Lucas 17
Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs VC
1 Mahꜗ gaꜙsɨɨhꜙ Jesús discípulo kya̱a̱yꜗ:
1 Jesus disse também a seus discípulos: É impossível que não haja escândalos, mas ai daquele por quem eles vêm!
2 Peerꜙ jwɨɨ˜ baˊ hi̱ˉ jmeeꜙ dsaˉtë̱hꜗ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ mähꜗ laˉ kya̱a̱hˊ heˉ hlɨɨhˈ. Lluꜗ gaˊ laˈ kiyhˈ waˊraˉ jähꜘ kihꜗ hñʉʉꜗ dsaˉ luuyˊ ko̱o̱ˉ chaˊtooꜗ kihꜗ moli̱i̱ˊ mahꜗ jwä̱ä̱ꜗ dsihꜘ chaˊjmɨˉñeehꜚ.
2 Melhor lhe seria que se lhe atasse em volta do pescoço uma pedra de moinho e que fosse lançado ao mar, do que levar para o mal a um só destes pequeninos. Tomai cuidado de vós mesmos.
3 Heˉja̱ˉ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, le̱e̱hꜚ hnähꜘ kya̱a̱hˊ heˉ ja̱ˉ.
3 Se teu irmão pecar, repreende-o; se se arrepender, perdoa-lhe.
4 Cherˊmahꜗ gyiiꜗ ji̱i̱h˜ gaꜙhlä̱ä̱yhˉ kya̱a̱hˊ hneˉ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ, hiꜙ cherˊmahꜗ gyiiꜗ ji̱i̱h˜ jäyꜙ yaˉchiiyhˊ hneˉ: “Moꜙsoꜙ jmeenˋ kaˉlähꜘ.” Ja̱ˉ jmeehˉ jø̱hˉ hohꜘ kiyhꜗ.
4 Se pecar sete vezes no dia contra ti e sete vezes no dia vier procurar-te, dizendo: Estou arrependido, perdoar-lhe-ás.
5 Heˉja̱ˉ gaꜙjähꜘ apóstole sɨɨyhꜙ Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ:
5 Os apóstolos disseram ao Senhor: Aumenta-nos a fé!
6 Heˉja̱ˉ gaꜙje̱e̱hˉ Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ juuˈ kiyhꜗ, gaꜙsɨɨyhꜙ:
6 Disse o Senhor: Se tiverdes fé como um grão de mostarda, direis a esta amoreira: Arranca-te e transplanta-te no mar, e ela vos obedecerá.
7 ʼWaˊ jmeenˊ, ja̱a̱ˉ hnähꜘ cha̱a̱ˉ ja̱a̱ˉ moz˜ kya̱a̱ꜗ hi̱ˉ kyahˉ hwaꜗ o hi̱ˉ hä̱ä̱˜ jahꜘ. Waˊraˉ ja̱yhꜗ, ¿cheˊ jwaꜚ jwɨɨhˈ hnihꜘ: “Ngëëˊ, ñaˉ yaˉnaꜘ nëˊ mes˜ mahꜗ kuhˊhuhꜗ”?
7 Qual de vós, tendo um servo ocupado em lavrar ou em guardar o gado, quando voltar do campo lhe dirá: Vem depressa sentar-te à mesa?
8 Läꜙlaˉ baˊ jwɨɨhˈ hnihꜘ: “Jmeeˊ maꜙnʉʉꜙ kuhnˋ. Jmä̱ä̱hˋ hñaahˈ mahꜗ jmeeˊ taˊheꜗ kinꜙ taˊko̱ˉji̱i̱hˈ kuhˉhuhnˋ. Ja̱ˉgaˊ kuhˊhuhꜗ hneˉ.”
8 E não lhe dirá ao contrário: Prepara-me a ceia, cinge-te e serve-me, enquanto como e bebo, e depois disto comerás e beberás tu?
9 ¿Cheˊ jwaꜚ jwɨɨhˈ hnihꜘ tiˊhmaahˊ, kihꜗ heˉ maˉmiˉteyꜗ läꜙjëꜙ madaꜚ kyahꜗ? Goꜚ la̱a̱nꜙ kinꜙ saꜙ jmeehˈ hnähꜘ läꜙja̱ˉ.
