Romanos 14

Tepeuxila Cuicatec NT (CUX_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ndís'tiī ní cuta'á nī nguaaⁿ ndís'tiī hermanos yeⁿ'e yú chí duūva yā yeⁿ'e chi i'téénu yā; ní nguɛ́ɛ́ nééné n'deēe caaⁿ'máⁿ nī nduucú yā yeⁿ'e chi nadacádíínuuⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ ituumicádíínuuⁿ yú yeⁿ'ē.
1 Aceitem os que são fracos na fé e não discutam sobre as opiniões deles acerca do que é certo ou errado.
2 Ti 'tíícā, vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Ndyuūs ní nadicadíínuuⁿ yā chi cuuvi che'é yā nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́. Ní náⁿ'á 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu n'daaca yā ní nguɛ́ɛ́ cuuvi che'é yā nducuéⁿ'ē. Taachi caⁿ'á yā che'é yā níí'vɛ̄ɛ̄ nguɛ́ɛ́ che'e yā yuūtɛ cáávā religión yeⁿ'e yā.
2 Por exemplo, um irmão crê que não é errado comer qualquer coisa. Outro, porém, que é mais fraco, come somente legumes e verduras.
3 'Iiⁿ'yāⁿ chi che'é yā tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ cánéé chi caaⁿ'máⁿ yā yeⁿ'e chi nguɛɛ ineeⁿ yiinú yā yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ nge'é yā nducuéⁿ'ē. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ che'é yā nducuéⁿ'ē nguɛ́ɛ́ canéé chí n'diichí yā 'iiⁿ'yāⁿ chi che'e tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ caati Ndyuūs sta'á ntúuⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ.
3 Quem se sente à vontade para comer de tudo não deve desprezar quem não o faz. E quem não come certos alimentos não deve condenar quem o faz, pois Deus os aceitou.
4 Ndís'tiī, ¿du'ū ndís'tiī chi n'diichí nī chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi dichíí'vɛ̄ táámá yā? nduuti chi diíⁿ yā chi n'daacā o chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Dámaāⁿ 'iiví yā canéé chi n'diichí yā 'iiⁿ'yāⁿ chi dichíí'vɛ yā. Ní n'daacā cuuvi canee caavá yā, caati Señor Ndyuūs yeⁿ'e yú cuuví diíⁿ yā chi canéé n'daacā yeⁿ'é yā caati Señor Ndyuūs vɛ́ɛ́ poder yeⁿ'é yā chi inneé yā 'iiⁿ'yāⁿ chi dichíí'vɛ yā.
4 Quem são vocês para condenar os servos de outra pessoa? O senhor deles julgará se estão em pé ou se caíram. E, com a ajuda de Deus, ficarão em pé e receberão a aprovação dele.
5 Ní 'tiicá ntúūⁿ, 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nadacadíínuuⁿ yā chi 'áámá nguuvi ní ch'ɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti táámá nguuvi. Táámá 'iiⁿ'yāⁿ nadacadíínuuⁿ yā chi 'āā daamá nūuⁿ nducuéⁿ'ē nguuvi. Ní ca'áámá ca'aama nī ní caneé nī tan'dúúcā chi diitu nadicádiinúúⁿ nī.
5 Da mesma forma, há quem considere um dia mais sagrado que outro, enquanto outros acreditam que todos os dias são iguais. Cada um deve estar plenamente convicto do que faz.
6 'Iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā cuenta chi 'áámá nguuvi ní ch'ɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿ'ā nguuvi, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nadicadíínuuⁿ yā 'tíícā cáávā chi dich'ɛɛtɛ́ yā Señor Ndyuūs yeⁿ'é yā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi nadicadíínuuⁿ yā dáámá nūuⁿ nducuéⁿ'ē nguuvi 'tiicá ntúūⁿ diíⁿ yā cáávā chi dich'ɛɛtɛ́ yā Señor Ndyuūs yeⁿ'é yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ che'é yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ diíⁿ yā 'túúcā cáávā chi i'téénu yā Señor ní ca'á yā gracias Ndyuūs cáávā chi che'e yā. Ní 'tiicá ntúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi che'é yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ diíⁿ yā 'túúcā cáávā chi i'téénu yā Señor ní 'tiicá ntúūⁿ ca'á yā gracias Ndyuūs cáávā chi che'e yā.
