Lucas 7
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ACF
1 Když pak dokončil všechna tato slova k naslouchajícímu lidu, vešel do Kafarnaum.
1 E, depois de concluir todos estes discursos perante o povo, entrou em Cafarnaum.
2 A jeden setník měl na smrt nemocného služebníka, kterého si [velmi] cenil.
2 E o servo de um certo centurião, a quem muito estimava, estava doente, e moribundo.
3 Když tedy uslyšel o Ježíši, poslal k němu židovské starší a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho služebníka.
3 E, quando ouviu falar de Jesus, enviou-lhe uns anciãos dos judeus, rogando-lhe que viesse curar o seu servo.
4 Přišli tedy k Ježíši a snažně ho prosili slovy: “Je hoden, abys to pro něj udělal.
4 E, chegando eles junto de Jesus, rogaram-lhe muito, dizendo: É digno de que lhe concedas isto,
5 Vždyť miluje náš národ, i synagogu nám postavil.”
5 Porque ama a nossa nação, e ele mesmo nos edificou a sinagoga.
6 Ježíš tedy šel s nimi. A když už byl nedaleko od domu, poslal k němu ten setník přátele, aby mu řekli: “Pane, neobtěžuj se, neboť nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu.
6 E foi Jesus com eles; mas, quando já estava perto da casa, enviou-lhe o centurião uns amigos, dizendo-lhe: Senhor, não te incomodes, porque não sou digno de que entres debaixo do meu telhado.
7 Proto jsem se ani nepokládal za hodného, abych k tobě přišel. Ale řekni slovo a můj služebník bude uzdraven.
7 E por isso nem ainda me julguei digno de ir ter contigo; dize, porém, uma palavra, e o meu criado sarará.
8 Vždyť i já jsem člověk postavený pod moc a mám pod sebou vojáky. Tomuto řeknu ‘Jdi’ a [on] jde a jinému ‘Přijď’ a [on] přijde; svému otroku [řeknu] ‘Udělej tohle’ a udělá [to].”
8 Porque também eu sou homem sujeito à autoridade, e tenho soldados sob o meu poder, e digo a este: Vai, e ele vai; e a outro: Vem, e ele vem; e ao meu servo: Faze isto, e ele o faz.
9 Když to Ježíš uslyšel, podivil se nad ním, obrátil se a řekl zástupu, který šel za ním: “Říkám vám, [že] ani v Izraeli jsem tak velikou víru nenašel.”
9 E, ouvindo isto Jesus, maravilhou-se dele, e voltando-se, disse à multidão que o seguia: Digo-vos que nem ainda em Israel tenho achado tanta fé.
10 A když se ti, kdo byli posláni, vrátili domů, našli toho služebníka, který byl nemocný, zdravého.
10 E, voltando para casa os que foram enviados, acharam são o servo enfermo.
11 Potom se stalo, že šel do města jménem Naim; a šlo s ním mnoho jeho učedníků a veliký zástup [lidí].
11 E aconteceu que, no dia seguinte, ele foi à cidade chamada Naim, e com ele iam muitos dos seus discípulos, e uma grande multidão;
12 A když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky, a ta byla vdova. A byl s ní veliký zástup [lidí] z města.
12 E, quando chegou perto da porta da cidade, eis que levavam um defunto, filho único de sua mãe, que era viúva; e com ela ia uma grande multidão da cidade.
13 Když ji Pán spatřil, byl pohnut soucitem k ní a řekl jí: “Neplač.”
13 E, vendo-a, o Senhor moveu-se de íntima compaixão por ela, e disse-lhe: Não chores.
14 Přistoupil a dotkl se már a ti, kdo [je] nesli, se zastavili. Tehdy řekl: “Mladíku, říkám ti, vstaň!”
14 E, chegando-se, tocou o esquife (e os que o levavam pararam), e disse: Jovem, a ti te digo: Levanta-te. E o que fora defunto assentou-se, e começou a falar.
15 A ten mrtvý se posadil a začal mluvit. [Ježíš] ho tedy předal jeho matce
15 E entregou-o à sua mãe.
16 a všech se zmocnila bázeň a oslavovali Boha se slovy: “Povstal mezi námi veliký prorok” a “Bůh navštívil svůj lid.”
