Lucas 19
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs AAI
1 Potom vešel do Jericha a procházel [jím].
1 Jesu na Jericho tit naatu nati bar merar wanawanan remor inan,
2 A hle, [byl tam] muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním celníkem a byl bohatý
2 basit nati’imaim orot totobuyoy wairafin wabin Zakias, kabay o’onayah hai orot ukwarin ma’am tit.
3 a toužil uvidět, kdo je Ježíš, ale nemohl kvůli zástupu, protože byl malé postavy.
3 Kok kwanekwan Jesu ana yumat ta’itin, baise i orot kabumin sabuw rou’ay gagamin na’in nan hisumisum i men karam boro Jesu ta’itin.
4 A [tak] běžel napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, neboť tudy měl procházet.
4 Naatu sabuw aunah i’iyon nunuw in ai sycamore afe’en yen mare ma Jesu nan ta’itinimih, anayabin Jesu ef nati’iwat inan.
5 Když pak Ježíš přišel k tomu místu, vzhlédl, spatřil ho a řekl mu: “Zachee, pospěš si a pojď dolů, neboť dnes musím zůstat ve tvém domě.”
5 Baise Jesu na nati ai anamaim titit ana veya an kutan bat, naatu ai afe’en nuw ra’at eo, “Zakias saise kura’iy, anayabin ayu akokok boun o abaremaim airit tanama.” Jesus Zachaeus ai afe’en ma’am isan eafa’af ra’at|alt="Jesus talking to Zachaeus in tree" src="CN01776B.TIF" size="col" loc="Luk 19.5" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="19.5"
6 A [tak] rychle slezl a radostně ho přijal.
6 Zakias matan kabiy kayam rena haw tit, kawasa auman Jesu ana merar yi
7 A všichni, kdo [to] viděli, reptali a říkali: “Vešel jako host k hříšníkovi!”
7 Sabuw etei’imak hi’i’itin men hiyasisir naatu higam hio, “Iti orot i bowabow kakafin wairafin ana nanawan orotomih matar hairi tenan ana bar.”
8 Zacheus se pak postavil a řekl Pánu: “Pohleď, polovinu svého majetku dávám chudým, Pane, a jestliže jsem někoho v něčem podvedl, vracím [to] čtyřnásobně.”
8 Zakias misir eo, “Regah ayu i boro au sawar founafoun ana kuru’um turin yababan wairafih anitih, naatu sabuw iyab aifufuwih hai sawar abowabow boro hai sawar tafanamaim matah kwakwafe’en auman anaya’abar anitih.”
9 Tehdy mu Ježíš řekl: “Dnes do tohoto domu přišlo spasení, protože i on je syn Abrahamův.
9 Jesu misir Zakias iu, “Boun iti baremaim God ana yawas natit orot ebiyawasi, anayabin iti orot auman i Abraham uwan ta.
10 Syn člověka přece přišel, aby hledal a spasil to, co zahynulo.”
10 Orot Natun i sabuw iyab hikasiy tema’am nuwihih bow naatu baiyawasih isan na.”
11 A když to poslouchali, řekl [jim] další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má zjevit hned.
11 Jesu na Jerusalem tit biyubin auman, sabuw abisa Jesu eo hinowar hinan hinotanot i God ana aiwob iti boro’omo tatit ana naniyanabe, baise Jesu i kofan maiye oroubonamaim iuwih eo,
12 Řekl tedy: “Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se ujal království a [zase] se vrátil.
12 “Ana veya ta orot gagamin tafaram ta’amaim roubinin aiwob baitin, imaibo matabir maiye isan in tafaram ta ef yok na’in imaim tit.
13 [Předtím] ale zavolal svých deset služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‘Podnikejte, dokud nepřijdu.’
13 Baise na isan bobobunabuna ana veya, ana akirwairafih etei 10 e’af hina gold taita’imon faramih naatu iuwih. ‘Kabay iti abit kwanab, imaim kwanama kwanabowabow ayu ana matabir.’
14 Jeho poddaní ho ale nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: ‘Nechceme, aby tento nad námi kraloval!’
14 Baise i taiyuwin ana tafaram sabuw hifa’ifai naatu men hikok nati orot ti’aiwob, imih sabuw hiyafarih hin hitit hio, ‘Aki men akokok iti orot aki isai ni’aiwob.’
15 Když se pak ujal království, vrátil se; a stalo se, [že] si nechal zavolat ty služebníky, kterým dal peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.
