1 Coríntios 9
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs VC
1 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ 'úú Pablo 'áámá apóstol 'úú ní cuuvi diíⁿ nducueⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi? ¿'Áá nguɛ́ɛ́ 'úú nnguaⁿ'āī 'úú? 'Úú n'diichí Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. 'Úú candɛɛ́ nduudu cuaacu yeⁿ'e Ndyuūs. Ni ndís'tiī i'téénu nī nduudu miiⁿ caavā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é.
1 Não sou eu livre? Não sou apóstolo? Não vi Jesus nosso Senhor? Não sois vós minha obra no Senhor?
2 Nduuti chi tanáⁿ'a yā nguɛɛ i'téénu yā chi 'úú apóstol 'úú, ndís'tiī i'téénu nī chi cuaacu. Ndís'tiī ní tan'dúúcā sello 'tiicá nī, ti i'téénu nī Señor Jesucristo. Ní deenú nī chi 'úú 'aama apóstol yeⁿ'e Señor Jesucristo. Ndís'tiī ní yeⁿ'e Jesucristo caavā chi 'úú candɛɛ́ nduudu miiⁿ.
2 Se para outros não sou apóstolo, ao menos para vós o sou, porque vós sois no Senhor o selo do meu apostolado.
3 'Iiⁿ'yāⁿ chi itíínguuneeⁿ yā 'úú yeⁿ'ē chi 'úú chi 'aama apóstol, 'túúcā nan'guɛɛcútaⁿ'á yeⁿ'e yā.
3 Esta é a minha defesa contra os que me denigrem.
4 Nús'uu chi apóstoles ¿'áá nguɛ́ɛ́ tuneéⁿ 'nū chi ché'é 'nū ní cú'ú 'nū ndúúcū ndís'tiī na vaacu nī?
4 Não temos nós porventura o direito de comer e beber?
5 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ tuneéⁿ 'nū chi 'áámá 'áámá 'nū candɛɛ́ 'nū n'daataá yeⁿ'e 'nū taachi caⁿ'a 'nū cuaaⁿ cyúúní? 'Túúcā diīiⁿ tanáⁿ'ā apóstoles, ndúúcū hermanos chi yeⁿ'e Jesucristo, ndúúcū hermano Pedro.
5 Acaso não temos nós direito de deixar que nos acompanhe uma mulher irmã, a exemplo dos outros apóstolos e dos irmãos do Senhor e de Cefas?
6 Dámaāⁿ 'úú ndúúcū Bernabé diíⁿ 'nū ntiiⁿnyuⁿ cáávā chi ché'é 'nū.
6 Ou só eu e Barnabé não temos direito de deixar o trabalho?
7 ¿Du'ú soldado diiⁿ sa gastar tuumi caavā gastos yeⁿ'e sa taachi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ? ¿Du'ú saⁿ'ā ngiichi sa díí'yú uvas ní 'áá nguɛ́ɛ́ cuuvi ché'é sá yeⁿ'ē? ¿Du'ú 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ cuidado 'áámá taaⁿ 'iiti cuūchī ní 'áá nguɛ́ɛ́ cuuvi cu'ú yā leche yeⁿ'ē 'iiti miiⁿ?
7 Quem, jamais, vai à guerra à sua custa? Quem planta uma vinha e não come do seu fruto? Quem apascenta um rebanho e não se alimenta do leite do rebanho?
8 'Úú nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'á chuū tan'dúúcā chi ngaⁿ'a saⁿ'a chi ca'a orden. Ngaⁿ'á chuū, ti 'tíícā ngaⁿ'a ley yeⁿ'e Moisés miiⁿ.
8 Trata-se, acaso, de simples norma entre os homens? Ou a lei não diz também o mesmo?
9 Canee nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs chi ley chi Moisés dinguúⁿ yā chi 'tíícā: Nguɛ́ɛ́ cu'nuúⁿ nī yaana duutú tī chi inde'ei nuúⁿ tī nguaaⁿ trigo chi nguɛ́ɛ́ cuuvi che'é tī: ¿'Áá ndɛɛ cuidado Ndyuūs dámaāⁿ 'iiti? Nguɛ́ɛ́ 'túúcā.
9 Na Lei de Moisés está escrito: Não atarás a boca ao boi que debulha {Dt 25,4}. Acaso Deus tem dó dos bois?
10 Cáávā nús'uu, ní cuaacu nííⁿnyúⁿ canéé nguūⁿ 'tíícā: 'Iiⁿ'yāⁿ chí di'cuūndú yā 'iiti ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi yiinenaáⁿ yā 'iiti chi inde'ei nuúⁿ tī nguaaⁿ trigo, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní cunee ngiinú yā cosechā yeⁿ'e yā.
10 Não é, na realidade, em atenção a nós que ele diz isto? Sim! É por nós que está escrito. Quem trabalha deve trabalhar com esperança e igualmente quem debulha deve debulhar com esperança de receber a sua parte.
