Lucas 12

Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 A když se mezitím sešly desetitisíce lidí, takže šlapali jedni po druhých, začal [Ježíš] říkat svým učedníkům: “Především se varujte kvasu farizeů, což je pokrytectví.
1 Nati ana veya’amaim sabuw hiruru’ay ana itinin i sibisib na’atube, naatu sabuw himour kwanekwan efan etei hibai karam hi’a’abinamo hibat. Jesu ana bai’ufununayah iuwih eo, “Pharisee hai yeast isan mata toniwa’an, nati sabuw ufuhine ana itinin i gewasin baise wanawanah i rerekabin, imih a tur ao’owen.
2 Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani [nic] tajného, co nebude poznáno.
2 Abisa hisabuw inu’in boro sabusabuw hinabosair, naatu abisa wa’iwa’irin inu’in boro nirerereb.
3 To, co jste říkali ve tmě, tedy bude slyšet na světle, a co jste ve [svých] pokojích šeptali do ucha, se bude kázat ze střech.”
3 Abisa guguminamaim kuo boro natit marakawamaim hinanowar, naatu abisa akisimo bar etawan ihir taituwa taininamaim kubitarasib boro bar faifiy wan hinabat hinao rereb.
4 “Ale vám, svým přátelům, říkám: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo a potom nemají, co by udělali víc.
4 “Au ofonah a tur ao’owen sabuw iyab biya hina’a’asabun isan men kwanabir, anayabin nati ufunamaim boro men abisa ta hinasinaf.
5 Ukážu vám však, koho se máte bát: Bojte se Toho, který když zabije, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám, Toho se bojte.
5 Orot yait kwana bibiruw i anao kwananowar. God i kwanabiruw, anayabin biya na’a’asabun ufunamaim ana fair ema’am boro baimakiy ana efanamaim nitaiy kwanare. Imih a tur ao’owen God i kwanabiruw.
6 Neprodává se snad pět vrabců za dva haléře? A jediný z nich není před Bohem zapomenut.
6 Mamu kwikwik etei five hai biyan i two toea tetotobon, baise God boro men kafa’imo nati mamu kikimin ta isan nuhin eburuburumih.
7 Vám jsou však spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.”
7 Na’atube ukwarimaim arib eretei bai’ab tebatabat God i so’ob, imih men kwanabir. Kwa a baiyan i ra’at men mamu kwikwik na’atube.
8 “Říkám vám tedy: Kdokoli mne vyzná před lidmi, toho i Syn člověka vyzná před Božími anděly.
8 A tur ao’owen, orot yait ayu isou sabuw etei nahimaim eo’orereb, Orot Natun auman boro God ana tounamatar etei nahimaim nati orot isan naorereb.
9 Kdo mne ale před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.
9 Baise orot yait sabuw etei nahimaim ayu eyayaubu. Orot Natun auman boro na’atube God ana tounamatar etei nahimaim ibo nayaub.
10 A každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu Svatému, odpuštěno nebude.
10 Yait Orot Natun isan tur nao kakaf na’at boro nanotawiy, baise orot yait Anun Kakafiyin isan tur kakafin nao nabi’ib boro men nanotawiy.
11 Když vás pak povedou do shromáždění a před vrchnosti a vlády, nestarejte se, co a jak máte odpovídat a co říkat,
11 Baibabatiyi isan hinabuwi kwanan Kou’ay Baremaim, o gawan sabuw nahimaim, o aiwob sabuw nahimaim, men taiyuw wasfafari isan, o tur mi’itube eo isan kwaniyababanamih.
12 protože Duch Svatý vás v tu chvíli naučí, co máte říci.”
12 Anayabin God Anun Kakafiyin nati ana veya’amaim boro tur ni’obaiyi kwanao.”
13 Někdo ze zástupu mu řekl: “Mistře, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví!”
13 Rou’ay wanawanahimaim orot ta Jesu iu, “Bai’obaiyenayan, ayu akokok tuwai ana tur ina’owen, tamai momorob ana kwahan nafaram airi ana bow.”
14 On mu však řekl: “Člověče, kdo mě nad vámi ustanovil soudcem nebo děličem?”
14 Jesu iya’afut eo, “Aro, ayu au ef men ema’am boro anibasit tuwat airi a sawar kwahan ana faram?”
15 Řekl jim tedy: “Dejte pozor a varujte se lakomství; neboť život člověka nespočívá v hojnosti jeho majetku.”
