Lucas 9
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs AAI
1 Tehdy svolal svých dvanáct učedníků, dal jim sílu a moc nad všemi démony, a aby uzdravovali nemoci,
1 Jesu ana bai’ufununayah etei I2 eaf ayuwih hina hitit, demon kakafih nunih isan, naatu sawow yumatah ta ta bosaisiren isan fair itih, naatu eonowahih.
2 a poslal je, aby kázali Boží království a uzdravovali nemocné.
2 Imaibo God ana aiwob binan isan naatu sawusawuwih baiyawasih isan iyafarih hitit hin.
3 Řekl jim také: “Nic si na tu cestu neberte: ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani stříbro, ani nemívejte po dvou košilích.
3 Naatu iuwih, “A nanawan isan kwanatitit ana maramaim men sawar afa kwanabow auman kwananamih, men hafoy, tu, kabay, bay, o wanabir.
4 Do kteréhokoli domu vejdete, tam zůstaňte a odtud vycházejte.
4 Kwananan sabuw iyab hina’iti a merar hinay hinabubuwi na’at, nati bar meraramaim kwanama a bowabow kwanisawar imaibo kwanatit.
5 A kdekoli by vás nepřijali, vyjděte z toho města a setřeste i prach ze svých nohou na svědectví proti nim.”
5 Baise sabuw men a merar hinay hinabubuwi na’at, a fofob kwanarutatab nare naatu nati bar merar kwanihamiy kwanatit, baimatnuwen ana orereb na’atube.”
6 A tak vyšli a chodili po [okolních] vesnicích. Kázali evangelium a všude uzdravovali.
6 Imaibo bai’ufununayah hitit hin bar awan, awan hirun hitit God ana aiwob isan tur gewasin hibinan naatu sawusawuwih hiyayawasih.
7 Tehdy o všech věcech, které se skrze něj dály, uslyšel tetrarcha Herodes a byl bezradný, protože někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,
7 Herod, Galilee sabuw hai aiwob orot, sawar iti himamatar hai tur nonowar ana veya ana kasiy ra’at, anayabin sabuw afa hio John Baptist morobone matabir maiye,
8 někteří zase, že se zjevil Eliáš, a jiní, že vstal jeden z dávných proroků.
8 sabuw afa hio, Elijah marane ra’iy, sabuw afa hio, “Dinab orot ta marasika momorob i yawas maiye matabir na.”
9 Herodes tedy řekl: “Jana jsem sťal. Ale kdo je tento, o kterém slyším takové věci?” A toužil ho vidět.
9 Baise Herod eo, “Ayu taiyuwu aso’ob John i ayu sikan ao hi’afuw, naatu iti orot i yait iti bowabow sinaf ana tur anonowar?” Iti na’atube eo naatu kok i orot ana yumat itinamih nuwih.
10 Potom se apoštolové vrátili a vyprávěli mu, co všechno udělali. Tehdy je vzal s sebou a odešel do ústraní na pusté místo u města zvaného Betsaida.
10 Jesu ana tur abarayah himatabir hina hitit, sawar abisa’awat hisisinaf ana tur hi’owen. Naatu nawiyih hitit akisihimo hin tafaram wabin Bethsaida imaim hima.
11 Ale když se [to] zástupy dozvěděly, šly za ním. A on je přijal a mluvil k nim o Božím království a ty, kdo potřebovali uzdravení, uzdravoval.
11 Baise sabuw maumurih na’in Jesu au Bethsaida inan ana tur hinowar, naatu hi’ufunun hin biyan hitit. Hai merar yi God ana aiwob isan binan hinowar naatu sawusawuwih iyawasih.
12 Den se však začal chýlit [k večeru]. Dvanáct [učedníků] tedy přistoupilo a řekli mu: “Propusť ten zástup, ať se rozejdou do okolních vesnic a statků, přenocují [tam] a najdou si stravu, protože zde jsme na pustém místě.”
