1 Coríntios 15
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs ARA
1 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, maaⁿ ní chuū ngaⁿ'a cuaācú ngií ndís'tiī nduudu yeⁿ'e evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿ'ē Jesucristo. Chííⁿ 'āā ngaⁿ'á, ní ngi'cueéⁿ ndís'tiī. Ní ndís'tiī ní n'giindiveéⁿ nī ní s'téénu nī. Ní 'aama canee n'daacá nī ná nduudu 'cūū.
1 Irmãos, venho lembrar-vos o evangelho que vos anunciei, o qual recebestes e no qual ainda perseverais;
2 Cáávā nduudu cuaacu yeⁿ'é Dendyuūs ndís'tiī ní nnguáⁿ'ai nī yeⁿ'é nuuⁿndi yeⁿ'é nī nduuti chi 'áámá cānee na staava yeⁿ'é nī chííⁿ chi ca'cueéⁿ ndís'tiī. Nduuti chi ndís'tiī nguɛ́ɛ́ i'teenú nī nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ nduudu miiⁿ cáávā ndís'tiī.
2 por ele também sois salvos, se retiverdes a palavra tal como vo-la preguei, a menos que tenhais crido em vão.
3 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ní chi'cueéⁿ ndís'tiī chɛɛ chi más ca importante tan'dúúcā chi Cristo chi'cueéⁿ yā 'úú. Chuū chiiⁿ chi Cristo ní ch'īi yā cáávā nuuⁿndi yeⁿ'ē yú tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs.
3 Antes de tudo, vos entreguei o que também recebi: que Cristo morreu pelos nossos pecados, segundo as Escrituras,
4 'Iiⁿ'yāⁿ ní ch'iichi yā Cristo ní cho'ōo ndii 'íínú nguuvi ní Dendyuūs nadin'duuchí yā Cristo yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Dendyuūs.
4 e que foi sepultado e ressuscitou ao terceiro dia, segundo as Escrituras.
5 Cuayiivi chi Cristo nduuchi yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā saⁿ'ā Pedro n'diichi sá Cristo. Cuayiivi chi cho'ōo chuū ní ndichuuvi apóstoles n'diichí yā Cristo.
5 E apareceu a Cefas e, depois, aos doze.
6 Cuayiivi miiⁿ ní 'áámá tiempo nūuⁿ nyuⁿ'u ciento hermanos nduuvidaamá yā ní n'diichí yā Cristo chi 'āā nduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. N'deee cá yā yeⁿ'e nyuⁿ'u ciento hermanos snduuchí yā ndíí maaⁿ, naati duu'ví yā n'dīi yā.
6 Depois, foi visto por mais de quinhentos irmãos de uma só vez, dos quais a maioria sobrevive até agora; porém alguns já dormem.
7 Cuayiivi miiⁿ ní Jacobo, apóstol chi ndɛɛ̄ nduudu yeⁿ'é Dendyuūs n'diichi ntúuⁿ yā Cristo. Ní cuayiivi ní nducyaaca apóstoles n'diichí yā Cristo.
7 Depois, foi visto por Tiago, mais tarde, por todos os apóstolos
8 Cho'ōo 'yááⁿ n'dai nguuvi ni 'úú, Pablo, n'diichi ntuúⁿ Cristo, 'áárá chí 'úú nguɛ́ɛ́ intiinaáⁿ Cristo taachi cánéé yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
8 e, afinal, depois de todos, foi visto também por mim, como por um nascido fora de tempo.
9 'Úú, Pablo, nacadiinúúⁿ chi 'úú nguɛ́ɛ́ n'daacā 'úú, tan'dúúcā yeⁿ'e tanáⁿ'ā apóstoles chi candɛɛ́ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs. 'Úú nguɛ́ɛ́ canéé chi cuuví apóstol ti vmnááⁿ vmnaaⁿ can'daá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaācū yeⁿ'é Dendyuūs, ti neⁿ'é chi 'iiⁿntyéⁿ'ē ca'á yā orden chi 'caaⁿ'núⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi naⁿ'á yā yaacū yeⁿ'é Ndyuūs.
