Lucas 10
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH
1 'Cuiinú chúū ní Jesús nandɛɛvɛ yā tá 'iīnū ngɛɛcu ndiichi discípulos yeⁿ'e yā ní dichó'o yā cá'uūvī ca'uuví yā. Ní cueⁿ'e yā cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e Jesús cuaaⁿ nducyáácá yáāⁿ ndúúcū nduu cuaaⁿ naachi Jesús canéé chi cáⁿ'a yā.
1 Depois disso o Senhor escolheu mais setenta e dois dos seus seguidores e os enviou de dois em dois a fim de que fossem adiante dele para cada cidade e lugar aonde ele tinha de ir.
2 Ní Jesús ngaⁿ'a yā ngiī yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ: 'Cuaacu nííⁿnyúⁿ chi nééné n'deēe cosecha vɛ́ɛ́ chi nééné n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ chi canéé chi 'caandiveeⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs naati saⁿ'ā chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ nguɛ́ɛ́ 'yaaⁿ sa. Cáávā chuū di'cuíítu nī 'iiví Ndyuūs chí dichó'o yā 'iiⁿ'yāⁿ chi caaⁿ'maⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní nadacuéeⁿ yā cosecha yeⁿ'é Ndyuūs. Cosecha miiⁿ ní tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi cu'téénu yā Ndyuūs.
2 Antes de os enviar, ele disse:
3 Ndís'tiī cueⁿ'e nī caati 'úú dicho'ó ndís'tiī chi ndís'tiī ní caⁿ'a nī tan'dúúcā 'iiti cuūchī caⁿ'a tī nguaaⁿ lobos.
3 Vão! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos.
4 Nguɛ́ɛ́ candɛ́ɛ nī bolsa ndúúcū tuūmī, ndíí nguɛ́ɛ́ nduu morral, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ndaacuú yeⁿ'e nī. Ní taachi diíⁿ nī saludar 'iiⁿ'yāⁿ cuaaⁿ cyúúní, ní nguɛ́ɛ́ cuuvi 'naaⁿ nī.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias. E não parem no caminho para cumprimentar ninguém.
5 Ní tanducuéⁿ'ē va'āī chi ndaá nī caaⁿ'máⁿ nī vmnááⁿ vmnaaⁿ 'túúcā: Cuneé 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e va'áí 'cūū ndúúcū vaadī 'diīíⁿ.
5 Quando entrarem numa casa, façam primeiro esta saudação: “Que a paz esteja nesta casa!”
6 Ní nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ ní ndiicúuⁿ yā na va'ai miiⁿ, tuu'mi ní vaadī 'diīíⁿ cunéé ndúúcu yā. Ní nduuti chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúūⁿ na va'ai miiⁿ, vaadī 'diīíⁿ nguɛ́ɛ́ cunéé ndúúcu yā.
6 Se um homem de paz morar ali, deixem a saudação com ele; mas, se o homem não for de paz, retirem a saudação.
7 'Cuɛɛtinée núúⁿ nī va'āī naachí 'iiⁿ'yāⁿ 'cuaáⁿ yā ndís'tiī. Che'é nī ní cu'u nī chi tée yā caati 'iiⁿ'yāⁿ chi idiiⁿ ntíiⁿnyuⁿ canéé chi nduuvi 'íí'vɛ yā. Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ caⁿ'a nī nduu va'āī nduu va'āī.
7 Fiquem na mesma casa e comam e bebam o que lhes oferecerem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de uma casa para outra.
8 'Āā tií nūuⁿ yáāⁿ naachi cūndaa nī ní 'iiⁿ'yāⁿ mííⁿ 'cuaáⁿ yā, che'é nī 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ chi tée yā chi che'é nī.
8 — Quando entrarem numa cidade e forem bem-recebidos, comam a comida que derem a vocês.