15 Baise nati orot aiwob hitin naatu matabir na ana bar tit. Imaibo ana akirwairafih iyab kabay bitih hina hitit ibatiyih, kok taso’ob, kabay itih hibowabow baibi’ab tafan hiya’abar hibow.
16 Přišel tedy první a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.’
16 Orot ta wan run eo, “Regah ayu au kabay itu ama abowabow tafan i ten hiya’abar abai.’
17 On mu odpověděl: ‘Výborně, [můj] dobrý služebníku. Protože jsi byl věrný v nejmenším, měj moc nad deseti městy.’
17 Ana regah eo, ‘O i bowayan orot gewas, au bowabow kikimin abit ikaif gewas, imih bar merar etei ten abit inakaifen.’
18 Potom přišel druhý a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.’
18 Orot bairou’abin run eo, ‘Regah ayu kabay itu ama abowabow tafan etei five aya’abar abai.’
19 A tomu řekl: ‘Také ty buď nad pěti městy.’
19 Naatu ana orot ukwarin iyasisir eo, ‘O i bar merar etei five abit inakaifen.’
20 Potom přišel jiný a řekl: ‘Pohleď, Pane, tvá hřivna, kteroujsem měl uloženou v šátku.
20 Naatu orot baitounin run eo, ‘Regah a kabay ibitu i abai an koukufet wanawanan asum ai boun inu’in iti abai ana abit maiye.
21 Bál jsem se tě totiž, neboť jsi přísný člověk. Vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.’
21 Ayu o isa abir, anayabin o a tur fokarin, turanah arih o aribe asir kubowabow kwanekwan, naatu turanah hai masaw o kubobobe asir kufafour kwanekwan.’
22 A tomu řekl: ‘Soudím tě z tvých [vlastních] úst, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, [že] vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel.
22 Regah misir iu, ‘O i bowayan orot kakaf nokonokow! Nati a tur i’o’omaim boro natatabir nafatumi! O iso’ob ayu i au tur fokarin, sabuw hai sawar abowabow kwanekwan, naatu hai masaw ayu abobobe afafour.
23 Proč jsi tedy nedal mé peníze na stůl [směnárníkům], abych si je, až přijdu, vybral [i] s úroky?’
23 Gewasin au kabay banikamaim itayai tabowabow amatabir anan saise tafan hitaya’abar atab.’
24 Tehdy řekl těm, kdo tam stáli: ‘Vezměte mu tu hřivnu a dejte [ji] tomu, který má deset hřiven.’
24 Naatu tatabir sabuw nati’imaim hibatabat iuwih, ‘Iti orot uman kabay gold kwabosair kwabai kwan akir wairafin kabay etei ten bowabow i kwaitin.
25 A oni mu řekli: ‘Pane, má deset hřiven.’
25 Baise hitatabir hio, ‘Regah nati orot i ana kabay etei ten bowaka.’
26 ‘Říkám vám totiž, že každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.
26 Iyafutih eo, ‘A tur ao’owen, sabuw iyab umah i’e’etaw sawar moumurih tebowabow boro tafan hinaya’abar nab, baise sabuw iyab umah nutanub tema’am aurin boro sawar en, naatu abisa kikimin nati biyahimaim tema’am boro hinabosairen.
27 Ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, pak přiveďte sem a pobijte přede mnou.’”
27 Naatu boun i akokok sabuw iyab ayu bai’aiwob isan men hikokok kwabow kwana iti nou’umaim kwarouw temorob.”
28 A když to pověděl, šel napřed cestou vzhůru k Jeruzalému.
28 Iti na’at eo ufunamaim sabuw au nah i’iyon, wan au Jerusalem yen in.
29 Když se pak přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, stalo se, [že] poslal dva ze svých učedníků
29 Yen na tafaram Bethage naatu Bethany hairi sisibihimaim tit, Olive Oyaw an, basit ana bai’ufununayah orot rou’ab eobaimanih naatu wan iyafarih
30 se slovy: “Jděte do té vesnice naproti [vám]. Až do ní budete vcházet, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo z lidí neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
30 eo, “Kwanan bar merar ta nati namaim kwanatit naatu kwanarur auman donkey boubun hi’utan ebatabat boro kwana’itih, nati donkey i men yait ta bai afe’en yen remoramih. Kwana rufam kwanab kwan iti kwanatit.
