Romanos 7
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARC
1 Nevíte snad, bratři (mluvím přece k těm, kdo znají Zákon), že Zákon panuje nad člověkem [jen] po dobu [jeho] života?
1 Não sabeis vós, irmãos (pois que falo aos que sabem a lei), que a lei tem domínio sobre o homem por todo o tempo que vive?
2 Neboť vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži, ale kdyby ten muž zemřel, je zproštěna zákona o muži.
2 Porque a mulher que está sujeita ao marido, enquanto ele viver, está-lhe ligada pela lei; mas, morto o marido, está livre da lei do marido.
3 A proto, oddá-li se jinému muži, zatímco její muž žije, bude nazvána cizoložnicí. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže není cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
3 De sorte que, vivendo o marido, será chamada adúltera se for doutro marido; mas, morto o marido, livre está da lei e assim não será adúltera se for doutro marido.
4 A tak jste i vy, moji bratři, skrze Kristovo tělo umrtveni Zákonu, abyste se oddali jinému - tomu, který byl vzkříšen z mrtvých - abychom mohli nést ovoce Bohu.
4 Assim, meus irmãos, também vós estais mortos para a lei pelo corpo de Cristo, para que sejais doutro, daquele que ressuscitou de entre os mortos, a fim de que demos fruto para Deus.
5 Když jsme totiž byli v těle, vášně hříchů, [probouzené] skrze Zákon, působily v našich údech k plození ovoce smrti.
5 Porque, quando estávamos na carne, as paixões dos pecados, que são pela lei, operavam em nossos membros para darem fruto para a morte.
6 Nyní jsme však zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli drženi, abychom sloužili [Bohu] v novosti Ducha a ne ve starobě litery.
6 Mas, agora, estamos livres da lei, pois morremos para aquilo em que estávamos retidos; para que sirvamos em novidade de espírito, e não na velhice da letra.
7 Co tedy řekneme? [Že] Zákon [je] hřích? V žádném případě! Avšak hřích jsem nepoznal [jinak] než skrze Zákon. Vždyť ani o žádosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: “Nebudeš žádostivý!”
7 Que diremos, pois? É a lei pecado? De modo nenhum! Mas eu não conheci o pecado senão pela lei; porque eu não conheceria a concupiscência, se a lei não dissesse: Não cobiçarás.
8 Hřích se pak skrze to přikázání chopil příležitosti a způsobil ve mně veškerou žádost. Bez Zákona [je] tedy hřích mrtev.
8 Mas o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, despertou em mim toda a concupiscência: porquanto, sem a lei, estava morto o pecado.
9 Já jsem pak kdysi žil bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil
9 E eu, nalgum tempo, vivia sem lei, mas, vindo o mandamento, reviveu o pecado, e eu morri;
10 a já jsem zemřel. A ukázalo se, že přikázání, které [mělo být] k životu, [je] mi ke smrti.
10 e o mandamento que era para vida, achei eu que me era para morte.
11 Neboť hřích, který se skrze to přikázání chopil příležitosti, mne oklamal a skrze ně [mne] zabil.
11 Porque o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, me enganou e, por ele, me matou.
12 Zákon [je] tedy jistě svatý a přikázání [je] svaté, spravedlivé a dobré.
12 Assim, a lei é santa; e o mandamento, santo, justo e bom.
13 Stalo se mi tedy to dobré smrtí? V žádném případě! Avšak hřích, aby se ukázal hříchem, mi skrze to dobré působí smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.
13 Logo, tornou-se-me o bom em morte? De modo nenhum! Mas o pecado, para que se mostrasse pecado, operou em mim a morte pelo bem, a fim de que pelo mandamento o pecado se fizesse excessivamente maligno.
14 Víme přece, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu.
14 Porque bem sabemos que a lei é espiritual; mas eu sou carnal, vendido sob o pecado.
15 Nerozumím totiž [tomu], co dělám; neboť nekonám to, co chci, ale dělám to, co nenávidím.
15 Porque o que faço, não o aprovo, pois o que quero, isso não faço; mas o que aborreço, isso faço.
16 Jestliže tedy dělám to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že [je] dobrý.
16 E, se faço o que não quero, consinto com a lei, que é boa.
17 Nyní to pak již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá.
17 De maneira que, agora, já não sou eu que faço isto, mas o pecado que habita em mim.
18 Vím totiž, že ve mně (to jest v mém těle), nepřebývá [nic] dobrého. Neboť chtění mám [u sebe] pohotově, ale vykonání toho dobrého nenacházím.
18 Porque eu sei que em mim, isto é, na minha carne, não habita bem algum; e, com efeito, o querer está em mim, mas não consigo realizar o bem.
19 Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci, to dělám.
19 Porque não faço o bem que quero, mas o mal que não quero, esse faço.
20 Jestliže pak dělám to, co nechci, [pak] to již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá.
20 Ora, se eu faço o que não quero, já o não faço eu, mas o pecado que habita em mim.
21 Nacházím tedy zákon, že když chci dělat dobro, mám [u sebe] pohotově zlo.
21 Acho, então, esta lei em mim: que, quando quero fazer o bem, o mal está comigo.
22 Podle vnitřního člověka totiž radostně souhlasím s Božím Zákonem,
22 Porque, segundo o homem interior, tenho prazer na lei de Deus.
23 ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, který je v mých údech.
23 Mas vejo nos meus membros outra lei que batalha contra a lei do meu entendimento e me prende debaixo da lei do pecado que está nos meus membros.
24 Já ubohý člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
24 Miserável homem que eu sou! Quem me livrará do corpo desta morte?
25 Děkuji Bohu - skrze Ježíše Krista, našeho Pána! A tak tedy tentýž já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hříchu.
25 Dou graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor. Assim que eu mesmo, com o entendimento, sirvo à lei de Deus, mas, com a carne, à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.