15 Naatu Jesu tatabir sabuw etei iuwih eo, “Mata toniwa’an sawar moumurih na’in bow isan men mata nananan niwa’an. Anayabin yawas wanatowan boro men orot ana sawar moumurih imaim hinafufun hinitinimih.”
16 Tehdy jim řekl podobenství: “Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu.
16 Naatu Jesu oroubon ta eo, “Ana veya ta orot sawar wairafin ana masaw bo ana ub hiyen gewas hiw ro’oh moumurih na’in hiya itah,
17 Přemýšlel tedy a říkal si: ‘Co budu dělat? Vždyť nemám, kam bych shromáždil svou úrodu!’
17 basit mare ma not. ‘Ayu boro mi’itube ana sinaf? Anayabin iti bay hinafafour efan i boro en.’
18 Potom řekl: ‘Udělám toto: Zbořím své stodoly a postavím větší a tam shromáždím všechnu svou úrodu i své zboží.
18 Naatu ana notamaim eo, ‘Ayu boro iti na’atube ana sinaf, bay hai bar atamanih ana ku’uben hinare naatu gagamih ana wowab. Saise au bay ana ya naatu au sawar afa auman imaim ana ya.’
19 A své duši řeknu: Duše, máš mnoho zboží uloženého na mnoho let. Odpočívej, jez, pij, vesel se!’
19 Imaibo anao, ‘Darik orot, anababatun abow, kwamur manin na’in ana fofonin sawar etei abogaigiwas sawar, imih bounabo hamen ana mare anama gewas, anaa anatom taiyuwu aniyasisir!’
20 Ale Bůh mu řekl: ‘Blázne, tuto noc od tebe vyžádají tvou duši a čí bude to, co jsi připravil?’
20 Baise God iu, ‘Kwikwekwe’aw gewas! Boun gugumin boro inamorob naatu a sawar iti ibobogaigiwas boro yait nabow?’”
21 Tak [je to s každým], kdo si hromadí poklady a není bohatý v Bohu.”
21 Naatu Jesu ana tur yomaninamaim eo, “Imih itinin i ta’imon, sabuw iyab aurih sawar karam hiya tetototo God matanamaim i men sawar wairafih.”
22 Tehdy řekl svým učedníkům: “Proto vám říkám, nemějte starost o svůj život, co byste jedli, ani o tělo, co byste si oblékali.
22 Imaibo Jesu ana bai’ufununayah iuwih eo, “A yawas isan a tur ao’owen men kwaniyababan kwanao, ‘bay boro menamaim anab ana’aan,’ o biya isan kwanao, faifuw boro menamaim anab ana’us.
23 Život je víc než pokrm a tělo [víc] než oděv.
23 Anayabin it etei taso’ob yawas i sawar gagamin men bay na’atube naatu biyat i sawar gagamin men ar faifuw na’atube.
24 Pohleďte na havrany, že nesejí ani nesklízejí a nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci!
24 Baise kwanuw mamu awaw kwana’itih, i men me hikwair hitar, masaw hibo, naatu hifour hitab te’aa’umih en, na’atube men bay hai bar hiwowab imaim bay teya’aya’amih en, baise God akisin ebituwih! Imih kwa i God ana sawar gagamin men mamu na’atube!
25 Kdo z vás může [pečlivým] staráním přidat ke své výšce jediný loket?
25 Isan imih iti sawar isah kwana biyababan ana gewasin i boro abisa namatar? Kwanotanot nati kwana biyababanamaim boro kwamur tabo ayawas tafan hina yara’ah namanin kwanama? Men karam.
26 Když tedy nezmůžete ani [to] nejmenší, proč se staráte o to ostatní?
26 A yababan iti sawar gidigidih isah kwabiyababan men emamatar, aisim sawar gagamih isah kwabiyababan?
27 Pohleďte na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
27 “Kwanuw rarab bogay ebatabat kwa’itin, men masaw hitar tebob, o ar faifuw tesasakir en, baise a tur ao’owen aiwob orot Solomon ana bar bonamanamarinamaim ma’am ana veya ana faifuw eo’osen hai gewasih i men iti beran ana gewasin na’atube’emih en.
28 Jestliže tedy Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?!
28 Imih kwana’itin, God ar faifuw kutor fotan ius ana itinin gewasin maiyow boun ina’itin baise maras boro nakimow naha’obow nare hinab hinan wairaf wan hina yara’ah na’arah ni’en. Baise kwa i God ana sawar gagamin fai mar etei boro nakaifi ar faifuw nit kwana’osen, aisim a not ebikikimin!
