1 Coríntios 11
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT
1 Ndís'tiī ní diíⁿ nī tan'dúúcā chi 'úú idiíⁿ ti 'úú idiíⁿ tan'dúúcā chi Cristo chi'cueeⁿ yā 'úú.
1 Sejam meus imitadores, como eu sou imitador de Cristo.
2 'Úú ngaⁿ'á n'daacā yeⁿ'e ndís'tiī hermanos yeⁿ'é ti n'gaacú nī yeⁿ'e 'úú, ndúúcū tanducueⁿ'ē dendu'ū. Ní diíⁿ nī tan'dúúcā chi 'úú ngi'cueéⁿ ndís'tiī.
2 Eu os elogio porque vocês sempre têm se lembrado de mim e têm seguido os ensinamentos que lhes transmiti.
3 'Úú neⁿ'é chi cadíínūūⁿ ndís'tiī chi Cristo miiⁿ ní ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē nducyaaca saⁿ'ā. 'Íícú saⁿ'ā ní ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e n'daataá yéⁿ'e sa. 'Íícú Ndyuūs Chiida yú ngaⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e Cristo miiⁿ.
3 Mas quero que saibam de uma coisa: o cabeça de todo homem é Cristo, o cabeça da mulher é o homem, e o cabeça de Cristo é Deus.
4 Nducyáácá saⁿ'ā chí ngaⁿ'ángua'a sa o ngaⁿ'a sa nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū sndiīiⁿ yeⁿ'ē sa chi canúúⁿ tiīⁿ sa, ngíí 'cuináaⁿ sa.
4 O homem desonra sua cabeça se a cobre para orar ou profetizar.
5 Nducyáácá n'daataá chi ngaⁿ'angua'a tá o ngaⁿ'a tá nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ ndɛɛcu paño yeⁿ'e tá tiīⁿ tá, ngíí 'cuináaⁿ tá ti idiiⁿ tá tan'dúúcā chi ndíí tiīⁿ ta.
5 Mas a mulher desonra sua cabeça se ora ou profetiza sem cobri-la, pois é como se tivesse raspado a cabeça.
6 Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ ndɛɛcu paño yeⁿ'e tá tiīⁿ tá tuu'mi ní cuū tá yuudū tiīⁿ tá. Nduuti chi 'aama n'dáátaá ngíí 'cuináaⁿ tá chi ndíí tiiⁿ tá, tuu'mi ní canéé chi chɛɛcu paño yeⁿ'e tá tíiⁿ tá.
6 Se ela se recusa a cobrir a cabeça, deve também cortar todo o cabelo! Mas, uma vez que é vergonhoso a mulher cortar o cabelo ou raspar a cabeça, deve cobri-la.
7 Saⁿ'ā ní nguɛ́ɛ́ cánéé chi caaⁿ'maⁿ sa nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū sndiiⁿ yeⁿ'ē sa chi canuuⁿ tiīⁿ sa, ti Ndyuūs din'dái yā saⁿ'ā tan'dúúcā maáⁿ yā chi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ sa, 'tíícā. Saⁿ'ā s'uūuⁿ, saⁿ'ā ní diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Ndyuūs. N'daataá nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Idiiⁿ tá chííⁿ chí ngaⁿ'a isaⁿ'ā yeⁿ'e tá, ti saⁿ'ā miiⁿ caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'ē n'daata miiⁿ.
7 O homem não deve cobrir a cabeça, pois ele foi criado à imagem de Deus e reflete a glória de Deus. A mulher, porém, reflete a glória do homem.
8 Ti Ndyuūs nguɛ́ɛ́ din'dái yā saⁿ'ā yeⁿ'e n'daataá naati din'dái yā n'daataá yeⁿ'e sáⁿ'ā.
8 Pois o homem não veio da mulher, mas a mulher veio do homem.
9 Ti Ndyuūs nguɛ́ɛ́ din'dái yā saⁿ'ā chí dichíí'vɛ̄ sa n'daataá, naati din'dái yā n'daataá chi dichíí'vɛ̄ tá saⁿ'ā.
9 E o homem não foi criado para a mulher, mas a mulher foi criada para o homem.
10 N'daataá ní canéé chi ndɛ́ɛcu paño yeⁿ'ē tá tíiⁿ tá ti ch'iⁿ'i tá chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyuⁿ tá. 'Tiicá ntúūⁿ ángel s'eeⁿ ní chí canuúⁿ tiīnuú náaⁿ yā taachí caneé yā nanááⁿ 'iivú Ndyuūs.
