Gálatas 3
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs VC
1 Ndís'tiī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Galacia, dɛ'ɛ̄ chúúcā chɛɛchi tiíⁿ nī. ¿Dú'ú chi nche'ei ndís'tiī chi maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ nī nduudu cuaacu? Ngaⁿ'á nduudu cuaacu nanááⁿ ndís'tiī ní ndís'tiī déénu nī chi iiⁿ'yāⁿ chi'neeⁿnga'á yā Jesucristo na cruz cucáávā nuuⁿndi yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ.
1 Ó insensatos gálatas! Quem vos fascinou a vós, ante cujos olhos foi apresentada a imagem de Jesus Cristo crucificado?
2 Chuū neⁿ'é chi 'cuuvi nī 'úú: ¿'Áá sta'á nī Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs cucáávā chi diíⁿ nī tan'dúúcā chi ngaⁿ'ā ley yeⁿ'é Moisés, o cucáávā chi n'giindiveéⁿ nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní i'téénu nī?
2 Apenas isto quero saber de vós: recebestes o Espírito pelas práticas da lei ou pela aceitação da fé?
3 ¿Dɛ'ɛ̄ chúúcā chɛɛchi tiíⁿ nī? 'Āā i'téénu nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ni sta'á nī Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Maaⁿ ní neⁿ'é nī ndúúcū fuerzas yeⁿ'e maáⁿ nī diíⁿ nī tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley caati Ndyuūs cuuvi n'diichí yā chi n'daacā idiíⁿ nī.
3 Sois assim tão levianos? Depois de terdes começado pelo Espírito, quereis agora acabar pela carne?
4 'Āā ch'eenu taaví nī chiī cucáávā chi i'téénu nī Cristo. Maaⁿ ní chuū nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ ndís'tiī, nduuti chi nadacadaamí nī yeⁿ'e yā. 'Āā deenú chi dichíí'vɛ̄ ndís'tiī nduuti chi 'cuɛɛtinée nī ndúúcū Cristo.
4 Ter feito tais experiências em vão! Se é que foi em vão!
5 Ndyuūs tee yā ndís'tiī Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ní diíⁿ yā vaadī n'giinu nguaaⁿ ndís'tiī. ¿'Áá diíⁿ Ndyuūs chuū caati ndís'tiī 'āā diíⁿ nī tan'duucā chi ngaⁿ'a ley? Nguɛɛ 'tíícā. Ndyuūs diíⁿ yā vaadī n'giinu nguaaⁿ ndís'tiī caati i'téénu nī nduudu cuaacu yeⁿ'é yā.
5 Aquele que vos dá o Espírito e realiza milagres entre vós, acaso o faz pela prática da lei, ou pela aceitação da fé?
6 Ndii cuááⁿ vmnaaⁿ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ngaⁿ'a yeⁿ'e Abraham chi 'āā n'dii. Abraham chi'téénu yā Ndyuūs ní Ndyuūs diiⁿ cuenta yā chi'téénu Abraham ní nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'é yā.
6 Foi este o caso de Abraão: ele creu em Deus e isto lhe foi levado em conta de justiça {Gn 15,6}.
7 Cáávā chuū deenu nī chi 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, cuaacu nííⁿnyúⁿ ní yeⁿ'e ndaata Abraham, caati i'téénu yā tan'dúúcā chi'téénu Abraham miiⁿ.
7 Sabei, pois: só os que têm fé é que são filhos de Abraão.
8 Ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿ'á yā nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ gentiles chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Abraham o Israel nduuti chi i'téénu yā Ndyuūs. Chuū Ndyuūs ngaⁿ'á yā ngii yā Abraham ndii tiempo chi 'āā chó'ōo, vmnaaⁿ chi diíⁿ yā. 'Tíícā ngaⁿ'a Ndyuūs ndúúcū Abraham: 'Úú caaⁿ'máⁿ chi di'viicú 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿmáⁿ íⁿ'yeēⁿdī nduuti chi cu'téénu yā 'úú tan'dúúcā chi díí i'téénu di 'úú.
8 Prevendo a Escritura que Deus justificaria os povos pagãos pela fé, anunciou esta boa nova a Abraão: Em ti todos os povos serão abençoados {Gn 18,18}.
9 Tan'dúúcā Abraham chi'téénu yā Ndyuūs ní Ndyuūs ca'a yā Abraham vaadī n'dai yeⁿ'é yā ní 'tiicá ntúūⁿ Ndyuūs ca'a yā vaadī n'dai yeⁿ'é yā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi cu'téénu yā Ndyuūs.
9 De modo que os homens de fé são abençoados com a bênção de Abraão, homem de fé.
10 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi nadacadíínuuⁿ yā na staava yeⁿ'e yā chi Ndyuūs nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e yā ti diíⁿ yā tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley miiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nan'dai yā ní cánéé yā condenado, ti mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'a ley miiⁿ. Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tiicā: 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tanducuéⁿ'ē chi canéé nguūⁿ na ley yeⁿ'e Moisés chii yā condenado.
10 Todos os que se apóiam nas práticas legais estão sob um regime de maldição. Pois está escrito: Maldito aquele que não cumpre todas as prescrições do livro da lei {Dt 27,26}.