11 Candɛɛ́ 'nū nduudu yeⁿ'é Ndyuūs nguaaⁿ ndís'tiī taachi 'āā cuɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ nī nduudu miiⁿ. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ tée nī nús'uu necesidades yeⁿ'é 'nū?
11 Se entre vós semeamos bens espirituais, será, porventura, demasiada exigência colhermos de vossos bens materiais?
12 Nduuti chi tanáⁿ'ā apóstoles cuuvi cuta'á yā necesidades yeⁿ'é yā yeⁿ'e ndís'tiī, ¿'áá nguɛ́ɛ́ cuuvi cuta'á 'nu necesidades yeⁿ'é 'nū dendú'ū? Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ 'nū chi ndís'tiī tée nī necesidades yeⁿ'é 'nū naatí chi chɛɛ́ 'nū nducuéⁿ'ē dendu'ū, caati 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi cu'téénu yā nduudu yeⁿ'e 'iivú Ndyuūs.
12 Se outros se arrogam este direito sobre vós, não o temos muito mais? Entretanto, não temos feito uso deste direito: sofremos tudo para não pôr obstáculo algum ao Evangelho de Cristo.
13 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ déénú ndís'tiī chuū ndii tiempo chi 'aa chó'ōo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaacū templo? 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ che'é yā comida yeⁿ'e yaācū. 'Tiicá ntúūⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e nátai, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ che'é ntúuⁿ yā chi vɛ́ɛ́ nátai chí 'iiⁿ'yāⁿ ndɛ́ɛ yā ndaa yā nátai.
13 Não sabeis que os ministros do culto vivem do culto, e que os que servem ao altar participam do altar?
14 'Tíícā ngaⁿ'a Señor 'iivú Ndyuūs yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi candɛɛ́ yā nduudu yeⁿ'e evangelio chí nduudu ngai yeⁿ'é Jesucristo. 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ 'cuɛɛtinée yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo, ní ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ chi che'é yā.
14 Assim também ordenou o Senhor que os que anunciam o Evangelho vivam do Evangelho.
15 'Úú nguɛ́ɛ́ sta'á túumī yeⁿ'é nī, ní nguɛ́ɛ́ che'é dɛ'ɛ̄ vɛɛ, ti teé túumī ndís'tiī. Nguɛ́ɛ́ dinguúⁿ chuū chi 'tíícā diíⁿ nī nduucú. N'dáácā ca yeⁿ'é chi 'cuūví ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'maⁿ yā chi 'úú candɛɛ́ ndúúdu cuaacu yeⁿ'e Dendyuūs cáávā chi nadíí'vɛ yā 'úú.
15 Mas não tenho usado de nenhum desses direitos; e nem escrevo isto para reclamá-los. Preferiria morrer a... Mas ninguém me tirará este título de glória.
16 'Áárá chi ngaⁿ'á evangelio chí ndúúdú ngai yeⁿ'é Jesucristo 'úú nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ chi 'úú chi ch'ɛɛtɛ́. Canéé chí caaⁿ'máⁿ yeⁿ'é evangelio, ti cáávā chuū chííⁿ chi Ndyuūs dicho'ó yā 'úú. Nééné 'cueenú cuuvi nduuti chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ yeⁿ'ē evangelio.
16 Anunciar o Evangelho não é glória para mim; é uma obrigação que se me impõe. Ai de mim, se eu não anunciar o Evangelho!
17 Ndúúti chi caaⁿ'máⁿ yeⁿ'e evangelio ti diíⁿ buscar ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ tuu'mi ní Ndyuūs nadíí'vɛ yā 'úú, naati nguɛɛ 'tíícā. Cáávā chuū canéé chi caaⁿ'máⁿ evangelio chí ndúúdú ngai yeⁿ'ē Jesucristo.
17 Se o fizesse de minha iniciativa, mereceria recompensa. Se o faço independentemente de minha vontade, é uma missão que me foi imposta.
18 ¿Dɛ'ɛ́ ndaacā yeⁿ'ē 'úú? Nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndaācā yeⁿ'é. Cáávā 'úú nadíí'vɛ yeⁿ'é chiiⁿ chi ngaⁿ'á ndúúdú ngai. 'Úú caaⁿ'máⁿ nduudu ngai yeⁿ'é Jesucristo ní yeenú taavi 'úú ti nguɛ́ɛ́ cutaⁿ'á dendú'ū yeⁿ'e nī. Nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ chi ndís'tiī tee nī 'úú dɛ'ɛ̄ vɛɛ cáávā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é 'aara chi cuaacu chí canéé chí diíⁿ nī.
18 Então em que consiste a minha recompensa? Em que, na pregação do Evangelho, o anuncio gratuitamente, sem usar do direito que esta pregação me confere.
19 N'daacā caneé 'tíícā. Nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ cuuvi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é, ti 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ nadíí'vɛ yā 'úú. 'Úú dichíí'vɛ nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ 'iicu cuuvi cu'téénu yā Jesucristo yeⁿ'ē yú.