10 Por esse motivo, e também por causa dos anjos, a mulher deve cobrir a cabeça, para mostrar que está debaixo de autoridade.
11 Ndyuūs diíⁿ yā chi sáⁿ'ā nguɛ́ɛ́ canēe sa dámāaⁿ sa, ndíí nguɛ́ɛ́ n'daataá canēe tá dámaāⁿ tá. Ndyuūs diiⁿ cuenta chi saⁿ'ā ní n'daataá daama daamá yā nanaáⁿ yā ti Jesucristo ch'īi yā cucáávā nduu 'uuví 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ.
11 Entre o povo do Senhor, porém, as mulheres não são independentes dos homens, e os homens não são independentes das mulheres.
12 Vmnááⁿ vmnaaⁿ n'daata miiⁿ ní yeⁿ'e saⁿ'ā. Maaⁿ ní saⁿ'ā ch'iindiyáaⁿ sa yeⁿ'ē n'daataá naati tanducuéⁿ'ē dendu'ū ní yeⁿ'é 'iivú Ndyuūs.
12 Pois, embora a mulher tenha vindo do homem, o homem nasce da mulher, e tudo vem de Deus.
13 ¿Dɛ'ɛ̄ nadacadiinúuⁿ nī yeⁿ'e chuū? ¿'Áá n'daacā chi n'daata caaⁿ'maⁿngua'a tá ndúúcū Ndyuūs 'aara chi nguɛ́ɛ́ ndɛɛcuú paño yeⁿ'ē tá tiīⁿ tá?
13 Julguem por si mesmos: é correto uma mulher orar a Deus em público sem cobrir a cabeça?
14 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ deenú yā chi saⁿ'ā chi n'géénūu yuūdū tíiⁿ sa ti 'cuináaⁿ sa.
14 A natureza não deixa claro que é vergonhoso o homem ter cabelo comprido?
15 Nduuti chi n'daata n'géénūu tiīⁿ tá n'daacā yeⁿ'ē tá. Ní yuūdū tiīⁿ tá n'daacā chi in'díī tiiⁿ tá chi tan'dúúcā 'áámá paño.
15 E as mulheres não se orgulham de seu cabelo comprido? Pois ele lhes foi dado como manto.
16 Nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e caaⁿ'maⁿ taáⁿ yā yeⁿ'e chuū, 'úú nguɛ́ɛ́ cuuvi caāⁿ'maⁿ cá yeⁿ'ē ti 'tíícā costumbre yeⁿ'ē yú. 'Tiicá ntuūⁿ costumbre yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo.
16 Mas, se alguém quiser discutir a esse respeito, digo simplesmente que não temos outro costume. E as outras igrejas de Deus pensam da mesma forma.
17 Maaⁿ ní 'úú idinguúⁿ yeⁿ'é ndís'tiī ti nguɛ́ɛ́ n'daacā diíⁿ nī. Taachi nduuvidaamá nī nguɛ́ɛ́ n'daacā ca idiíⁿ nī ti cunncáā ca idiíⁿ nī.
17 Nas instruções a seguir, porém, não posso elogiá-los, pois, quando vocês se reúnem, fazem mais mal que bem.
18 'Úú n'giindiveéⁿ chi ndís'tiī nguɛ́ɛ́ daama vaadī cadiinuuⁿ yeⁿ'e nī taachi nduuvidaamá nī ná yaācū. Vɛ́ɛ́ 'tɛ́ɛ́ chi i'teenú chi cuaacu chi ch'iindiveéⁿ.
18 Primeiro, ouço que há divisões quando vocês se reúnem como igreja e, até certo ponto, eu o creio.
19 Canéé chi vɛ́ɛ́ chi nduuvidaamá 'āā vi'í caā ndís'tiī chi i'téénu nī Jesucristo, ti cuuvi deenú nī chɛɛ́ hermanos nguaaⁿ ndís'tiī chi 'áámá canee yā chí i'téénu cá yā.
19 Suponho que seja necessário haver divisões entre vocês para que se reconheçam os que são aprovados!
20 Taachi 'āā vi'í caā nduuvidaamá nī ní che'é nī Santa Cena yeⁿ'e Señor Jesucristo nguɛ́ɛ́ che'é nī Cena miiⁿ tan'dúúcā chi Jesucristo caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
20 Quando vocês se reúnem, não estão interessados de fato na ceia do Senhor.
21 Ndís'tiī nguɛ́ɛ́ canee ngíínú nī taachí ndaa nducyaaca hermanos naati ca'áámá ca'aamá nī diiⁿ núúⁿ yiinu nī ní caⁿ'á nī na yáacū ní che'é nī Cena yeⁿ'e nī. Ní taachi ndaa tiempo chi che'é nī Santa Cena náⁿ'a nī ní cuiicu nī. Tanáⁿ'a nī ní cuu'vi nī.