6 Quem adora a Deus num dia especial o faz para honrá-lo. Quem come qualquer tipo de alimento também o faz para honrar o Senhor, uma vez que dá graças a Deus antes de comer. E quem se recusa a comer certos alimentos deseja, igualmente, agradar ao Senhor e por isso dá graças a Deus.
7 Ní 'tíícā mar 'áámá s'uuúⁿ nguɛ́ɛ́ snduuchi yú cucáávā maaⁿ yú ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'cuūvi yú cucáávā maaⁿ yú.
7 Pois não vivemos nem morremos para nós mesmos.
8 Ndúúti chi snduuchi yú, snduuchi yú cáávā Señor. Ní nduuti chi 'cuūvi yú, 'cuūvi yú cáávā Señor. Maaⁿ ní ndúútī chi snduuchi yú o n'diī yú yeⁿ'e Señor s'uuúⁿ.
8 Se vivemos, é para honrar o Senhor. E, se morremos, é para honrar o Senhor. Portanto, quer vivamos, quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Ní Cristo ch'īi yā ní nduuchi ntuúⁿ yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā caati cuuví yā Señor yeⁿ'e tináⁿ'ā, ní 'tiicá ntuūⁿ yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ chí snduuchi.
9 Por isso Cristo morreu e ressuscitou, para ser Senhor tanto dos vivos como dos mortos.
10 Maaⁿ ní dii, ¿dɛ'ɛ̄ cúúví chí n'dííchí nuuⁿndi yeⁿ'e hermano yeⁿ'ē di? ¿O dɛ́'ɛ̄ cúúví chi nguɛɛ neⁿ'e di hermano yeⁿ'ē di? 'Tíícā nducyaaca yú canee chi naⁿ'a yú nanááⁿ Cristo. Ní Cristo miiⁿ caⁿ'á yā n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e yú.
10 Então por que você julga outro irmão? Por que o despreza? Lembre-se de que todos nós compareceremos diante do tribunal de Deus,
11 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tíícā:
11 pois as Escrituras dizem: “‘Tão certo como eu vivo’, diz o Senhor, ‘todo joelho se dobrará para mim, e toda língua declarará lealdade a Deus’”.
12 Ní 'tíícā vaa. Ca'áámá ca'aama s'uūuⁿ canee chi ca'a yú cuenta nanááⁿ Ndyuūs yeⁿ'e chi maaⁿ yú diiⁿ yú.
12 Assim, cada um de nós será responsável por sua vida diante de Deus.
13 Cáávā chuū nguɛ́ɛ́ canéé chi n'diichi yú yeⁿ'e chi diiⁿ hermanos yeⁿ'e yú. Nguɛ́ɛ́ idiiⁿ yú 'túúcā. Canéé chi nadacádíínuuⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ idiíⁿ nī mar 'áámá naaⁿ chi hermanos yeⁿ'é nī nguɛ́ɛ́ cūnee yiinú yā ní cuuvá yā na nuuⁿndi.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Em vez disso, resolvam viver de modo a nunca fazer um irmão tropeçar e cair.
14 Maaⁿ ní chi 'úú ni yeⁿ'é Jesucristo 'úú, deenú chi cuaacu chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar 'áámá dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ n'daacā yeⁿ'ē maāáⁿ. Ní nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ nadacádíínuuⁿ yā chi 'áámá dendu'ū nguɛ́ɛ́ n'daacā, tuu'mi ní chuū ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ cuaacu chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.
14 Eu sei, e estou convencido com base na autoridade do Senhor Jesus, que nenhum alimento é por si mesmo impuro. Mas, se alguém considera errado ingerir determinado alimento, para essa pessoa ele é impuro.
15 Ní nduuti chí cáávā 'áámá dendu'ū chi che'é nī ní diíⁿ nī chi hermano yeⁿ'é nī cuuvi ya'áí yā, tuu'mi ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī 'túúcā cáávā chi dineⁿ'é nī hermano yeⁿ'é nī. Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi cuuvi ndaí hermano yeⁿ'e nī cáávā 'áámá dendu'ū chi che'é nī caati Cristo ní ch'īi yā cáávā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
15 E, se outro irmão se aflige em razão do que você come, ao ingerir esse alimento você não age com amor. Não deixe que sua comida seja a causa da perdição de alguém por quem Cristo morreu.
