João 13

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Puꞌríj tɨ́muaꞌ aꞌájna atyojoꞌréꞌnyesimaꞌaj aꞌájna xɨcáaraꞌ ɨ maj jitzán joꞌtámuaꞌreej aꞌnáj tɨ ɨ Dios tyihuoꞌtúꞌuunyiꞌriꞌ, ajta ɨ Jesús puꞌríj jamuaꞌreeriacaꞌaj tɨ arí aꞌájna atyojoꞌréꞌnyej ɨ xɨcáaraꞌ tɨ jitzán joꞌmej íiyan ɨ cháanacaj japua, tɨꞌij jóꞌraꞌnyij ɨ juvástaraꞌ jamuán. Aꞌɨ́ɨ pu aꞌnáj tɨnaꞌaj huaꞌxɨeꞌvaꞌcaꞌaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j ɨ maj aꞌyan séjriaꞌcaꞌaj ɨ cháanacaj japua, ajta aꞌyan tyihuaꞌxɨéꞌveꞌej jaꞌmej jusén jɨmeꞌ.
1 Faltava somente um dia para a Festa da Páscoa . Jesus sabia que tinha chegado a hora de deixar este mundo e ir para o Pai. Ele sempre havia amado os seus que estavam neste mundo e os amou até o fim.
2 Ajta matɨꞌɨj tyíꞌcuaꞌcaj ɨ chúmuaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajta aꞌáa joꞌtyávaacaꞌaj ɨ Judas, tɨ yójraꞌ puéꞌeen ɨ Simón tɨ aꞌyan tyeꞌentyímuꞌtacaa tɨjɨn Iscariote, puꞌríj ɨ tyiyáaruꞌ tzajtaꞌ séjriaꞌcaꞌaj ajta caꞌnyíjraꞌaj jaatáꞌ tɨꞌij tyuꞌtátuiireꞌen aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús,
2 Jesus e os seus discípulos estavam jantando. O Diabo já havia posto na cabeça de Judas, filho de Simão Iscariotes, a ideia de trair Jesus.
3 ajta ɨ Jesús pu jamuaꞌreeriacaꞌaj tɨ ɨ vástariaꞌraꞌ arí néijmiꞌi jɨn tyeeꞌíjcaj, tɨ ajta juvástaraꞌ jimi joꞌvéꞌmej, ajta aꞌɨ́j jimi joꞌmaꞌaj jaꞌmej,
3 Jesus sabia que o Pai lhe tinha dado todo o poder. E sabia também que tinha vindo de Deus e ia para Deus.
4 aj puꞌij ájchej joꞌmaj tyajáꞌcuaꞌajcaa, ajta irióochuiiriꞌ ɨ jutasíj tɨ jiꞌriáꞌhuɨjcaꞌaj, aꞌɨ́j puꞌij séej cɨ́ɨxurij jɨn ahuoojɨꞌquej ɨ maj jɨn huaꞌcáꞌiimua.
4 Então se levantou, tirou a sua capa , pegou uma toalha e amarrou na cintura.
5 Tɨꞌquij cáasuj jitze atyéeje, aj puꞌij huatyóochej tɨ huaꞌnájoꞌsixɨꞌɨn ɨ huáꞌɨɨcaj jitze séej ajta séej ɨ maj jamuán huacɨ́j, ajta jeꞌen huaꞌnáhuatziꞌraxɨj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ cɨ́ɨxurij ɨ tɨ jɨn ahuóojɨꞌcaꞌcaꞌaj.
5 Em seguida pôs água numa bacia e começou a lavar os pés dos discípulos e a enxugá-los com a toalha.
6 Ajta tɨꞌɨj aꞌɨ́j jimi ajeꞌréꞌnyej ɨ Simón tɨ ajta Pedro ántyapuaj, aꞌɨ́ɨ pu ɨ Pedro aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
6 Quando chegou perto de Simão Pedro, este lhe perguntou: — Vai lavar os meus pés, Senhor?
7 Jesús pu aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
7 Jesus respondeu:
8 Pedro pu aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
8 — O senhor nunca lavará os meus pés! — disse Pedro.
