Lucas 20
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ACF
1 Jednoho z těch dnů, když učil lid v chrámu a kázal evangelium, se pak stalo, že přišli velekněží a zákoníci se staršími
1 E aconteceu num daqueles dias que, estando ele ensinando o povo no templo, e anunciando o evangelho, sobrevieram os principais dos sacerdotes e os escribas com os anciãos,
2 a řekli mu: “Pověz nám, jakou mocí děláš tyto věci? A kdo ti tu moc dal?”
2 E falaram-lhe, dizendo: Dize-nos, com que autoridade fazes estas coisas? Ou, quem é que te deu esta autoridade?
3 On jim však odpověděl: “Já se vás také zeptám na jednu věc. Povězte mi:
3 E, respondendo ele, disse-lhes: Também eu vos farei uma pergunta: Dizei-me pois:
4 Byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?”
4 O batismo de João era do céu ou dos homens?
5 Rozvažovali tedy [o tom] mezi sebou a říkali: “Kdybychom řekli, [že] z nebe, řekne [nám]: ‘Proč jste mu tedy neuvěřili?’
5 E eles arrazoavam entre si, dizendo: Se dissermos: Do céu, ele nos dirá: Então por que o não crestes?
6 Ale když řekneme, [že] z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok.”
6 E se dissermos: Dos homens; todo o povo nos apedrejará, pois têm por certo que João era profeta.
7 A [tak] odpověděli, že nevědí, odkud [byl].
7 E responderam que não sabiam de onde era.
8 A Ježíš jim řekl: “Ani já vám [tedy] neřeknu, jakou mocí dělám tyto věci.”
8 E Jesus lhes disse: Tampouco vos direi com que autoridade faço isto.
9 Tehdy začal lidu vyprávět toto podobenství: “Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
9 E começou a dizer ao povo esta parábola: Certo homem plantou uma vinha, e arrendou-a a uns lavradores, e partiu para fora da terra por muito tempo;
10 V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali [díl] z úrody vinice. Ti vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.
10 E no tempo próprio mandou um servo aos lavradores, para que lhe dessem dos frutos da vinha; mas os lavradores, espancando-o, mandaram-no vazio.
11 Poslal tedy ještě jiného služebníka. Ale oni zbili a zohavili i toho a poslali [ho] pryč s prázdnou.
11 E tornou ainda a mandar outro servo; mas eles, espancando também a este, e afrontando-o, mandaram-no vazio.
12 Poslal tedy třetího, ale oni i toho zranili a vyhnali ven.
12 E tornou ainda a mandar um terceiro; mas eles, ferindo também a este, o expulsaram.
13 Tehdy pán té vinice řekl: ‘Co udělám? Pošlu svého milovaného syna. Snad když uvidí jeho, budou [ho] mít ve vážnosti.’
13 E disse o senhor da vinha: Que farei? Mandarei o meu filho amado; talvez que, vendo, o respeitem.
14 Když ho ale vinaři uviděli, domlouvali se mezi sebou a říkali: ‘Tohle je dědic. Pojďme, zabijme ho, aby to dědictví bylo naše.’
14 Mas, vendo-o os lavradores, arrazoaram entre si, dizendo: Este é o herdeiro; vinde, matemo-lo, para que a herança seja nossa.
15 Pak ho vyhodili z vinice ven a zabili. Co jim tedy udělá pán té vinice?
15 E, lançando-o fora da vinha, o mataram. Que lhes fará, pois, o senhor da vinha?
16 Přijde a zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.” A když [to] uslyšeli, řekli: “To snad ne!”
16 Irá, e destruirá estes lavradores, e dará a outros a vinha. E, ouvindo eles isto, disseram: Não seja assim!
17 On na ně ale pohlédl a řekl: “Co tedy znamená to, co je napsáno: ‘Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním [kamenem] klenby’?
17 Mas ele, olhando para eles, disse: Que é isto, pois, que está escrito? A pedra, que os edificadores reprovaram, Essa foi feita cabeça da esquina.
18 Každý, kdo padne na ten kámen, bude roztříštěn, a na koho by padl, toho rozdrtí na prach.”
18 Qualquer que cair sobre aquela pedra ficará em pedaços, e aquele sobre quem ela cair será feito em pó.
19 Velekněží a zákoníci se ho v tu chvíli chtěli zmocnit, ale zalekli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství řekl o nich.
19 E os principais dos sacerdotes e os escribas procuravam lançar mão dele naquela mesma hora; mas temeram o povo; porque entenderam que contra eles dissera esta parábola.
20 Sledovali [ho] tedy a poslali špehy, kteří se vydávali za spravedlivé, aby ho chytili za slovo a potom vydali vrchnosti a moci vladaře.
20 E, observando-o, mandaram espias, que se fingissem justos, para o apanharem nalguma palavra, e o entregarem à jurisdição e poder do presidente.
21 A [ti] se ho zeptali: “Mistře, víme, že správně mluvíš i učíš a nikomu nestraníš, ale pravdivě učíš Boží cestě.
21 E perguntaram-lhe, dizendo: Mestre, nós sabemos que falas e ensinas bem e retamente, e que não consideras a aparência da pessoa, mas ensinas com verdade o caminho de Deus.
