Marcos 4

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ajtáhuaꞌaj pu ɨ Jesús huatyóochej tɨ tyihuóꞌmuaꞌtyej aꞌájna joꞌtɨj jaꞌváꞌasej ɨ jájtyij. Majta jeꞌen jéehua ɨ tyeɨ́tyee tyúusɨɨj, Jesús puꞌij báarcuj jitze atyájraa aꞌáa tɨ jáataꞌ jaꞌcávaꞌcaꞌaj, majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ tyeɨ́tyee aꞌáa mu jaꞌajtyequéetɨmaꞌcaa a tɨj jóoꞌasej ɨ jájtyij.
1 Jesus começou a ensinar outra vez à beira-mar. E uma numerosa multidão se reuniu em volta dele, de modo que entrou num barco, onde se assentou, afastando-se da praia. E todo o povo estava à beira-mar, na praia.
2 Aj puꞌij jéehua tyihuóꞌixaaj séej jɨmeꞌ ɨ nyúucarij.
2 Assim, ensinava-lhes muitas coisas por parábolas e, durante o seu ensino, dizia:
3 —Xáanamuajriꞌ aꞌíjcɨ: Aꞌtɨ́j pu aꞌáa joꞌmej joꞌtɨj tyajáꞌhuasteꞌ.
3 — Escutem! Eis que o semeador saiu a semear.
4 Aꞌáa pu joomaꞌcaꞌaj jatahuaꞌnáaj ɨ ímueꞌrij, séecan puꞌij aꞌáa joꞌvatzɨ́ɨjraa ɨ juyéj jitze, aj mu mij ɨ pínaꞌsee jaaréꞌjeꞌpuj ɨ ímueꞌrij.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e vieram as aves e a comeram.
5 Ajta séecan pu aꞌáa joꞌvatzɨ́ɨjraa tyetyéj tzajtaꞌ joꞌtɨj quee jéehua joꞌchootaꞌ, aj puꞌij jiyeꞌtzín acáanyaxɨj ɨ ímueꞌrij, jiꞌnye capu aꞌchu huácatyiij ɨ chuéj,
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 ajta tɨꞌɨj ɨ xɨcáj eeréꞌnyej, aj puꞌij huariáꞌtaj ɨ tɨ arí ajnyéj, ajta quee aꞌchu ajoꞌcanáanaꞌajmaꞌcaaj, aꞌɨ́j pu jɨn huariaꞌhuaj.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Ajta séecan ɨ ímueꞌrij, aꞌáa pu joꞌvatzɨ́ɨjraa ɨ tzícareꞌej tzajtaꞌ, tɨꞌɨj ɨ tzícareꞌej huahuásej aj puꞌij jaꞌváꞌnaj ɨ tɨ arí ajnyéj, aꞌɨ́j pu jɨn quee huácɨɨriacaꞌ ɨ ímueꞌrij.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram, e não deu fruto.
8 Ajta séecan pu aꞌáa joꞌvatzɨ́ɨjraa joꞌtɨj naa joꞌéen ɨ chuéj, aꞌɨ́ɨ puꞌij ajnyéj, ajta jeꞌen jéehua huácɨɨriacaꞌ, séecan pu ɨ ímueꞌrij aꞌyan tyiꞌcaꞌtyéꞌtyaꞌajmaꞌcaa ɨ cúuxaꞌaj jitze sɨ́ɨj tɨnaꞌaj tyaꞌajtanyéj ɨ ímueꞌrij aꞌchu seityéj japuan tamuáamuataꞌ ɨ jatzíj, ajta séecan aꞌchu huéeicatyej, ajta séecan anxɨtyej.
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto; a semente brotou, cresceu e produziu a trinta, a sessenta e a cem por um.
9 Jesús pu ajta aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
9 E Jesus acrescentou:
10 Tɨꞌɨj aꞌyan tyuꞌrɨ́j, Jesús pu jusɨ́ɨj aꞌáa joꞌtyáꞌɨtzee, majta ɨ maj huaꞌ jamuán ajoꞌtyúꞌuucaꞌaj ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj aráꞌasej, aꞌɨ́ɨ mu aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ jeꞌej tɨ huatóomuaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ nyúucarij tɨ jaaxájtacaꞌ.
10 Quando Jesus ficou só, os que estavam junto dele com os doze começaram a lhe fazer perguntas a respeito das parábolas.
