Lucas 14

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 'Áámá sábado, nguuvi chi ntaavi'túúnuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ, Jesús sndaa yā ní cheⁿ'e yā 'áámá va'ai yeⁿ'e 'áámá saⁿ'ā fariseo chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa. Ní tanáⁿ'ā saⁿ'ā fariseos canee ngiinu sa Jesús dɛ'ɛ̄ chi caⁿ'á yā chi diiⁿ yā.
1 Certo sábado, entrando Jesus para comer na casa de um fariseu importante, observavam-no atentamente.
2 Tuu'mi ní ndaā nanááⁿ Jesús 'áámá saⁿ'ā chí ngiītā ní ndiituú núúⁿmáⁿ ch'ɛɛtɛ sa.
2 À frente dele estava um homem doente, com o corpo inchado.
3 Jesús caⁿ'a yā chii yā maestros yeⁿ'e ley ndúúcū saⁿ'ā fariseos: ¿'Áá 'cuaaⁿ ley miiⁿ chí cuuví diíⁿ chi nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ nguuvi chí ntaavi'tuunúúⁿ yā?
3 Jesus perguntou aos fariseus e peritos na lei: "É permitido ou não curar no sábado? "
4 Saⁿ'ā s'eeⁿ ní 'diiiⁿ 'diiíⁿ ch'ɛɛtinee sa ní nguɛ́ɛ́ nan'guɛɛcutaⁿ'a sa. Tuu'mi ní Jesús sta'á yā ta'a saⁿ'ā chi ndiituú ní diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ. Ni yaa'vi yā saⁿ'ā chi cunaⁿ'a sa.
4 Mas eles ficaram em silêncio. Assim, tomando o homem pela mão, Jesus o curou e o mandou embora.
5 Cuayiivi ní Jesús yaa'vi yā saⁿ'ā s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: ¿Chɛɛ̄ ndís'tiī ndúúti chi 'áámá burro o 'áámá itiindu yeⁿ'e nī cun'dáá nuúⁿ tī na 'áámá viini ní nguɛ́ɛ́ tuu'mí nūuⁿ ntun'dáa nī 'iiti 'áárá chí nguuvi chi ntaavi'tuunuúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ?
5 Então ele lhes perguntou: "Se um de vocês tiver um filho ou um boi, e este cair num poço no dia de sábado, não irá tirá-lo imediatamente? "
6 Saⁿ'ā s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ chiī nan'guɛɛcútaⁿ'a sa cucáávā nduudu chi ngaⁿ'a yā.
6 E eles nada puderam responder.
7 Taachí Jesús n'diichí yā táácā diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi invitados chi ndɛɛvɛ yā silla yeⁿ'e mesa chi lugar chí n'daacā ca, tuu'mi ní caⁿ'a yā 'áámá ejemplo chi 'tɛɛ nguɛɛ dááma ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ yā invitados.
7 Quando notou como os convidados escolhiam os lugares de honra à mesa, Jesus lhes contou esta parábola:
8 Ngaⁿ'a yā 'tíícā. Taachi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā invitar dii naachí n'giindivaacu 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuūndī di na silla vmnááⁿ vmnaaⁿ caati cuuvi ndaa táámá 'iiⁿ'yāⁿ invitado chi ch'ɛɛtɛ́ yā nguɛ́ɛ́ ti dii. Ní silla miiⁿ ní caava 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
8 "Quando alguém o convidar para um banquete de casamento, não ocupe o lugar de honra, pois pode ser que tenha sido convidado alguém de maior honra do que você.
9 Ní taachí ndaa 'iiⁿ'yāⁿ chi ch'ɛɛtɛ ca yā, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā invitar di ndaa yā nanáaⁿ di ní caaⁿ'máⁿ yā cuuvi yā dii: Cu'neeⁿ di lugar 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yáⁿ 'cūū. Tuu'mi ní cuuví 'cuináaⁿ di ní 'cuūndī di na silla n'díí naaⁿ n'giinu.
9 Se for assim, aquele que convidou os dois virá e lhe dirá: ‘Dê o lugar a este’. Então, humilhado, você precisará ocupar o lugar menos importante.
