Lucas 17
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH
1 Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ chi vɛ́ɛ́ dɛ'ɛ cáávā chí diīíⁿ chí 'iiⁿ'yāⁿ dinuuⁿndi yā naati dɛ'ɛ chúúcā ya'ai yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā chi taama 'iiⁿ'yāⁿ dinuuⁿndi yā.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 N'daacā ca chí cuuvi 'túúcā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caāchiichí yā 'áámá tuūu yúúdú chi inguúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ na daandu 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní 'caanuú yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ naachi yáānūuⁿ yeⁿ'ē nuuⁿni'yáⁿ'ā ní nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chi taama da'caiyáā idinuuⁿndi yā.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 Cundɛ́ɛ ndís'tiī cuidado. Ndúúti 'díínu nī dinuuⁿndí sa contra yeⁿ'e 'aama nī, yaa'vi neéⁿ nī saⁿ'ā. Ndúútī chi ndaacadaami sa yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'ē sa nadich'ɛɛcú nī yeⁿ'ē sa.
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 'Áárá chí ndɛɛ̄chɛ̄ cuuvi idinuuⁿndí sa contra yeⁿ'e nī 'áámá nguuvi ní ndɛɛ̄chɛ̄ cuuvi ndaa sa nanááⁿ ndís'tiī ní caaⁿ'maⁿ sa cuuvi sá ndís'tiī: Ndaacadaāmí yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'é, tuu'mi ní nadich'ɛɛ̄cu nī yeⁿ'ē sa.
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Apóstoles caⁿ'a yā chii yā Señor Jesús: N'diī, Señor, diíⁿ nī chi nús'uu cuuvi cu'téénu cá 'nū.
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Tuu'mi Jesús caⁿ'a yā chii yā apóstoles: Ndúútí chi ndís'tiī duu'vi i'téénu nī, tuu'mi ní vaadī i'teenu yeⁿ'é nī ní tan'dúúcā 'áámá nduutí yeⁿ'ē yiīvɛ̄ ntíí'yaá. Ní cuuvi caaⁿ'maⁿ nī 'tíícā ndúúcū yáⁿ'á: Díí yáⁿ'á cuvíi dí 'muuⁿ ní cueⁿ'e di ná nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā. Ní 'caandiveeⁿ yáⁿ'á miiⁿ yeⁿ'e dii.
6 E ele respondeu:
7 Ngaⁿ'a Jesús: Du'u ndís'tiī ndúútī chi vɛɛ 'áámá mozo chi di'cuūndú 'iiti o diiⁿ sa cuidado 'iiti cuūchī yeⁿ'e nī taachi nguɛɛcunée sa yeⁿ'e campo miiⁿ, ¿'áá hora mííⁿ nūuⁿ caaⁿ'maⁿ nī cuuvi nī saⁿ'ā?: Cho'o di 'cuūndī di na mesa.
7 Jesus disse:
8 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ vmnááⁿ vmnaaⁿ caaⁿ'maⁿ nī cuuvi nī mozo miiⁿ 'tíícā?: N'nuuⁿ di chi che'e nguiīnu yú. Ní 'cuiinduū di yeⁿ'é na mesa, 'cuiī di ní 'úú cu'ú che'é. 'Cuiinu che'é 'cuiinu cu'ú tuu'mi ní dii cuuvi ché'e di cu'u di.
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 ¿'Áá aama patrón nca'a yā gracias mozo miiⁿ ti diiⁿ sa mandados chi cāⁿ'a patrón yeⁿ'ē sa? Nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā 'tíícā.
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 'Tiicá ntúūⁿ, ndís'tiī, taachí 'cuiinu diíⁿ nī tanducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chí ngaⁿ'á Ndyuūs ndís'tiī, tuu'mi ní caaⁿ'maⁿ nī 'tiicā: Ndyuūs, nús'uu ní mozos yeⁿ'e nī naati nús'uu ní diíⁿ 'nū dámaāaⁿ chi canee chi diíⁿ 'nū.
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Taachí Jesús miiⁿ canúuⁿ yā yúúní chí cueⁿ'e yā na yáāⁿ Jerusalén, cho'ó yā naavtaⁿ'ā yeⁿ'e na 'uuvī yáⁿ'āa chi Samaria ndúúcū Galilea.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Ní taachí Jesús sndaa yā 'áámá yáāⁿ 'lííⁿ snéé ndiichi saⁿ'ā chí induuti yuūtɛ̄ yeⁿ'ē sa chi ndii sa ca'ai lepra. Ndaā sa nanááⁿ Jesús miiⁿ ní ch'ɛ́ɛ́tíndii yaⁿ'ai sa.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Ní 'cai sa: N'diī, 'iivú Jesús, nnéé ya'ai 'iinu nī nús'uu.
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Taachí Jesús n'diichi yā saⁿ'ā s'eeⁿ, tuu'mi ní yaa'vi yā: Ndís'tiī, cueⁿ'e nī ní 'cuuⁿ'miⁿ nī nanááⁿ chiiduú s'eeⁿ. Ch'íínú caⁿ'a Jesús ndúúdú 'cūū saⁿ'ā s'eeⁿ ní nduuvá yeⁿ'e sa.
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Tuu'mí 'áámá chɛ́ɛ́ saⁿ'ā s'eeⁿ taachí n'diichi yā chi 'āā nduuvá yeⁿ'e yā, nguɛɛcunée yā ní cheⁿ'e yā naachi canéé Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yuudu yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ch'ɛɛtɛ Ndyuūs.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 Ní chiintii'yá yā nanááⁿ Jesús ní chi snaaⁿ na yáⁿ'āa, ní ca'a yā gracias 'iiⁿ'yāⁿ. Saⁿ'ā miiⁿ ní 'áámá saⁿ'ā yeⁿ'e yáⁿ'āa Samaria.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā: ¿'Áá nguɛɛ ndiichi saⁿ'ā chí nduūvā yeⁿ'ē sa? Ta nuuⁿ sa, ¿tii snéé sa?