16 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cosas chi 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā yeⁿ'e chi ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ nī yeⁿ'e chi ndís'tiī deenú nī chi n'daacā.
16 Desse modo, você não será criticado por fazer algo que, a seu ver, é bom.
17 Naati chííⁿ chi yeⁿ'ē Ndyuūs chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē chi nge'e yú ndúúcū chi ngi'i yú. Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē dendu'ū chi cuaacu ndúúcū vaadī 'diīíⁿ ndúúcū vaadī yeenú chi Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs tee yā s'uuúⁿ.
17 Pois o reino de Deus não diz respeito ao que comemos ou bebemos, mas a uma vida de justiça, paz e alegria no Espírito Santo.
18 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi dichíí'vɛ̄ Cristo ní diíⁿ yā dendú'ū chi 'túúcā, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ diíⁿ yā tan'dúúcā chi neⁿ'e Ndyuūs. 'Tiicá ntuūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ngaⁿ'a yā chi n'daācā idiiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
18 Se servirem a Cristo com essa atitude, agradarão a Deus e também receberão a aprovação das pessoas.
19 Maaⁿ ní 'tíícā canee chi diiⁿ yú. Canéé chi diiⁿ yú dendu'ū cáávā chi 'iiⁿ'yāⁿ 'cuɛɛtinée yā ndúúcū vaadī 'diīiⁿ ní ndúúcū chi diiⁿ yú cunnee yú 'aama yú taama yú chi cu'téénu ca yú yeⁿ'e Ndyuūs.
19 Portanto, tenhamos como alvo a harmonia e procuremos edificar uns aos outros.
20 Ní nguɛ́ɛ́ n̄dituuví nī dendú'ū ntiiⁿnyuⁿ chi diiⁿ Ndyuūs cáávā 'áámá dendu'ū chi nge'é nī. Cuaacu chi tanducuéⁿ'ē dendu'ū ní dɛɛvɛ naati nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ yú. Nduuti chi che'e yú 'áámá dendu'ū, ní cáávā chi che'e yú tuu'mi ní diiⁿ yú chi táámá 'iiⁿ'yāⁿ dinuuⁿndí yā.
20 Não destruam a obra de Deus por causa da comida. Embora todos os alimentos sejam aceitáveis, é errado comer algo que leve alguém a tropeçar.
21 N'daacā ca chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú mar 'áámá dendu'ū chi diiⁿ chi hermano yeⁿ'e yú cuuvi dinuuⁿndí yā o diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā n'daacā. Nguɛ́ɛ́ che'e yú yuutɛ̄ o nguɛɛ́ ngi'i yú vino o nguɛ́ɛ́ diiⁿ yú 'áámá dendu'ū chi 'túúcā chí diiⁿ chi hermano yeⁿ'e yú nduuví duūva yā yeⁿ'e chi i'téénu yā.
21 É melhor deixar de comer carne, ou de beber vinho, ou de fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a tropeçar.
22 Ní yeⁿ'e chi ndís'tiī i'téénu nī yeⁿ'e chi ngaⁿ'a maáⁿ nī canéé chi i'téénu nī yeⁿ'ē nanááⁿ Ndyuūs. Dɛ'ɛ chúúcā n'dai taavi 'iiⁿ'yāⁿ chi staava yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ diiⁿ condenar maáⁿ yā cáávā cosa chi diiⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.
22 Você tem direito a suas convicções, mas guarde isso entre você e Deus. Felizes são aqueles que não se sentem culpados por fazer algo que consideram correto.
23 'Iiⁿ'yāⁿ chi che'é yā 'áámá dendu'ū ní n'deee nadicadíínuuⁿ yā yeⁿ'ē nduuti chi n'daacā o chi nguɛ́ɛ́ n'daacā cuuví yā condenado caati nguɛ́ɛ́ nge'é yā ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'é yā. Ní nducuéⁿ'ē chi diiⁿ yú taachi nguɛ́ɛ́ deenu yú nduuti chi n'daacā o nguɛ́ɛ́ n'daacā, tuu'mi ní dinuuⁿndi yú.
23 Mas, se você tem dúvidas quanto ao que deve ou não comer, será culpado se comer, pois vai contra suas convicções. Se faz qualquer coisa sem convicção, está pecando.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.