Lucas 6
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARA
1 Druhou sobotu se pak stalo, že procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, rukama [je] mnuli a jedli.
1 Aconteceu que, num sábado, passando Jesus pelas searas, os seus discípulos colhiam e comiam espigas, debulhando-as com as mãos.
2 Tehdy jim někteří z farizeů řekli: “Proč děláte, co se v sobotu dělat nesmí?”
2 E alguns dos fariseus lhes disseram: Por que fazeis o que não é lícito aos sábados?
3 Ježíš jim odpověděl: “Copak jste nečetli, co udělal David, když on i ti, kdo byli s ním, měli hlad?
3 Respondeu-lhes Jesus: Nem ao menos tendes lido o que fez Davi, quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 Jak vešel do Božího domu a vzal [posvátné] chleby předložení, které nesmí jíst [nikdo] kromě samotných kněží, a jedl a dal i těm, kdo byli s ním?”
4 Como entrou na casa de Deus, tomou, e comeu os pães da proposição, e os deu aos que com ele estavam, pães que não lhes era lícito comer, mas exclusivamente aos sacerdotes?
5 Řekl jim tedy: “Syn člověka je Pánem i nad sobotou.”
5 E acrescentou-lhes: O Filho do Homem é senhor do sábado.
6 V jinou sobotu se pak stalo, že vešel do synagogy a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
6 Sucedeu que, em outro sábado, entrou ele na sinagoga e ensinava. Ora, achava-se ali um homem cuja mão direita estava ressequida.
7 Zákoníci a farizeové ho tedy sledovali, zda bude v sobotu uzdravovat, aby na něj našli [nějakou] žalobu.
7 Os escribas e os fariseus observavam-no, procurando ver se ele faria uma cura no sábado, a fim de acharem de que o acusar.
8 On ale znal jejich myšlenky, a tak řekl tomu člověku s uschlou rukou: “Vstaň a postav se doprostřed.” A on vstal a postavil se [tam].
8 Mas ele, conhecendo-lhes os pensamentos, disse ao homem da mão ressequida: Levanta-te e vem para o meio; e ele, levantando-se, permaneceu de pé.
9 Tehdy jim Ježíš řekl: “Zeptám se vás na [jednu] věc: Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo [ho] zničit?”
9 Então, disse Jesus a eles: Que vos parece? É lícito, no sábado, fazer o bem ou o mal? Salvar a vida ou deixá-la perecer?
10 A když se po nich po všech rozhlédl, řekl tomu člověku: “Natáhni tu ruku.” A on to udělal a byla znovu zdravá jako ta druhá.
10 E, fitando todos ao redor, disse ao homem: Estende a mão. Ele assim o fez, e a mão lhe foi restaurada.
11 Oni však byli naplněni zuřivostí a začali se spolu domlouvat, co by Ježíši udělali.
11 Mas eles se encheram de furor e discutiam entre si quanto ao que fariam a Jesus.
12 V těch dnech se stalo, že vystoupil na horu, aby se modlil, a strávil celou noc v modlitbě k Bohu.
12 Naqueles dias, retirou-se para o monte, a fim de orar, e passou a noite orando a Deus.
13 Když pak nastal den, zavolal své učedníky, vyvolil z nich dvanáct a nazval je apoštoly:
13 E, quando amanheceu, chamou a si os seus discípulos e escolheu doze dentre eles, aos quais deu também o nome de apóstolos:
14 Šimona (kterému dal také jméno Petr) a jeho bratra Ondřeje, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
14 Simão, a quem acrescentou o nome de Pedro, e André, seu irmão; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova a Šimona, zvaného Zélótes,
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, chamado Zelote;
16 Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se [potom] stal zrádcem.
16 Judas, filho de Tiago, e Judas Iscariotes, que se tornou traidor.
17 A když s nimi sestoupil, stanul na rovině, [kde byl] zástup jeho učedníků a veliké množství lidí z celého Judska i z Jeruzaléma a z přímořského Týru a Sidonu. Ti přišli, aby ho slyšeli a aby byli uzdraveni ze svých neduhů,
17 E, descendo com eles, parou numa planura onde se encontravam muitos discípulos seus e grande multidão do povo, de toda a Judeia, de Jerusalém e do litoral de Tiro e de Sidom,
18 i ti, kteří byli trápeni nečistými duchy. A byli uzdravováni.