9 Aj puꞌij ɨ Pedro aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
9 — Então, Senhor, não lave somente os meus pés; lave também as minhas mãos e a minha cabeça! — pediu Simão Pedro.
10 Jesús pu aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
10 Aí Jesus disse:
11 Aꞌyaa pu tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn: “Caxu néijmiꞌi tyámuaꞌ een”, jiꞌnye puꞌríj jamuaꞌreeriacaꞌaj aꞌtɨ́j tɨ aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tɨ tyuꞌtátuiireꞌsij.
11 Jesus sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: “Todos menos um.”
12 Tɨꞌɨj huaꞌnajoꞌsixɨꞌɨj ɨ huaꞌ ɨ́ɨcaj jitze, Jesús pu ajtáhuaꞌaj iirióohuɨjriꞌ ɨ jutasíj, aj puꞌij ajtáhuaꞌaj huatyéeyixɨj ɨ méesaj jitze, ajta jeꞌen aꞌyan tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
12 Depois de lavar os pés dos seus discípulos, Jesus vestiu de novo a capa, sentou-se outra vez à mesa e perguntou:
13 Muaꞌaj xu aꞌyan nyatamuáꞌmuaj tɨjɨn Maeestro, siajta aꞌyan tɨjɨn Tavástaraꞌ, ajta aꞌyan tyiꞌjaꞌyájna, jiꞌnye nyáaj nu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen.
13 Vocês me chamam de “Mestre” e de “Senhor” e têm razão, pois eu sou mesmo.
14 Ajta nyáaj ɨ nyaj jaꞌmuavástaraꞌ puéꞌeen, nyajta jaꞌmua maeestro, aꞌyaa nu tyajamuaꞌnájoꞌsixɨj ɨ jáꞌmuaꞌɨ́ɨcaj jitze, aꞌyaa puꞌij ajta tyúuxɨeꞌveꞌ siaj aꞌyan tyityaꞌnóojoꞌsixɨꞌɨn ɨ juꞌɨ́ɨcaj jitze séej siajta séej.
14 Se eu, o Senhor e o Mestre, lavei os pés de vocês, então vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Aꞌyaa nu nyáaj nyeríj tyajamuáaꞌitɨɨriꞌ, siataꞌaj sij siajta muaꞌaj aꞌyan chaꞌtaj sianaꞌaj huárɨnyij jeꞌej nyaj nyeríj nyáaj jamuáaruuj.
15 Pois eu dei o exemplo para que vocês façam o que eu fiz.
16 Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨmeꞌ tɨ jéetzeꞌ juxɨeꞌveꞌ aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌijta quee aꞌɨ́jna ɨ tɨ jahuɨɨreꞌ, aꞌyaa pu ajta jéetzeꞌ tyúuxɨeꞌveꞌ aꞌɨ́jna ɨ tɨ unyojoꞌtaꞌítyacaꞌ quee ɨ nyaj ujoꞌtaꞌítyiꞌhuacaꞌ.
16 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o empregado não é mais importante do que o patrão, e o mensageiro não é mais importante do que aquele que o enviou.
17 Tɨpuaꞌaj tyámuaꞌ setyiyóꞌiteej aꞌíjna siajta jeꞌen aꞌyan huárɨnyij, jéehua xu aꞌɨ́jna jɨn huatóotyamuaꞌveꞌsij.
17 Já que vocês conhecem esta verdade, serão felizes se a praticarem.
18 ’Canu néijmiꞌcaa muaꞌajmaj jamuatyáxajta, nyáaj nu jamuaꞌreej aꞌtyán nyaj antyíhuo. Ajta aꞌyaa pu tyúuxɨeꞌveꞌ tɨ aꞌyan tyaꞌróoꞌastej jeꞌej tɨ tyéꞌyuꞌsiꞌ ɨ yuꞌxarij jitze tɨ aꞌyan tɨjɨn: “Aꞌɨ́jna ɨ tɨ nyaj jamuán tyíꞌcuaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu arí nyéjchaꞌɨɨreꞌ.”