11 Aꞌyaa puꞌij tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
11 Jesus disse a eles:
12 mataꞌaj mij quee tyiꞌtɨ́j huaséj tyij majta maꞌunyéjnyeꞌrij, majta jeꞌen quee tyiꞌtɨ́j huánamuaj, tyij majta iityanamuáarajmeꞌnyij, camu mij majta jaꞌantzaahuatyeꞌsij ɨ Dios, tɨꞌij aꞌɨ́ɨn tyihuoꞌtúꞌuunyiꞌ.
12 para que, vendo, vejam e não percebam; e, ouvindo, ouçam e não entendam; para que não venham a converter-se e sejam perdoados.
13 Aj puꞌij ɨ Jesús aꞌyan tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
13 Então Jesus lhes perguntou:
14 Aꞌɨ́jna ɨ ímueꞌrij tɨ huasteꞌ, aꞌyaa pu een tɨꞌɨj ɨ aꞌtɨ́j tɨ huáꞌixaatyeꞌ ɨ Dios nyuucaaj.
14 O semeador semeia a palavra.
15 Séecan mu ɨ tyeɨ́tyee aꞌyan een tɨꞌɨj ɨ ímueꞌrij juyéj jitze tɨ huavatzɨ́ɨjraa: aꞌɨ́ɨ mu mij tyámuaꞌ naa tyáꞌnamuaj ɨ nyúucarij, ajta matɨꞌɨj janamuáaran aꞌɨ́ɨ pu ɨ tyiyáaruꞌ jiyeꞌtzín huoꞌhuáariꞌracaa ɨ nyúucarij ɨ maj meríj júꞌmuaꞌreeriacaꞌaj ɨ jutzájtaꞌ.
15 Estes são os da beira do caminho, onde a palavra é semeada: quando a ouvem, logo Satanás vem e tira a palavra semeada neles.
16 Majta séecan aꞌyaa mu een tɨꞌɨj ɨ ímueꞌrij tyetyéj tzajtaꞌ tɨ huavatzɨ́ɨjraa: aꞌɨ́ɨ mu tyámuaꞌ naa tyáꞌnamuaj ɨ nyúucarij majta jutyamuaꞌveꞌej jaꞌancuriáaꞌsij,
16 E estes são os semeados em solo rochoso, os quais, ouvindo a palavra, logo a recebem com alegria.
17 ajta camu jéehua ajoꞌcanáanaꞌajmee, camu mij jucaꞌnyej, aꞌɨ́j mu jɨn jajpuéetzij aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ maj huaꞌxaahuariꞌ ɨ nyúucarij, naꞌríij jeꞌej puaꞌaj mahuáꞌuuriaj, aj mu mij jiyeꞌtzín yoꞌhuáꞌxɨj ɨ maj jitzán tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
17 Mas eles não têm raiz em si mesmos, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandalizam.
18 Majta séecan aꞌyaa mu een tɨꞌɨj ɨ ímueꞌrij tɨ tzícareꞌej tzajtaꞌ huavatzɨ́ɨjraa: aꞌɨ́ɨ mu janamuaj ɨ nyúucarij,
18 Os outros, os semeados entre os espinhos, são os que ouvem a palavra,
19 ajta jéehua pu huaꞌ jitze juxɨeꞌveꞌ jeꞌej maj tyiꞌtɨ́j tyíꞌmuarɨeꞌ, aꞌyaa mu tyáꞌxɨeꞌveꞌ maj jéehua tyíꞌtoovaꞌaj, majta jaxɨeꞌveꞌ maj néijmiꞌi tyíꞌijchaꞌɨj. Aꞌɨ́ɨ pu huaꞌ tzajtaꞌ huataséjreꞌsij, capu ij jaatáꞌsij tɨ jitzán huatyáꞌɨtzeereꞌen ɨ nyúucarij.