9 Porque eu sou o menor dos apóstolos, que mesmo não sou digno de ser chamado apóstolo, pois persegui a igreja de Deus.
10 Maaⁿ ní 'úú 'aama apóstol 'úú ti Ndyuūs diíⁿ yā n'daacā n'dai nduucú. Caati Ndyuūs diíⁿ yā n'daacā n'dai nduucú maaⁿ ní 'úú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā. Ní chííⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā nduucú dichií'vɛ̄. Nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ 'úú chi diiⁿ ca ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā ti Ndyuūs. Ndyuūs chi diíⁿ yā n'daacā n'dai nduucú ní canée yā nduucú ní nginnee yā 'úú.
10 Mas, pela graça de Deus, sou o que sou; e a sua graça, que me foi concedida, não se tornou vã; antes, trabalhei muito mais do que todos eles; todavia, não eu, mas a graça de Deus comigo.
11 Nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndii nduuti chi 'úú o náⁿ'a yā chi candɛɛ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, tí nús'ūū ngaⁿ'a 'nū nduudu miiⁿ. Ní ndís'tiī ní i'téénu nī nduudu miiⁿ.
11 Portanto, seja eu ou sejam eles, assim pregamos e assim crestes.
12 Ndís'tiī ní i'téénu nī chí ngaⁿ'a 'nū chi Cristo nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. ¿Táácā cuuvi chí ngaⁿ'á nī chi nguɛ́ɛ́ nnduuchí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā?
12 Ora, se é corrente pregar-se que Cristo ressuscitou dentre os mortos, como, pois, afirmam alguns dentre vós que não há ressurreição de mortos?
13 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā Cristo ntúūⁿ ní nguɛ́ɛ́ 'āā nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní cuerpo yeⁿ'e Cristo canee na yáinyāⁿ ndíí maaⁿ.
13 E, se não há ressurreição de mortos, então, Cristo não ressuscitou.
14 Ndúúti chi Cristo nguɛ́ɛ́ 'āā nduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā tuu'mi ní nduudu chi ngaⁿ'á 'nū nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. 'Tiicá ntúūⁿ nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chiiⁿ chi i'téénu 'nū yeⁿ'e Cristo.
14 E, se Cristo não ressuscitou, é vã a nossa pregação, e vã, a vossa fé;
15 'Tiicá ntuūⁿ chiiⁿ chi ngaⁿ'á 'nū chi nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs, tuu'mi ní nduudu yaadi nduuti chi nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Naati ngaⁿ'a cuaacú 'nū chi Ndyuūs diíⁿ yā chi 'āā nduuchi Cristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchí tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā 'tiicá ntuūⁿ nguɛ́ɛ́ 'āā nduuchí Ndyuūs Cristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tinaⁿ'ā.
15 e somos tidos por falsas testemunhas de Deus, porque temos asseverado contra Deus que ele ressuscitou a Cristo, ao qual ele não ressuscitou, se é certo que os mortos não ressuscitam.
16 Ndúúti chi tanáⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ nnduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, 'tiica ntúūⁿ, Cristo nguɛ́ɛ́ 'āā nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
16 Porque, se os mortos não ressuscitam, também Cristo não ressuscitou.
17 Nduuti chi Cristo nguɛ́ɛ́ 'āā nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chi i'téénu yú Ndyuūs. Ní s'uuúⁿ canee yú condenado ndúúcū nuūⁿndī yeⁿ'ē yú.
17 E, se Cristo não ressuscitou, é vã a vossa fé, e ainda permaneceis nos vossos pecados.
18 Nduuti chi 'tíícā, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā i'téénu yā Cristo, ní maaⁿ ní 'āā n'dīi yā, 'āā chindái yā ndúúcū nuuⁿndi yeⁿ'é yā.