9 Idiíⁿ nī chi índuūvā yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiītā chi sneé yā na yáāⁿ. Ní cuuvi nī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ní 'āā ndaā niiⁿnuúⁿ naachi snée yā.
9 Curem os doentes daquela cidade e digam ao povo dali: “O
10 Naati 'āā tií nūuⁿ yáāⁿ naachi ndaá nī ní 'iiⁿ'yāⁿ ní nguɛ́ɛ́ 'cuáaⁿ yā ndís'tiī, tuu'mi ní can'daa nī cuaaⁿ cyúúní ní caaⁿ'maⁿ nī 'túúcā:
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, vão pelas ruas, dizendo:
11 Ndíí yaācáā yeⁿ'ē yáaⁿ 'cūū chí caī na ca'á 'nū n'dáádi 'nū ti nguɛ́ɛ́ cu'teenu nī yeⁿ'é 'nū. Naati cadíínuuⁿ nī chuū chi yeⁿ'ē naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ní 'āā ndaā niiⁿnuúⁿ naachi snée nī.
11 “Até a poeira desta cidade que grudou nos nossos pés nós sacudimos contra vocês! Mas lembrem disto: o Reino de Deus chegou até vocês.”
12 'Úú, Jesús, ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi nguuvi taachi Ndyuūs caaⁿ'máⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ, castigo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ s'tiī ní diītu cá ní nguɛ́ɛ́ ti chi cuuvi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ din'daācā yeⁿ'e yáāⁿ Sodoma.
12 E Jesus disse mais isto:
13 Caⁿ'a Jesús: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'ai yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Corazín. Dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'ai yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Betsaida. Ti ndúútī chi 'iiⁿ'yāⁿ na yáⁿ'āa Tiro ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ na yáⁿ'āa Sidón n'diichí yā vaadī n'giinu chí chiī nguaaⁿ ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa s'eeⁿ 'āā 'naaⁿ ndaācādaamí yā yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'e yā. Ní ch'ɛɛtinúuⁿ yā catecai yā tan'dúúcā díínūuⁿ ní ch'ɛɛtɛ́ yā nguaaⁿ yaiyáā tan'dúúcā costumbre yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ndíí vmnaaⁿ taachi chiⁿ'i yā chi neené yaⁿ'ai yā.
13 Jesus continuou:
14 Cáávā chuū ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Tiro ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Sidón 'duū'vī cá castigo yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ ti yeⁿ'e ndís'tiī taachí ndaā nguuvi chí Ndyuūs caaⁿ'maⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
14 No Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida!
15 Ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Capernaum, neⁿ'é nī diíⁿ nī chi maáⁿ nī n'gɛɛtɛ́ nī naati caⁿ'á nī na infierno.
15 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
16 'Iiⁿ'yāⁿ chí n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'ē ndis'tiī ní nduudu yeⁿ'ē 'úú n'giindiveéⁿ yā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā ndís'tiī, nguɛɛ neⁿ'e yā 'úú. Ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā Ndyuūs ti 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ dichó'o yā 'úú.
16 Então disse aos discípulos:
17 Nguɛɛcuunéé ndu'ū 'iīnū ngɛɛcu ndííchí discípulos ndúúcū vaadī yeenú. Ní caⁿ'a yā: N'dií, Señor, espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ n'giindiveeⁿ sa yeⁿ'e 'nū chi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ 'nū ndúúcū chiduuchí nī.
17 Os setenta e dois voltaram muito alegres e disseram a Jesus: — Até os demônios nos obedeciam quando, pelo poder do nome do senhor, nós mandávamos que saíssem das pessoas!
18 Jesús caⁿ'a yā: Cuáácú 'úú ní inaáⁿ yááⁿn'guiinūuⁿ tan'dúúcā chi sn'daā sa yeⁿ'ē nánguuvi tan'dúúcā 'cuai.
18 Jesus respondeu:
19 Ní Jesús caⁿ'a yā chiī yā discípulos yeⁿ'e yā: 'Úú ní teé poder ndís'tiī chí cunnca'á nī cúú ndúúcū 'iiti dáⁿ'āi, níícu cuchɛ́ɛ nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi contra yeⁿ'e nī. Ní nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ cuuvi cuchɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ idiiⁿ daño ndís'tiī.