11 S'uuúⁿ ní deenu yú chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ caava chi diiⁿ yā chi ngaⁿ'a ley ti 'tíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs: Ndyuūs nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā ní ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
11 Que ninguém é justificado pela lei perante Deus é evidente, porque o justo viverá pela fé {Hab 2,4}.
12 Ní ley yeⁿ'e Moisés miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a chi 'iiⁿ'yāⁿ cu'téénu yā Jesucristo caati 'tíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Dendyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ: 'Iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi ngaⁿ'a ley miiⁿ 'cuɛɛtinée yā ndúúcū vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
12 Ora, a lei não provém da fé e sim {do cumprimento}: quem observar estes preceitos viverá por eles {Lv 18,5}.
13 Cucáávā ley miiⁿ deenu yú chi diiⁿ yú nuuⁿndi ní canee yú condenado. Ní nguɛ́ɛ́ canee yú condenado cáávā ley miiⁿ ti Jesucristo diíⁿ yā tan'dúúcā chí caneé yā condenado. Ní sta'á yā lugar yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā ní can'diīcú yā na cruz. 'Tíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs: Condenado taanduvɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chi ch'iī tí can'diīcú yā na 'áámá yáⁿ'á.
13 Cristo remiu-nos da maldição da lei, fazendo-se por nós maldição, pois está escrito: Maldito todo aquele que é suspenso no madeiro {Dt 21,23}.
14 Chuū chí chiī. Maaⁿ níícú 'iiⁿ'yāⁿ gentiles cuuvi diiⁿ yā recibir vaadī n'dai yeⁿ'é Dendyuūs tan'dúúcā Ndyuūs caⁿ'a yā ndúúcū Abraham, ni chi ca'a yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ gentiles chi i'téénu yā Jesucristo. 'Íícú s'uuúⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ gentiles chi i'teenu yú Jesucristo cuta'a yú Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ.
14 Assim a bênção de Abraão se estende aos gentios, em Cristo Jesus, e pela fé recebemos o Espírito prometido.
15 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, n'diichí nī tan'dúúcā 'aama ejemplo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū tan'dúúcā chí idiiⁿ yā taachi vɛ́ɛ́ papel chí cuaacu yeⁿ'ē 'áámá compromiso yeⁿ'é yā. Canee ngiinú yā ní dinguúⁿ yā 'aama papel chí cuaacu. Maaⁿ ní chi canéé nguūⁿ ní cuaacu chí mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ nadivíi yā ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú ííntiinee ra yā chiiⁿ chi canéé nguūⁿ.
15 Irmãos, vou apresentar-vos uma comparação de ordem humana. Se um testamento for feito em boa e devida forma, por quem quer que seja, ninguém o pode anular ou acrescentar-lhe alguma coisa.
16 'Tiicá ntúūⁿ, Ndyuūs ndii vmnááⁿ vmnaaⁿ ca'a yā promesa Abraham ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ndaata yeⁿ'e yā chí cuchiī cuayiivi. Canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs 'tíícā: Nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a yeⁿ'ē ndaata chi n'deee n'dáí yeⁿ'e Abraham tan'dúúcā chi 'yaaⁿ yā ti ngaⁿ'a tan'dúúcā chi yeⁿ'e 'aama 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e Abraham ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chí Jesucristo.
16 Ora, as promessas foram feitas a Abraão e à sua descendência. Não diz: aos seus descendentes, como se fossem muitos, mas fala de um só: e a tua descendência {Gn 12,7}, isto é, a Cristo.
17 Chuū ngaⁿ'á cuaacu yeⁿ'e compromiso chi idi'cuaacú yā cáávā Cristo: Ndyuūs diíⁿ yā 'áámá compromiso ndúúcū Abraham chi canéé nguūⁿ. Cho'ōo cuūuⁿ ciento canee ndiicú ndííchí nduuyū ní Ndyuūs ca'a yā ley Moisés. Ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ cuuví divíī 'aama lado compromiso yeⁿ'e Ndyuūs chi ca'a yā vmnááⁿ vmnaaⁿ ní diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ compromiso yeⁿ'é yā.
17 Afirmo, portanto: a lei, que veio quatrocentos e trinta anos mais tarde, não pode anular o testamento feito por Deus em boa e devida forma e não pode tornar sem efeito a promessa.
18 Ndúúti chi Ndyuūs tée yā chi cuuvi yeⁿ'ē yú cáávā chi diiⁿ yú tan'dúúcā chí ngaⁿ'a ley miiⁿ tuu'mi ní 'āā ntɛ́ɛ́ tée yā chi cuuvi yeⁿ'ē yú cáávā compromiso. Ndyuūs ca'a yā Abraham chi cuuvi yeⁿ'é yā cáávā compromiso chi diíⁿ yā ndúúcu yā.
18 Porque, se a herança se obtivesse pela lei, já não proviria da promessa. Ora, pela promessa é que Deus deu o seu favor a Abraão.
