João 10
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NTLH
1 Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: Du'u chi nguɛ́ɛ́ indaā cuaaⁿ cheendi chéēⁿ yeⁿ'ē 'iiti cuūchī naati ngɛ'ɛ́ yā na chéēⁿ táámá lado, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ 'cúū duucú yā ní diduucú yā.
1 Jesus disse:
2 Du'ú 'iiⁿ'yāⁿ chi indáa yā cuaaⁿ cheendi chéēⁿ miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ineenaáⁿ yā 'iiti.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 'Iiⁿ'yāⁿ ineenaáⁿ yā cheendi chéēⁿ ní inin'guaáⁿ yā cheendi chéēⁿ caavā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní 'iití cuūchī n'giindiveéⁿ tī nduudu yeⁿ'é yā. Ní n'gaí yā duuchi 'iiti cuūchī yeⁿ'é yā. Ní n'daá tī saⁿ'ā.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Taachi intuun'dáa yā tanducuéⁿ'ē 'iiti yeⁿ'é yā cuaaⁿ dáámí cheēⁿ candɛ́ɛ tī vmnaaⁿ yeⁿ'é tī. Níícú 'iiti cuūchī cueⁿ'é tī cuayiivi 'iiví tī. Caati 'caandiveéⁿ tī nduudu yeⁿ'é yā.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Nguɛ́ɛ́ can'dáa tī 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ 'iiví tī níícú ngéenu tī yeⁿ'é yā caati nguɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ tī nduudu yeⁿ'é yā chi nguɛ́ɛ́ 'iiví tī 'iiⁿ'yāⁿ.
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Chuū cuenta chi caⁿ'a Jesús 'iiⁿ'yāⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā dɛ'ɛ̄ chí caⁿ'ā Jesús miiⁿ.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Nguɛɛcúndíí ntuūⁿ Jesús ní ngaⁿ'a yā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: 'Úú tan'dúúcā cheendi cheēⁿ naachi cho'ō 'iiti cuūchī.
7 Então Jesus continuou:
8 Tanducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ chí ndaá yā vmnaaⁿ yeⁿ'ē 'úú, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní duucu yā ní diduucúū ntúuⁿ yā. Caati nguɛ́ɛ́ ch'iindiveéⁿ yā 'iiti cuūchī miiⁿ yeⁿ'é yā.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 'Úú tan'dúúcā cheendi cheēⁿ 'úú. Du'ú 'iiⁿ'yāⁿ chí indaā caavā yeⁿ'é, ninguaⁿ'ai yā. Ní can'dáa yā. Ní nndaa ntuúⁿ yā. Ní ndaacá yā chi che'é yā.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Duucú mííⁿ taachi ndaa sa miiⁿ, iduucu sa. Ní n'giiⁿ'nuⁿ sa ní nadi'tuuvi sa. 'Úú nindāa chí ca'á vida níícú ca'á vida chi yeenú taavi yā.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 'Úú 'iivi 'iiti cuūchī chi n'dai taaví. 'Iiví 'iiti cuūchī chi n'dai taaví yā, nga'á yā vida yeⁿ'e maáⁿ yā caavā 'iiti.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 'Iiⁿ'yāⁿ chí canee naáⁿ 'iiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā 'iiti ní nguɛ́ɛ́ 'iiví tī 'iiⁿ'yāⁿ. Taachí ináaⁿ yā yááⁿyāaⁿ ngaātáa chi cuchií tī ní cu'néeⁿ yā 'iiti cuūchī ní ngeⁿ'e yā ngéénu yā. Ní yááⁿyāaⁿ ngaātáa cúchií tī miiⁿ ní cuta'á tī 'iiti cuūchī ní 'iiti cuūchī miiⁿ idii'yáa tī ngii ní ngéénu tī.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā 'iiti ngéénu yā caati nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā 'iiti. Ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā cuidado 'iiti cuūchī.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 'Úú 'iivi n'dai taavi 'iiti cuūchī. Ní canúnaáⁿ 'iiti cuūchī yeⁿ'é. Ní 'iiti cuūchī yeⁿ'é ní canúnaáⁿ tī 'úú.
14 — ausente —
15 Tan'dúúcā chi Chiidá in'diichí yā 'úú, 'tíícā 'úú in'diichí Chiidá. Ní nga'á vida yeⁿ'é cucaava 'iiti cuūchī.
15 — ausente —
16 Vɛ́ɛ́ ntúūⁿ ta n'duuvi 'iiti cuūchī yeⁿ'é chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē cheēndī chéeⁿ 'cūū 'iiti. 'Iiti miiⁿ ntúūⁿ ní cánéé chí candɛɛ́ 'iiti. Ní 'caandiveéⁿ tī chí caāⁿ'máⁿ níícú 'áámá cheēⁿ nduuví tī ní 'áámá nūuⁿ 'ííví 'iiti.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Caavā chiiⁿ chí neⁿ'e Chiidá 'úú caati 'úú ca'á vida yeⁿ'e maáⁿ chi ní nanguɛɛcundíí ntuúⁿ cuta'á.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi 'caaⁿ'núⁿ yā 'úú naati 'úú ca'á vida yeⁿ'e maáⁿ. Cuuví diíⁿ cu'neéⁿ vida yeⁿ'é ní cuuví diíⁿ cuta'á. Chuū mandamiento chi diíⁿ chi ngaⁿ'ā Chiidá.
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Ch'ííndi ntúūⁿ vaadī 'caa'va nguaaⁿ náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ cáávā nduudú 'cūū.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ Israel caⁿ'a yā chuū: Canée yā ndúúcū yááⁿn'guiinūuⁿ ní nguɛɛ nndɛɛ́ yā vaanicadiinúúⁿ yeⁿ'é yā. ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí n'giindiveéⁿ nī yeⁿ'e yā?
