Lucas 10

Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 Ježíš vybral ještě jiných sedmdesát svých následovníků a poslal je ve dvojicích napřed do míst, která chtěl později sám navštívit.
1 Iti ufunamaim Jesu orot afa’abo rubinih, nah etei 72. Naatu efan i na bainanawanamih notanot imaim rouru’ab wan iyafarih hin. Bar awan, awan hirun hitit hibinan hiremor.
2 Řekl jim: „Úroda je bohatá, ale ženců je málo. Proste Boha, ať pošle dělníky na svoji sklizeň.
2 Jesu iuwih eo, “Masaw i gagamin na’in iyamur, baise fourayah i matan ta’amo. Isan imih Regah fourayan matuwan isan kwanayoyoban saise bowayah moumurihika niyafarih hinan masaw hinafour.
3 Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky.
3 Kwatit kwan! Sheep na’atube abiyafari haru kakafih wanawanahimaim kwananamih.
4 Neberte s sebou žádnou peněženku, ani mošnu, ani náhradní obuv. Nemarněte čas zbytečným povídáním.
4 Kwanatitit umamaim men Kaukut ta kwanab, hafoy, a baibiyow ta kwanab; naatu efamaim men kwanabat sabuw kwanibabatiyihimih.
5 Do kteréhokoliv domu vejdete, pozdravte je přáním pokoje.
5 Bar menatan kwanarur wantoro’ot kwanao, “Tufuw kwa etei isa nama.’
6 Přijmou-li vás přátelsky, usídlí se skutečně v tom domě pokoj, který jste jim přáli. Odmítnou-li vás, vám pokoj zůstane, a oni ho budou postrádat.
6 Naatu nati bar wanawanan tufuw ana orot nama’am na’at, kwa tufuw kwabitin boro nab, baise en na’at, a tufuw kwabitin boro namatabir maiye kwanab.
7 — ausente —
7 Naatu bar nati kwarun kwabaib imaim kwanama, siwar abisa’awat tibit i kwanabow kwanaa kwanatom bairi kwanama, anayabin bowabow sabuw tebowabow i hai baiyan tebaib. Naatu men bar bar afe kwana yara’ara’ah kwanaremor.
8 — ausente —
8 Bar merar menatan kwanatitit a merar hinay hinabuwi, abisa hinabit kwanab kwana’aan,
9 V tom místě uzdravujte nemocné a hlásejte, že docela nablízku je Boží moc a milosrdenství, že Kristus je zde.
9 nati bar meraramaim sawusawuwih kwaniyawasih, naatu hai tur kwana’owen ‘God ana aiwob i natit sawar.’
10 Tam, kde vás nepřijmou, vyjděte do ulic a řekněte:
10 Baise bar merar menatan kwanarur sabuw men a merar hinayiy, kwanatit ef yan kwanabat kwanao,
11 ‚Nechceme od vás nic, i ten váš prach setřásáme ze svých nohou. Vezměte však na vědomí, že i k vám přichází Kristus, a protože ho odmítáte, čeká vás Boží soud.
11 ‘Aki ai fofob iti a bar a meraramaim arutatab bebeyan abimatnuwi kwa a baimakiy isan. Baise men nuhi nabur God ana Aiwob i na iyubin sawar.’
12 Budete na tom hůř než lidé ze Sodomy, kteří neměli takovou příležitost jako vy.‘ “
12 Anababatun a tur ao’owen baibatebat ana veya nati bar merar sabuw i boro baimakiy gagamin na’in hinab, men Sodom sabuw hibaib na’atube’emih.
13 Pak Ježíš začal hovořit o galilejských městech, kde mu tak mnozí neuvěřili: „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido!
13 Chorazin sabuw naatu Bethsaida sabuw, kwa i boro sawar kakafin maiyow isa namatar! Anayabin ina’inan iti kwa biyamaim asisinaf marasika Taiya, Sidon sabuw biyahimaim ata sinaf, mar ta’imon boro hai bowabow kakafih notawiyen isan yuhwah gao hitarab hai kakafih hitae’en!
14 Kdyby se v pohanských městech Týru a Sidónu děly takové zázraky jako u vás, dávno by činili pokání ze všeho zlého, kterého se kdy dopustili. A tak Týru a Sidónu bude v den posledního soudu snesitelněji než vám.
14 Baise baibatebat ana veya Taiya naatu Sidon sabuw God boro kaifai nakabibirih, naatu kwa i boro baimakiy gagamin na’in kwanab.
15 Poroste až do nebe tvá pýcha, Kafarnaum? Tvůj pád bude veliký!“
15 Kwa Capernaum sabuw! Wab kwabora’ah a fair kwabibigan, God boro nagurusi morob ana efanamaim nitaiy kwanare!”
16 Potom učedníkům ještě dodal: „Kdo vám bude naslouchat, naslouchá mně, kdo vámi pohrdne, pohrdá i mnou. A kdo mne odmítne, odmítne toho, který mne poslal – samého Boha!“
16 Naatu Jesu ana bai’ufununayah iuwih eo, “Orot yait a tur enonowar, nati i ayu au tur enonowar, na’atube orot yait ekwakwahiri nati i ayu ekwakwahiru. Naatu orot yait ayu ekwakwahiru, nati i yait ayu iyafaru anan i ekwakwahir.”