17 Jesus disse:
18 ¿'Áá nguɛɛ táámá yā chí canéé chi caaⁿ'maⁿ yā chi ch'ɛɛtɛ Dendyuūs? Dámaāⁿ saⁿ'ā miiⁿ chi canuuⁿ yúúní chi ca'a sa gracias.
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā chi ngiīta miiⁿ: Nducueeⁿ dí. Cúnaⁿ'ā di. 'Āā nanduuva yeⁿ'ē di caati i'téénu nī.
19 E Jesus disse a ele:
20 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ fariseos intíínguúneeⁿ yā Jesús miiⁿ: ¿Tií cua'a ndáá naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā? Jesús miiⁿ ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: Naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā nguɛ́ɛ́ ndaa tan'dúúcā 'áámá manera chi ndís'tiī cunee ngiinú nī yeⁿ'ē.
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 Ní nguɛ́ɛ́ ndúú 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'maⁿ ra yā 'tíícā: 'Muuⁿ canee o miiⁿ canee ti Ndyuūs 'āā ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā nguaaⁿ ndís'tiī.
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Tiempo miiⁿ ndaa nguuvi taachi ndís'tiī neⁿ'e nī snaaⁿ nī taachi canéé Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs, naati nguɛ́ɛ́ snaaⁿ nī saⁿ'ā miiⁿ.
22 Então ele disse aos discípulos:
23 Ní 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'maⁿ yā cuuvi yā nduudu yaadi ndís'tiī: 'Muuⁿ canéé Saⁿ'a chi Daiya Dendyuūs, o miiⁿ canee sa. Nguɛ́ɛ́ caⁿ'a nī ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú can'dáa nī 'iiⁿ'yāⁿ cuayiivi.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Tan'dúúcā chi inaaⁿ yú chí ngéⁿ'é 'cuai maaⁿ nchɛɛtɛ́ nūuⁿ ngiiyā, 'tiicá ntúūⁿ cuuvi taachi 'úú chi Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs ndaá nguuvi miiⁿ.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Naati vmnááⁿ vmnaaⁿ 'úú chi Saⁿ'ā chi Daiya Ndyuūs ní neené 'cueenú cuuvi. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi maaⁿ snéé iⁿ'yeeⁿdí 'cūū diíⁿ yā condenar 'úú.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Tan'dúúcā chi canee tiempo chi 'āā chó'ōo taachí canee saⁿ'ā Noé iⁿ'yééⁿdi 'cūū, 'tiicá ntúūⁿ cuuvi tiempo yeⁿ'ē Saⁿ'a chi Daiyā Dendyuūs taachi ndaa sa.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Tiempo yeⁿ'e Noé 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngé'e yā ngi'i yā ní n'gííndivaacu yā. Ní ca'a yā daiya yā chí n'giindivaacu ndii nguuvi chi Noé sndaá yā na arca. Tuu'mi ní chee taaⁿ cuūvī ní chiitu iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū nuūⁿnīⁿ ní ch'iī nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 'Tiicá ntúūⁿ chiī tiempo chi 'āā chó'ōo taachi canee saⁿ'a Lot iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nge'e yā ngi'i yā. Ngai yā ní n'diicui yā. Ní ngiinú yā ní idin'dái yā vaacu yā.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Taachi can'daā saⁿ'ā Lot miiⁿ ná yáāⁿ Sodoma chi cheeⁿ nguuchi yaⁿ'ā ndúúcū azufre chí tuūú chí ngiichi chí yeⁿ'e nanguuvi. Cáávā chuū ch'iī nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ na yáāⁿ miiⁿ.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 'Tíícā cuuvi nguuvi miiⁿ taachi 'úú Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuūs ndaá taama vmnéⁿ'ēe.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 Ní nguūvī chi ndaá, taachí 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā tiíⁿ va'āī n'daacā ca chi 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nch'éeⁿ yā ní cuta'a yā dendu'ū chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā chɛɛtí va'āī. 'Tiicá ntúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā cuɛɛti n'daacā ca chi nguɛ́ɛ́ naⁿ'a yā nduvaacu yā.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Nan'gáácú nī tan'dúúcā chí ch'iī n'daataá yéⁿ'ē saⁿ'ā Lot.
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 'Āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chí neⁿ'e cá yā vida yeⁿ'e yā nguɛ́ɛ́ ti 'úú, dindaí yā táámá vida yeⁿ'e yā. 'Āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi dichíí'vɛ yā 'úú ní díndaí yā vida yeⁿ'e maáⁿ yā cucáávā 'úú, ní nndaacá yā táámá vida yeⁿ'e yā.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 'Úú ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi nguiīnū miiⁿ 'uuvi yā chi ndiiti yā na 'áámá cama, 'aama yā ní ndaā naáⁿ ní taama yā ní canée yā.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Níícú naachi 'uuvi n'daataá daama snee ta ingúu tá, 'aama ta ní ndaā naáⁿ tá ní taama tá ní canee ta.
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Naachí 'uūvi yā snée yā cuɛɛti, 'áámá yā ni ndaā naáⁿ yā, níícú taama yā ní canee yā.
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū itinguuneéⁿ Jesús: Señor, ¿tií cuuví chuū? Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā yeⁿ'e tiempo miiⁿ: Naachi candiití cuerpo yeⁿ'e tináⁿ'ā, miiⁿ ní nduuvidaamá luutí ní che'e tī, tuu'mi ní cuuví chuū.
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.