18 — Não estou falando de vocês todos; eu conheço aqueles que escolhi. Pois tem de se cumprir o que as
19 Aꞌyaa nu nyeríj anaquéej tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tɨꞌɨj quee xu aꞌyan tyíꞌrɨjcaj, ajta tɨꞌɨj aꞌyan tyíꞌrɨjcaj aj xu sij jamuaꞌreeren nyej nyáaj aꞌɨ́ɨn puéꞌeen jeꞌej nyaj nyeríj tyajamuaatéꞌexaa.
19 Digo isso a vocês agora, antes que aconteça, para que, quando acontecer, vocês creiam que “
20 Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨmeꞌ tɨjɨn aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyámuaꞌ tyeetyéjeevej ɨ nyaj jaataꞌítyacaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu ajta nyéetzij tyámuaꞌ tyinaatyéjeevij, ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyámuaꞌ tyinaatyéjeevej nyéetzij, aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj tyámuaꞌ tyeetyéjeevij aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ unyojoꞌtaꞌítyacaꞌ.
20 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem receber aquele que eu enviar estará também me recebendo; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
21 Tɨꞌɨj aꞌyan tyihuoꞌteꞌexáatyeꞌej, jéehua pu jeꞌej puaꞌaj jaataꞌaj ɨ Jesús, aj puꞌij jaꞌhuooꞌitéerican jɨn aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn:
21 Depois de dizer isso, Jesus ficou muito aflito e declarou abertamente aos discípulos:
22 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jamuán huacɨ́j, muaꞌróosejraxɨ séej jamuán majta séej, ajta camu jamuaꞌreeriacaꞌaj aꞌtɨ́j tɨ tyáxajtasimeꞌej
22 Então eles olharam uns para os outros, sem saber de quem ele estava falando.
23 Ajta sɨ́ɨj tɨ huaꞌ jitze ajtyámaꞌcan, aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tɨ Jesús jéehua jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj, aꞌɨ́ɨ pu véjriꞌ jimi ajtyácatyiij matɨꞌɨj tyíꞌcuaꞌajcaa,
23 Ao lado de Jesus estava sentado um deles, a quem Jesus amava.
24 ajta aꞌɨ́jna ɨ Simón tɨ ajta Pedro puéꞌeen, aꞌɨ́ɨ pu jumuácaꞌ jɨn jaatajé aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús tɨ jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj tɨꞌij jaataꞌíhuoꞌ aꞌtɨ́j tɨ puéꞌeen ɨ tɨ jatyáxajtasimaꞌaj.
24 Simão Pedro fez um sinal para ele e disse: — Pergunte de quem o Mestre está falando.
25 Aꞌɨ́ɨ puꞌij jéetzeꞌ ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ Jesús jimi, tɨꞌquij aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
25 Então aquele discípulo chegou mais perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quem é ele?
26 Aj puꞌij ɨ Jesús aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
26 — É aquele a quem vou dar um pedaço de pão passado no molho! — respondeu Jesus. Em seguida pegou um pedaço de pão, passou no molho e deu a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Ajta tɨꞌɨj ɨ Judas jaꞌancuráꞌɨj ɨ páan, aꞌɨ́ɨ pu tyiyáaruꞌ tzajtaꞌ huataséjre. Jesús puꞌij aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
27 E assim que Judas recebeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus disse a Judas:
28 Ajta capu sɨ́ɨj yoꞌitéej jaꞌraa ɨ maj tyíꞌcuaꞌajcaa ɨ méesaj jitze jeꞌej tɨ een jɨn aꞌyan tyaatéꞌexaa.
28 Nenhum dos que estavam à mesa entendeu por que Jesus disse isso.
29 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Judas aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeenyeꞌej ɨ tɨ jachaꞌɨɨcaꞌaj ɨ túmii, séecan mu mij aꞌyan tyiꞌriáꞌmuaꞌaj tɨ Jesús aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨꞌij tyiꞌtɨ́j huánanan ɨ maj jɨn tyuꞌyéꞌestej, nusu tɨ tyiꞌtɨ́j huoꞌtapuéjveꞌen ɨ maj quee jeꞌej tyéejviicueꞌ.