18 E ainda mais: os que dormiram em Cristo pereceram.
19 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nduuchi Cristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā tuu'mi ní s'uuúⁿ chi i'teenu yú Cristo, núúⁿmáⁿ neⁿ'e chi snée yú na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū neené ndaachi yíínu yú nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ.
19 Se a nossa esperança em Cristo se limita apenas a esta vida, somos os mais infelizes de todos os homens.
20 Naati cuaacu chi Cristo miiⁿ 'āā nduuchi yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní Cristo miiⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ chi nduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'a yeⁿ'ē nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí.
20 Mas, de fato, Cristo ressuscitou dentre os mortos, sendo ele as primícias dos que dormem.
21 Ti cáávā nuuⁿndi yeⁿ'e 'áámá saⁿ'a Adán, canéé chi nducyaaca yú 'cuūvi yú. Ní cáávā chi diiⁿ 'aama saⁿ'ā Cristo mííⁿ, canéé chí nduuchi yú yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
21 Visto que a morte veio por um homem, também por um homem veio a ressurreição dos mortos.
22 S'uuúⁿ ní yeⁿ'e Adán chi diiⁿ nuuⁿndi sa. S'uuúⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ nuuⁿndi s'uuúⁿ. Taachí 'iiⁿ'yāⁿ diiⁿ nuuⁿndí yā tuu'mi canee chi 'cuūvi yā. S'uuúⁿ ní yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ ní 'cuɛɛti nduuchí yú.
22 Porque, assim como, em Adão, todos morrem, assim também todos serão vivificados em Cristo.
23 Ti 'áámá 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ caⁿ'á yā nnduuchi yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā tan'dúúcā chi itunééⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Cristo 'āā nduuchí yā vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní cuayiivi taachi ndaá Cristo na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū taama vmnéⁿ'ēe, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí chi yeⁿ'e Cristo, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'á yā nnduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
23 Cada um, porém, por sua própria ordem: Cristo, as primícias; depois, os que são de Cristo, na sua vinda.
24 Tuu'mi ní ndaā nguuvi chi 'cuiīnū iⁿ'yeeⁿdí 'cūū cuayiivi taachi chó'ōo tanducuéⁿ'ē chi Dendyuūs Chiida yú neⁿ'é yā chi chó'ōo. Ní Cristo caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ndíí tiīiⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū poder yeⁿ'ē. Tuu'mi ní Cristo nca'á yā Chiidá yā tanducuéⁿ'ē chi yeⁿ'e chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
24 E, então, virá o fim, quando ele entregar o reino ao Deus e Pai, quando houver destruído todo principado, bem como toda potestade e poder.
25 Ti maaⁿ ní Cristo miiⁿ canée yā tan'dúúcā 'áámá Rey. Ní taachi chí cuchɛ́ɛ yā yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē enemigo yeⁿ'e yā, tuu'mi ní enemigos yeⁿ'é yā canéé yā tan'dúúcā chi canéé yā mááⁿ ca'a Cristo;
25 Porque convém que ele reine até que haja posto todos os inimigos debaixo dos pés.
26 tuu'mi ní chi 'cuiinu enemigo yeⁿ'e Cristo chi vaadī n'gii. Ní Cristo chichɛɛ yā yeⁿ'ē.
26 O último inimigo a ser destruído é a morte.
27 Dendyuūs 'āā ca'a yā nducuéⁿ'ē dendu'u na ta'ā Cristo ní Cristo ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē. Ní nducuéⁿ'ē canee tan'dúúcā chi canee maaⁿ ca'a Cristo. Cristo miiⁿ nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē Chiidá yā naati Chiidá yā 'āā ca'a yā Cristo tanducuéⁿ'ē.
