Lucas 6
Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs AAI
1 Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli.
1 Baiyarir ana veya ta Jesu sanabey wanawanah remor inan, ana bai’ufununayah sanabey hirut kanabih hikeb ro’oro’oh hibow hi’aa.
2 Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“
2 Ofafar bai’obaiyenayah afa hi’itih basit hibatiyih. Kwa aisim Baiyarir ana veya ata ofafar kwa’astu’ub iti na’atube kwasisinaf?
3 Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad?
3 Jesu iyafutih eo, “David ana sabuw bairi bayumih himorob, abisa sisinaf Buk Atamaninamaim hikirum inu’in kwaiyab kwaitin?
4 Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží.
4 David God Ana Bar wanawanan run Regah isan rafiy hisibor inu’in bai eaan, naatu turin ana sabuw itih hi’aa. Nati i ata ofafar eastu’ub. Anayabin firis akisihimo nati rafiy sibor hinab hina’aan men yait ta.
5 A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“
5 Naatu Jesu ana tur yomaninamaim iti na’atube eo, “Orot Natun i Baiyarir ana ukwarin.”
6 Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou.
6 Baiyarir ana veya ta Jesu na Kou’ay Bar wanawanan run sabuw bai’obaiyih isan. Naatu nati sabuw wanawanahimaim i orot ta uman asukwafune murubin auman na ma’am.
7 Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat.
7 Ofafar bai’obaiyenayah naatu Pharisee Jesu himtitiy Baiyarir ana veya orot ta tabiyawas na’at hita’itin, saise hai fair imaim hitab hitagam hita’umih.
8 On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl.
8 Baise sabuw abisa hinotanot i Jesu so’ob, imih orot isan eo, “Kumisir kutit iti sabuw nahimaim kubat.” Basit orot ma’am misir bat.
9 Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“
9 Imaibo Jesu sabuw isah eo, “Ayu kwa abibatiy, ata ofafaramaim Baiyarir ana veya abistan i ebibasit boro tanasinaf? Orot babin tanibais gewasin tanasinaf o kakafin tanasinaf? Orot babin ana ma gewas isan taniyawas o ana yawas tanagurus?”
10 Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“ Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá.
10 Jesu tatabir sabuw nutitiyih in sawar basit orot isan eo, “Uma kubora’ah.” Naatu orot uman bora’ah, marta’imon orot uman igewasin.
11 Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.
11 Etei hima’am yah so’ar higagamat taiyuwih hibabatiyih hio, “Iti orot Jesu isan boro mi’itube tanasinaf?”
12 V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem.
12 Nati ana veya’amaim Jesu yoyobanamih yen in oyaw wanamaim tit, naatu imaim ma God isan yoyoban in marto. Jesus arar yanamaim eyoyoyoban|alt="Jesus praying in wilderness" src="cn01698B.tif" size="col" loc="Luk 6.12" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="6.12"
13 Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly.
13 Mar auman basit, ana bai’ufununayah etei eaf ayuwih hiru’ay, naatu wanawanahimaim orot etei 12 rubinih, wabih tur abarayan iwaben.
14 Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj,
14 Naatu iti i tur abarayah wabih, Simon (wabin ta Peter, Jesu uf biwab) naatu Peter tain Andrew, James, John, Philip naatu Bartholomew,
15 Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů,
15 Matthew, Thomas naatu Alpheus natun James naatu Simon (Zerot teo),
16 Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.
16 James natun Judas, naatu Judas Iscariot, (Jesu baban eo momorob).
17 Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu.
17 Jesu ana tur abarayah bairi oyawane himatabir hire hina hititit ana maramaim, ana bai’ufununayah etei hiru’ay butun ana yabarinamaim bairi hibat, naatu sabuw maumurih na’in Judea wanawanan, Jerusalem wanawanan hiru’ay, naatu torane bar merar rou’ab, Taiya, Sidon auman sabuw etei hiru’ay.
18 Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých.
18 Hiruru’ay anayabin i tur nowar isan naatu hai sawow yumatah ta ta hibow hima’am baiyawasih isan hina. Naatu sabuw afa demon kakafih hibiwawa’anih auman hinan etei iyawasih.
19 Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc.
19 Sabuw etei i hikokok Jesu hitabutubun, anayabin hibubutubun ana veya, ana fair titit i etei biyawasih.
20 Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl:
20 Jesu ana bai’ufununayah nutitiyih in sawar basit eo,
21 Radujte se, kdo teď hladovíte,
21 Kwa iyab boun bayumih kwabi’akir
22 Radujte se, když vás budou nenávidět,
22 Sabuw hinifa’ifa’i, hinakwahiri, tur kakafih hina’uwi naatu kakafi hinarouw hinao ana maramaim kwaniyasisir, anayabin Orot Natun kwabi’ufunun!
23 Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.
23 Imih sawar iti na’atube hinamamatar ana veya kwanakawasa naatu kwaniyasisir kwanaben. Anayabin a baiyan gagamin na’in maramaim inu’in. Abisa tisisinaf anayabin hai a’agir dinab oro’orot isah sawar iti na’atube hisinaf.
24 Ale běda vám, bohatí,
24 Baise kwa iyab boun sawar wairafi kwama’am
25 Běda vám, sytí,
25 Kwa iyab boun bay kwa’aa ya higadid kwama’am
26 Běda vám, jestliže vás všichni chválí,
26 Kwa iyab sabuw wab tebobora’ara’ah boro yababan gagamin maiyow kwanab! Anayabin hai a’agir dinab baifufuwenayah isah na’atube hisinaf.