29 Como era Judas que tomava conta da bolsa do dinheiro, alguns pensaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse alguma coisa para a festa ou desse alguma ajuda aos pobres.
30 Tɨꞌɨj ɨ Judas jaꞌancuráꞌɨj ɨ páan, aj puꞌij iirájraa. Ajta arí huatɨ́caꞌcaꞌaj.
30 Judas recebeu o pão e saiu logo. E era noite.
31 Tɨꞌɨj iirájraa aꞌɨ́jna ɨ Judas, Jesús pu aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
31 Quando Judas saiu, Jesus disse:
32 Ajta tɨpuaꞌaj ɨ yójraꞌ ɨ Dios jimi séjreꞌej ɨ tɨ naa huaséꞌrin, Dios pu ajta jaataséjrataj ɨ tɨ jɨn naa huaséꞌrin ɨ yójraꞌ, ajta jiyeꞌtzín pu aꞌyan rɨnyij.
32 E, se por meio dele a natureza gloriosa de Deus for revelada, então Deus revelará em si mesmo a natureza divina do Filho do Homem. E Deus fará isso agora mesmo.
33 Nyiyóojmuaꞌ, canu cheꞌ áꞌtyeeren jaꞌmua jimi. Muaꞌaj xu nyahuoonyij, ajta aꞌyájna nyatɨꞌɨj tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan, aꞌyaa nu chaꞌtaj nyanaꞌaj muaꞌajmaj tyajamuaatéꞌexaatyeꞌsij aꞌyan tɨjɨn: Capu ɨꞌríj siaj muaꞌaj aꞌáa joꞌréꞌnyej jóꞌnyej nyáaj joomaꞌaj naꞌmej.
33 Meus filhos, não vou ficar com vocês por muito tempo. Vocês vão me procurar, mas eu digo agora o que já disse aos líderes judeus: vocês não podem ir para onde eu vou.
34 Aꞌíj nu nyúucarij tɨ jájcuaj jɨn aꞌyan tyajáꞌmuaꞌijcatyeꞌen siaj huóoxɨeꞌveꞌen séej jamuán siajta séej. Aꞌyájna nyatɨꞌɨj nyáaj tyajaꞌmuaxɨeꞌveꞌ muaꞌajmaj, aꞌyaa xu sij siajta muaꞌaj tyityahuóoxɨeꞌveꞌen.
34 Eu lhes dou este novo mandamento: amem uns aos outros. Assim como eu os amei, amem também uns aos outros.
35 Tɨpuaꞌaj aꞌyan setyityahuóoxɨeꞌveꞌen séej jamuán siajta séej, néijmiꞌi mu ɨ maj yan huacháatɨmee ɨ cháanacaj japua jamuaꞌreeren siaj muaꞌaj nye jimi tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
35 Se tiverem amor uns pelos outros, todos saberão que vocês são meus discípulos.
36 Aj puꞌij aꞌɨ́jna ɨ Simón tɨ ajta Pedro puéꞌeen aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ ɨ Jesús tɨjɨn:
36 Simão Pedro perguntou a Jesus: — Senhor, para onde é que o senhor vai? Jesus respondeu:
37 Ajta ɨ Pedro aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
37 Pedro tornou a perguntar: — Senhor, por que eu não posso segui-lo agora? Eu estou pronto para morrer pelo senhor!
38 Aj puꞌij ɨ Jesús aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
38 — Está mesmo? — perguntou Jesus. — Pois eu afirmo a você que isto é verdade: antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.