
46 dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será casa de oração’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
47 Jesús miiⁿ nguuvi nguuvi ngi'cueeⁿ yā ná yáacū templo; naati 'iiⁿ'yāⁿ chiiduú n'gɛɛtɛ́, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngi'cueeⁿ ley, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ nduuvidaamá yā ti neⁿ'é yā n'diichí yā táácā chi cuuvi 'caaⁿ'núⁿ yā Jesús miiⁿ.
47 Jesus ensinava todos os dias no templo, mas os principais sacerdotes, os mestres da lei e outros líderes do povo planejavam matá-lo.
48 Nguɛ́ɛ́ indaacá yā táácā chi 'caaⁿ'núⁿ yā Jesús, ti nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ s'nee veeⁿ n'daacá yā yeⁿ'ē chi ngí'cueeⁿ Jesús miiⁿ.
48 Contudo, não conseguiam pensar num modo de fazê-lo, pois o povo ouvia atentamente tudo que ele dizia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.