19 mas as preocupações deste mundo, a fascinação da riqueza e outras ambições aparecem e sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
20 Séecan mu majta séejreꞌ ɨ maj janamuaj ɨ nyúucarij majta jaꞌráꞌastej, aꞌɨ́ɨ mu mij jéehua tyuꞌtyáhuɨɨreꞌsij, aꞌyájna tɨꞌɨj ɨ ímueꞌrij tɨ huahuástiꞌhuacaꞌ joꞌtɨj joꞌjɨ́ꞌreꞌen. Aꞌɨ́ɨ mu mij aꞌyan tyuꞌtyáhuɨɨreꞌsij tɨꞌɨj ɨ ímueꞌrij tɨ huácɨɨriacaꞌ aꞌchu seityéj japuan tamuáamuataꞌ tɨ cureꞌtyéꞌtyeꞌejmee, majta séecan huéeicatyej, majta séecan anxɨtyej sɨ́ɨj ajta sɨ́ɨj.
20 Os que foram semeados em boa terra são aqueles que ouvem a palavra e a recebem, frutificando a trinta, a sessenta e a cem por um.
21 Jesús pu ajta aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
21 Jesus também lhes disse:
22 Aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj, capu tyiꞌtɨ́j jusén jɨn avíitziꞌhuaj jaꞌmej, sulu huataséjreꞌsij, naꞌríij tyiꞌtɨ́j maj aviitziꞌ jɨn muaꞌreej ɨ jumuaꞌtzíiraꞌaj tzajtaꞌ aꞌɨ́ɨ pu ajta muaꞌreeriꞌhuan.
22 Porque não há nada oculto, senão para ser manifesto; e nada escondido, senão para ser revelado.
23 Mu siaj iityanamuáarajmee, tyámuaꞌ xu naa tyáanamuaj.
23 Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.
24 Aꞌyaa pu ajta tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
24 Então lhes disse:
25 Jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyiꞌtɨ́j cɨ́ɨ tyíꞌijchaꞌɨj, aꞌɨ́ɨ pu jéetzeꞌ tyaꞌancuriáaꞌsij, ajta ɨ tɨ quee tyiꞌtɨ́j tyíꞌchaꞌɨj, aꞌɨ́j mu tyáaꞌriꞌraj aꞌchu tɨ tyiꞌtɨ́j tyíꞌchaꞌɨj.
25 Pois ao que tem, mais será dado; e, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
26 Aꞌyaa pu ajta tyihuoꞌtéꞌexaaj ɨ Jesús tɨjɨn:
26 Jesus disse ainda:
27 tɨ aꞌyan chaꞌtánaꞌaj tyeꞌmej tɨpuaꞌaj tyácusimeꞌen aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j, naꞌríij atányeerij, capu jamuaꞌreeren jeꞌej tɨ yeꞌej tyeꞌejnyésij tɨpuaꞌaj tɨ́caꞌ naꞌríij tújca aꞌɨ́ɨ pu ɨ ímueꞌrij acányesij ajta jeꞌen huoseꞌen.
27 Ele dorme e acorda, de noite e de dia, e a semente germina e cresce, sem que ele saiba como.
28 Aꞌɨ́ɨ pu ɨ chuéj jusɨ́ɨj tyámuaꞌ joorej tɨꞌij acáanyej ɨ ímueꞌrij, aj puꞌij ajnyésij ɨ xámueꞌraꞌ ajta jeꞌen huatámueeyaꞌaj, tɨꞌquij ɨ muéeyaꞌraꞌ jitze canyáatɨraꞌsij ɨ jatzíj.
28 A terra por si mesma frutifica: primeiro aparece a planta, depois, a espiga, e, por fim, o grão cheio na espiga.
29 Tɨpuaꞌaj arí ɨ jatzíj huácaꞌnaj aj mu mij jaariáꞌsɨɨreꞌsij, jiꞌnye puꞌríj tyaꞌráꞌaj aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze ɨ maj jitzán tyúutzaꞌnyii.
29 E, quando o fruto já está maduro, logo manda cortar com a foice, porque chegou a colheita.
30 Aꞌyaa pu ajta tyihuoꞌtéꞌexaaj ɨ Jesús tɨjɨn:
30 Disse mais:
31 Aꞌyaa pu een tɨꞌɨj ɨ mostáasaj jatzeꞌ tɨ ɨ chóotaꞌ atyáhuastiꞌhuacaꞌ. Aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ jatzíj tɨ jéetzeꞌ cɨ́leen tɨ íiyan séejreꞌ ɨ cháanacaj japua,
31 Ele é como um grão de mostarda, que, quando semeado, é a menor de todas as sementes sobre a terra;
32 ajta tɨꞌɨj atyáhuastiꞌhuaj ɨ jatzíj, aꞌɨ́ɨ puꞌij huoseꞌen tɨꞌquij jéetzeꞌ uhuatɨ́tɨꞌɨj jaꞌmej quee ɨ tɨ tyíꞌhuastiꞌ, tyámuaꞌ pu viváajmaꞌaj tyiꞌtyáxamueꞌej jaꞌmej, aꞌɨ́j pu jɨn ɨꞌríitaj jaꞌmej maj ɨ pínaꞌsee jitzán tyiꞌhuóoꞌitoꞌtyeꞌ aꞌɨ́jcɨ jityej ɨ tɨ huáqueenyiꞌisteꞌ.