27 Porque todas as coisas sujeitou debaixo dos pés. E, quando diz que todas as coisas lhe estão sujeitas, certamente, exclui aquele que tudo lhe subordinou.
28 Taachí Cristo chɛɛ́ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē, tuu'mi ní Cristo, chi daiya Dendyuūs, ca'a yā nducuéⁿ'ē na ca'a Dendyuūs chi Chiidá yā. Ní Cristo miiⁿ maáⁿ yā caneé yā maaⁿ poder yeⁿ'ē Chiidá yā.
28 Quando, porém, todas as coisas lhe estiverem sujeitas, então, o próprio Filho também se sujeitará àquele que todas as coisas lhe sujeitou, para que Deus seja tudo em todos.
29 ¿Dɛ'ɛ rā tuu'mi? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā, ¿dɛ'ɛ̄ cúúví chi diíⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi ndɛ́ɛ̄dínuūⁿniⁿ yā cáávā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi n'diī? ¿Dɛ'ɛ̄ cáávā idiíⁿ yā 'tíícā? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā chi 'iiⁿ'yāⁿ chi n'diī caⁿ'á yā nduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
29 Doutra maneira, que farão os que se batizam por causa dos mortos? Se, absolutamente, os mortos não ressuscitam, por que se batizam por causa deles?
30 'Tiicá dendu'ū. ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí 'úú cuneé ndúúcū cáándá chi 'iiⁿ'yāⁿ 'caaⁿ'núⁿ yā 'úú ndii hora miiⁿ?
30 E por que também nós nos expomos a perigos a toda hora?
31 Cuáácú chi nguuvi nguuvi 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e 'caaⁿ'núⁿ yā 'úú cucáávā chi i'teenú Cristo. Cuáácú chi yeenú, ti cáávā Señor Jesucristo chi Señor yeⁿ'e yú ndís'tiī i'téénu nī Jesucristo ti 'úú ngaⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'e Jesucristo nanááⁿ ndis'tiī.
31 Dia após dia, morro! Eu o protesto, irmãos, pela glória que tenho em vós outros, em Cristo Jesus, nosso Senhor.
32 ¿Dɛ'ɛ̄ chi cuuvi yeⁿ'é chi cuchɛɛ́ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ yáāⁿ Efeso chi diíⁿ yā nduucú tan'dúúcā 'iiti taaⁿ nduuti chi nguɛ́ɛ́ nduuchi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā? Tuu'mi ní ngaⁿ'a yú 'tiicā: Che'e yú vaa, cu'u yú vaa, ti cavyaaⁿ ní 'cuūvī yú.
32 Se, como homem, lutei em Éfeso com feras, que me aproveita isso? Se os mortos não ressuscitam, comamos e bebamos, que amanhã morreremos.
33 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi 'iiⁿ'yāⁿ cannche'éí yā ndís'tiī. Nduuti chi caⁿ'á nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā tuu'mi ndís'tiī cuuví diíⁿ nī tan'dúúcā chí idiiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Nguɛ́ɛ́ n'daacā chi diíⁿ nī 'tííca.
33 Não vos enganeis: as más conversações corrompem os bons costumes.
34 Nadacadíínuuⁿ nī chɛɛ chi diíⁿ nī. Ní diíⁿ nī cosa chi n'daacā. Ní nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī. Tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ deenú yā yeⁿ'e Dendyuūs. Chuū ní ngaⁿ'á yeⁿ'e ndís'tiī ní cuuví 'cuináaⁿ nī.
34 Tornai-vos à sobriedade, como é justo, e não pequeis; porque alguns ainda não têm conhecimento de Deus; isto digo para vergonha vossa.
35 Nduu'ví 'iiⁿ'yāⁿ ní cuuvi caaⁿ'máⁿ yā chuu. ¿Táácā chí 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā tináⁿ'ā chi nnduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā? Ní vɛɛ cuerpo ngai yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, ¿táácā canéé?
