2 Coríntios 3
Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs VC
1 Pero taꜙ jmeeˉ hnähꜘ hʉʉˊdsëˉ heˉ hlëëhˊ jnäähꜗ lluꜗ kya̱a̱hˊ hñaaꜗ jnäähˈ. Hiꜙ saꜙ jmeeꜙ biiꜗ kye̱ˊ jnäähꜗ ko̱o̱ˉ jeˉ heˉ ngëë˜ juuˈ heeˉ taˊ la̱a̱ˈ jnäähꜗ läꜙko̱o̱ˉ jmeeꜙ ko̱ˉlla̱a̱ˊ. Niꜙ saꜙ ngɨɨˊ jnäähꜗ kwahˈ hnähꜘ ko̱o̱ˉ jeˉ heˉ hlëëhꜙ lluꜗ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ mahꜗ heehˊ jnäähꜗ dsaˉ haˉ jeeˊ të̱ë̱ˈ jnäähꜗ.
1 Recomeçamos a fazer o nosso próprio elogio? Temos, acaso, como alguns, necessidade de vos apresentar ou receber de vós carta de recomendação?
2 Hñaahꜗ baˊ hnähꜘ la̱a̱hꜗ hnähꜘ läꜙko̱o̱ˉ jeˉ heˉ hlëëhꜙ lluꜗ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ. Läꜙko̱o̱ˉ heˉ naˉsɨɨˉ nehꜙ tuhˉdsëˉ jnäähˈ. Heˉ ja̱ˉ baˊ jëëꜗ dsaˉ hiꜙ ka̱yꜗ kwa̱a̱t˜ haˉ läꜙ laꜗ taˊ heˉ gaꜙjmeeˊ jnäähꜗ jeeˊ kyahˈ hnähꜘ.
2 Vós mesmos sois a nossa carta, escrita em nossos corações, conhecida e lida por todos os homens.
3 Jnäꜘhäꜘ la̱a̱hꜗ hnähꜘ läꜙko̱o̱ˉ jeˉ heˉ gaꜙsɨɨꜘ Cristo taꜙlaꜙ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ. Ja̱ꜙ heˉ naˉsɨɨˉ kya̱a̱hˊ he̱e̱ˉ. Heˉ naˉsɨɨˉ kya̱a̱hˊ Jmɨˉlleꜘ kihꜗ Dio ji̱i̱hꜙ baˊ ja̱ˉ. Niꜙ saꜙ naˉsɨɨˉ nëˊ mɨˊku̱u̱ˊ, heˉ naˉsɨɨˉ nehꜙ tuhˉdsëꜗ dsaˉ baˊ.
3 Não há dúvida de que vós sois uma carta de Cristo, redigida por nosso ministério e escrita, não com tinta, mas com o Espírito de Deus vivo, não em tábuas de pedra, mas em tábuas de carne, isto é, em vossos corações.
4 Taꜙlaꜙ kihꜗ Cristo jmeeˉ jnäähˈ kwa̱a̱t˜, maꜙraꜙ heˉ gaꜙjmääꜘ kyahꜗ hnähꜘ taˊ heˉ gaꜙjmeeˊ jnäähꜗ. Heˉ ja̱ˉ laꜗ oˉjø̱hꜙ dsëˉ heˉ chaˉ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ chaˊnëˊ Dio.
4 Tal é a convicção que temos em Deus por Cristo.
5 Ja̱ꜙ kya̱a̱hˊ beꜘ kya̱a̱ꜗ jnäähˈ heˉ maˉyaˉnøøꜗ jnäähˈ jmeeˉ jnäähˈ taˊ laˉ, mahꜗ saꜙ jmeeˉ jnäähˈ hʉʉˊdsëˉ heˉ laꜗ taˊ kya̱a̱ˈ hñaaꜗ jnäähˈ. Saꜙ laꜗ läꜙja̱ˉ. Taˊ heˉ le̱hꜗ jnäähˈ jmeenˉ, laꜗ kya̱a̱hˊ beꜘ kihꜗ Dio baˊ ja̱ˉ.