9 E se o servo tiver feito tudo o que lhe ordenara, porventura fica-lhe o senhor devendo alguma obrigação?
10 Läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ hnähꜘ, waˊraˉ gaꜙmiꜙtehˋ hnähꜘ läꜙjëꜙ madaꜚ heˉ jmeeꜙ Dio kyahꜗ hnähꜘ, jwahˈ hnähꜘ: “Saꜙ chaˉ jmääꜗ jnäähˈ niꜙ miihˉ kyahꜗ. Jëëhꜘ, läꜙko̱hꜘ teꜗ heˉ ä̱ä̱ˉ jmɨɨˊ jmeeˊ jnäähꜗ, ko̱ˉja̱ˉ baˊ maˉjmeeˊ jnäähˈ.”
10 Assim também vós, depois de terdes feito tudo o que vos foi ordenado, dizei: Somos servos como quaisquer outros; fizemos o que devíamos fazer.
11 Läꜙko̱o̱ˉ maˊ hä̱ä̱ˊ Jesús jwëˈ ngooyꜗ taꜙ Jerusalén, gaꜙngëëyꜘ yaꜙjwɨɨꜘ kihꜗ hwaꜗ Samária kya̱a̱hˊ kihˈ hwaꜗ Galilea.
11 Sempre em caminho para Jerusalém, Jesus passava pelos confins da Samaria e da Galiléia.
12 Läꜙko̱o̱ˉ maˊ gaꜙheyꜗ ko̱o̱ˉ jwɨɨˉ mähˉ, gya̱a̱ꜗ dsaˉñʉʉhˉ hi̱ˉ maˊ dsaahˊ dsooˊ hmihꜗ høøꜚ, yaꜙnääꜗ gaꜙmiꜙje̱e̱yꜚ Jesús. Pero ʉ̱ʉ̱ꜘ baˊ gaꜙta̱a̱yhˋ.
12 Ao entrar numa aldeia, vieram-lhe ao encontro dez leprosos, que pararam ao longe e elevaram a voz, clamando:
13 Gaꜙhlëëyhꜘ ki̱ˉga̱a̱ˉ, maˊ jäyhꜘ:
13 Jesus, Mestre, tem compaixão de nós!
14 Maˊ gaꜙjë̱ë̱ꜗ Jesús läꜙjë̱ë̱ꜙ dsaˉdsaahˊ heꜘ, gaꜙsɨɨyhꜙ:
14 Jesus viu-os e disse-lhes: Ide, mostrai-vos ao sacerdote. E quando eles iam andando, ficaram curados.
15 Ja̱a̱ˉ jeeˊ läꜙjë̱ë̱ꜙ kihꜗ gya̱a̱ꜗ dsaˉ heꜘ, maˊ gaꜙjëëyꜗ maˉjä̱ꜗ goˉte˜ kiyhˈ, gaꜙje̱e̱yh˜ kaˉlähꜘ, kwayꜙ tiˊhmaahˊ kihˈ Dio hlëëyhꜙ ki̱ˉga̱a̱ˉ.
15 Um deles, vendo-se curado, voltou, glorificando a Deus em alta voz.
16 Gaꜙju̱u̱yhꜗ jnëyˊ gaꜙjlu̱u̱yꜗ hñiiyꜘ läꜙ gaꜙtëꜘ hwaꜗ hʉʉˊ tɨɨˊ Jesús, gaꜙkwëëyhꜗ tiˊhmaahˊ. Dsaˉ heꜘ maˊ cha̱a̱ˉ Samária.
16 Prostrou-se aos pés de Jesus e lhe agradecia. E era um samaritano.
17 Mahꜗ gaꜙjähꜘ Jesús sɨɨyhꜙ:
17 Jesus lhe disse: Não ficaram curados todos os dez? Onde estão os outros nove?
18 Dsaˉ cha̱a̱ˉ ʉ̱ʉ̱ꜘ laˉ, maꜙlaꜙ hi̱ˉ laˉ baˊ maˉkë̱hꜗ kwaꜙ tiˊhmaahˊ kihˈ Dio.
18 Não se achou senão este estrangeiro que voltasse para agradecer a Deus?!
19 Mahꜗ gaꜙsɨɨyhꜙ dsaˉ hi̱ˉ maˊ dsaahˊ heꜘ:
19 E acrescentou: Levanta-te e vai, tua fé te salvou.
20 Gaꜙngɨɨꜘ dsaˉ fariseo juuˈ kihꜗ Jesús:
20 Os fariseus perguntaram um dia a Jesus quando viria o Reino de Deus. Respondeu-lhes: O Reino de Deus não virá de um modo ostensivo.