17 Později se těch sedmdesát učedníků vrátilo s radostnými zprávami: „Pane, dařilo se nám vyhnat i démony, když jsme vyslovili tvé jméno.“
17 Orot nah etei 72 yasisiramaim hina Jesu biyan hitit hio, “Regah, o wabimaim demon au’uwih i mar ta’imon fanai hibai hititit.”
18 Ježíš řekl: „Mám před očima satanovu konečnou porážku.
18 Jesu iyafutih eo, “Satan marane namanamar na’atube bokiyakiyat hea’obow re’er a’itin.
19 Už teď vám dávám moc zašlapávat síly tohoto nepřítele, jako když člověk hubí jedovaté hady a štíry. Nebojte se jich, neuškodí vám.
19 Kwananowar fair etei kwa ait aonowahi sawar, imih kwa boro kok naatu sana’ar tafah kwanabat kwanaremor, na’atube rakit hai ahay hai waf etei boro kwanawasatan, boro men abis ta niyababanimih.
20 Z toho se však neradujte, že se vám mocnosti zla podrobují, ale radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“
20 Naatu demon kakafih kwa’uwih fana hibai hibibihir isan men kwaniyasisir. baise maramaim God wab kikirum isan i kwaniyasisir.”
21 Boží Duch naplnil Ježíše v té chvíli velkou radostí, takže se modlil: „Děkuji ti, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl před učenými a rozumáři tyto skutečnosti a odkrýváš je dětsky prostým lidem. Ano, Otče, tak se ti to líbí.
21 Nati ana veya’amaim God Anunin Kakafiyin Jesu iwa’an yan wanawanan yasisir awan karatan eo, “Tamai o i mar tafaram ana aiwob! A merar ayiy anayabin sawar iti etei o sabuw so’obayah naatu sabuw notanotayah men i’obaiyih, baise ibun na’atube ma’am boro’obo natunat bereberefiy i i’obaiyih tesoso’ob isan, Tamai a merar ayiy, iti sawar etei i o a kokomaim isinaf temamatar.”
22 Všechno jsi mi svěřil; jen ty víš, kdo jsem já, a já vím, kdo jsi ty. Nikdo není schopen tě pochopit, pokud mu to neobjasním.“
22 Naatu Jesu iuwih eo, “Sawar tutufin etei Tamai ayu itu, men yait ta so’ob ayu i God Natun, baise Tamai akisinamo so’ob, na’atube men yait ta Tamai so’ob, baise ayu i Natun akisu’umo aso’ob. Naatu sabuw iyabowat i Natun rurubinihiwat boro God isah nirerereb hinaso’ob.”
23 Pak se obrátil na své učedníky a řekl jim: „Radujte se, že to všechno smíte vidět na vlastní oči.
23 Imaibo Jesu tatabir ana bai’ufununayah akisihimo iuwih eo, “Kwa i kwabiyasisir anayabin God ana bowabow anababatun mata yan kwa’i’itin.
24 Mnozí proroci a králové si přáli vidět a slyšet, co vy teď spoluprožíváte, ale nebylo jim to dáno.“
24 Anababatun a tur ao’owen, dinab oro’orot naatu aiwob sabuw hikok kwanekwan kwa abisa kwa’i’itin i hita’itin naatu abisa kwanonowar, i hitanowar, baise men hi’itin naatu men hinowar.”
25 Jeden z učitelů zákona chtěl přivést Ježíše do úzkých a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych si zajistil věčný život?“
25 Ofafar bai’obaiyenayan orot so’obayan ta, Jesu baikubibiruwinamih misir ibatiy eo, “Bai’obaiyenayan, ayu i boro abisa anasinaf ma’ama wanatowan anab?”
26 Ježíš mu odpověděl otázkou: „Co o tom říká Mojžíšův zákon? Co tam čteš?“
26 Jesu iya’afut eo, “Buk Atamaninamaim hikirum inu’in ibiyab hai yabih abisa’awat i’itan?”
27 Muž na to uvedl slova ze zákona: „Miluj Pána Boha z celého srdce, z celé duše, vší silou a celým rozumem a svého bližního miluj tak, jako miluješ sebe.“
27 Orot iya’afut eo, “Regah, a God isan, dogor tutufin etei, ayub tutufin etei, a fair tutufin etei, naatu a not tutufin etei a Regah isan iniyabow, naatu taituwa isah iniyabow, o taiyuw isa kubiyabow na’atube.”
28 „Správně,“ řekl Ježíš, „řiď se podle toho a přijdeš do nebe.“
28 Jesu iya’afut eo, “Abisa i’o i tur anababatun i’o, isan imih kwen abisa i’o na’atube kusinaf saise ma’ama wanatowan boro inab.”