19 Embora livre de sujeição de qualquer pessoa, eu me fiz servo de todos para ganhar o maior número possível.
20 'Áárá chi maaⁿ nguɛ́ɛ́ costumbre yeⁿ'é chi idiíⁿ tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'ē Moisés, naati taachi caneé nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ hebreo s'eeⁿ chi diíⁿ yā tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'ē Moisés, 'tíícā idiíⁿ dendu'ū. Idiíⁿ 'tiicā ní 'iicu 'iiⁿ'yāⁿ hebreo s'eeⁿ cuuvi cu'téénu yā Jesucristo.
20 Para os judeus fiz-me judeu, a fim de ganhar os judeus. Para os que estão debaixo da lei, fiz-me como se eu estivesse debaixo da lei, embora o não esteja, a fim de ganhar aqueles que estão debaixo da lei.
21 Taachi 'úú caneé ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā vi'i cā ley yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ ti ley yeⁿ'ē Moisés miiⁿ, 'úú idiíⁿ tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Naati nguɛ́ɛ́ idiíⁿ cosa chi Ndyuūs nguɛɛ neⁿ'é yā chi 'úú diíⁿ. 'Tíícā idiíⁿ, ní 'íícú 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ cuuvi cu'téénu yā Jesucristo.
21 Para os que não têm lei, fiz-me como se eu não tivesse lei, ainda que eu não esteja isento da lei de Deus - porquanto estou sob a lei de Cristo -, a fim de ganhar os que não têm lei.
22 Taachi caneé nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi duūvā tuu'mi 'úú idiíⁿ tan'dúúcā 'aama chi duūvā, ní 'iicu cuuvi cu'téénu yā Jesucristo. Nduu cuaaⁿ naachi caⁿ'á 'úú idiíⁿ nducuéⁿ'ē tan'dúúcā chi idiíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ. Idiíⁿ 'tíícā ní 'iicu diíⁿ chí nanguáⁿ'ai náⁿ'a yā.
22 Fiz-me fraco com os fracos, a fim de ganhar os fracos. Fiz-me tudo para todos, a fim de salvar a todos.
23 'Úú idiíⁿ tanducuéⁿ'ē chuū chi 'úú cuuvi caaⁿ'máⁿ nduudu yeⁿ'e Ndyuūs nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Ní cuuvi cuta'a yú cosa chi n'dai chi Ndyuūs tée yā s'uūúⁿ.
23 E tudo isso faço por causa do Evangelho, para dele me fazer participante.
24 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ déénu ndís'tiī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi ngéénu yā na juego? Nducyaaca yā ngéénu yā na juego naati 'áámá núuⁿ yā chi diíⁿ yā ganar ní ndaaca regalo yeⁿ'e yā. Maaⁿ ní ndís'tiī diíⁿ nī tan'duucā 'aama chi ngéénu yā ní diíⁿ nī ganar. 'Tíícā diíⁿ nī chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿ'é yā, ní tunéé ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é nī chɛɛ chí Ndyuūs tée yā ndís'tiī.
24 Nas corridas de um estádio, todos correm, mas bem sabeis que um só recebe o prêmio. Correi, pois, de tal maneira que o consigais.
25 Ca'áámá ca'aama saⁿ'ā chi ngeēnū sa nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ sa nducuéⁿ'ē chi neⁿ'e sa. Dámaāⁿ idiiⁿ sa cosas chi n'daācā caavā sa cucáávā chi ditiīnú sa. 'Tíícā idiiⁿ sa ni cuuví ndaacā sa 'áámá corona yeⁿ'e naāndā chi ngo'o yéⁿ'ē. S'uūúⁿ ní idiiⁿ cá yú tan'dúúcā chí Dendyuūs neⁿ'é yā chi diiⁿ yú, ní ndaaca yú 'áámá corona chi nguɛ́ɛ́ tuvií yeⁿ'ē chi Dendyuūs tée yā s'uuúⁿ.
25 Todos os atletas se impõem a si muitas privações; e o fazem para alcançar uma coroa corruptível. Nós o fazemos por uma coroa incorruptível.
26 'Úú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs tan'dúúcā 'áámá chi ngeenu na juego ní diíⁿ yā ganar. 'Úú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ díítūu tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguⁿ'ú yā ndúúcū taamá yā, nguɛ́ɛ́ tan'duucā chi nguⁿ'ú yā ní ngéⁿ'é yā na 'yúúné.
26 Assim, eu corro, mas não sem rumo certo. Dou golpes, mas não no ar.
27 'Úú idiíⁿ sufrir cáávā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs, ní diiⁿ n'dai cá ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ. 'Tíícā idiíⁿ, ti nguɛ́ɛ́ neⁿ'é chi cuayiivi chi caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu miiⁿ, Ndyuūs cuuvi caaⁿ'máⁿ yā yeⁿ'e 'úú chi nguɛ́ɛ́ n'daacā diíⁿ ntiiⁿnyúⁿ yeⁿ'e yā.
27 Ao contrário, castigo o meu corpo e o mantenho em servidão, de medo de vir eu mesmo a ser excluído depois de eu ter pregado aos outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.