35 Mas alguém dirá: Como ressuscitam os mortos? E em que corpo vêm?
36 Ndís'tiī chi ngaⁿ'a nī 'túúcā nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e chí ngaⁿ'a nī. Ndís'tiī chi ngiīnu nī ndaata deenú nī chi ndaata miiⁿ canéé chí n'dii vmnááⁿ vmnaaⁿ chi dichíí'vɛ̄ ní ndɛɛ̄ n'gui'i yeⁿ'ē.
36 Insensato! O que semeias não nasce, se primeiro não morrer;
37 Ndaata miiⁿ chi ndís'tiī ngiīnu nī. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ tan'dúúcā 'áámá planta chi cuchiī, nduuti chi trigo, o nduuti chi niīⁿnuⁿ, o dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndaata chi vɛ́ɛ́?
37 e, quando semeias, não semeias o corpo que há de ser, mas o simples grão, como de trigo ou de qualquer outra semente.
38 Dendyuūs diíⁿ yā chi 'cuiita ca'áámá ca'áámá ndaata miiⁿ tan'dúúcā chi neⁿ'e yā, ni 'āā vi'i cā ca'áámá ca'áámá yaata naaⁿ yeⁿ'ē ndaata miiⁿ.
38 Mas Deus lhe dá corpo como lhe aprouve dar e a cada uma das sementes, o seu corpo apropriado.
39 'Tíícá ntúūⁿ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nguɛɛ dáámá cuerpo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ. 'Āā vi'í caā cuerpo yeⁿ'e 'iiti, 'āā vi'í caā cuerpo yeⁿ'ē 'yáádá, ní 'āā vi'í caā cuerpo yeⁿ'ē 'yáacā.
39 Nem toda carne é a mesma; porém uma é a carne dos homens, outra, a dos animais, outra, a das aves, e outra, a dos peixes.
40 Vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿ'e cosa s'eeⁿ chi vɛ́ɛ́ nanguuvi. Ní vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi canéé na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní cuerpo yeⁿ'e cosa chi vɛ́ɛ́ nanguuvi ní dɛɛvɛ. Ní 'aa vi'í caā cuerpo chi ndɛɛvɛ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
40 Também há corpos celestiais e corpos terrestres; e, sem dúvida, uma é a glória dos celestiais, e outra, a dos terrestres.
41 'Tiicá ntúūⁿ 'yáⁿ'ā, ní 'iīyū, ní 'iīⁿnyúⁿ, ni nducyaaca ní dɛɛvɛɛ cá ní 'āā vi'í caā. Nguaaⁿ 'ííⁿnyuⁿ s'eeⁿ chi dɛɛvɛɛ́, nguɛɛ dáámá tí 'āā vi'í caā.
41 Uma é a glória do sol, outra, a glória da lua, e outra, a das estrelas; porque até entre estrela e estrela há diferenças de esplendor.
42 'Tiicá ntúūⁿ cuerpo yeⁿ'ē yú, ch'iī yú ní choō cuerpo yeⁿ'ē yú, naati taachi nnduuchi yú yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā, 'āā ntɛ́ɛ́ nuuⁿndi yú.
42 Pois assim também é a ressurreição dos mortos. Semeia-se o corpo na corrupção, ressuscita na incorrupção. Semeia-se em desonra, ressuscita em glória.
43 Maaⁿ ní idinuuⁿndi yú ni 'cuináaⁿ yú cáávā cuerpo yeⁿ'e yú. Naati taachi nnduuchi yú yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, tuu'mi ní cuerpo yeⁿ'ē yú ní dɛɛvɛ, ní n'daacā canéé.
43 Semeia-se em fraqueza, ressuscita em poder.
44 Maaⁿ ní cuerpo yeⁿ'ē yú ní yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ni 'cuūvi yú. Ní taachi nnduuchi yú yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, tuu'mi ní cuerpo yeⁿ'e yú ní yeⁿ'e espíritu. Nduuti chi vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿ'ē yú chi yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū, tuu'mi ni vɛ́ɛ́ cuerpo yeⁿ'ē yú chi yeⁿ'e espíritu.
