Mateus 5
Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs AAI
1 Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu
1 Jesu sabuw rou’ay gagamin maiyow hinan itih, basit heher yen in koun yan mare ana bai’ufununayah hina sisibinamaim himarir.
2 a učil je:
2 Naatu busuruf i’obaibiyih eo, Jesu Oyaw tafan ma ebi’obiyih|alt="sermon on mount" src="CN01700B.TIF" size="col" loc="Mat 5.2" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="5.2"
3 „Kteří lidé jsou skutečně šťastni?
3 “Sabuw iyab ayubih ana’amorob tebaib boro baigegewasin hinab, anayabin mar ana aiwob boro ninowah hinab.
4 Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku,
4 Sabuw iyab hiyababan tererey God boro ni’afutih baigegewasin nitih.
5 Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají,
5 Sabuw iyab taiyuwih teyayara’iyih boro baigegewasin hinab, anayabin me tafaram boro ninowah hinab.
6 Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné,
6 Sabuw iyab gewasin sinaf isan hi’amorob sikah emamamah boro baigegewasin hinab, anayabin God boro nitih hinab nasusuwih.
7 Šťastni jsou milosrdní,
7 Sabuw iyab tekakabeber boro baigegewasin hinab, anayabin God boro nakabibirih.
8 Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot,
8 Sabuw iyab dogoroh uhew boro baigegewasin hinab, anayabin God boro hina’itin.
9 Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj,
9 Sabuw iyab tufuw ma gewas isan tebowabow boro baigegewasin hinab, anayabin God boro natunatumih nabuwih.
10 Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto,
10 Sabuw iyab gewasin tisisinaf isan hirouw tibi’a’akirih boro baigegewasin hinab, anayabin mar ana aiwob boro hinab.
11 Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.
11 “Kwabi’ufununu isan sabuw boro tur kakafin hina’uwi, hinarabi hini’a’a’akiri naatu baifuwenamaim tur kakafih maiyow hina’u’uwi isan, baigegewasin boro kwanab.
12 Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.
12 Kwaniyasisir naatu kwanakawasa, anayabin a siwar gagamin na’in auyom maramaim inu’in boro kwanab. Ef ta’imon nati na’atube marasika dinab oro’orot hirouw hi’a’a’akirih.
13 Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.
13 “Kwa i riy na’atube sabuw etei isah. Baise riy naniyan nabi’en na’at boro men karam hiniwa’an naniyan namatar maiye’emih, naatu sawar isan ana gewasin boro men ta nama, imih boro hinisaroun haw nare, sabuw tafan hinawas kamakamar hinaremor.
14 Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.
14 “Kwa i tafaram ana marakaw. Bar merar gagamin oyaw wan hiwowab ebatabat boro men karam hinibun wa’irimih.
15 Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.
15 Na’atube orot babin men ta ramef ito’ab noukwat wanawanan tarafut inumih. Baise ana sisikofamaim boro nasikof bar wanawanan etei namarakaw kawin hinama.
16 Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.
16 Ef ta’imon nati na’atube a marakaw sabuw etei matahimaim kwanabotawiy, saise abisa gewasin kwabowabow hina’itin naatu Tamat maramaim wabin hinabora’ara’ah.
17 Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.
17 “Ayu anan men kwananot Moses ana ofafar naatu dinab oro’orot hai bai’obaiyen baihamiyen isan ao’omih. Ayu men i kouseiren isan anamih, baise sinaf yabih matar isan.
18 Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.
18 Anababatun a tur a’owen, mar tafaram ema’am wanawananamaim kirum kikimin maiyow hikikirum, naatu pen wanamaim abisa hikukuyowan boro men ta anakusairimih, baise etei boro anasinaf yabih hinamatar.
19 A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.
19 Orot yait ofafar kikimin maiyow itin yabin en rouw eastu’ub naatu sabuw afa i’obaiyih nati na’atube tisisinaf, mar ana aiwobomaim ibo boro hina’itfuruw, anayabin en hinarouw hinao, baise orot yait iti ofafar ia’ait naatu sabuw afa ebi’obaiyih mar ana aiwobomaim i boro orot gagamin.
20 Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.
20 A tur ao’owen o yait abosunusunub nara’at Pharisee naatu Ofafar Bai’obaiyenayah inananatabirih na’at, o i nuhinafot mar ana aiwobomaim i kurur.
21 V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.
21 “Tur marasika hio uwatanah hinonowar i hio kwanowar, men sabuw kwana’asbunuw, naatu orot yait sabuw ea’asbunuwih boro ofafar nafatum hinibatiy.
22 Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne.
22 Baise boun i a tur ao’owen, orot yait taintuwan isan yan nasoso’ar boro ofafar nafatum hinibatiy, naatu orot yait taintuwan isan fudirin en narouw nao’o, i boro kaniser hinibatiy. Baise orot yait taintuwan na’oraraf anayabin en nao, nati orot i enan kakafin ana wairaf wan nayenamih.
23 Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,
23 “Isan imih gem kakafiyin tafamaim o a siwar ya’inamih ibai kuyey, naatu nati’imaim o nuhi nataseb, tai ta o isa i yan esoso’ar.