27 Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí.
27 Kwa iyab iti tur kwanonowar a tur ao’owen a kamabiy sabuw kwaniyabuwih, sabuw iyab tibifa’ifa’i isah gewasin kwanasinaf.
28 Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví.
28 Sabuw iyab hinao’orarafi, God kwanifefeyan baigegewasin nitih, naatu sabuw iyab isa kakafin hinasisinaf isah kwanayoyoban.
29 Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili.
29 Orot yait rebareb nabifafar na’at, raunane’ebo inabotabir nifafar. Naatu orot ta a biyabaibiyon tafan nikiya’ub nabaib na’at, baban auman inau nikiya’ub nab.
30 Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky.
30 Orot babin ta sawar isan nabifefeyani initih, naatu orot babin ta sawar o nowa ebaib, kwihamiy ebai, men bainamih inao maiye.
31 Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy.
31 A kok mi’itube sabuw isa tisisinaf na’atube, ibo isah na’atube inasinaf.
32 Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají.
32 Sabuw o tibiyabuw akisih isah inabiyabow na’at, aisim boro baigegewasin inab? Sabuw kakafih turahinah tibiyabuwih akisih boro hiniyabuwih!
33 Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte?
33 Naatu sabuw o isa gewasin tesisinafuwat isah gewasin inasisinaf na’at, aisim boro baigegewasin inab? Sabuw bowabow kakafin wairafih na’atube tisisinaf.
34 A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak.
34 Sabuw iyab kubitih o iso’ob i boro wan hinay maiye hinabit na’at, aisim boro baigewasin inab? Sabuw bowabow kakafin wairafih i hiso’ob turahinah tibitih ana fofonin boro wan hinab maiye!
35 Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti.
35 En! Baise akamabiy sabuw kwaniyabuwih, a gewasin kwanitih. Kwanitin men wan isan kwananot. Saise a baiyan gagamin na’in boro kwanab, naatu God auyomtoro’ot natunatunamih boro kwanamatar. Anayabin sabuw iyab aurih merarayow en, sabuw kakafih God nati sabuw isah i ebigewasin.
36 Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.
36 Tamat ekakabeber na’atube kwanakabeber.
37 Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí.
37 Taituwa inibatiyih, God boro obo nibatiyi, naatu taituwa ubar initih God boro obo ubar nit, taituwa hai kakafin inanotawiy, God boro a kakafin nanotawiy.
38 Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“
38 Uma natasasar taituw isah, God boro uman natasasar o isa. Tur anababatun o boro inab uma awan nakasuwai. Turobe baibais boro uma yan nasuwa nare inab nayen uma awan nakaratan. Sabuw inabitih ana fofonin God boro na’atube fofon ta’imon nit.”
39 Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy.
39 Naatu Jesu oroubon ta iti na’atube eo, “Orot matan fim men karam boro fim turan nanawiy hairi hinan, anayabin nanawiy hairi hinanan na’at boro hairi’ika hinan hub hinare.
40 Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat.
40 Kirum kek men yait ta boro ana bai’obaiyenayan nanatabirimih, baise na kirum nan yomanin na’a’asa’ub ana veya, i boro ana bai’obaiyenayan na’atube namatar.
41 Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš?
41 Aisim tai matan momor i’itin ku’u? Baise o mata ai bahun yi ebatabat men kutatatam.
42 Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka,‘ a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.
42 O mata ai bahun yi batabat men itatam, naatu tai isan i’o Aro, nekuna mata momor abosair, a naniyan mi’itube ibai kuo? Wanawanan rerekabih! Matoro’ot o mata ai bahun ina’uy, imaibo boro inanuw gewas tai matan momor ina’itin inabosair.
43 Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce.
43 Ai gewasin nabiw ro’on boro men kakafin nayai, na’atube ai wanawanan kour nabiw ro’on boro men gewasin nayai.
44 Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny.
44 Ai etei’imak boro ro’ohimaim ina’itah, fafou ro’on boro men agor afe’en inima’ub, na’atube waris boro men digumar afe’en inawasarir hinare.
45 Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají.
45 Orot gewasin totobuyoy gewasin dogoronamaim tema’am boro nitaman nit. Orot kakafin totobuyoy kakafih dogoronamaim tema’am boro nitaman nit. Anayabin orot awanamaim abisa kakafin ititit, dogoron wanawanan i kakafin awan karatan inu’in.
46 Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?
46 Aisim ayu isau kwa’o, ‘Regah, Regah,’ baise abisa au’uwi i men na’atube kwasisinaf?
47 — ausente —
47 Orot yait na ayu au tur nowar ebobosiyasiyar, ana itinin i iti ani’obaiyi kwana’itin.
48 — ausente —
48 Orot ana bar wowabinamih hub kair re kabay afe’en tutut rouw, bar wowab. Harew tit yen bar bufut rab, baise bar men iyuwiyuw, anayabin bar wowab gewas.
49 Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“
49 Baise o yait ayu au tur inowar men kubobosiyasiyar, i orot ana bar wabat en wowowab na’atube, bar tutut en wowab batabat, harew tit yen bar rabirab ana veya mar ta’imonamo ufar re, naatu nati bar re’er i mutufor tarogowan.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.