Romanos 9
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARA
1 Říkám pravdu v Kristu, nelžu; i mé svědomí dosvědčuje v Duchu Svatém,
1 Digo a verdade em Cristo, não minto, testemunhando comigo, no Espírito Santo, a minha própria consciência:
2 že mám veliký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci.
2 tenho grande tristeza e incessante dor no coração;
3 Neboť bych si přál být sám zavržen od Krista ve prospěch svých bratrů, svých příbuzných podle těla,
3 porque eu mesmo desejaria ser anátema, separado de Cristo, por amor de meus irmãos, meus compatriotas, segundo a carne.
4 kteří jsou Izraelité, jimž [patří] synovství, sláva i smlouvy, vydání Zákona, bohoslužba i zaslíbení,
4 São israelitas. Pertence-lhes a adoção e também a glória, as alianças, a legislação, o culto e as promessas;
5 jejichž [jsou] otcové a z nichž podle těla [pochází] Kristus, který je nade vším, požehnaný Bůh na věky. Amen.
5 deles são os patriarcas, e também deles descende o Cristo, segundo a carne, o qual é sobre todos, Deus bendito para todo o sempre. Amém!
6 Avšak ne že by Boží slovo selhalo. Neboť ne všichni, kdo [pocházejí] z Izraele, [jsou] Izrael.
6 E não pensemos que a palavra de Deus haja falhado, porque nem todos os de Israel são, de fato, israelitas;
7 Také ne proto, že jsou símě Abrahamovo, [jsou] všichni [jeho] dětmi, ale: “Tvé símě bude povoláno v Izákovi.”
7 nem por serem descendentes de Abraão são todos seus filhos; mas: Em Isaque será chamada a tua descendência.
8 To jest: Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení.
8 Isto é, estes filhos de Deus não são propriamente os da carne, mas devem ser considerados como descendência os filhos da promessa.
9 Neboť toto [je] slovo zaslíbení: “V tento čas přijdu a Sára bude mít syna.”
9 Porque a palavra da promessa é esta: Por esse tempo, virei, e Sara terá um filho.
10 A nejen [to], ale také když Rebeka počala z jednoho [muže], našeho otce Izáka, [dva syny]
10 E não ela somente, mas também Rebeca, ao conceber de um só, Isaque, nosso pai.
11 (totiž ještě než se narodili a než udělali cokoli dobrého nebo zlého, aby Boží předsevzetí zůstalo podle vyvolení, ne na základě skutků, ale z Toho, který povolává),
11 E ainda não eram os gêmeos nascidos, nem tinham praticado o bem ou o mal (para que o propósito de Deus, quanto à eleição, prevalecesse, não por obras, mas por aquele que chama),
12 bylo jí řečeno: “Starší bude sloužit mladšímu.”
12 já fora dito a ela: O mais velho será servo do mais moço.
13 Jak je napsáno: “Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem pojal v nenávist.”
13 Como está escrito: Amei Jacó, porém me aborreci de Esaú.
14 Co tedy řekneme? [Je] snad u Boha nespravedlnost? V žádném případě!
14 Que diremos, pois? Há injustiça da parte de Deus? De modo nenhum!
15 Vždyť Mojžíšovi říká: “Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.”
15 Pois ele diz a Moisés: Terei misericórdia de quem me aprouver ter misericórdia e compadecer-me-ei de quem me aprouver ter compaixão.
16 A tak nezáleží na tom, kdo chce, ani na tom, kdo usiluje, ale na Bohu, který se smilovává.
16 Assim, pois, não depende de quem quer ou de quem corre, mas de usar Deus a sua misericórdia.
17 Faraonovi přece Písmo říká: “Právě proto jsem tě pozdvihl, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.”
17 Porque a Escritura diz a Faraó: Para isto mesmo te levantei, para mostrar em ti o meu poder e para que o meu nome seja anunciado por toda a terra.