5 Não que sejamos capazes por nós mesmos de ter algum pensamento, como de nós mesmos. Nossa capacidade vem de Deus.
6 Hi̱ˉ heꜘ baˊ gaꜙhña̱a̱ꜗ jnäähˈ hiꜙ gaꜙjmeeyꜘ heˉ të̱ˊdsë̱ë̱ꜗ jnäähˈ mahꜗ kwaꜙ jnäähˈ juuˈ haˉ läꜙ laꜗ hmoohˊ hmëëꜘ. Ja̱ꜙ ko̱o̱ˉ naˉsɨɨˉ taꜙjmahꜗ, kya̱a̱hˊ Jmɨˉlleꜘ baˊ laˈ hmoohˊ hmëëꜘ. Jëëhꜘ, nëˊ ley kihꜗ Moisé naˉsɨɨˉ, maˉnaˉbä̱ä̱hˋ jneˊ heˉ ju̱u̱ꜘ baˊ jneˊ ja̱ˉ. Pero Jmɨˉlleꜘ kihꜗ Dio jmeeꜙ cha̱a̱ˉ jneˊ.
6 Ele é que nos fez aptos para ser ministros da Nova Aliança, não a da letra, e sim a do Espírito. Porque a letra mata, mas o Espírito vivifica.
7 Ley heˉ maˊ naˉsɨɨˉ nëˊ jwɨˊ ku̱u̱ˊ, heˉ ta̱a̱hˉ jneˊ dsoˊjwɨɨꜘ, heˉ ja̱ˉ jaꜗ kya̱a̱hˊ jeˉ tøˉjlë̱ë̱ˉ ñihꜗ. Heˉja̱ˉ dsaˉ Israel saꜙ gaꜙtä̱ä̱yꜙ maˊ jëëyˈ moˉnëˊ Moisé kihꜗ heˉ be̱e̱ꜘ jeˉ ja̱ˉ. Pero gaꜙdsa̱a̱ꜗ baˊ heˉ be̱e̱ꜘ ja̱ˉ.
7 Ora, se o ministério da morte, gravado com letras em pedras, se revestiu de tal glória que os filhos de Israel não podiam fitar os olhos no rosto de Moisés, por causa do resplendor de sua face {embora transitório},
8 Haˉ gaˊ saꜙ lluꜗ chaˉgaˊmiihˉ hmoohˊ hmëëꜘ heˉ laꜗ jnänˋ taꜙlaꜙ kihꜗ Jmɨˉlleꜘ kihꜗ Dio.
8 quanto mais glorioso não será o ministério do Espírito!
9 Jëëhꜘ, cherˊmahꜗ jaꜗ kya̱a̱hˊ jeˉ tøˉjlë̱ë̱ˉ ñihꜗ juuˈ heˉ ta̱a̱hˉ jneˊ dsoˊjwɨɨꜘ, haˉ gaˊ ko̱o̱ˉ saꜙ jna̱a̱hˈ juuˈ heˉ jmä̱ä̱˜ jneˊ llu̱u̱ˈ.
9 Se o ministério da condenação já foi glorioso, muito mais o há de sobrepujar em glória o ministério da justificação !
10 Hehꜗ heˉ tøˉjlë̱ë̱ˉ ñihꜗ kihꜗ hmoohˊ maˉgyu̱hˉ ja̱ˉ, niꜙ miihˉ saꜙ je̱e̱hˈ kweeˉ läꜙko̱o̱ˉ jna̱a̱hˈ laꜗ hmoohˊ hmëëꜘ.
10 Aliás, sob esse aspecto e em comparação desta glória eminentemente superior, empalidece a glória do primeiro ministério.
11 Jëëhꜘ, cherˊmahꜗ maˊ laˈ tøˉjlë̱ë̱ˉ ñihꜗ hmoohˊ heˉ maˉngëëꜘ ja̱ˉ, haˉ gaˊ saꜙ jna̱a̱hˈ chaˉgaˊmiihˉ hmoohˊ heˉ saꜙ ngëëꜘ ji̱hˊko̱hꜘ.
11 Se o transitório era glorioso, muito mais glorioso é o que permanece!
12 Peerꜙ jna̱a̱hˈ laꜗ heˉ oˉjø̱hꜙ dsëˉ heˉ maˉchaˉ jnänˋ kya̱a̱hˊ hmoohˊ hmëëꜘ, heˉja̱ˉ hlëëhˊ jnäähꜗ läꜙka̱a̱ˉ tuhˉdsëˉ jnäähˈ kihꜗ heˉ naˉ.