21 Niꜙ ja̱a̱ˉ saꜙ jähꜙ: “Jeeˊ laˉ jmeeꜙ Dio hihꜙ o jeeˊ ooꜙ baˊ jmeeyꜙ hihꜙ.” Jëëhꜘ, läꜙko̱o̱ˉ jä̱ä̱ꜗ Dio dsaˉ läꜙhihꜙ kihꜗ maˉchaˉ baˊ jeeˊ jnänˋ.
21 Nem se dirá: Ei-lo aqui; ou: Ei-lo ali. Pois o Reino de Deus já está no meio de vós.
22 Hiꜙ gaꜙjäyhꜘ sɨɨyhꜙ discípulo kya̱a̱yꜗ:
22 Mais tarde ele explicou aos discípulos: Virão dias em que desejareis ver um só dia o Filho do Homem, e não o vereis.
23 Maˊja̱ˉ ko̱ˉlla̱a̱ˊ jähꜙ: “Hi̱i̱ꜚ Jesús maˉja̱h˜, hi̱i̱ꜚ chehꜗ naˉ o hi̱i̱ꜚ chehꜗ jeeˊ ooꜙ goˉjëëˋ hnähꜘ.” Pero taꜙ goˉnääꜘ hnähꜘ, taꜙ llaˉlleꜚ hnähꜘ kaahˋ kiyhˈ.
23 Então vos dirão: Ei-lo aqui; e: Ei-lo ali. Não deveis sair nem os seguir.
24 Jëëhꜘ, läꜙko̱o̱ˉ jmeeꜙ jeꜚñihꜗ waˊraˉ gaꜙhi̱hꜗ, dsaˉläˉjnäꜘ läꜙ gaꜙdsaꜗ jmɨˉgyʉʉꜙ, ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ leꜘ waˊraˉ ja̱hꜗ Hi̱ˉgaꜙlë̱ë̱ꜗngoꜗ laˉ.
24 Pois como o relâmpago, reluzindo numa extremidade do céu, brilha até a outra, assim será com o Filho do Homem no seu dia.
25 Pero toˉnëˊ jmeeꜙ biiꜗ jëënꜚ wɨɨꜘ, dsaˉ cha̱a̱ˉ naꜗ jmä̱ä̱yꜗ jnäꜘ taꜙ kooꜘ.
25 É necessário, porém, que primeiro ele sofra muito e seja rejeitado por esta geração.
26 Läꜙko̱o̱ˉ gaꜙlaꜗ jmɨɨˊ kihˈ Noé, läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ leꜘ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ jä̱hꜘ Hi̱ˉgaꜙlë̱ë̱ꜗngoꜗ laˉ.
26 Como ocorreu nos dias de Noé, acontecerá do mesmo modo nos dias do Filho do Homem.
27 Maˊ kuhˉ maˊ hɨ̱h˜ dsaˉ, maˊ dsaˉje̱e̱ꜘ gooˉ dsaˉ läꜙji̱i̱hˈ gaꜙllooꜗ jmɨɨˊ gaꜙheꜗ Noé nehꜙ barco. Jmɨɨˊ ja̱ˉ jaꜗ jmɨˉjʉʉhˉ mahꜗ gaꜙjngɨɨhꜗ kihꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ.
27 Comiam e bebiam, casavam-se e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca. Veio o dilúvio e matou a todos.
28 Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ gaꜙlaꜗ jmɨɨˊ kihˈ Lot. Maˊ kuhˉ maˊ hɨ̱h˜ dsaˉ, maˊ tä̱ä̱hˊ hi̱ˉ la˜, maˊ tä̱ä̱hˊ hi̱ˉ hnɨɨꜙ, maˊ tä̱ä̱hˊ hi̱ˉ jngëëˉ mɨɨˈ hmaˉ hiꜙ maˊ tä̱ä̱hˊ hi̱ˉ jmeeꜙ hneꜗ.