21 Alguns de vocês se apressam em comer a própria refeição; como resultado, alguns passam fome, enquanto outros ficam embriagados.
22 ¿Dɛ́'ɛ̄ chuū? ¿'Áá nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ va'ai yeⁿ'e nī naachi cuuvi che'e nī ní cu'u nī? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é nī repartir Cena yeⁿ'é nī, ¿dɛ́'ɛ̄ cuuví chí candɛɛ́ nī Cena yeⁿ'é nī chɛɛti yaācū? Nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ nī taachi nduuvidaamá nī na yaācū yeⁿ'e 'iivú Ndyuūs. Diíⁿ nī cosa chi cuuvi 'cuinááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ chi che'e yā. ¿Dɛ́'ɛ̄ neⁿ'é nī chi 'úú caaⁿ'máⁿ ndúúcū ndís'tiī yeⁿ'e chuū? ¿'Áá neⁿ'é nī chi 'úú caaⁿ'máⁿ ndúúcū ndís'tiī chi n'daacā idiíⁿ nī? Nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ 'tiicā.
22 Será que vocês não têm casa onde comer e beber? Ou querem mesmo envergonhar a igreja de Deus e humilhar os pobres? Que devo dizer? Querem que eu os elogie? Certamente não os elogiarei por isso!
23 'Iivú Señor Jesucristo chii yā 'úú chiiⁿ chi 'úú ca'cueéⁿ ndís'tiī. Nguiinū miiⁿ chi 'āā cuɛ́ɛ́ nca'a Judas Iscariote miiⁿ Jesucristo chi ndíi yā preso na ta'á 'iiⁿntyéⁿ'ē, Jesús miiⁿ ní sta'a yā pan.
23 Pois eu lhes transmiti aquilo que recebi do Senhor. Na noite em que o Senhor Jesus foi traído, ele tomou o pão,
24 Ch'iinu Jesús nca'a gracias Ndyuūs cáávā pan miiⁿ, tuu'mi ní n'deé yā pan. Ní Jesús ní caⁿ'a yā chii yā discípulos yeⁿ'e yā: Ndís'tiī cuta'á nī ní che'e nī. Pan 'cūū chi 'úú n'deé tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'é 'tíícā. Ní cuerpo yeⁿ'é ca'á chí n'deē cucáávā ndís'tiī. Nadiíⁿ nī chuū, ní taachi nache'é nī pan miiⁿ ní nan'gaacú nī yeⁿ'ē 'úú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
24 agradeceu a Deus, partiu-o e disse: “Este é meu corpo, que é entregue por vocês. Façam isto em memória de mim”.
25 Cuayiivi chi che'é nī pan 'cūū Jesús sta'a ntúuⁿ yā taza chi s'néeⁿ vino ní ngaⁿ'a yā: Vino chɛɛti taza 'cūū ní tan'dúúcā yuuúⁿ yeⁿ'é 'tíícā. Ndúúcū yuuúⁿ yeⁿ'é idiíⁿ 'áámá compromiso chí ngai. Nadiíⁿ nī chuū ní taachi nangi'í nī vino miiⁿ nan'gáácú nī yeⁿ'ē 'úú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
25 Da mesma forma, depois da ceia, tomou o cálice e disse: “Este cálice é a nova aliança, confirmada com meu sangue. Façam isto em memória de mim, sempre que o beberem”.
26 Maaⁿ ní taachi che'é nī pan 'tíícā, ní cu'ú nī vino yeⁿ'e taza 'tíícā, tuu'mi ní ch'iⁿ'í nī 'iiⁿ'yāⁿ chi Jesucristo ch'īi yā caavā ndís'tiī. Nadiíⁿ nī Cena 'cūū ndii tiempo chi ndaa Jesucristo taama vmnéⁿ'ēe.