24 — ausente —
24 Basit a siwar nati gem tafanamaim inihamiy na’in, o inamatabir maiye inan tai airi kwanao gewas uma kwanabow kwanitonuw, imaibo inamatabir inan a siwar God initin.
25 — ausente —
25 “Ofafar ta ina’astu’ub taituwa baibatiyihimih nabuwi kwanan, airi kwanao gewas kwanitonuw, veya kikimin nama’am na’at, imaibo inan baibatiyenamaim inarun, anayabin nati’imaim tura boro nabuwi baibatiyenayan orot gagamin umanamaim naya’i, naatu baibatiyenayan orot boro nabuwi furisiman nitih hinabuwi kwanan dibur bar hinayaruyi.
26 — ausente —
26 Anababatun a tur ao’owen, nati’imaim o boro inama kabay hio na’atube inatubuni, imaibo boro hinabotait inatit.
27 Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
27 “Tur hio uwatanah hibi’obaibiy i hio kwanowar, turanah a’aawah ufuh men kwanan.
28 Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
28 Naatu boun a tur ao’owen orot yait matanawat nuw babin itin ana notamaim hairi baiwa’anamih enotanot ana notamaim hairi hiwa’anaka.
29 — ausente —
29 Imih o mata asukwafune nuw kwaneyan, o in bowabow kakafin kusisinaf, kukubai kwisaroun, men basit mata ta’imon ana kakafinamaim o biya etei tan wairaf wan tayen ta’arah.
30 — ausente —
30 Na’atube uma asukwafune eof kwaneyan, ku’afuw kwisaroun men basit uma ta’imon ana of kwanekwanemaim o biya etei tan wairaf wan tayen ta’arah.
31 Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
31 “Moses ana ofafaramaim eo, ‘Orot yait aawan nakwakwahir gewasin kwahikwahiren ana fef nakirum babin nitin nab auman nan.’
32 Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
32 Baise boun i a tur ao’owen, orot yait nibobowen aawan nakwahir nan orot ta ni’awan, hairi hinabiwa’an i men babin ana ubar, baise orot ana ubar anayabin i kok imih babin esisinaf, naatu orot yait nati babin bai bi’awan auman bowabow kakafin esisinaf.
33 A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
33 “Tur marasika hio uwatanah hinonowar i hio kwanowar, ‘A omatanen men kwana’astu’ub, baise sinafumih God kwao’omatan i kwanasinaf.’
34 Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
34 Baise boun i a tur ao’owen, God wabinamaim men asir kwanao kwanifaro’omih, na’atube auyom mar isan, anayabin nati i God ana ma’ama efan.
35 nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
35 Me yan auman men isan kwanifaro, anayabin nati i God an ana baibiyarir efan, Jerusalem auman, anayabin nati i ata aiwob gagamin God ana tafaram.
36 Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
36 Naatu o taiyuw auman men arib isan inao baifaro’omih, anayabin o men karam boro arib ta inab inau nikwes o nafurum.
37 Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
37 Imih inakwahir o inarufut, anayabin abisa awamaim iya’abar i’o etitit i Demon Kakafin biyanane enan.
38 Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
38 “Marasika ana tur hio kwanowar, ‘Orot yait mata nakubai, ibo matan kukubai, naatu orot yait wa nimarir, ibo wan kwimarir.’
39 Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
39 Baise boun i a tur ao’owen, orot yait isa nasisinaf kakaf men wan inay, rebareb rounane nifafar inatatabir rounane’ebo nifafar.
40 A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
40 Naatu orot yait niyaso’ar baibatiyimih nabuwi kwananan, a biya baibiyon baban nikiya’ub nabaib, a biya baibiyon tafan auman inikiya’ub initin.
41 jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
41 Baiyowayan orot ta nan nakwarari ana hafoy abarin veya ta’imon airi namih nao, ina’abar veya rou’ab airi kwanan.
42 Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
42 Orot babin ta isa sawaramih nafefeyani kwitin, naatu orot babin ta a sawar bai na mar kafai imaim bowamih nao, kwitin ebai en.
43 A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
43 “Marasika ana tur hio a’a’agir hinonowar i hio kwanowar, ‘Taituwa kwaniyabuwih naatu a kamabiy sabuw kwanimat gigigirih.’
44 — ausente —
44 Baise boun a tur ao’owen, a kamabiy sabuw kwaniyabuwih naatu sabuw iyab terurukoukuwi isah kwanayoyoban.
45 — ausente —
45 Saise kwa boro Tamat auyom maramaim natunatumih nabuwi, anayabin God sinaf sabuw gewasih kakafih etei tafahimaim veya erararan, sabuw iyab gewasin tisisinaf naatu kakafin tisisinaf etei God taun ebitih.
46 Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
46 Sabuw kabay o’onayah tisisinaf na’atube kwanasinaf sabuw iyabowat isa tibiyabowawat isah kwanabiyabow, God boro men ana siwar gewasin ta nitimih.
47 A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
47 Naatu Eteni Sabuw taih tuwah akisih hai merar tiyiy na’atube kwanasinaf taituwa akisih hai merar kwanayiyi, ana gewasin boro men kwanabaimih.
48 Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.
48 A yawas uhew bitan kwanama, Tamat auyom maramaim ana yawas uhew bitan ema’am na’atube.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.