28 Também do mesmo modo como aconteceu nos dias de Lot. Os homens festejavam, compravam e vendiam, plantavam e edificavam.
29 Pero jmɨɨˊ maˊ yaꜙhë̱ë̱ꜗ Lot jwɨɨˉ Sodoma, gaꜙhlaꜗ gyʉʉhˈ sɨˊjeˉ kya̱a̱hˊ azufre heˉ gaꜙjngɨɨhꜗ kihꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ.
29 No dia em que Lot saiu de Sodoma, choveu fogo e enxofre do céu, que exterminou todos eles.
30 Läꜙja̱ˉ leꜘ kaˉlähꜘ jmɨɨˊ waˊraˉ gaꜙläꜙjnääꜘ Hi̱ˉgaꜙlë̱ë̱ꜗngoꜗ laˉ.
30 Assim será no dia em que se manifestar o Filho do Homem.
31 ʼJmɨɨˊ ja̱ˉ, hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ jeeˊ gaꜙtëꜘ to̱ꜗ jwë̱ë̱ꜗ hneꜗ waˊ jña̱a̱yˈ mahꜗ waˊ kyʉ̱ʉ̱ˈ bihꜗ. Saꜙ waˊ kye̱yꜘ heˉ täähˊ chaˊnehꜙ kiyhꜗ. Hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ jeeˊ nuuˉ kihꜗ läꜙja̱ˉ saꜙ waˊ llaˉnääyꜘ chaˊnehꜙ kiyhꜗ.
31 Naquele dia, quem estiver no terraço e tiver os seus bens em casa não desça para os tirar; da mesma forma, quem estiver no campo não torne atrás.
32 Ja̱ˉ miˉdsoohꜚ hohꜘ hnähꜘ läꜙko̱o̱ˉ gaꜙlaꜗ kihꜗ mëˊ Lot.
32 Lembrai-vos da mulher de Lot.
33 Läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ hnoohˉ haˉ läꜙ jeeˊ lä̱ä̱yˈ hñiiꜘ, ju̱u̱yꜘ baˊ. Pero läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ kwa̱a̱˜ hñiiꜘ ju̱u̱ꜘ, hi̱ˉ heꜘ baˊ lä̱ä̱ꜘ.
33 Todo o que procurar salvar a sua vida, perdê-la-á; mas todo o que a perder, encontrá-la-á.
34 ʼHeˉja̱ˉ jwë̱ë̱hn˜ hnähꜘ, hwëˈ heˉ jä̱hnꜘ ja̱ˉ, naˉsa̱a̱ˈ u̱u̱ꜗ nëˊ ji̱i̱ˊ. Ja̱a̱ˉ heꜘ tëëyꜙ, hiꜙ hi̱ˉ ja̱a̱ˉ heꜘ jä̱ꜗ.
34 Digo-vos que naquela noite dois estarão numa cama: um será tomado e o outro será deixado;
35 U̱u̱ꜗ dsaˉmëꜘ tä̱ä̱hˊ dsëˉ hor˜ ja̱ˉ. Ja̱a̱ˉ heꜘ tëëyꜙ hiꜙ hi̱ˉ ja̱a̱ˉ heꜘ jä̱ꜗ.
35 duas mulheres estarão moendo juntas: uma será tomada e a outra será deixada.
36 Maˊja̱ˉ u̱u̱ꜗ dsaˉ tä̱ä̱hˊ jeeˊ nuuˉ kihꜗ jmeeꜙ taˊ. Ja̱a̱ˉ heꜘ tëëyꜙ hiꜙ hi̱ˉ ja̱a̱ˉ heꜘ jä̱ꜗ.
36 Dois homens estarão no campo: um será tomado e o outro será deixado.
37 Heˉja̱ˉ gaꜙjähꜘ discípulo heꜘ sɨɨyhꜙ:
37 Perguntaram-lhe os discípulos: Onde será isto, Senhor? Respondeu-lhes: Onde estiver o cadáver, ali se reunirão também as águias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.