44 Semeia-se corpo natural, ressuscita corpo espiritual. Se há corpo natural, há também corpo espiritual.
45 Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'é Dendyuūs 'tíícā: Dendyuūs din'dái yā cuerpo yeⁿ'e saⁿ'ā Adán chi sáⁿ'ā chí cunduuchi sá vmnááⁿ vmnaaⁿ. Naati táámá Adán chí cuayiivi ní nguuvi yā Jesucristo. Ní Jesucristo miiⁿ ní yeⁿ'ē vida chi espíritu chi canduuchi. Ní Jesucristo ca'á yā vida 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi vida chi yeⁿ'e espíritu.
45 Pois assim está escrito: O primeiro homem, Adão, foi feito alma vivente. O último Adão, porém, é espírito vivificante.
46 Nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e chuū. Vmnááⁿ vmnaaⁿ vɛ́ɛ́ cuerpo tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e s'uuúⁿ, ní cuayiivi vɛ́ɛ́ cuerpo chi yeⁿ'ē espíritu.
46 Mas não é primeiro o espiritual, e sim o natural; depois, o espiritual.
47 Dendyuūs din'dái yā Adán chi saⁿ'a vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e yaⁿ'á 'cúū. Naati saⁿ'ā cuayiivi miiⁿ chiīcā sa ná va'ai chɛɛti nguuvi ní saⁿ'ā miiⁿ chí Jesucristo.
47 O primeiro homem, formado da terra, é terreno; o segundo homem é do céu.
48 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū canéé ndúúcū cuerpo tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Cristo cuuvi canéé ndúúcū cuerpo tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e Jesucristo chi yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi.
48 Como foi o primeiro homem, o terreno, tais são também os demais homens terrenos; e, como é o homem celestial, tais também os celestiais.
49 Maaⁿ ní cuerpo yeⁿ'e yú tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Cuayiivi ní ndaāca yú 'áámá cuerpo yeⁿ'ē yú tan'dúúcā chi vɛ́ɛ́ na va'ai chɛɛti nguuvi.
49 E, assim como trouxemos a imagem do que é terreno, devemos trazer também a imagem do celestial.
50 Maaⁿ ní chuū ngaⁿ'á ngīi ndís'tiī hermanos yeⁿ'é: Ndúúcū cuerpo yeⁿ'ē yú ndúúcū yuūtɛ̄ yeⁿ'ē ndúúcū yuūuⁿ yeⁿ'ē nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yú na va'ai chɛɛti nguuvi. Ndíí nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ 'áámá cuaaⁿ dendú'ū chí nchoo ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ nngoō.
50 Isto afirmo, irmãos, que a carne e o sangue não podem herdar o reino de Deus, nem a corrupção herdar a incorrupção.
51 Cuin'diichí nī. 'Úú ní ngaⁿ'á n'giⁿ'í ndís'tiī yeⁿ'ē 'áámá cosa chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ deenu yā. Nguɛ́ɛ́ nducyaaca yú 'cuūvi yú. Naati Ndyuūs tée yā nducyaaca s'uuúⁿ 'áámá cuerpo chí ngai tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'é yā chi yeⁿ'ē espíritu.
51 Eis que vos digo um mistério: nem todos dormiremos, mas transformados seremos todos,
52 Ní 'áámá tiempo 'lííⁿ 'lííⁿ nūuⁿ tan'dúúcā chi 'áámá ingaaⁿ 'áámá in'gaadi nduutinaaⁿ yú, mááⁿ n'chɛɛtɛ́ nūuⁿ, ní n̄'daaⁿ cuerpo yeⁿ'ē yú, taachi 'cuɛɛcú trompeta chí ndii na 'cuiinu. Ní taachi 'cuɛɛcu trompeta miiⁿ, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo chi maaⁿ ní 'āā tináⁿ'ā ní nducuéeⁿ yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā ndúúcū cuerpo ngai yeⁿ'é yā chi 'āā ntɛ́ɛ́ choo. Ní 'tiicá ntúūⁿ. S'uuúⁿ chi i'teenu yú Jesucristo ní canduuchi yú, ní n̄'daaⁿ cuerpo yeⁿ'e yú.