22 Je správné, abychom dávali císaři daň, nebo ne?”
22 É-nos lícito dar tributo a César ou não?
23 [Ježíš] ale poznal jejich chytráctví a řekl jim: “Proč mě pokoušíte?
23 E, entendendo ele a sua astúcia, disse-lhes: Por que me tentais?
24 Ukažte mi denár. Čí má obraz a nápis?” Odpověděli: “Císařův.”
24 Mostrai-me uma moeda. De quem tem a imagem e a inscrição? E, respondendo eles, disseram: De César.
25 A on jim řekl: “Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu.”
25 Disse-lhes então: Dai, pois, a César o que é de César, e a Deus o que é de Deus.
26 A [tak] ho nemohli před lidmi chytit za slovo a v údivu nad jeho odpovědí zmlkli.
26 E não puderam apanhá-lo em palavra alguma diante do povo; e, maravilhados da sua resposta, calaram-se.
27 Tehdy [k němu] přišli někteří ze saduceů (kteří popírají, že je vzkříšení) a zeptali se ho:
27 E, chegando-se alguns dos saduceus, que dizem não haver ressurreição, perguntaram-lhe,
28 “Mistře, Mojžíš nám napsal: ‘Kdyby zemřel něčí bratr, který měl manželku, a zemřel by bezdětný, ať si tu ženu vezme jeho bratr a vzbudí svému bratru potomka.’
28 Dizendo: Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se o irmão de algum falecer, tendo mulher, e não deixar filhos, o irmão dele tome a mulher, e suscite posteridade a seu irmão.
29 Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.
29 Houve, pois, sete irmãos, e o primeiro tomou mulher, e morreu sem filhos;
30 A [tak] si tu ženu vzal druhý a [i] ten zemřel bezdětný.
30 E tomou-a o segundo por mulher, e ele morreu sem filhos.
31 Potom si ji vzal třetí a stejně tak i [všech] sedm; nezanechali děti a zemřeli.
31 E tomou-a o terceiro, e igualmente também os sete; e morreram, e nào deixaram filhos.
32 Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
32 E por último, depois de todos, morreu também a mulher.
33 Kterého z nich tedy bude manželkou při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku [všech] sedm!”
33 Portanto, na ressurreição, de qual deles será a mulher, pois que os sete por mulher a tiveram?
34 Ježíš jim však odpověděl: “Synové tohoto věku se žení a vdávají.
34 E, respondendo Jesus, disse-lhes: Os filhos deste mundo casam-se, e dão-se em casamento;
35 Ale ti, kteří jsou hodni dosáhnout onoho věku a vzkříšení z mrtvých, se nebudou ženit ani vdávat.
35 Mas os que forem havidos por dignos de alcançar o mundo vindouro, e a ressurreição dentre os mortos, nem hão de casar, nem ser dados em casamento;
36 Nebudou už totiž ani moci zemřít, neboť jsou rovni andělům. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36 Porque já não podem mais morrer; pois são iguais aos anjos, e são filhos de Deus, sendo filhos da ressurreição.
37 A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš u toho keře, když Pána nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.
37 E que os mortos hão de ressuscitar também o mostrou Moisés junto da sarça, quando chama ao Senhor Deus de Abraão, e Deus de Isaque, e Deus de Jacó.
38 Bůh není [Bohem] mrtvých, ale živých, neboť jemu jsou živi všichni.”
38 Ora, Deus não é Deus de mortos, mas de vivos; porque para ele vivem todos.
39 Někteří ze zákoníků tedy odpověděli: “Mistře, [to] jsi řekl dobře.”
39 E, respondendo alguns dos escribas, disseram: Mestre, disseste bem.
40 A už se ho neodvažovali na nic ptát.
40 E não ousavam perguntar-lhe mais coisa alguma.
41 Potom jim řekl: “Jak mohou říkat, že Kristus je Davidův syn?
41 E ele lhes disse: Como dizem que o Cristo é filho de Davi?
42 Sám David říká v knize Žalmů: ‘Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,
42 Visto como o mesmo Davi diz no livro dos Salmos: Disse o SENHOR ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita,
43 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.’
43 Até que eu ponha os teus inimigos por escabelo de teus pés.
44 David ho tedy nazývá Pánem. Jak [to] potom může být jeho syn?”
44 Se Davi lhe chama Senhor, como é ele seu filho?
45 A když všechen lid naslouchal, řekl svým učedníkům:
45 E, ouvindo-o todo o povo, disse Jesus aos seus discípulos:
46 “Varujte se zákoníků, kteří se chtějí procházet ve [slavnostních] pláštích a mají rádi zdravení na tržištích a přední sedadla ve shromážděních a čestná místa při večeřích,
46 Guardai-vos dos escribas, que querem andar com vestes compridas; e amam as saudações nas praças, e as principais cadeiras nas sinagogas, e os primeiros lugares nos banquetes;
47 kteří vyjídají domy vdov a předstírají dlouhé modlitby. Ti dostanou těžší rozsudek.”
47 Que devoram as casas das viúvas, fazendo, por pretexto, largas orações. Estes receberão maior condenação.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.