26 Porque cada vez que vocês comem desse pão e bebem desse cálice, anunciam a morte do Senhor até que ele venha.
27 'Iiⁿ'yāⁿ chi nge'é yā pan yeⁿ'e Cena 'cūū ní ngi'i ntúuⁿ yā vino yeⁿ'e taza yeⁿ'e Santa Cena yeⁿ'ē Jesucristo, canéé chi canéé ndúúcū staava yeⁿ'é yā dɛɛvɛ nanááⁿ Dendyuūs. Nduuti chi nguɛ́ɛ́ dɛɛvɛ staava yeⁿ'é yā nanááⁿ Dendyuūs taachi che'é yā Cena miiⁿ, tuu'mi ní diiⁿ nuuⁿndí yā contra cuerpo yeⁿ'e Señor Jesucristo ndúúcú yuuúⁿ yēⁿ'e yā dendu'ū, ti nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā respetar Jesucristo.
27 Assim, quem come do pão ou bebe do cálice do Senhor indignamente é culpado de pecar contra o corpo e o sangue do Senhor.
28 Caava chúū 'áámá 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'é yā che'é yā yeⁿ'ē Santa Cena yeⁿ'ē Señor Jesucristo, canéé chi n'diichi maáⁿ yā ndúútī chí dɛɛvɛ staava yeⁿ'é yā nanááⁿ Dendyuūs. Taachí dɛɛvɛ staava yeⁿ'é yā nanááⁿ Dendyuūs tuu'mi ní cuuvi che'e yā pan yeⁿ'e Santa Cena yeⁿ'ē Señor Jesucristo, ní cu'ú yā vino yeⁿ'e taza yeⁿ'ē Cena 'cūū.
28 Portanto, examinem-se antes de comer do pão e beber do cálice,
29 'Iiⁿ'yāⁿ chi nge'é yā ní ngi'i yā yeⁿ'e Cena yeⁿ'ē Señor Jesucristo ní nguɛ́ɛ́ nacádiinúúⁿ yā yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e Jesús chí ch'iī caava s'uūúⁿ, Dendyuūs diíⁿ yā castigar 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ. Vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā nanááⁿ 'iivú Ndyuūs. Maáⁿ yā dinuuⁿndí yā ní diiⁿ yā chi cuuví castigado yā.
29 pois, se comem do pão ou bebem do cálice sem honrar o corpo de Cristo, comem e bebem julgamento contra si mesmos.
30 Cáávā chi diíⁿ nī 'túúcā, 'yaaⁿ n'dáí ndís'tiī ní duuva nī, ní náⁿ'a nī ní ngííta nī, tanáⁿ'ā ní ch'īi nī nguaaⁿ ndís'tiī.
30 Por isso muitos de vocês estão fracos e doentes e alguns até adormeceram.
31 Ndúúti chi s'uuúⁿ n'diichi maaⁿ yú chi n'daacā canee yú nanááⁿ Ndyuūs yeⁿ'ē yú, Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā castigar s'uuúⁿ.
31 Se examinássemos a nós mesmos, não seríamos julgados dessa maneira.
32 Taachi 'iivú Ndyuūs n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'ē yú ní nguɛ́ɛ́ dɛɛvɛ staava yeⁿ'ē yú taachi che'ē yú Santa Cena yeⁿ'ē Jesucristo, tuu'mi ní teé yā 'aama castigo s'uuúⁿ. Níícú nadacadíínuuⁿ yú yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yú. Ní 'íícú nguɛ́ɛ́ canee yú condenado tan'dúúcā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā 'iivú Ndyuūs.
32 Mas, quando somos julgados pelo Senhor, estamos sendo disciplinados para que não sejamos condenados com o mundo.
33 Maaⁿ ní ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, taachi nduuvidaamá nī ní che'é nī Santa Cena yeⁿ'e Jesucristo 'cuɛɛtinee ngiinú nī ti ndaā tanáⁿ'ā hermanos yeⁿ'é nī.
33 Portanto, meus irmãos, quando se reunirem para comer, esperem uns pelos outros.
34 Nduuti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ cuiicú yā, canéé chí ché'é yā na vaacú yā. Tuu'mi ní nducyaaca nī nduuvidaama nī na yaācū ní che'é nī Santa Cena yeⁿ'e Señor Jesucristo. 'Tíícā cuuvi che'é nī pan ní ngi'í nī vino ní diíⁿ nī respetar Señor Jesucristo. Ní n'diichí Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é nī. Tan'dúúcā tanáⁿ'ā chi vɛ́ɛ́ 'úú caaⁿ'máⁿ yeⁿ'ē taachi ndaá ní cuneé ndúúcu nī.
34 Se estiverem com fome, comam em casa, a fim de não trazer julgamento sobre si mesmos ao se reunirem. Eu lhes darei instruções a respeito de outros assuntos depois que chegar aí.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.