31 A kdyby se vás někdo ptal, proč [ho] odvazujete, odpovíte mu takto: ‘Pán ho potřebuje.’”
31 Naatu orot ta nati’imaim na’iti nibatiy nao, ‘Aisim kwarurufam?’ ana tur kwana’owen, ‘Ai Regah ekokok.’”
32 Když tedy ti, kteří byli posláni, odešli, našli [vše] tak, jak jim řekl.
32 Orot hairi hiremor hin, sawar abisa Jesu eo na’atube etei isah himatar.
33 Když pak to oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: “Proč odvazujete to oslátko?”
33 Hina hitit donkey boubun hirurufam, ana matuwan itih naatu ibatiyih, “Aisim au donkey kwarurufam?”
34 Oni tedy řekli: “Pán ho potřebuje”
34 Hiya’afut hio, “Ai Regah ekokok.”
35 A přivedli ho k Ježíši. Přehodili přes oslátko své pláště a Ježíše posadili na [ně].
35 Basit ihamiyih hirufam hibai hin Jesu biyan hitit, naatu hai biya baibiyon tafah hibosaisiren donkey tafan hiyabar uman hibai yen tafan mare.
36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu.
36 Sabuw hai faifuw tafah hibosaisiren ef yan hiyabar tafanamaim remor in.
37 Když se pak už blížil k tomu místu, kde se schází z Olivetské hory, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které spatřili.
37 Na Jerusalem tit biyubin auman, ef ta Olive Oyaw na’at re inan i awanamaim hitit naatu ana bai’ufununayah sabuw moumurih na’in Jesu ina’inan iwa’an hi’itah isan fanah sib God ana merar hiyi hibora’ara’ah hio.
38 Říkali: “Požehnaný král, který přichází v Pánově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!”
38 “God ata aiwob nigegewasin, Regah wabinamaim nan, tufuw maramaim nama naatu God auyomtoro’ot isan fair nama!”
39 Někteří z farizeů ze zástupu mu tedy řekli: “Mistře, napomeň své učedníky!”
39 Pharisee afa nati rou’ay wanawanamaim Jesu hiu, “Bai’obaiyenayah, a bai’ufununayah kukwararih awah tefot.”
40 On jim však odpověděl: “Říkám vám, kdyby tito měli mlčet, křičelo by kamení!”
40 Baise Jesu iyafutih eo, “I ana’uwih awah nafot, kabay iti ti’inu’in boro fanah nasib God hinabora’ara’ah.”
41 Když se pak přiblížil a spatřil město, rozplakal se nad ním.
41 Jesu na Jerusalem tit iyubin nuw bar hiwowab batabat i’itin ana veya ana yababan ra’at rerey eo,
42 Řekl: “["] kdybys i ty poznalo aspoň v tento svůj den, co [by] ti [přineslo] pokoj! Teď je [to ale] před tvýma očima skryto.
42 “Tufuwamaim ma isan ana ef iti boun enan akisin itaso’ob. Baise boro men ina’itin, anayabin mata hibofafar.
43 Přijdou na tebe dny, [kdy] tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran
43 Mar boro enan a rakit sabuw boro roun roun hina’ar bebera’uh a ef hinarufut, run tit isan boro nafokar,
44 a srovnají tě se zemí, i tvé syny v tobě; a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.”
44 hinabat hinayuw hinarab, hinagurus, natunatun wanawanamaim tema’am etei boro hinarouw hinamorob. kabay iti etei boro hinarab hinagurus nasawar, boro men ta hinihamiy ana efanamaim na’inumih, anayabin God ana sabuw baiyawasihimih nan o men i’inanimih!”
45 Když potom vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v něm prodávali a kupovali
45 Jesu na Tafaror Bar wanawanan run, ana was efanamaim sabuw sawar hiya hima hitotobon itih naatu nunih ufun hitit.
46 a říkal jim: “Je napsáno: ‘Můj dům je domem modlitby,’ ale vy jste z něj udělali ‘doupě lupičů’!”
46 Iuwih eo, “Buk Atamaninamaim God iti na’atube eo hikirum, ‘Ayu au Bar i yoyoban ana bar, baise kwa kwabai kwabotabir na bainowan hai wawa’ir watu matar!’”
47 A každý den učil v chrámu. Velekněží, zákoníci a přední [muži] z lidu pak hledali, jak ho zahubit,
47 Nati’imaim Jesu mar etei Tafaror Baremaim ma sabuw i’obaibiyih. Baise firis ukwarih, Ofafar Bai’obaiyenayah, naatu sabuw hai ukwarih hikok kwanekwan i mi’itube hitarab temorob.
48 ale nenacházeli [nic], co by mohli udělat. Všechen lid mu totiž visel [na rtech a] naslouchal.
48 Baise ef hinunuwet men ta hitita’urimih, anayabin sabuw etei’imak i Jesu ana tur akisin hinonowar naatu men hikok boro tur ta hitasa’ir.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.