10 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā invitar dii caⁿ'a di 'cuūndī di na silla ndíí naaⁿ n'giinu. Ní taachi ndaá nanááⁿ dii 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā invitar dii, tuu'mi ní caaⁿ'máⁿ yā cuuvi yā dii: Díí sáⁿ'ā chi n'dai nduucú, caaca dí cuaaⁿ 'niiⁿnuⁿ. Ní 'āā n'daacā cuuvi yeⁿ'ē di nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛɛtɛ́ yā na mesa.
10 Mas quando você for convidado, ocupe o lugar menos importante, de forma que, quando vier aquele que o convidou, diga-lhe: ‘Amigo, passe para um lugar mais importante’. Então você será honrado na presença de todos os convidados.
11 'Iiⁿ'yāⁿ chi dich'ɛɛtɛ́ maáⁿ yā táámá 'iiⁿ'yāⁿ ní diíⁿ yā chi ndiicuuⁿ yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi maaⁿ yā diiⁿ chi ndiicuuⁿ yā tááma 'iiⁿ'yāⁿ ní diíⁿ yā chi ch'ɛɛtɛ́ yā.
11 Pois todo o que se exalta será humilhado, e o que se humilha será exaltado".
12 Tuu'mi ní Jesús ngaⁿ'á yā ngii yā saⁿ'ā chi diīⁿ invitar 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: Dii taachí in'nuuⁿ di chí che'e nguaiⁿ di o chi che'e nguíinū di, nguɛ́ɛ́ 'cuai di 'iiⁿ'yāⁿ chi n'dai ndúúcu di, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ví'i rā di, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē di, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'iiⁿ'yāⁿ na niiⁿnuúⁿ va'āī yeⁿ'ē di chi 'cuííca yā caati 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ ní diíⁿ ntúuⁿ yā invitar dii chi che'e di nduucú yā. 'Tíícā ní nadíí'vɛ yā diiⁿ cáávā chi ca'a di chi che'e yā.
12 Então Jesus disse ao que o tinha convidado: "Quando você der um banquete ou jantar, não convide seus amigos, irmãos ou parentes, nem seus vizinhos ricos; se o fizer, eles poderão também, por sua vez, convidá-lo, e assim você será recompensado.
13 Naatí taachi idin'dái di 'aama comida n'dai, 'cuai dí 'iiⁿ'yāⁿ chi ndaachí snee yā, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngiicá yā, ndúúcū chi ngaī yó'o, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngueenáaⁿ.
13 Mas, quando der um banquete, convide os pobres, os aleijados, os mancos, e os cegos.
14 Ní caaⁿ'maⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'ē di: Dɛ'ɛ chúúcā n'dai di. Ti 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ nteé yā dii. Naati Ndyuūs nadíí'vɛ yā dii taachí ndaa nguuvi chi 'iiⁿ'yāⁿ chi n'dai nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
14 Feliz será você, porque estes não têm como retribuir. A sua recompensa virá na ressurreição dos justos".
15 Taachi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ yā na mesa miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū, caⁿ'a yā chii yā Jesús: Dɛ'ɛ chúúcā n'dai chi caⁿ'á yā che'e yā pan naachí Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
15 Ao ouvir isso, um dos que estavam à mesa com Jesus, disse-lhe: "Feliz será aquele que comer no banquete do Reino de Deus".
16 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā ejemplo 'cūū: 'Áámá saⁿ'ā ca'ā sa chi din'dái yā 'áámá chi che'e nguíinū 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ, ní idiiⁿ sa invitar n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ.
16 Jesus respondeu: "Certo homem estava preparando um grande banquete e convidou muitas pessoas.
17 Ní taachi 'āā chaa che'e nguiinú yā dicho'o yā 'áámá mozo chi caⁿ'a sa cuuvi sa 'iiⁿ'yāⁿ chi ndii yā invitado: Cuchíi nī. 'Āā vɛ́ɛ́ tanducuéⁿ'ē chí che'e nguiinu yú.
17 Na hora de começar, enviou seu servo para dizer aos que haviam sido convidados: ‘Venham, pois tudo já está pronto’.
18 Nducyaaca yā ní tucá'a yā caⁿ'a yā 'tíícā: Ch'ɛɛtinúuⁿ nī yeⁿ'é. Ní 'áámá saⁿ'ā ní caⁿ'ā sa: Cáámá ch'iīnū 'caí 'áámá finca ní cánéé chí caⁿ'á n'diīchí finca, chiiⁿ chi ch'ɛɛtinúuⁿ nī yeⁿ'é.