16 E de todos se apoderou o temor, e glorificavam a Deus, dizendo: Um grande profeta se levantou entre nós, e Deus visitou o seu povo.
17 A tato zpráva o něm vyšla do celého Judska a do celého okolí.
17 E correu dele esta fama por toda a Judéia e por toda a terra circunvizinha.
18 Tehdy Janovi oznámili jeho učedníci o všech těchto věcech. Jan tedy zavolal kterési dva ze svých učedníků
18 E os discípulos de João anunciaram-lhe todas estas coisas.
19 a poslal je k Ježíši se slovy: “Jsi ty Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?”
19 E João, chamando dois dos seusdiscípulos, enviou-os a Jesus, dizendo: És tu aquele que havia de vir, ou esperamos outro?
20 Když tedy k němu ti muži přišli, řekli: “Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Jsi ty Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?”
20 E, quando aqueles homens chegaram junto dele, disseram: João o Batista enviou-nos a perguntar-te: És tu aquele que havia de vir, ou esperamos outro?
21 (A právě v tu chvíli uzdravil mnoho [lidí] od neduhů a trápení a zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak.)
21 E, na mesma hora, curou muitos de enfermidades, e males, e espíritos maus, e deu vista a muitos cegos.
22 Ježíš jim tedy odpověděl: “Jděte a oznamte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví jsou kříšeni a chudým se káže evangelium.
22 Respondendo, então, Jesus, disse-lhes: Ide, e anunciai a João o que tendes visto e ouvido: que os cegos vêem, os coxos andam, os leprosos são purificados, os surdos ouvem, os mortos ressuscitam e aos pobres anuncia-se o evangelho.
23 A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.”
23 E bem-aventurado é aquele que em mim se não escandalizar.
24 Když pak Janovi poslové odešli, začal zástupům říkat o Janovi: “Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu klátící se větrem?
24 E, tendo-se retirado os mensageiros de João, começou a dizer à multidão acerca de João: Que saístes a ver no deserto? uma cana abalada pelo vento?
25 Na co jste se tedy vyšli podívat? Na člověka oblečeného hebkým rouchem? Pohleďte, ti, kteří jsou v slavném rouchu a žijí v rozkoši, jsou v královských domech.
25 Mas que saístes a ver? um homem trajado de vestes delicadas? Eis que os que andam com preciosas vestiduras, e em delícias, estão nos paços reais.
26 Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, a více než proroka.
26 Mas que saístes a ver? um profeta? Sim, vos digo, e muito mais do que profeta.
27 Toto je ten, o kterém je napsáno: ‘Hle, já před tvou tváří posílám svého posla, který připraví tvou cestu před tebou.’
27 Este é aquele de quem está escrito: Eis que envio o meu anjo diante da tua face, O qual preparará diante de ti o teu caminho.
28 Říkám vám totiž, že mezi těmi, kdo se narodili z žen, není větší prorok než Jan Křtitel, ale kdo je nejmenší v Božím království, je větší než on.”
28 E eu vos digo que, entre os nascidos de mulheres, não há maior profeta do que João o Batista; mas o menor no reino de Deus é maior do que ele.
29 A všechen lid, který to slyšel, i celníci, uznali Boží spravedlnost, když se nechali pokřtít Janovým křtem.
29 E todo o povo que o ouviu e os publicanos, tendo sido batizados com o batismo de João, justificaram a Deus.
30 Ale farizeové a zákoníci odmítli Boží vůli pro sebe, když se od něj pokřtít nenechali.
30 Mas os fariseus e os doutores da lei rejeitaram o conselho de Deus contra si mesmos, não tendo sido batizados por ele.
31 A Pán řekl: “Ke komu tedy přirovnám lidi tohoto pokolení a čemu se podobají?
31 E disse o Senhor: A quem, pois, compararei os homens desta geração, e a quem são semelhantes?
32 Jsou podobní dětem, které sedí na tržišti a volají jedny na druhé: ‘Pískali jsme vám a netančili jste; [žalostně] jsme naříkali a neplakali jste!’
32 São semelhantes aos meninos que, assentados nas praças, clamam uns aos outros, e dizem: Tocamo-vos flauta, e não dançastes; cantamo-vos lamentações, e não chorastes.
33 Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a [vy] říkáte: ‘Má démona!’
