Lucas 14
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARC
1 Stalo se pak, [že] v sobotu vešel do domu jednoho [z] předních farizeů, aby jedl chléb, a oni ho sledovali.
1 Aconteceu, num sábado, que, entrando ele em casa de um dos principais dos fariseus para comer pão, eles o estavam observando.
2 A náhle byl před ním nějaký vodnatelný člověk.
2 E eis que estava ali diante dele um certo homem hidrópico.
3 Ježíš tedy těm učeným v Zákoně a farizeům odpověděl: “Smí se v sobotu uzdravovat?”
3 E Jesus, tomando a palavra, falou aos doutores da lei e aos fariseus, dizendo: É lícito curar no sábado?
4 Ale oni mlčeli. A tak ho vzal, uzdravil a propustil.
4 Eles, porém, calaram-se. E tomando- o, o curou e despediu.
5 Potom jim odpověděl: “Kdo z vás v sobotní den ihned nevytáhne [svého] osla nebo vola, když mu spadne do studny?”
5 E disse-lhes: Qual será de vós o que, caindo-lhe num poço, em dia de sábado, o jumento ou o boi, o não tire logo?
6 A nemohli mu na to odpovědět.
6 E nada lhe podiam replicar sobre isso.
7 Když pak pozoroval, jak si vybírají přední místa, pověděl pozvaným podobenství. Řekl jim:
7 E disse aos convidados uma parábola, reparando como escolhiam os primeiros assentos, dizendo-lhes:
8 “Kdybys byl někým pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, aby [tam] snad nebyl pozván [někdo] váženější než ty.
8 Quando por alguém fores convidado às bodas, não te assentes no primeiro lugar, para que não aconteça que esteja convidado outro mais digno do que tu,
9 Ten, který pozval tebe i jeho, by pak přišel a řekl ti: ‘Uvolni mu místo.’ A tehdy bys s hanbou zaujal poslední místo.
9 e, vindo o que te convidou a ti e a ele, te diga: Dá o lugar a este; e então, com vergonha, tenhas de tomar o derradeiro lugar.
10 Když jsi tedy pozván, jdi a posaď se na posledním místě, aby ten, který tě pozval, přišel a řekl ti: ‘Příteli, pojď výš.’ Tehdy budeš mít před svými spoluhodovníky chválu.
10 Mas, quando fores convidado, vai e assenta-te no derradeiro lugar, para que, quando vier o que te convidou, te diga: Amigo, assenta-te mais para cima. Então, terás honra diante dos que estiverem contigo à mesa.
11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.”
11 Porquanto, qualquer que a si mesmo se exaltar será humilhado, e aquele que a si mesmo se humilhar será exaltado.
12 Tehdy řekl také tomu, který ho pozval: “Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby snad zase oni nepozvali tebe a měl bys odplatu.
12 E dizia também ao que o tinha convidado: Quando deres um jantar ou uma ceia, não chames os teus amigos, nem os teus irmãos, nem os teus parentes, nem vizinhos ricos, para que não suceda que também eles te tornem a convidar, e te seja isso recompensado.
13 Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé
13 Mas, quando fizeres convite, chama os pobres, aleijados, mancos
14 a budeš požehnaný. Nemají totiž, [čím] by ti odplatili, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.”
14 e serás bem-aventurado; porque eles não têm com que to recompensar; mas recompensado serás na ressurreição dos justos.
15 Když to uslyšel jeden ze spoluhodovníků, řekl mu: “Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v Božím království.”
15 E, ouvindo isso um dos que estavam com ele à mesa, disse-lhe: Bem-aventurado o que comer pão no Reino de Deus!
16 On mu však řekl: “Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho [hostů].
16 Porém ele lhe disse: Um certo homem fez uma grande ceia e convidou a muitos.
17 V čas večeře pak poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‘Pojďte, neboť všechno už je připraveno.’
17 E, à hora da ceia, mandou o seu servo dizer aos convidados: Vinde, que já tudo está preparado.
18 Všichni se ale jednomyslně začali vymlouvat. První mu řekl: ‘Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mne.’
18 E todos à uma começaram a escusar-se. Disse-lhe o primeiro: Comprei um campo e preciso ir vê-lo; rogo-te que me hajas por escusado.
19 Druhý řekl: ‘Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mne.’
19 E outro disse: Comprei cinco juntas de bois e vou experimentá-los; rogo-te que me hajas por escusado.
20 A jiný řekl: ‘Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.’
20 E outro disse: Casei e, portanto, não posso ir.
21 Když se pak ten služebník vrátil, oznámil ty věci svému pánu. Tehdy se hospodář rozhněval a řekl svému služebníku: ‘Vyjdi rychle do ulic a uliček města a přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.’
21 E, voltando aquele servo, anunciou essas
22 A služebník řekl: ‘Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.’
22 E disse o servo: Senhor, feito está como mandaste, e ainda há lugar.
23 Pán tedy řekl služebníku: ‘Vyjdi na cesty a [mezi] ploty a přinuť [lidi] přijít, ať se můj dům naplní.
23 E disse o senhor ao servo: Sai pelos caminhos e atalhos e força-
24 Říkám vám totiž, že nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mou večeři.’”
24 Porque eu vos digo que nenhum daqueles varões que foram convidados provará a minha ceia.
25 Šly s ním veliké zástupy a [on] se obrátil a řekl jim:
25 Ora, ia com ele uma grande multidão; e, voltando-se, disse-lhe:
26 “Jde-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce i matku i ženu i děti i bratry i sestry a dokonce i svou vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.
26 Se alguém vier a mim e não aborrecer a seu pai, e mãe, e mulher, e filhos, e irmãos, e irmãs, e ainda também a sua própria vida, não pode ser meu discípulo.
27 A kdokoli nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
27 E qualquer que não levar a sua cruz e não vier após mim não pode ser meu discípulo.
28 Neboť kdo z vás, když chce postavit věž, si nejdříve nesedne a nespočítá náklad, má-li [na] to, aby [ji] dokončil?
28 Pois qual de vós, querendo edificar uma torre, não se assenta primeiro a fazer as contas dos gastos,
29 Aby snad, když by položil základ a nemohl [stavbu] dokončit, nezačali se mu posmívat všichni, kteří by [to] viděli,
29 Para que não aconteça que, depois de haver posto os alicerces e não
30 se slovy: ‘Tento člověk začal stavět a nemohl [to] dokončit.’
30 dizendo: Este homem começou a edificar e não pôde acabar.
31 Anebo - který král si cestou do boje proti jinému králi nejdříve nesedne, [aby] se poradil, může-li se s deseti tisíci utkat s tím, který proti němu táhne s dvaceti tisíci?
31 Ou qual é o rei que, indo à guerra a pelejar contra outro rei, não se assenta primeiro a tomar conselho sobre se com dez mil pode sair ao encontro do que vem contra ele com vinte mil?
32 Jinak totiž k němu pošle poselstvo, když bude ještě daleko, a bude se ptát na podmínky míru.
32 De outra maneira, estando o outro ainda longe, manda embaixadores e pede condições de paz.
33 Tak tedy žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
33 Assim, pois, qualquer de vós que não renuncia a tudo quanto tem não pode ser meu discípulo.
34 Sůl [je] dobrá. Jestliže však sůl ztratí svou chuť, čím bude osolena?
34 Bom é o sal, mas, se ele degenerar, com que se adubará?
35 Nehodí se do země ani do hnoje; vyhazují ji ven. Kdo má uši k slyšení, ať slyší.”
35 Nem presta para a terra, nem para o monturo; lançam-no fora. Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.