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Tá n'duuví yā ní ngaⁿ'a yā: Ndúúdú 'cāā ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ chi canéé ndúúcū yááⁿn'guiinūuⁿ. ¿'Áá cúúví nán'guaaⁿ yááⁿn'guiinūuⁿ nduutinaáⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi ngueenáāⁿ?
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Ch'iindī 'víícú yeⁿ'ē dedicación na yáāⁿ Jerusalén tiempo chi 'iichɛɛ.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Níícú Jesús cachiicá yā chɛɛti yaācū templo na corredor chi nguuvi Salomón.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 'Iicu saⁿ'a Israel s'eeⁿ ní cheⁿ'e sa nduuvidaama sa nanáaⁿ yā ní caⁿ'a sa chii sa Jesús: ¿Tií cuaⁿ'ā castaⁿ'ā di chídɛɛvɛ yeⁿ'e 'nū? Ndúúti chi dii chi Cristo miiⁿ, caaⁿ'maⁿ cuaacú dí cuuvi dí nús'uū.
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Nan'guɛɛcútaⁿ'a Jesús yeⁿ'ē sa: 'Āā ngií ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ i'teenu nī. Ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ ndúúcū chi dúúchī Chiidá, chuū ngaⁿ'ā nduudu cuaacu yeⁿ'é.
25 Jesus respondeu:
26 Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ i'téénu nī caati nguɛ́ɛ́ 'iiti cuūchī yeⁿ'é ndís'tiī, tan'duucā 'āā ngaⁿ'á.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 'Iiti cuūchī yeⁿ'é n'giindiveéⁿ tī nduūdū yeⁿ'é ní 'úú in'diichí ntúuⁿ 'iitī. Ní 'iitī miiⁿ can'daa tī 'úú.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 'Úú ní nga'á vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'é tī ní nguɛ́ɛ́ 'cūūvi ti. Ni mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ cuuví cuta'á yā 'iiti s'eeⁿ taachí 'āā canéé ta'á.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Chiidá chi tée yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'úú vmnaáⁿ yā yeⁿ'ē nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ. Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ cuuví cuta'á yā taachi 'āā canéé ta'ā Chiidá.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 'Úú ndúúcū Chiidá 'áámá núúⁿ 'nū.
30 Eu e o Pai somos um.
31 Tuu'mi ní sta'ā ntúūⁿ saⁿ'a Israel s'eeⁿ túūu chi neⁿ'e ca'a sa Jesús.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Nan'guɛɛcútaⁿ'a Jesús 'iiⁿ'yāⁿ: Nééné n'deēe n'daacā ntiiⁿnyuⁿ chí n'giⁿ'i yeⁿ'ē Chiidá. ¿Chɛ́ɛ́ ntiiⁿnyuⁿ chi nguɛ́ɛ́ innéé yiinú ndís'tiī chi ngiituú nī 'úú?
32 E ele disse:
33 Nan'guɛɛcútaⁿ'ā saⁿ'a Israel s'eeⁿ ní ngaⁿ'ā sa ngii sá Jesús: Nguɛ́ɛ́ caavā ntiiⁿnyuⁿ n'daacā chi ngiituú 'nū dii naati cáávā chi ngaⁿ'ā di chi nguɛ́ɛ́ n'daacā, ní caati dii chí saⁿ'ā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní diiⁿ di chi Dendyuūs dii.
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Nan'guɛɛcútaⁿ'a Jesús yeⁿ'ē sa: ¿'Áá nguɛ́ɛ́ cánéé nguūⁿ na ley 'tíícā: 'Úú ningaⁿ'á chi ndyuūs s'eeⁿ ndís'tiī?
34 Então Jesus afirmou:
35 Ndúúti chí ngaⁿ'á yā chi 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní ndyuús s'eeⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ chi sta'á yā nduudu yeⁿ'e Dendyuūs níícú naachi cánéé nguūⁿ canéé chí cuuvi cuaacu.
35 Sabemos que as
36 Chiidá indɛɛvɛ nuúⁿ yā 'úú ní dicho'ó yā 'úú iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. ¿'Áá ndís'tiī ní ngaⁿ'a nī chi nguɛ́ɛ́ n'daacā yeⁿ'é chi 'úú nduuvidaamá ndúúcū Dendyuūs caati caⁿ'á chi 'úú Daiya Dendyuūs 'úú?
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē Chiidá, nguɛ́ɛ́ cu'téénu di 'úú.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 Naati ndúútī chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ 'áárá chi nguɛ́ɛ́ i'téénu di 'úú, cu'téénu di na ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. 'Iicu cuuvi deenu di ní cu'téénu di chi Chiidá canee nduucú níícú 'úú ní canéé ndúúcū Chiidá.
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Ní neⁿ'e ntuuⁿ sa cuta'a sa Jesús, naati Jesús miiⁿ ní nan'dáa yā na ta'a sa s'uuⁿ.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Níícú nguɛɛcúndii yā taama lado yeⁿ'ē yíícú Jordán na yáⁿ'āa miiⁿ naachi vmnááⁿ vmnaaⁿ nachɛɛdinúuⁿnīⁿ Juan. Níícú canée yā miiⁿ.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Níícú nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndaá yā nanáaⁿ yā, ní ngaⁿ'á yā: Nduudu cuaacu tii Juan miiⁿ ní 'áámá señal nguɛ́ɛ́ diiⁿ sa naati tanducuéⁿ'ē chi caⁿ'ā Juan yeⁿ'é yā, chuū nduudu cuaacu.
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Níícú nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní chi'téénu yā Jesús na yáⁿ'āa miiⁿ.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.