12 Veya re birabirab auman bai’ufununayah 12 hin Jesu hiu, “Sabuw kwiyafarih ten bar iti yubinamaim naatu masawabar iti yubinamaim taituwah tema’am biyah bay hinanuwet hinabow hinaa, naatu efan auman hinanuwet fai hina’in, anayabin iti efan i owararin.”
13 On jim však řekl: “Vy jim dejte najíst.” Ale oni řekli: “Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Ledaže bychom snad šli a nakoupili jídlo pro všechen tento lid.”
13 Baise Jesu iuwih, “Bay i boro kwa kwanitih hinaa.” Bai’ufununayah hiya’afut, “Rafiy fafar umat roun naatu siy rou’abamo efanamaim ti’inu’in. Kukokok aki anan sabuw etei’imak isah bay anatobon?”
14 (Bylo [tam] totiž kolem pěti tisíc mužů.) Řekl tedy svým učedníkům: “Posaďte je ve skupinách po padesáti.”
14 Sabuw nati’imaim hiru’ay hima tur hinonowar nah etei i 5,000 na’atube. Jesu ana bai’ufununayah iuwih, “Sabuw kwa’uwih nah 50 na’atube kou’ay tata’amaim timarir.”
15 A tak to udělali a všechny posadili.
15 Bai’ufununayah Jesu eo na’atube sabuw hi’uwih himarir.
16 Tehdy vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, nalámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali zástupu.
16 Imaibo Jesu rafiy fafar umat roun bow, naatu siy rou’ab bow, au mar nuw ra’at, God ana merar yi igegewasin sawar, im seseb ana bai’ufununayah itih hibow sabuw hifaramih hi’aa.
17 A tak se všichni najedli a byli nasyceni. Potom se sebralo dvanáct košů nalámaných kousků, které jim zbyly.
17 Sabuw etei hi’aa yah iw naatu bai’ufununayah kaifet etei 12 hibow sabuw bay hi’aau turih hibihamiyen hiwan awah hikufoten.
18 Když se pak o samotě modlil a učedníci byli s ním, stalo se, že se jich zeptal: “Za koho mne mají zástupy?”
18 Ana veya ta Jesu akisinamo ma yoyoyoban ana bai’ufununayah hina biyan hitit ibatiyih eo, “Sabuw ayu isau mi’itube’ewat teo kwanonowar?”
19 Oni odpověděli: “[Někteří] za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní [říkají], že vstal jeden z dávných proroků.”
19 Hiya’afut hio, “Sabuw afa teo o i John Baptist, afa teo o i Elijah, naatu afa teo o i God ana dinab oro’orot marasika himomorob i ta morobone yawas maiye na.”
20 Ale on jim řekl: “A za koho mne máte vy?” A Petr mu odpověděl: “Za Božího Krista!”
20 Naatu ana bai’ufununayah ibatiyih, “Bo kwa ayu isou mi’itube kwanotanot?” Peter iya’afut eo, “O i God ana Roubininenayan.”
21 On je tedy přísně napomenul, aby to nikomu neříkali,
21 Imaibo Jesu eofafarih eo, “Men yait ta ana tur kwana’owenamih.”
22 a řekl: “Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, velekněžími i zákoníky, být zabit a třetího dne vstát [z] mrtvých.”
22 Naatu Jesu iuwih eo, “Jew hai orot gagamih, firis hai ukwarih na’atube Ofafar Bai’obaiyenayah boro Orot Natun hinakwahir, biyababan gagamin na’in nab, hina’asabun namorob, baise veya baitounin ufunamaim boro morobone namisir maiye.”
23 Potom [jim] všem říkal: “Chce-li někdo přijít za mnou, ať se zřekne sám sebe a bere svůj kříž každý den a následuje mne.
23 Naatu etei’imak iuwih eo, “Orot yait ayu bai’ufnunu’umih nakokok na’at, taiyuwin ana yawas i nakwahir, mar etei ana onaf na’abar ayu ni’uf nunu.
24 Kdokoli by si totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli by ztratil svou duši pro mne, ten ji zachrání.