19 ¿Dɛ'ɛ̄ dichíí'vɛ̄ ley tuu'mi? Ndyuūs ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ ley miiⁿ chi cuuvi deenu yú chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yú. Ní ley miiⁿ canee ndii tiempo chí ndaā Cristo Daiya Dendyuūs iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Cristo miiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e compromiso chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi ca'a yā. Ndyuūs dichó'o yā ángeles chí ca'a yā ley Moisés. Moisés miiⁿ ní saⁿ'ā chi canee naavtaⁿ'ā yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū Ndyuūs.
19 Então que é a lei? É um complemento ajuntado em vista das transgressões, até que viesse a descendência a quem fora feita a promessa; foi promulgada por anjos, passando por um intermediário.
20 Taachi Ndyuūs ca'á yā compromiso ndúúcū Abraham, nguɛ́ɛ́ cānee 'aama saⁿ'ā naavtaⁿ'ā yeⁿ'é yā ndúúcū Abraham, nguɛ́ɛ́ ti tan'dúúcā Moisés miiⁿ.
20 Mas não há intermediário, tratando-se de uma só pessoa, e Deus é um só.
21 ¿'Áá ley miiⁿ contra compromiso yeⁿ'e Dendyuūs? Nguɛɛ 'tíícā. Nduuti chi Ndyuūs cuuvi ca'a yā 'áámá ley chí cuuví ca'a vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ, tuu'mi ní 'āā ntɛ́ɛ́ vɛɛ nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ caavā ley miiⁿ.
21 Portanto, é a lei contrária às promessas de Deus? De nenhum modo. Se fosse dada uma lei que pudesse vivificar, em verdade a justiça viria pela lei;
22 Naati canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs chi nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā ti nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cumplir ley miiⁿ. Cáávā chuū canéé chí i'téénu yú Jesucristo ní Ndyuūs cuuvi tée yā s'uuúⁿ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ cucáávā compromiso miiⁿ.
22 mas a Escritura encerrou tudo sob o império do pecado, para que a promessa mediante a fé em Jesus Cristo fosse dada aos que crêem.
23 Taachi 'āā cuɛ́ɛ́ ndaā Jesucristo caavā chi cuuvi cu'téénu yú Jesucristo, tuu'mi ní ch'ɛɛtinée yú maaⁿ poder yeⁿ'e ley. 'Tíícā ch'ɛɛtinée yú ndíí tiempo chi Ndyuūs dichó'o yā Jesucristo na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní 'íícú cuuvi cu'téénu yú Jesucristo.
23 Antes que viesse a fé, estávamos encerrados sob a vigilância de uma lei, esperando a revelação da fé.
24 Ley miiⁿ canee tan'dúúcā criada yeⁿ'e s'uuúⁿ chí diiiⁿ cuidado s'uuúⁿ ndíí tiempo chi ndaā Cristo. Maaⁿ ní cucáávā chi i'téénu yú Jesucristo tuu'mi ní Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e yú.
24 Assim a lei se nos tornou pedagogo encarregado de levar-nos a Cristo, para sermos justificados pela fé.
25 Ní taachi ndaā Jesucristo miiⁿ ní i'teenu yú 'yā, nguɛ́ɛ́ canee yú maaⁿ poder yeⁿ'e ley miiⁿ chi ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ diiiⁿ cuidado s'uuúⁿ.
25 Mas, depois que veio a fé, já não dependemos de pedagogo,
26 Maaⁿ ní nducyaaca yú ní daiya Dendyuūs s'uuúⁿ caavā chi i'teenu yú Jesucristo.
26 porque todos sois filhos de Deus pela fé em Jesus Cristo.
27 Caati nducyaaca yú chí chɛɛdínuūⁿnī ti i'teenu yú Jesucristo, s'uuúⁿ ní canee yú tan'dúúcā chi vɛ́ɛ́ vestido ngai yeⁿ'ē yú ní canee yú tan'dúúcā Jesucristo ti yeⁿ'é yā s'uuúⁿ. 'Tíícā s'uuúⁿ.
27 Todos vós que fostes batizados em Cristo, vos revestistes de Cristo.
28 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndíí nduuti chi s'uuúⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata Israel, o 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata griego, o criada chi yeⁿ'ē 'áámá patrón, o 'iiⁿ'yāⁿ chi libre yā, o saⁿ'ā o n'daataá ti nducyaaca s'uuúⁿ ní tan'dúúcā 'áámá s'uuúⁿ nūuⁿ cucáávā chi i'teenu yú Jesucristo ní yeⁿ'é Cristo s'uuúⁿ.
28 Já não há judeu nem grego, nem escravo nem livre, nem homem nem mulher, pois todos vós sois um em Cristo Jesus.
29 Ndúúti chi s'uuúⁿ ní yeⁿ'ē Cristo s'uuúⁿ tuu'mi ní s'uuúⁿ ní yeⁿ'e ndaata Abraham s'uuúⁿ, ní vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿ'e yú yeⁿ'ē compromiso ti 'tíícā Ndyuūs caⁿ'a yā ndúúcū Abraham chi tée yā s'uuúⁿ.
29 Ora, se sois de Cristo, então sois verdadeiramente a descendência de Abraão, herdeiros segundo a promessa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.