18 "Mas eles começaram, um por um, a apresentar desculpas. O primeiro disse: ‘Acabei de comprar uma propriedade, e preciso ir vê-la. Por favor, desculpe-me’.
19 Táámá yā ní caⁿ'a yā: 'Caí nyuⁿ'u yáandā itiindu ní neⁿ'é diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ ndúúcu tī. Ngiicá favor. Ch'ɛɛtinúuⁿ nī yeⁿ'é.
19 "Outro disse: ‘Acabei de comprar cinco juntas de bois e estou indo experimentá-las. Por favor, desculpe-me’.
20 Táámá yā ní caⁿ'a yā: Cáámá ch'iinu ch'iindivaacú chi chiiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi caⁿ'á.
20 "Ainda outro disse: ‘Acabo de me casar, por isso não posso ir’.
21 Taachí nguɛɛcunéé mozo, caⁿ'a sa chuū chii sa 'iivi sa. Tuu'mi ní 'iivi miiⁿ nduuvi taáⁿ yā ní caⁿ'a yā chii yā mozo miiⁿ: Cueⁿ'e di cuaaⁿ níí'vɛ̄ɛ̄ ndúúcū cuaaⁿ cyúúní yeⁿ'e yáāⁿ ní candɛ́ɛ di 'iiⁿ'yāⁿ ndaachíī, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngiicá yā, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaī yó'o, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngueenáāaⁿ.
21 "O servo voltou e relatou isso ao seu senhor. Então o dono da casa irou-se e ordenou ao seu servo: ‘Vá rapidamente para as ruas e becos da cidade e traga os pobres, os aleijados, os cegos e os mancos’.
22 Sáⁿ'ā mozo ní cueⁿ'ē sa. Cuayiivi ní ndaā sa ní caⁿ'ā sa chiī sa 'iivi sa: N'dií, señor, 'āā diíⁿ tan'dúúcā chí ngaⁿ'a nī ní vɛ́ɛ́ cá lugar chi 'cuɛɛ̄tɛɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ na mesa.
22 "Disse o servo: ‘O que o senhor ordenou foi feito, e ainda há lugar’.
23 Caⁿ'a señor miiⁿ chiī yā saⁿ'ā mozo miiⁿ: Cueⁿ'e di cuaaⁿ cyúúní n'gɛɛtɛ ndúúcū yúúní chi vɛ́ɛ́ chi neēeⁿ cuááⁿ 'diītū ní di'cuíítu di 'iiⁿ'yāⁿ chí chii yā na vaacú ní 'íícú cuuvi diituú na vaacú.
23 "Então o senhor disse ao servo: ‘Vá pelos caminhos e valados e obrigue-os a entrar, para que a minha casa fique cheia.
24 Ti 'úú ní ngaⁿ'á ngīi ndís'tiī chi mar 'áámá saⁿ'ā chí diíⁿ invitar saⁿ'ā vmnaaⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuúⁿ ndáa sa che'ē nguiinú sa nduucú na mesa yeⁿ'é.
24 Eu lhes digo: nenhum daqueles que foram convidados provará do meu banquete’ ".
25 Cuayiivi mííⁿ nééné n'deee 'iiⁿ'yāⁿ cueⁿ'e yā ndúúcū Jesús. Ní Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chiī yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'áámá ejemplo:
25 Uma grande multidão ia acompanhando Jesus; este, voltando-se para ela, disse:
26 Ndúúti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e ca yā chiidá yā o chɛɛcú yā o n'daataá yeⁿ'e yā o daiya yā o 'díínu yā o vi'i yā o vida yeⁿ'ē maáⁿ yā nguɛ́ɛ́ ti 'úú chi Jesús, nguɛ́ɛ́ cuuvi discípulo yeⁿ'é.
26 "Se alguém vem a mim e ama o seu pai, sua mãe, sua mulher, seus filhos, seus irmãos e irmãs, e até sua própria vida mais do que a mim, não pode ser meu discípulo.
27 'Āā du'ú nūuⁿ chi caⁿ'a yā nduucú ní nguɛ́ɛ́ ndɛ́ɛ yā cruz yeⁿ'e yā chi tan'dúúcā nducuéⁿ'ē chi 'cueenu taavi yā cuuvi cucáávā 'úú nguɛ́ɛ́ cuuvi discípulo yeⁿ'é.