18 que vieram para o ouvirem e serem curados de suas enfermidades; também os atormentados por espíritos imundos eram curados.
19 A všechen zástup se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a uzdravovala všechny.
19 E todos da multidão procuravam tocá-lo, porque dele saía poder; e curava todos.
20 Tehdy pozvedl oči na své učedníky a řekl: “Blaze [vám] chudým, neboť vám patří Boží království.
20 Então, olhando ele para os seus discípulos, disse-lhes:
21 Blaze [vám], kteří teď hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze [vám], kteří teď pláčete, neboť se budete smát.
21 Bem-aventurados vós, os que agora tendes fome, porque sereis fartos.
22 Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka.
22 Bem-aventurados sois quando os homens vos odiarem e quando vos expulsarem da sua companhia, vos injuriarem e rejeitarem o vosso nome como indigno, por causa do Filho do Homem.
23 Radujte a veselte se v ten den, neboť hle, vaše odplata v nebi [je] veliká. Totéž přece dělali jejich otcové prorokům.
23 Regozijai-vos naquele dia e exultai, porque grande é o vosso galardão no céu; pois dessa forma procederam seus pais com os profetas.
24 Ale běda vám bohatým, neboť vy [už] máte své potěšení.
24 Mas ai de vós, os ricos! Porque tendes a vossa consolação.
25 Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se teď smějete, neboť budete truchlit a plakat.
25 Ai de vós, os que estais agora fartos! Porque vireis a ter fome.
26 Běda vám, kdyby o vás dobře mluvili všichni lidé. Totéž přece dělali jejich otcové falešným prorokům.”
26 Ai de vós, quando todos vos louvarem! Porque assim procederam seus pais com os falsos profetas.
27 “Ale vám, kteří slyšíte, říkám: Milujte své nepřátele! Konejte dobro těm, kdo vás nenávidí,
27 Digo-vos, porém, a vós outros que me ouvis: amai os vossos inimigos, fazei o bem aos que vos odeiam;
28 žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají.
28 bendizei aos que vos maldizem, orai pelos que vos caluniam.
29 Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav také druhou a tomu, kdo ti bere plášť, nebraň [vzít] i košili.
29 Ao que te bate numa face, oferece-lhe também a outra; e, ao que tirar a tua capa, deixa-o levar também a túnica;
30 Každému, kdo tě prosí, dávej a od toho, kdo si bere tvé věci, [je] nevyžaduj zpět.
30 dá a todo o que te pede; e, se alguém levar o que é teu, não entres em demanda.
31 A jak chcete, aby se lidé chovali k vám, stejně tak se chovejte i vy k nim.
31 Como quereis que os homens vos façam, assim fazei-o vós também a eles.
32 Když totiž milujete ty, kdo milují vás, jaká je [to] zásluha? Vždyť i hříšníci milují ty, kteří milují je.
32 Se amais os que vos amam, qual é a vossa recompensa? Porque até os pecadores amam aos que os amam.
33 A kdybyste se chovali dobře k těm, kteří se chovají dobře k vám, jaká je [to] zásluha? Vždyť i hříšníci dělají totéž.
33 Se fizerdes o bem aos que vos fazem o bem, qual é a vossa recompensa? Até os pecadores fazem isso.
34 A kdybyste půjčovali [těm], od kterých máte naději [to] zase dostat, jaká je [to] zásluha? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby totéž zase dostali.
34 E, se emprestais àqueles de quem esperais receber, qual é a vossa recompensa? Também os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem outro tanto.
35 [Vy] však milujte své nepřátele a konejte dobro; půjčujte a neočekávejte nic nazpět. Tehdy bude vaše odplata veliká a budete synové Nejvyššího, neboť on je laskavý [i] k nevděčným a zlým.
35 Amai, porém, os vossos inimigos, fazei o bem e emprestai, sem esperar nenhuma paga; será grande o vosso galardão, e sereis filhos do Altíssimo. Pois ele é benigno até para com os ingratos e maus.