24 Anayabin orot yait ana yawas i taiyuwin isan eo’oharihar boro nikasiy, baise orot yait ana yawas nakwahir ayu nabi’ufnunu, ma’ama wanatowan boro natita’ur.
25 Vždyť co je platno člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil nebo sám sobě uškodil?
25 Tafaram wanawanan orot ta sawar tutufin etei i bow karam, baise i taiyuwin ana yawas nabi’afiy, o hina bigegesair na’at, iti sawar bow ya ma tototo boro hinibais?
26 Kdokoli by se totiž styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a [ve slávě] Otce a svatých andělů.
26 Orot yait ayu isou biyan eo’ohow, naatu au tur isan biyan nao’ohow na’at, Orot Natun ana bonamanamarinamaim na’atube Tamah God ana bonamanamarinamaim naatu ana tounamatar kakafiyih auman hai bonamanamarinamaim namatabir maiye nanan ana veya, boro ibo isan biyan na’ohow.
27 Ale říkám vám po pravdě: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří Boží království.”
27 Anababatun a tur ao’owen, kwa iyab iti kwama’am boro yawas kwanama’am God ana aiwob kwana’itin.”
28 Asi osm dní po těchto slovech se stalo, [že] k sobě vzal Petra, Jakuba a Jana a vystoupil na horu, aby se modlil.
28 Tur iti eo hima fur ta’imon sasawar ufunamaim, Peter, John, naatu James buwih bairi hiyen hin oyaw wan yoyoban isan.
29 A když se modlil, změnil se vzhled jeho tváře a jeho oděv zbělel a rozzářil se.
29 Naatu hiyen hin yoyoyoban ana maramaim yumatan botabir, ana faifuw hikwes anababatun namanamar ebowabow emamarakaw na’atube.
30 A hle, mluvili s ním dva muži. Byli to Mojžíš a Eliáš,
30 Nati ana maramaim naniyan meyemeye orot rou’ab, Moses, Elijah hairi hirerereb,
31 kteří se ukázali ve slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.
31 mar ana marakaw bonamanamarin auman hira’iy Jesu ana bowabow iti tafaramamaim baisawarin matabir maiye isan, naatu God ana kok abisa Jesu Jerusalemamaim sinaf baiturobe isan bairi hio.
32 Ale Petr a ti, kteří byli s ním, byli obtěžkáni spánkem. Když se však probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže, jak stojí s ním.
32 Peter ana ofonah bairi i nuhih bur hi’inu’in ufut iti sawar himatar, baise matah nuw himimisir auman Jesu biyanamaim bobonamanamar hi’itin naatu orot rou’ab bairi hibatabat hi’itih.
33 A když se od něho vzdalovali, stalo se, [že] Petr řekl Ježíši: “Mistře, to je dobře, že jsme zde. Udělejme tedy tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi!” [Ale] nevěděl, co říká.
33 Naatu orot rou’ab Jesu hibihamiy auman, Peter Jesu isan eo, “Regah igewasin aki iti ama’amamaim sis tounu ana wowab, ta o isa ta Moses isan naatu Elijah isan!” Iti na’atube eo anayabin i men so’ob abisa eo.
34 A zatímco to říkal, objevil se oblak a zastínil je. A když vcházeli do toho oblaku, dostali strach.
34 Peter iti na’at bat eo auman sakusakuk ra’iy ana youninamaim tar sumih, naatu wanawanan hirur auman, bai’ufununayah yah birubir fafar.
35 Z toho oblaku pak vyšel hlas, který řekl: “Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte.”
35 Sakukuw wanawanan God eafatait eo, Iti Orot i Ayu Natu, ayu arubin imih nao’o kwananowar.”
36 A když ten hlas zazněl, zůstal [tam] jenom Ježíš. A oni mlčeli a v těch dnech nikomu neoznámili nic [z toho], co viděli.