27 E aquele que não carrega sua cruz e não me segue não pode ser meu discípulo.
28 ¿'Áá chɛɛ́ nūuⁿ 'áámá ndís'tiī taachí neⁿ'e nī din'dái nī 'áámá torre, ¿'áá nguɛ́ɛ́ n'gɛɛtɛ́ nī ní ididuuchɛ́ nī? ¿'Áá n'deēe diíⁿ nī gasto ndúúti chi tu'néé chí'vɛɛ yeⁿ'e nī chí 'cuiinu din'dái nī torre yeⁿ'e nī?
28 "Qual de vocês, se quiser construir uma torre, primeiro não se assenta e calcula o preço, para ver se tem dinheiro suficiente para completá-la?
29 Ní nduuti chi cu'nuúⁿ nī cimientos yeⁿ'ē torre ní cuayiivi nguɛ́ɛ́ cuuvi din'daí nī torre yeⁿ'e nī, tuu'mi ní nducyaaca yā chi snaaⁿ yā 'cáíⁿnyūⁿneeⁿ yā ndís'tiī.
29 Pois, se lançar o alicerce e não for capaz de terminá-la, todos os que a virem rirão dele,
30 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caaⁿ'maⁿ yā: Sáⁿ'a 'cūū tucá'a sa din'dái sa ní nguɛ́ɛ́ ch'iinu di'cuiīnú sa.
30 dizendo: ‘Este homem começou a construir e não foi capaz de terminar’.
31 Ní Jesús ngaⁿ'a yā 'tíícā: ¿Du'ú rey ndúúti chi canee chi diíⁿ yā caandaá ndúúcū táámá rey, 'áá nguɛ́ɛ́ n'giindi yā ndúúcū táámá saⁿ'ā ní ididuuchɛ́ yā? Nduuti chi tunééⁿ ndiicu mil soldados ní 'iicu ndúúcū chuú nūuⁿ cuuvi 'cuuⁿ'maⁿ yā ndúúcū soldados chi ndiichi mil yeⁿ'ē táámá rey.
31 "Ou, qual é o rei que, pretendendo sair à guerra contra outro rei, primeiro não se assenta e pensa se com dez mil homens é capaz de enfrentar aquele que vem contra ele com vinte mil?
32 Ní nduuti chi nguɛ́ɛ́ cuchɛɛ yā, taachi cuchií yā táámá rey ndúúcū soldados yeⁿ'e yā chi diíⁿ yā caandaá ní canéé yaⁿ'ai ca yā miiⁿ tuu'mi ní rey miiⁿ dicho'ó yā 'iiⁿ'yāⁿ chi candɛ́ɛ̄ nduudu miiⁿ. Ní 'iicu caaca yā taama rey chi 'cuɛɛtinéé 'diiíⁿ yā. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā caandaá ndúúcū rey yeⁿ'e yā.
32 Se não for capaz, enviará uma delegação, enquanto o outro ainda está longe, e pedirá um acordo de paz.
33 'Tiicá ntúūⁿ. 'Āā chɛɛ́ nūuⁿ ndís'tiī nduuti chi nguɛ́ɛ́ cu'nee nī tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e nī, nguɛ́ɛ́ cuuví cuuvi ndís'tiī discípulos yeⁿ'é.
33 Da mesma forma, qualquer de vocês que não renunciar a tudo o que possui não pode ser meu discípulo.
34 Jesús ngaⁿ'a yā: Yiima ní n'dai. Nduuti chí nguɛ́ɛ́ n'daācā sabor yeⁿ'ē, ¿dɛ'ɛ́ ca'ā sabor yeⁿ'ē?
34 "O sal é bom, mas se ele perder o sabor, como restaurá-lo?
35 Nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄, ndii nguɛɛ cáávā yáⁿ'āa, ndii nguɛɛ ndúú naachi vɛ́ɛ́ abono, caati canangée yā yiima miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ veéⁿ yā, 'caandiveéⁿ yā yeⁿ'é.
35 Não serve nem para o solo nem para adubo; é jogado fora. "Aquele que tem ouvidos para ouvir, ouça".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.