33 Porque veio João o Batista, que não comia pão nem bebia vinho, e dizeis: Tem demônio;
34 Přišel Syn člověka, jí a pije a [vy] říkáte: ‘Hle, žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!’
34 Veio o Filho do homem, que come e bebe, e dizeis: Eis aí um homem comilão e bebedor de vinho, amigo dos publicanos e pecadores.
35 Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi.”
35 Mas a sabedoria é justificada por todos os seus filhos.
36 Jeden z farizeů ho pak prosil, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval [s ním].
36 E rogou-lhe um dos fariseus que comesse com ele; e, entrando em casa do fariseu, assentou-se à mesa.
37 A hle, když se [jedna] žena, hříšnice z toho města, dozvěděla, že [Ježíš] stoluje v domě toho farizea, přinesla alabastrovou nádobku [s] mastí.
37 E eis que uma mulher da cidade, uma pecadora, sabendo que ele estava à mesa em casa do fariseu, levou um vaso de alabastro com ungüento;
38 A stojíc s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlasy své hlavy [je] utírala a líbala mu nohy a mazala [je] mastí.
38 E, estando por detrás, aos seus pés, chorando, começou a regar-lhe os pés com lágrimas, e enxugava-lhos com os cabelos da sua cabeça; e beijava-lhe os pés, e ungia-lhos com o ungüento.
39 Když [to] ale spatřil ten farizeus, který ho pozval, řekl si: “Kdyby tohle byl prorok, věděl by, co [je to] za ženu, která se ho dotýká, a jaká [je], protože je hříšnice.”
39 Quando isto viu o fariseu que o tinha convidado, falava consigo, dizendo: Se este fora profeta, bem saberia quem e qual é a mulher que lhe tocou, pois é uma pecadora.
40 Ježíš mu odpověděl: “Šimone, musím ti něco povědět.” A on řekl: “Pověz, mistře.”
40 E respondendo, Jesus disse-lhe: Simão, uma coisa tenho a dizer-te. E ele disse: Dize-a, Mestre.
41 “Jistý věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů a druhý padesát.
41 Um certo credor tinha dois devedores: um devia-lhe quinhentos dinheiros, e outro cinqüenta.
42 A když neměli čím zaplatit, oběma odpustil. Pověz tedy, který z nich ho bude více milovat?”
42 E, não tendo eles com que pagar, perdoou-lhes a ambos. Dize, pois, qual deles o amará mais?
43 Šimon odpověděl: “Mám za to, že ten, kterému více odpustil.” On mu řekl: “Správně jsi usoudil.”
43 E Simão, respondendo, disse: Tenho para mim que é aquele a quem mais perdoou. E ele lhe disse: Julgaste bem.
44 Obrátil se k té ženě a řekl Šimonovi: “Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu; ty jsi mi nepodal vodu na nohy, ale ona skrápěla mé nohy slzami a vlasy své hlavy je utřela.
44 E, voltando-se para a mulher, disse a Simão: Vês tu esta mulher? Entrei em tua casa, e não me deste água para os pés; mas esta regou-me os pés com lágrimas, e os enxugou com os cabelos de sua cabeça.
45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od [chvíle], kdy jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
45 Não me deste ósculo, mas esta, desde que entrou, não tem cessado de me beijar os pés.
46 Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona pomazala mastí mé nohy.
46 Não me ungiste a cabeça com óleo, mas esta ungiu-me os pés com ungüento.
47 Proto ti říkám: Je jí odpuštěno hodně hříchů, neboť hodně milovala. Komu se ale odpouští málo, [ten] miluje málo.”
47 Por isso te digo que os seus muitos pecados lhe são perdoados, porque muito amou; mas aquele a quem pouco é perdoado pouco ama.
48 A řekl jí: “Tvé hříchy jsou odpuštěny.”
48 E disse-lhe a ela: Os teus pecados te são perdoados.
49 Tehdy si ti, kdo s [ním] stolovali, začali mezi sebou říkat: “Kdo to je, že i hříchy odpouští?”
49 E os que estavam à mesa começaram a dizer entre si: Quem é este, que até perdoa pecados?
50 On však té ženě řekl: “Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.”
50 E disse à mulher: A tua fé te salvou; vai-te em paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.