36 Iti tur hinowar in sasawar ufunamaim Jesu akisinamo batabat hi’itin. Naatu bai’ufununayah sawar abisa nati ana veya’amaim hi’itin men yait ta ana tur hi’owen awah hibofot hima.
37 Když pak druhý den sestoupili z hory, stalo se, [že] se s ním setkal veliký zástup.
37 Marto Jesu ana bai’ufununayah bairi hire hina oyaw an hitit, naatu nati’imaim sabuw hima’am hina biyah hitit.
38 A hle, [jeden] muž ze zástupu zvolal: “Mistře, prosím tě, pohlédni na mého syna. Vždyť je [to] můj jediný!
38 Orot ta sabuw rau’ay wanawanahimaim batabat e’af eo, “Bai’obaiyenayan, abifefeyani kunuw natu ku’itin, natu ta’imon maiyow!
39 A hle, napadá ho duch a náhle křičí. Zmítá jím, takže sliní, a když ho trápí, těžko od něj odchází.
39 Demon kakafih kaun teyey ana veya eororsair iwow ere erab awan fusifusin ekubar in erabirab biyan riririr ebiwa’an. Naatu iti na’atube i mar etei esisinaf men kafa’imo ebihamiyimih.
40 Poprosil jsem tedy tvé učedníky, aby toho [ducha] vyhnali, ale nemohli!”
40 A bai’ufununayah ai fefeyanih, demon nuninamih auwih, baise men karam.”
41 Ježíš však odpověděl: “nevěřící a zvrácené pokolení, jak dlouho budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď svého syna sem.”
41 Jesu iyafutih eo, “Kwa sabuw iti boun ana veya aur baitumatum naatu ayawas etei i hibibir. Kwanotanot ayu boro bairit manin tanama abit ana’abar? A kek kubai kuna aitin.”
42 A jak přicházel, ten démon ho porazil a začal [jím] zmítat. Ježíš tomu nečistému duchu pohrozil, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci.
42 Kek nan auman demon kakafin kek bai rab rouw me yan re naatu ifiruruw in hub itaiy re. Baise Jesu demon kakafin kwarar tatab nun tit kek iyawas bai tamah itin.
43 Všichni tedy žasli nad Boží velkolepostí. Když se ale všichni divili všemu, co Ježíš udělal, řekl svým učedníkům:
43 Sabuw etei’imak God ana fair hi’itin hifofofor men kafaita. Sabuw Jesu abisa sisinaf isan, hibat hibifofofor wanawanan Jesu ana bai’ufununayah isah eo,
44 “Vy uložte tato slova do svých uší, neboť Syn člověka bude vydán do lidských rukou.”
44 “Tain kwanarub gewas tur iti anao kwananowar. Orot Natun i boro baban hinao naatu hinab sabuw umahimaim hinayai.”
45 Oni však to slovo nechápali a bylo před nimi skryto, aby mu neporozuměli. A báli se ho na to slovo zeptat.
45 Baise bai’ufununayah iti tur naniyan men hibai, tur anayabin hai notamaim ibun, naatu baibatiyin tur anayabin o nowar isan hibir.
46 Tehdy mezi nimi vyvstala otázka, kdo z nich je největší.
46 Bai’ufununayah taiyuwih wanawanahimaim, yait orot gagamin isan hio hinan gamin matar.
47 Když ale Ježíš viděl myšlení jejich srdce, vzal dítě, postavil je vedle sebe
47 Jesu abisa hinotanot itin, basit kek kafa’i ta bai na sisibinamaim iu bat.
48 a řekl jim: “Kdokoli by přijal toto dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli by přijal mne, přijímá Toho, který mě poslal. Neboť kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten bude veliký.”
48 Imaibo iuwih, “Orot yait kek kafai iti na’atube nab ayu wabu’umaim ana merar nayiy, i ayu au merar eyiy. Naatu orot yait ayu au merar eyiy i orot yait ayu iyunu anan i ana merar eyiy. Anayabin orot yait kwa wanawanamaim wabin en kek kikimin na’atube ema’am, nati orot i gagamin.”