19 Escutem! Eu dei a vocês poder para pisar cobras e escorpiões e para, sem sofrer nenhum mal, vencer a força do inimigo.
20 Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ ngii yeenú nī taachi caaⁿ'máⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ ní n'giindiveēⁿ yeⁿ'e nī naati yeenú nī chi canéé nguūⁿ chi dúúchí nī na libro yeⁿ'é Ndyuūs na va'ai chɛɛti nguuvi.
20 Porém não fiquem alegres porque os espíritos maus lhes obedecem, mas sim porque o nome de cada um de vocês está escrito no céu.
21 Hora mííⁿ nūuⁿ Jesús yeenú n'dai yā cáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ní caⁿ'a yā: N'diī, Chiidá, 'úú ní teé gracia n'diī chi 'iiví nī yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi ndúúcū yáⁿ'āa 'cúū caati snuuⁿ n'dé'ei nī nduudú 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi déénu ca yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi n'deēe n'dáí túúmícádíínuuⁿ yā. Ní ca'á nī chi cadíínūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi ndiicúuⁿ yā chí nguɛ́ɛ́ n'deēe cá déénu yā caati 'tíícā neⁿ'e nī diiⁿ nī ti n'daācā.
21 Naquele momento, pelo poder do Espírito Santo, Jesus ficou muito alegre e disse:
22 N'diī Chiidá, 'āā tee nī tanducuéⁿ'ē 'úú. Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ déénu yā du'ū chi 'aama n'dyaⁿ'ā Daiya Dendyuūs, dámaaⁿ n'dii Chiidá. Mar 'aama 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ déénu yā du'ū chi n'dii Chiidá dámaāⁿ 'áámá n'dyaⁿ'ā daiyá nī, ndúúcū 'āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi Daiyá Dendyuūs neⁿ'é yā 'cuuⁿ'míⁿ yā.
22 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
23 Tuu'mi ní Jesús ngaⁿ'a yā ngii yā discípulos yeⁿ'e yā: Dɛ'ɛ chúúcā n'dai ndís'tiī chí ngii naaⁿ nī dendu'ū chi ndís'tiī n'gíínu nī.
23 Então Jesus virou-se para os discípulos e disse só para eles:
24 'Úú ní ngaⁿ'á ngií ndís'tiī chi neené 'yaaⁿ profetas ndúúcū reyes chi yeⁿ'ē ndii cuááⁿ vmnaaⁿ néⁿ'e yā snaaⁿ yā chí ndís'tiī ínaaⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ n'diichí yā. Ní neⁿ'é yā 'caandiveeⁿ yā chí ndís'tiī n'giindiveéⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ ch'iindiveéⁿ yā.
24 Eu afirmo a vocês que muitos
25 'Áámá maestro yeⁿ'e ley chi neⁿ'e sa n'diichineeⁿ sa Jesús ndaa sa nanáaⁿ yā ní ntiinguuneeⁿ sa Jesús: N'dií, Maestro, ¿dɛ'ɛ̄ chi canee chi diíⁿ chí ndáácāa vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ?
25 Um mestre da Lei se levantou e, querendo encontrar alguma prova contra Jesus, perguntou: — Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
26 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: ¿Taacā canéé nguuⁿ na ley yeⁿ'é chuū? ¿Dɛ'ɛ̄ tuumicadiinuuⁿ di yeⁿ'e ley yeⁿ'e chuū?
