Lucas 20
Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs AAI
1 Jednoho dne, když Ježíš mluvil k lidem shromážděným v chrámu a ukazoval jim, jak se k nim Bůh přiblížil, přišli za ním velekněží, učitelé zákona a židovští představitelé s otázkou:
1 Veya ta Jesu in Tafaror Bar run ma sabuw i’obaiyih Tur Gewasin binan hima hinonowar, basit firis ukwarih, ofafar bai’obaiyenayah naatu regaregah ai’in bairi hina
2 „Kdo tě pověřil, od koho máš takovou pravomoc?“
2 Jesu hibatiy. “Kuo anowar, a fair menane ibai iti bowabow kusisinaf? Naatu iti fair i yait it?”
3 Řekl jim: „Než odpovím, chci slyšet od vás:
3 Jesu iyafutih eo, “Bo ayu’ubo kwa abibatiyi.
4 Kdo pověřil Jana Křtitele jeho posláním? Bůh nebo lidé?“
4 John fair i menane bai sabuw bapataito itih, God biyanane ai sabuw biyahine? Kwao anowar.”
5 Tou otázkou je zaskočil a oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li Bůh, pak se nás zeptá, proč jsme mu tedy neuvěřili,
5 Baise sabuw hikasiy taiyuwih hitatabir hima hibabatiyih hio, “Mi’itube tanao? God biyanane tanao, boro nao, ‘Bo aisim John bibinan men kwaitumitum.’
6 a řekneme-li, že lidé, mohl by nás lid kamenovat, protože oni věří, že Jan Křtitel byl prorok.“
6 Naatu sabuw biyahine fair bain tana rouw tanao, iti sabuw rau’ay gagamin tema’am boro kabayamaim hinarabit, anayabin etei tibitumatum John i God ana dinab orot ta.”
7 Nakonec odpověděli: „Nevíme, kdo poslal Jana.“
7 Iti na’at hio sawar, basit hiya’afut hio, “Aki men aso’ob John ana fair menane bai.”
8 Nato Ježíš řekl: „Pak nemá význam, abych vám pověděl, kdo pověřil mne.“
8 Naatu Jesu iuwih eo, “Ayu auman au fair menane abai abowabow boro men anao kwananowar.”
9 Pak se obrátil k okolostojícím a vyprávěl jim obrazný příběh: „Jeden člověk založil vinici. Pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
9 Naatu Jesu sabuw oroubonamaim iti na’atube eo, “Ana veya ta orot masaw bow, ana ai grape tanum naatu sabuw masaw bowayah afa tubunih hima hikaif, i ef yok bai nanawanamih in.
10 Když přišla doba sklizně, poslal k vinařům svého sluhu, aby mu odevzdali podíl z úrody. Ti však posla zmrskali a vyhnali s prázdnou.
10 Naatu grape hiw hi’inu’in hiyamur, basit bairut ana veya natit, orot ana akir wairafin ta iyafar eo, ‘Inan ai ro’oh hibirut ayu au nowau ta inab inan initu ana’aan, baise nan masaw bowayah himisir akirwairafin hibai hirab uman en hiyafar matabir.
11 Majitel vinice tam poslal jiného sluhu, ale i toho zbili, vysmáli se mu a nic mu nedali.
11 Naatu akir wairafin tabo iyafar maiye na tit, baise masaw bowayah hibai hirab hiu kwanikwaniy naatu hi’i’iyab uman en matabir maiye in.
12 Ještě třetího sluhu tam pán poslal. Toho dokonce zranili a vyhnali.
12 Iban maiye ana aki wairafin baitounin iyafar na tit, baise masaw bowayah hibai hirab feher hitin hibai hitit ufun hisaroun re.
13 Majitel vinice si řekl: ‚Co mám dělat? Zkusím to ještě s nimi. Pošlu tam svého syna, před ním budou mít respekt.‘
13 Imaibo orot masaw matuwan eo, ‘Abisa boro anasinaf? Anotanot ayu natu ta’imon isan abiyabow aniyafar nan, saise i boro hina’itin hinakakafiy.’
14 Ale když vinaři uviděli majitelova syna, dohodli se mezi sebou: ‚To je dědic, zabijeme ho, a vinice bude naše.‘
14 Baise orot natun iyafar na titit ana veya sabuw masaw bowayah hi’itin taiyuwih himare hiyabuna sawar hio, ‘Iti i masaw matuwan natun enan, gewasin i boro tanarab namorob, saise iti sawar boro it ninowat.’