29 Učitel zákona se však nechtěl tak lehce vzdát, a proto se ještě zeptal. „Ale kdo je můj bližní?“
29 Baise ofafar bai’obaiyenayan taiyuwin bora’ah na’atube, imih Jesu ibatiy maiye, “Ayu taituwau i iyab?”
30 Na to mu Ježíš vyprávěl následující příběh: „Jeden muž se vydal z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho přepadli lupiči, okradli, zbili a polomrtvého nechali ležet.
30 Jesu iya’afut eo, “Ana veya ta Jerusalemane orot ta au Jericho re inan basit, sabuw kakafih wanawanah run, hitit ana faifuw hi’oromen hibai hirab hitaiy re imamayay in, ana sawar hibow hibihir hin. Bainowah orot binanawan hirab imamayay inu’in|alt="thieves attacking traveller" src="CN01745B.TIF" size="col" loc="Luk 10.30" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="10.30"
31 Šel kolem kněz, uviděl zraněného, ale vyhnul se mu.
31 Nati veya ta’imon firis ibo Jerusalemane au Jericho re inan basit, orot ef awan inu’in itin, baise ef sisibin raunane yagebageb bihir in.
32 I jeden chrámový sluha šel okolo, ale ani ten mu neposkytl pomoc.
32 Levi orot ibo auman nati ef ta’imon re nan orot inu’in itin, naatu ef au waraunane yagebageb in.
33 Nakonec přišel jeden muž ze Samaří. Když uviděl zraněného, bylo mu ho líto.
33 Baise Samaria orot nati ef ta’imon remor re nan orot inu’in koun yen, naatu nuware i’itin ana veya’amaim ana yababan ra’at.
34 Zapomněl na starou nenávist mezi Židy a Samařany, ošetřil přepadeného a ovázal mu rány. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl do hostince a tam o něho pečoval.
34 Basit na orot inu’inumaim tit, biyan feher matahimaim raiy isusuwa’en naatu biyan fiyow sawar, basit bai ana donkey afe’en yara’ah naatu bai hin nanawan bar ta imaim yai ma’uh ma.
35 Druhého dne dal hostinskému dva stříbrňáky s prosbou: ‚Věnuj mu potřebnou péči, a kdyby tě to stálo víc, než jsem ti dal, vyrovnám se s tebou, až pojedu zpátky.‘ “
35 Hi’in marto ana kaukut eofere kabay rou’ab bai orot bar kaifenayan itin eo, ‘Iti orot inakaif airi kwanama, naatu abisa’awat isan inasisinaf ana matabir anan au tur ina’owen boro anibaiyani.’”
36 „Co myslíš,“ zeptal se Ježíš, „který z těch tří se zachoval k tomu přepadenému jako bližní?“
36 Iti na’at eo sawar basit, Jesu orot ibatiy, “Orot tounu wanawanahimaim orot menatan i taituwan kakafih hirab inu’in isan ana yabow i’inuw?”
37 Učitel zákona odpověděl: „Ten, který mu pomohl.“ Ježíš na to řekl: „Jdi a jednej také tak.“
37 Ofafar bai’obaiyenayan Jesu iya’afut eo, “Orot taituwan itin yan baban bibais.” Imaibo Jesu orot iu, “Kwenan nati na’atube kusinaf.”
38 Ježíš s učedníky pokračoval v cestě. V jedné vesnici je do svého domu pozvala žena jménem Marta.
38 Jesu ana bai’ufununayah bairi efamaim hiremor hinan basit hina babin wabin Martha ana bar ana meraramaim hitit; hai merar yi buwih ana baremaim hirun.
39 Její sestra Marie se posadila a pozorně naslouchala Ježíšovým slovům.
39 Naatu i tain Mary na Jesu nanamaim mare ma, Jesu abisa eo i ma nonowar, Martha bay ebitab, Mary Jesus a namaim ma tur enonowar|alt="Martha cooking Mary sitting at Jesus’ feet" src="CN01750B.TIF" size="col" loc="Luk 10.39" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="10.39-42"
40 Marta měla zatím plné ruce práce s pohoštěním. Za chvíli přišla k Ježíšovi s výčitkou: „Pane, nevidíš, co mám práce, a že Marie si jen tak sedí? Pošli ji, ať mi pomůže!“
40 baise Martha bowabow etei akisin bowabow isan yan so’ar na eo, “Regah Mary sawar etei ihamiyen akisu abowabow ku’i’itin i mi’itube kunotanot? Karam boro itau tan tibaisu airi ata bow ai en?”
41 Ježíš jí odpověděl: „Milá Marto, ty se moc staráš a příliš se namáháš pro věci, které za to nestojí.
41 Regah iya’afut eo, “Martha, Martha, o i sawar moumurih na’in isah inot a yababan ra’at ya esoso’ar,
42 Člověk potřebuje jen málo. Doopravdy vlastně jen jedno. Marie to pochopila a to jí nikdo nevezme.“
42 baise sawar ta’imon i takokok gagamin. Mary i sawar gewasih rubin, naatu boro men yait biyanamaim nabosairimih.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.