26 Jesus respondeu:
27 Maestro yeⁿ'e ley miiⁿ nan'guɛɛcútaⁿ'ā sa: 'Túúcā canéé nguūⁿ: Dinéⁿ'e di Señor Ndyuūs yeⁿ'ē di ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'ē di, ndúúcū núúⁿmáⁿ alma yeⁿ'ē di, ndúúcū tanducuéⁿ'ē fuerzas yeⁿ'ē di, ndúúcū tanducuéⁿ'ē vaadī cadíínūuⁿ yeⁿ'ē di. Ní dinéⁿ'e di nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ na niiⁿnuúⁿ va'āī yeⁿ'e di tan'dúúcā chí neⁿ'e di maāⁿ di.
27 O homem respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com todas as forças e com toda a mente. E ame o seu próximo como você ama a você mesmo.”
28 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā: N'dáácā nan'guɛɛcútaⁿ'ā di. Diiⁿ di chuū, ní cunduūchi di cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
28 — A sua resposta está certa! — disse Jesus. — Faça isso e você viverá.
29 Saⁿ'ā miiⁿ neⁿ'e sa cunéé n'daāca sa ní caⁿ'a sa chii sa Jesús: ¿Dú'ū chi 'iiⁿ'yāⁿ chi canéé chí neⁿ'é chi niiⁿnuúⁿ va'āī yeⁿ'é?
29 Porém o mestre da Lei, querendo se desculpar, perguntou: — Mas quem é o meu próximo?
30 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ nán'guɛɛcútaⁿ'ā yeⁿ'ē sa ndúúcū 'áámá cuento chi ejemplo chi 'tíícā: 'Áámá saⁿ'ā ngua'āī sa yeⁿ'ē yáāⁿ Jerusalén miiⁿ ní cúnaⁿ'a sa na yáāⁿ Jericó. Taachi canúúⁿ sá yúúní 'iiⁿ'yāⁿ duucu ní sta'á yā saⁿ'ā miiⁿ ní divíi yā ndii catecai sa ní ch'eⁿ'e yā saⁿ'ā ndíí chi ya'āī ca yeⁿ'ē sa ní 'tɛɛ 'tɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ ch'ii sa ní cunaⁿ'a yā.
30 Jesus respondeu assim:
31 Tuu'mi ní 'áámá chiiduú cho'ó yā yúúní miiⁿ ní taachi n'diichi yā saⁿ'ā miiⁿ, divíi yā cuááⁿ 'diituú yúúní ní cho'ó yā ní cueⁿ'é yā.
31 Acontece que um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho. Quando viu o homem, tratou de passar pelo outro lado da estrada.
32 'Tiicá ntúūⁿ saⁿ'ā levita chi chiiduú chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e nátai cho'ó yā naachi candíítí saⁿ'ā miiⁿ. N'diichí yā saⁿ'ā miiⁿ ní divíi yā cuaaⁿ 'diituú yúúní. Ní cho'ó yā ní cueⁿ'é yā.
32 Também um
33 Cuayiivi ní 'áámá saⁿ'ā yeⁿ'e yáⁿ'āa Samaria cho'ō sa yúúní miiⁿ. Taachí ndaa niiⁿnuúⁿ sa naachi candíítí saⁿ'ā miiⁿ, n'diīchi sa saⁿ'ā nnee ya'āī 'iinu sa saⁿ'ā.
33 Mas um
34 Ní ndaā sa naachi candíítí saⁿ'ā miiⁿ ní idiiⁿ yiīcú sá naachi ya'āī ndúúcū aceite ndúúcū vino ní ch'ɛɛcu sa tíínūuⁿ naachí ya'āī yeⁿ'ē sa. Ní sn'duū sa saⁿ'ā 'yúudūu yeⁿ'e sa ní candɛɛ̄ sa saⁿ'ā na yáāⁿ. Ní 'nuūⁿ sa 'áámá va'ai naachí cuuvi cu'neeⁿ sa saⁿ'ā miiⁿ naachi 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā cuidado saⁿ'ā miiⁿ.