15 A tak se stalo. Vyvlekli ho ven z vinice a zabili ho.
15 Basit orot natun hibai hirab masaw ana fur ufunane hitaiy re hi’asabun morob.’” Naatu Jesu sabuw ibatiyih eo, “Iti orot masaw matuwan nanan sabuw masaw bowayah isah boro mi’itube nasinaf?
16 Co myslíte, že udělá majitel s těmi proradnými nájemci? Přijde, podle zásluhy je ztrestá a vinici svěří jiným.“ Posluchači pochopili, kam tím Ježíš míří, a namítali: „Co si to o nás myslíš? Tak hluboko jsme neklesli.“
16 I boro sabuw nabow narouw hinamorob, naatu masaw i boro nab sabuw afa nitih hinakaif hinama.” Iti na’at eo sabuw hinonowar hio, “Iti na’at i men namatar!”
17 Ježíš se na ně podíval a řekl: „Přemýšlejte o tom, co znamenají slova napsaná v Bibli: ‚Kámen, který stavitelé odhodili jako nepotřebný, se ukázal jako nejdůležitější – svorník stavby.‘
17 Baise Jesu nuw sabuw itih sawar, basit eo, “Buk Atamaninamaim hikikirum anayabin i kwaso’ob.
18 Každý, kdo ten kámen přehlíží, o něj dříve nebo později klopýtne a potluče se. Kdo ho dává jinam, než kámen skutečně patří, vystavuje se nebezpečí, že se mu celá stavba zřítí a ten kámen ho rozdrtí.“
18 Imih sabuw iyab iti kabay afe’en hinare nararabih boro hina taweyaweyar, baise iti kabay i tafah nare nararabih boro hinimusumus.
19 Velekněží a učitelé zákona mu v té chvíli v duchu podepisovali rozsudek smrti, ale nic nepodnikli, protože se báli lidu. Dobře totiž pochopili, že to podobenství platilo jim.
19 Ofafar bai’obaiyenayah naatu firis ukwarih hikok Jesu nati ana veya’amaim hitab hitafatum, anayabin ana oroubon eo naniyan hibaib i iuwih, baise sabuw isah hibir.
20 Hledali tedy vhodnou příležitost a poslali za ním své lidi. Měli předstírat upřímný zájem o jeho kázání a vyprovokovat ho k nějakému výroku, pro který by mohl být obžalován před římskou správou.
20 Imih hin sabuw afa hitobon, hiyafarih ana itinin sabuw gewasih na’atube hina Jesu hibabatiy abitur tao na’at, saise Jew sabuw hitab Roman gawan hititin baimakiy titin isan ana ef hinuwet.
21 Zeptali se ho tedy: „Mistře, my víme, že tvoje učení je správné, neděláš mezi lidmi rozdíl a hlásáš Boží pravdu, padni komu padni.
21 Basit iti oro’orot hina Jesu hibatiy, “Bai’obaiyenayan aki aso’ob abisa o sabuw kubi’obaiyih i tur anababatun naatu ana efamaim kuo, naatu o i men sabuw ufuhine ku’i’itinimih, baise o i anababatun God ana efamaim sabuw kubi’obaiyih.
22 Řekni nám, máme platit daně římskému císaři, nebo nemáme?“
22 Imih kuo anowar, Rome Ana Aiwob isan kabay tabibaiyan i ata ofafar ta’a’astu’ub ai en?”
23 On však prohlédl jejich lest a vyzval je:
23 Baise Jesu hai baifuwen itin, naatu iuwih eo,
24 „Podejte mi peníz! Čí obraz a jméno jsou na něm vyraženy?“ Odpověděli: „Císaře.“
24 “Kabay kwabai kwana kwai’obaiyu aitin.” Naatu kabay hibai hitin basit ibatiyih, “Iti kabay wanawanan i yait ana yumat naatu wabin tema’am?” Hiya’afut hio, “Caesar.”
25 On jim na to řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
25 Jesu iuwih eo, “Caesar nowan Caesar kwanitin naatu God nowan God kwanitin.”
26 A tak se jim nepodařilo Ježíše nachytat a zmlkli, překvapeni jeho odpovědí.
26 Fatumin isan hai tur hibogaigiwas hina hibikubibiruw sabuw nahimaim iyafutih gewas hai kasiy ra’at, naatu men abisa hisinaf.