12 Em posse de tal esperança, procedemos com total desassombro,
13 Saꜙ jmeeˉ jnäähˈ läꜙko̱o̱ˉ gaꜙjmeeꜘ Moisé heˉ maˊ jlëy˜ moˉnëyˊ kya̱a̱hˊ ko̱o̱ˉ jwɨˊ hmɨɨhˉ mahꜗ saꜙ maˊ jëëˈ dsaˉ Israel jeˉ tøˉjlë̱ë̱ˉ ñihꜗ ja̱ˉ taˊko̱ˉji̱i̱hˈ maˊ dsaˉʉʉꜙ.
13 Não fazemos como Moisés, que cobria o rosto com um véu para que os filhos de Israel não fixassem os olhos no fim daquilo que era transitório.
14 Läꜙja̱ˉ kaˉlähꜘ, hʉʉˊdsëˉ kihꜗ dsaˉ heꜘ maˊ naˉjlëˉ. Läꜙja̱ˉ laꜗ läꜙji̱i̱hˈ naꜗ, waˊraˉ gaꜙhëyꜘ jeeˊ naˉsɨɨˉ hmoohˊ maˉgyu̱hˉ ja̱ˉ. Laꜗ kiyhꜗ läꜙko̱o̱ˉ naˉjlëˉ jwɨˊ hmɨɨhˉ hʉʉˊdsëˉ kiyhꜗ, saꜙ kwaꜙ jwëˈ läꜙngëëyꜘ. Pero kya̱a̱hˊ Cristo dsaˉjñuhꜗ heˉ naˉjlëˉ hʉʉˊdsëˉ kiyhꜗ.
14 Em conseqüência, a inteligência deles permaneceu obscurecida. Ainda agora, quando lêem o Antigo Testamento, esse mesmo véu permanece abaixado, porque é só em Cristo que ele deve ser levantado.
15 Läꜙji̱i̱hˈ jmɨɨˊ naˈ, waˊraˉ gaꜙhëyꜘ heˉ gaꜙsɨɨꜘ Moisé, läꜙ maˉnaˉjlëˉ ja̱ˉbaˊ hʉʉˊdsëˉ kiyhꜗ.
15 Por isso, até o dia de hoje, quando lêem Moisés, um, véu cobre-lhes o coração.
16 Pero waˊraˉ gaꜙhe̱e̱hˉ dsaˉ kihꜗ Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ, dsaˉjñuhꜗ heˉ naˉjlëˉ hʉʉˊdsëˉ kiyhꜗ.
16 Esse véu só será tirado quando se converterem ao Senhor.
17 Jëëhꜘ, Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ la̱a̱ˈ Jmɨˉlleꜘ Naˉjngɨɨˈ. Hiꜙ cherˊmahꜗ Jmɨˉlleꜘ kihꜗ Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ kya̱a̱hˊ jneˊ, maˉnaˉnaˊ hʉʉˊdsëˉ jnänˋ hiꜙ maˉla̱a̱ꜘ baˊ jneˊ chaˊnëˊ Dio.
17 Ora, o Senhor é Espírito, e onde está o Espírito do Senhor, aí há liberdade.
18 Heˉja̱ˉ läꜙjë̱ë̱ꜙ jneˊ gaꜙnøønˊ naˉjñihꜙ moˉnëˊ jneˊ, la̱a̱ꜗ jneˊ läꜙko̱o̱ˉ huˉ heˉ jë̱ë̱ˉ jeeˊ kihˈ dsaꜙ mahꜗ të̱ë̱yꜗ jëëyꜗ haˉ ko̱hꜘ jø̱ø̱hˈ saꜙ la̱a̱ꜗ Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ. Läꜙja̱ˉ Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ hi̱ˉ la̱a̱ꜗ jmɨˉlleꜘ ngooꜗ miˉsë̱ë̱yꜗ jneˊ läꜙji̱i̱hˈ le̱e̱ꜘ jneˊ läꜙko̱o̱ˉ la̱a̱yꜗ hñiiyꜘ.
18 Mas todos nós temos o rosto descoberto, refletimos como num espelho a glória do Senhor e nos vemos transformados nesta mesma imagem, sempre mais resplandecentes, pela ação do Espírito do Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.