18 A tak se tedy smilovává, nad kým chce, a koho chce, zatvrzuje.
18 Logo, tem ele misericórdia de quem quer e também endurece a quem lhe apraz.
19 Řekneš mi však: “Proč je [tedy] ještě nespokojen? Vždyť kdo se vzepřel jeho vůli?”
19 Tu, porém, me dirás: De que se queixa ele ainda? Pois quem jamais resistiu à sua vontade?
20 Ale kdo jsi přece ty, ó člověče, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor [svému] tvůrci: “Proč jsi mě udělal takto?”
20 Quem és tu, ó homem, para discutires com Deus?! Porventura, pode o objeto perguntar a quem o fez: Por que me fizeste assim?
21 Nemá snad hrnčíř moc nad hlínou, aby udělal ze stejné hmoty jednu nádobu ke cti a jinou k hanbě?
21 Ou não tem o oleiro direito sobre a massa, para do mesmo barro fazer um vaso para honra e outro, para desonra?
22 A [co když] Bůh snášel s velikou trpělivostí nádoby hněvu, připravené ke zničení, protože chtěl ukázat hněv a oznámit svou moc?
22 Que diremos, pois, se Deus, querendo mostrar a sua ira e dar a conhecer o seu poder, suportou com muita longanimidade os vasos de ira, preparados para a perdição,
23 A [co když] chtěl oznámit bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil k slávě,
23 a fim de que também desse a conhecer as riquezas da sua glória em vasos de misericórdia, que para glória preparou de antemão,
24 totiž na nás, které povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů?
24 os quais somos nós, a quem também chamou, não só dentre os judeus, mas também dentre os gentios?
25 Jak také říká skrze Ozeáše: “Ne svůj lid nazvu svým lidem a nemilovanou [nazvu] milovanou.
25 Assim como também diz em Oseias: Chamarei povo meu ao que não era meu povo; e amada, à que não era amada;
26 A stane se, [že] na místě, kde jim bylo řečeno: ‘Vy nejste můj lid’, tam budou nazváni ‘Synové živého Boha.’”
26 e no lugar em que se lhes disse: Vós não sois meu povo, ali mesmo serão chamados filhos do Deus vivo.
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem: “[I] kdyby byl počet synů Izraele jako [je] písku v moři, [jen] ostatek bude zachráněn.
27 Mas, relativamente a Israel, dele clama Isaías: Ainda que o número dos filhos de Israel seja como a areia do mar, o remanescente é que será salvo.
28 Neboť [on] naplní [své] slovo ve spravedlnosti, a [to] rychle; neboť Pán vykoná [své] slovo na zemi rychle.”
28 Porque o Senhor cumprirá a sua palavra sobre a terra, cabalmente e em breve;
29 A jak předem řekl Izaiáš: “Kdyby nám Pán zástupů nezanechal semeno, byli bychom jako Sodoma, Gomoře bychom byli podobni!”
29 como Isaías já disse: Se o Senhor dos Exércitos não nos tivesse deixado descendência, ter-nos-íamos tornado como Sodoma e semelhantes a Gomorra.
30 Co tedy řekneme? Že pohané, kteří spravedlnost nevyhledávali, dosáhli spravedlnosti, totiž spravedlnosti z víry,
30 Que diremos, pois? Que os gentios, que não buscavam a justificação, vieram a alcançá-la, todavia, a que decorre da fé;
31 avšak Izrael, který vyhledával spravedlnost Zákona, k zákonu spravedlnosti nedospěl.
31 e Israel, que buscava a lei de justiça, não chegou a atingir essa lei.
32 Proč? Protože [ji] nehledali z víry, ale jako [by byla] na základě skutků Zákona. Narazili na kámen úrazu,
32 Por quê? Porque não decorreu da fé, e sim como que das obras. Tropeçaram na pedra de tropeço,
33 jak je napsáno: “Hle, pokládám na Sionu kámen úrazu a skálu pohoršení a nikdo, kdo v něj věří, nebude zahanben.”
33 como está escrito: Eis que ponho em Sião uma pedra de tropeço e rocha de escândalo, e aquele que nela crê não será confundido.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.