27 Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém:
27 Nati’imaim Sadducee orot afa morob ufunamaim yawas maiye isan men tibitumatum i hina Jesu hibatiy,
28 „Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou.
28 “Bai’obaiyenayan, Moses ofafar ta aki isai iti na’atube kirum, orot natabin nama’am aurin kek en namorob, kwafur i boro nati tain ni’awan, saise kek hinatufuw orot murubin efanin.
29 Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka.
29 Imih, marasika orot ain uf nah etei seven hima’am, basit orot ain tabin naatu aurin kek en morob.
30 — ausente —
30 Naatu orot ufunamaim tuwah ana kwafur i’awan, i auman kek en morob.
31 — ausente —
31 Naatu orot baitounin kwafur i’awan, kek en morob naatu orot ufi’uf kwafur hibi’awan kek en etei himorob in sawar.
32 Nakonec zemřela i ona.
32 Basit uftoro’ot kwafur babin morob.
33 Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?“
33 Imih morobone hinayawas maiye hinamimisir ana veya, iti babin boro yait ni’awan, anayabin orot ain uf nah seven etei iti babin ta’imon hi’awan?”
34 — ausente —
34 Jesu iyafutih eo, “Orot babin iti tafaramamaim tema’am ana veya i tetatabin.
35 — ausente —
35 Baise sabuw iyab gewasih nati efan gewasinamaim ma isan hirurubih naatu morobone misir maiye isan hirurubinih i morobone hinamimisir maiye boro men hinatabin.
36 — ausente —
36 I boro tounamatar na’atube hinama naatu men hinamorob. Nati sabuw i God natunatun na’atube hinama, anayabin morobone himisir maiye.
37 A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli.
37 Moses bebeyan ebi’obaiyit i turobe, morobone boro hinamisir maiye anayabin buk wanawanan wairaf toto’ab isan kirum. Nati’imaim Moses Regah isan eo, ‘O i Abraham ana God, Isaac ana God, naatu Jacob ana God.’
38 A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří.“
38 Imih iti God i ma’ama wanatowan ana God, men murubih hai Godamih. Sabuw iyab i wanawananamaim tema’am i yawasih.”
39 Několik učitelů zákona řeklo: „Mistře, to jsi jim dobře odpověděl.“
39 Ofafar bai’obaiyenayah afa nati’imaim hima hinonowar himisir hio, “Anababatun turamaim iyafutih bai’obaiyenayan!”
40 Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
40 Nati ufunamaim men yait ta baibat afa bow na Jesu ibatiyimih.
41 Položil jim tedy otázku: „Jak to, že někteří z vás nazýváte Mesiáše synem Davidovým?
41 Imaibo Jesu ibatiyih eo, “Aisim sabuw teo Roubinenayan orot i boro aiwob orot David ana rara’ane natufuw?
42 Vždyť sám David o něm píše v knize Žalmů:
42 Anayabin David akisin iti na’atube eorereb Buk Atamanin wabin Psalm imaim kirum,
43 dokud ti neodevzdám moc nade všemi lidmi.‘
43 Ina ma’am ayu boro a rakit sabuw
44 Jak by tedy mohl být Mesiáš Davidovým potomkem, když ten ho nazývá svým Pánem?“
44 David Roubinenayan orot isan i ana Regah rouw eo, naatu mi’itube’emih Roubinenayan i boro David ana rara’ane nan natufuw?”
45 Učedníkům pak řekl přede všemi lidmi:
45 Jesu eo sabuw hima hinonowar auman, ana bai’ufununayah iuwih eo,
46 — ausente —
46 “Mata to niwa’an Ofafar Bai’obaiyenayah hinanan kwanahaiwih, anayabin i hai kok faifuw manih hina’osen hinabat hinaremor, ahar hai efanamaim sabuw hina’itih hai merar hinay hinakakafiyih, naatu Kou’ay Bar wanawanan efan gewasih hinabow hinamare hinama, na’atube hiyuw ana veya efan gewasih hinabow saise sabuw hai merar hinay.
47 — ausente —
47 Kwafur baibin hai sawar boro asir hinabow kwanekwan, yoyoban manimanih hinayoyoban, nati sabuw hai baimakiy i boro kakafin anababatun hinab.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.