52 num momento, num abrir e fechar de olhos, ao ressoar da última trombeta. A trombeta soará, os mortos ressuscitarão incorruptíveis, e nós seremos transformados.
53 Cuerpo yeⁿ'e yú chí ngoō. Ní Ndyuūs canéé chí n̄'daáⁿ yā cuerpo yeⁿ'ē yú ní tée yā s'uuúⁿ táámá cuerpo chí nguɛ́ɛ́ nchoo. Cuerpo yeⁿ'ē yú chí n'gīī, Ndyuūs canéé chí tée yā s'uuúⁿ táámá cuerpo chi 'āā ntɛ́ɛ́ ndaa nguuvi chi 'cuūvī.
53 Porque é necessário que este corpo corruptível se revista da incorruptibilidade, e que o corpo mortal se revista da imortalidade.
54 Taachí cuerpo yeⁿ'ē yú chí n'gīī ní ngoo, 'āā n̄'daaⁿ cuerpo yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ cuuvi n'gīī ndíí nguɛ́ɛ́ cuuvi chōō. Tuu'mi cuuvi cuaacu chi canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs 'tíícā: Vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ miiⁿ ní chichɛɛ́ yeⁿ'ē vaadī n'gii miīⁿ ti 'āā ntɛ́ɛ́ ch'iī 'iiⁿ'yāⁿ.
54 E, quando este corpo corruptível se revestir de incorruptibilidade, e o que é mortal se revestir de imortalidade, então, se cumprirá a palavra que está escrita: Tragada foi a morte pela vitória.
55 Vaadī n'gii ni 'āā chó'ōo. ¿Táácā cuuvi cuchɛ́ɛ́ vaadī n'gíí yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuví 'cuūví yā? ¿Táácā cuuví diiⁿ vaadī n'gii miiⁿ tan'dúúcā chi 'áámá 'iiti chí nga'a tī 'iiⁿ'yāⁿ ní n'gii yā? Nguɛ́ɛ́ cuuvi.
55 Onde está, ó morte, a tua vitória? Onde está, ó morte, o teu aguilhão?
56 Nuuⁿndi miiⁿ chi diiⁿ yú, chííⁿ chi tee lugar vaadī n'gii, ní n'gīi yú. Ní vaadī n'gii miiⁿ diiⁿ tan'dúúcā chí nga'a tī 'iiⁿ'yāⁿ ní n'gīi yā. Ley miiⁿ chííⁿ chi diiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ deenu yā chí vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā.
56 O aguilhão da morte é o pecado, e a força do pecado é a lei.
57 Nca'a yú gracias Ndyuūs, ti nginneé yā s'uuúⁿ chi ichɛɛ yú yeⁿ'e nducuéⁿ'e chi yeⁿ'ē yááⁿn'guiinūuⁿ cáávā Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú.
57 Graças a Deus, que nos dá a vitória por intermédio de nosso Senhor Jesus Cristo.
58 Cáávā chuū ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'e taaví, 'cuɛɛtinééⁿ n'daaca nī ndúúcū chiiⁿ chi i'téénu nī. Ní nguɛ́ɛ́ n̄'daaⁿ chííⁿ chi i'téénu nī. Ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. Ní deenú nī chí ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ ní vɛ́ɛ́ chii'vɛ̄.
58 Portanto, meus amados irmãos, sede firmes, inabaláveis e sempre abundantes na obra do Senhor, sabendo que, no Senhor, o vosso trabalho não é vão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.