49 Jan tedy odpověděl: “Mistře, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vymítá démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.”
49 John misir eo, “Regah, orot ta o wabimaim demon kakafih nununih a’itin naatu a’otan. Anayabin nati orot i men it ata kou’ayomaim ema’ama.”
50 Ale Ježíš mu řekl: “Nebraňte [mu]. Vždyť kdo není proti nám, je s námi.”
50 Jesu iya’afut eo, “Men ina’otanimih, anayabin orot yait kwa isa men ebirakit i kwa isa ebatabat.”
51 Když se pak naplňovaly dny, aby byl vzat vzhůru, stalo se, [že] upřel svou tvář k cestě do Jeruzaléma.
51 Jesu au mar yen isan ana veya na kakabom auman, ana not bogaigiwas yen in au Jerusalem.
52 Poslal tedy před sebou posly a [ti] šli a vstoupili do samařské vesnice, aby pro něj [vše] připravili.
52 Naatu kob wan iyafarih hin Samaria bar merar hitit ana efan hitayabuna tanan imaim ta’in isan.
53 Ale [tam] ho nepřijali, protože jeho tvář byla [obrácena] k cestě do Jeruzaléma.
53 Baise Samaria sabuw men ana merar hiyi hibai efan hitinimih, anayabin hiso’ob Jesu i au Jerusalem yey.
54 Když [to] tedy viděli jeho učedníci Jakub a Jan, řekli: “Pane, chceš, ať řekneme ohni, aby sestoupil z nebe a pohltil je, jako [to] udělal i Eliáš?”
54 Naatu bai’ufununayah orot rou’ab James John hairi iti na’atube hi’i’itin yah so’ar hio, “Regah, kukokok wairaf marane anao nara’iy iti sabuw nagurusih?”
55 Ale on se obrátil a pokáral je slovy: “Vy nevíte, jakého jste ducha.
55 Baise Jesu tatabir hairi’ika kwararih.
56 Neboť Syn člověka nepřišel lidské duše zahubit, ale spasit.” Šli tedy do jiné vesnice.
56 Naatu Jesu ana bai’ufununayah bairi hin bar merar ta hitit.
57 A když šli, stalo se, že mu někdo na cestě řekl: “Pane, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.”
57 Ef hiyen hinan naiwanamaim orot ta Jesu ana tur eowen eo, “Ayu boro ani’ufnuni o menamaim kwenan boro imaim tanan.”
58 Ježíš mu tedy řekl: “Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by složil hlavu.”
58 Jesu orot iya’afut iu, “Haruharu hai sau tema’am, naatu mamu hai batar tema’am, baise Orot Natun mare ma biyan tubaiwa’an isan aurin efan i en.”
59 Tehdy řekl jinému: “Pojď za mnou.” Ale on řekl: “Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.”
59 Naatu Jesu tatabir orot ta isan eo, “Kwi’ufnunu airit tan.” Baise orot eo, “Regah akokok wan i boro inihamiyu anan tamai morob inu’in anab anan ana yai imaibo ani’ufnuni?”
60 Ježíš mu však řekl: “Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé, ale ty jdi a kaž Boží království!”
60 Baise Jesu orot iya’afut eo, “Murubih kwaihamiyih boro murubih taiyuwih hinaya’ih. Baise o i kwen, God ana aiwob isan kubinan.”
61 A ještě jiný [mu] řekl: “Půjdu za tebou, Pane, ale nejdříve mi dovol, ať se rozloučím s těmi, kdo jsou v mém domě.
61 Naatu orot ta na maiye eo, “Regah ayu i boro o ani’ufnuni, baise wan i boro anan hinai tamai naatu taitu tuwai’inah anao tuturih.”
62 Ale Ježíš mu řekl: “Nikdo, kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpátky, není způsobilý pro Boží království.”
62 Jesu iya’afut iu, “Orot yait busuruf ana me bifufubiy, naatu misir maiye bat au’uf enunutabitabir, God ana aiwobomaim boro men karam nabow.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.