34 Então chegou perto dele, limpou os seus ferimentos com azeite e vinho e em seguida os enfaixou. Depois disso, o samaritano colocou-o no seu próprio animal e o levou para uma pensão, onde cuidou dele.
35 Chidɛɛvɛ táámá nguuvi, taachi neⁿ'e caⁿ'a sa tun'dáa sa na 'uūvī caadi yeⁿ'e bolsa ní ca'ā sa saⁿ'ā vaacu miiⁿ. Ní caⁿ'a sa chii sa saⁿ'ā: N'diī, diíⁿ nī cuidado saⁿ'ā, ti 'āā taa vɛ́ɛ́ nūuⁿ chi diíⁿ nī gastar ndúúcū sa, taachí nguɛɛcuneé nadíí'vɛ́ yeⁿ'e nī.
35 No dia seguinte, entregou duas moedas de prata ao dono da pensão, dizendo:
36 Maaⁿ ní Jesús ntiinguunéeⁿ yā saⁿ'ā miiⁿ: Naachi 'iinū saⁿ'ā s'eeⁿ ¿chɛɛ sá chi saⁿ'ā chi neⁿ'e sa saⁿ'ā na niiⁿnuúⁿ ya'āī chi 'nuū cá'ai chi duucu miiⁿ?
36 Então Jesus perguntou ao mestre da Lei:
37 Saⁿ'ā miiⁿ ní caⁿ'ā sa: Saⁿ'ā chi nnee ya'āī 'iinu sa. Tuu'mi ní Jesús miiⁿ caⁿ'a yā: Díí, cueⁿ'e di, ní diiⁿ ntúuⁿ di 'túúcā.
37 — Aquele que o socorreu! — respondeu o mestre da Lei. E Jesus disse:
38 Cuayiivi ní cueⁿ'e Jesús na 'áámá yáāⁿ 'lííⁿ ní ndaa yā na vaacu 'áámá n'daataá chi nguuvi tá Marta. Ní 'cuūⁿ tá chi canee yā na vaacu tá.
38 Jesus e os seus discípulos continuaram a sua viagem e chegaram a um povoado. Ali uma mulher chamada Marta o recebeu na casa dela.
39 Ní Marta miiⁿ ní vɛ́ɛ́ 'aama ví'i yā chi nguuvi tá María. Ní María miiⁿ ch'iīndī tá ná ca'a Señor Jesús miiⁿ, ní n'giindiveeⁿ tá nduudu chí chi'cueeⁿ yā.
39 Maria, a sua irmã, sentou-se aos pés do Senhor e ficou ouvindo o que ele ensinava.
40 Marta miiⁿ ní nééné n'deēe ntiiⁿnyuⁿ idiīⁿ tá ní ndaā tá nanááⁿ Jesús ní caⁿ'a tá: N'dií Señor, ¿'áá nguɛ́ɛ́ inadicádiinūūⁿ yeⁿ'é chi dámaaáⁿ n'nééⁿ vi'í 'úú chí diíⁿ mandado? Cuuvi nī táⁿ'ā ní cunnee tá 'úú.
40 Marta estava ocupada com todo o trabalho da casa. Então chegou perto de Jesus e perguntou: — O senhor não se importa que a minha irmã me deixe sozinha com todo este trabalho? Mande que ela venha me ajudar.
41 Jesús caⁿ'a yā: Dii, Marta, Marta, nééné n'deēe dendu'ū chi nadicádíínuuⁿ di yeⁿ'ē déndu'ū chí idi'vaachií.
41 Aí o Senhor respondeu:
42 Vɛ́ɛ́ 'áámá nūuⁿ dendu'ū chi n'daacā ca. Tá María miiⁿ ndɛɛvɛ tá chí n'daācā ca. Ní chuū nguɛ́ɛ́ ndivíí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē tá.
42 mas apenas uma é necessária! Maria escolheu a melhor de todas, e esta ninguém vai tomar dela.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.