36 Buďte tedy milosrdní, jako je milosrdný i váš Otec.”
36 Sede misericordiosos, como também é misericordioso vosso Pai.
37 “Nesuďte a nebudete souzeni. Neodsuzujte a nebudete odsouzeni. Odpouštějte a bude vám odpuštěno.
37 Não julgueis e não sereis julgados; não condeneis e não sereis condenados; perdoai e sereis perdoados;
38 Dávejte a bude vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, natřesenou a přetékající dají do vašeho klína. Jakou mírou totiž měříte, [takovou] vám bude zase odměřeno.”
38 dai, e dar-se-vos-á; boa medida, recalcada, sacudida, transbordante, generosamente vos darão; porque com a medida com que tiverdes medido vos medirão também.
39 Potom jim řekl [toto] podobenství: “Může snad slepý vést slepého? Nespadnou [pak] oba do jámy?
39 Propôs-lhes também uma parábola: Pode, porventura, um cego guiar a outro cego? Não cairão ambos no barranco?
40 Není učedník nad svého mistra, ale každý, kdo je dokonale vyučen, bude jako jeho mistr.
40 O discípulo não está acima do seu mestre; todo aquele, porém, que for bem-instruído será como o seu mestre.
41 Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?
41 Por que vês tu o argueiro no olho de teu irmão, porém não reparas na trave que está no teu próprio?
42 A jak můžeš říci svému bratru: ‘Bratře, nech [mě], ať ti vytáhnu z oka třísku,’ když sám nevidíš trám ve svém oku? Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku, která je v oku tvého bratra.”
42 Como poderás dizer a teu irmão: Deixa, irmão, que eu tire o argueiro do teu olho, não vendo tu mesmo a trave que está no teu? Hipócrita, tira primeiro a trave do teu olho e, então, verás claramente para tirar o argueiro que está no olho de teu irmão.
43 Není totiž dobrý strom, který nese špatné ovoce, ani špatný strom, který nese dobré ovoce.
43 Não há árvore boa que dê mau fruto; nem tampouco árvore má que dê bom fruto.
44 Každý strom se přece pozná po svém vlastním ovoci: z trní se nesbírají fíky a z bodláčí se nesklízejí hrozny.
44 Porquanto cada árvore é conhecida pelo seu próprio fruto. Porque não se colhem figos de espinheiros, nem dos abrolhos se vindimam uvas.
45 Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré a zlý člověk vynáší ze zlého pokladu svého srdce to zlé. Jeho ústa totiž mluví z hojnosti srdce.”
45 O homem bom do bom tesouro do coração tira o bem, e o mau do mau tesouro tira o mal; porque a boca fala do que está cheio o coração.
46 “Proč mi však říkáte: ‘Pane, Pane,’ a neděláte, co říkám?
46 Por que me chamais Senhor, Senhor, e não fazeis o que vos mando?
47 Ukážu vám, komu je podobný každý, kdo přichází ke mně, slyší mé slovo a plní je:
47 Todo aquele que vem a mim, e ouve as minhas palavras, e as pratica, eu vos mostrarei a quem é semelhante.
48 Je podobný člověku, který stavěl [svůj] dům tak, že kopal hluboko a položil základy na skále. Když pak přišla povodeň, přivalila se na ten dům řeka, ale nemohla jím otřást, neboť byl založen na skále.
48 É semelhante a um homem que, edificando uma casa, cavou, abriu profunda vala e lançou o alicerce sobre a rocha; e, vindo a enchente, arrojou-se o rio contra aquela casa e não a pôde abalar, por ter sido bem-construída.
49 Ale ten, kdo [je] slyšel a nenaplnil, je podobný člověku, který postavil dům na zemi bez základů. Přivalila se na něj řeka a hned spadl a pád toho domu byl veliký.”
49 Mas o que ouve e não pratica é semelhante a um homem que edificou uma casa sobre a terra sem alicerces, e, arrojando-se o rio contra ela, logo desabou; e aconteceu que foi grande a ruína daquela casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.