32 mas, uma vez semeada, cresce e se torna maior do que todas as hortaliças; cria ramos tão grandes, que as aves do céu podem se aninhar à sua sombra.
33 Aꞌyaa pu ɨ Jesús tyihuáꞌmuaꞌtyajcaꞌaj ɨ nyúucariaꞌraꞌ ɨ Dios, jéehua pu tyihuóꞌixaaj séej nyúucarij jɨmeꞌ, aꞌchu maj aꞌyan pújooriajvaꞌaj mej mij yóꞌitej muáꞌraꞌnyij.
33 E com muitas parábolas semelhantes Jesus lhes expunha a palavra, conforme podiam compreendê-la.
34 Capu tyiꞌtɨ́j huáꞌixaatyaꞌcaꞌaj tɨquee aꞌyan séej nyúucarij jɨmeꞌ, ajta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jamuán huacɨ́j tyámuaꞌ pu amitéeriaꞌcan jɨn tyihuáꞌixaatyaꞌcaꞌaj jujɨ́meꞌ.
34 E sem parábolas não lhes falava; tudo, porém, explicava em particular aos seus próprios discípulos.
35 Aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze tɨꞌɨj tyechúmuaꞌrisimaꞌcaj, Jesús pu aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨjɨn:
35 Naquele dia, sendo já tarde, Jesus disse aos discípulos:
36 Aꞌáa muꞌuj mij huajaꞌajhuaꞌxɨ́ɨ ɨ tyeɨ́tyee matɨꞌɨj mij yoꞌvíꞌtɨj ɨ Jesús ɨ báarcuj jitze aꞌáa tɨ joꞌtyávaacaꞌaj, majtáhuaꞌaj mu séecan huaꞌ jamuán ujóꞌjuꞌ séecan báarcuj jitze.
36 E eles, despedindo a multidão, o levaram assim como estava, no barco; e outros barcos o seguiam.
37 Aj puꞌij caꞌnyíin jɨn huatáꞌaacariacaꞌ, tyámuaꞌ pu apúutzarij tyiꞌtyúutaꞌhuaꞌaj aꞌɨ́ɨ puꞌij atyáxɨjrihuaꞌaj ɨ báarcuj jitze, puꞌríj ij tɨn aváꞌajɨstisimaꞌaj ɨ báarcuj jitze.
37 Ora, levantou-se grande temporal de vento, e as ondas se arremessavam contra o barco, de modo que o mesmo já estava se enchendo de água.
38 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Jesús pu huatácuj huaꞌhuaritaꞌ pujmuaꞌ ɨ tyeɨ́tyee tyiꞌijmúꞌtzij pu huácaꞌtyii. Aj mu mij jaajɨ́stej majta jeꞌen aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
38 E Jesus estava na popa, dormindo sobre o travesseiro. Os discípulos o acordaram e lhe disseram: — Mestre, o senhor não se importa que pereçamos?
39 Aj puꞌij ɨ Jesús ájchej tɨꞌquij jaataꞌíjmuejriꞌ ɨ áacaj, ajta ɨ jájtyij aꞌyan tyuꞌtajé tɨjɨn:
39 E ele, despertando, repreendeu o vento e disse ao mar: O vento se aquietou, e tudo ficou bem calmo.
40 Aj puꞌij ɨ Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨjɨn:
40 Então Jesus lhes perguntou:
41 Aꞌɨ́ɨ mu mij tyámuaꞌ tyuꞌtátzɨɨn, majta aꞌyan tyúuꞌihuoꞌracaꞌaj séej jamuán majta séej tɨjɨn:
41 E eles, possuídos de grande temor, diziam uns aos outros: — Quem é este que até o vento e o mar lhe obedecem?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.