29 Nehledejte tedy, co byste jedli nebo co byste pili, ani se [tím] nezneklidňujte.
29 Imih men mar etei aa tom isan kwananot kwaniyababanamih.
30 Všechny tyto věci totiž vyhledávají národy tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete.
30 Anayabin Eteni Sabuw iti tafaram wanawanan tutufin etei iti sawar isah hinuwet tibiyababan, naatu kwa Tamat iti sawar etei isah kwakok kwabiyababan i so’ob.
31 Hledejte raději Boží království a všechny tyto věci vám budou přidány.
31 Baise wan i God ana aiwob kwananuwih kwanab dogoromaim nama, imaibo iti sawar isah kwanot kwabiyababan boro etei nit.
32 Neboj se, maličké stádo, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.
32 Kwa i ayu au bobaituw na’atube imih men kwanabir, anayabin Tamat aiwob bait isan i ebiyasisir boro nit.
33 Prodávejte svůj majetek a dávejte milosrdné dary. Udělejte si měšce, které nestárnou, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřichází a [kde] mol neničí.
33 Imih a sawar eretei sabuw kabay wairafih ku’uwih tetobon naatu o kabay kubai yababan wairafih kufaramih, saise a kaukut no maramaim inabaib boro men natakweb; a sawar etei maramaim inaya’ay boro men ta nakasiy, o boro men ta bainowan hinabain naatu boro men ta ganidor hina’aanimih en anababatun.
34 Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.”
34 Anayabin o sawar menamaim kuya’aya a not tutufin etei boro imaim na’in.
35 “Vaše bedra ať jsou přepásaná a [vaše] lampy ať hoří.
35 “Mar etei inabobuna a ar uwakamukamut inarab, a ramef inito’ab namarakaw o mata nuwinuwin inama, anayabin o men iso’ob boro abisa namatar.
36 A vy buďte jako lidé očekávající svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli hned, jakmile přijde a zatluče.
36 Ana’itin akir wairafih hai orot ukwarin tabin ana hiyuwane matabir maiye nan isan hima hikakaif, hai orot ukwarin matabir na etawan rurukikitar ana veya mar ta’imon hinowar naatu etawan hibotawiy rur na’atube.
37 Blaze těm služebníkům, které pán při [svém] příchodu zastihne bdící. Amen, říkám vám, že se přepáše, posadí je [za stůl,] přistoupí a bude jim sloužit.
37 Anababatun a tur ao’owen, akir wairafih iyab matah nuwinuwin hinama’am hai orot ukwarin namatabir nan na’i’itih ana veya, yasisir boro gagamin maiyow hinab! Anayabin i boro ana akir wairafih na’uwih hinamare naatu orot ukwarin boro bay semosemor ana faifuw na’us bay nasemor nitih hinama hinaa.
38 A přijde-li během druhé nebo třetí hlídky a zastihne [je] tak, blaze těm služebníkům.
38 Akirwairafih hina bobuna matah nuwinuwin hina ma’am hai orot ukwarin nan natit, o mar natot auman nan natit na’i’itih na’at, boro yasisir gagamin maiyow hinab!
39 Vězte však, že kdyby hospodář věděl, ve kterou hodinu má přijít zloděj, bděl by a nedovolil by [mu] prokopat se do jeho domu.
39 Imih iti tur ao i naniyan kwanab naatu kwananot, orot bar matuwan bainowan mowan bainuwinamih enan ana veya nasoso’ob na’at, ana bar boro men nihamiy bainowan mowan nakwib narun nabainuwimih en.
40 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte.”
40 Imih itinin ta’imon i nati, kwa auman kwana bogewas mata nuwinuwin kwanama, anayabin Orot Natun boro men veya kwa kwanotanotamaim natitamih.”
41 Tehdy mu Petr řekl: “Pane, říkáš to podobenství [jenom] nám, nebo také všem?”
41 Peter eo, “Regah, iti oroubon kuo i aki isai, o sabuw eretei isah kuo?”
42 A Pán řekl: “Kdo je tedy ten věrný a moudrý správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby [jim] v patřičný čas dával vyměřený pokrm?
42 Regah iya’afut eo, “Anababatun a tur ao’owen Akir wairafin orot gewasin naatu ana not rerekabin, orot ukwarin nati akir wairafin boro nab akir wairafih afa isah ni’ukwarin naatu hai bay baitih isan boro ana veya’amaim nitih hinaa.
43 Blaze tomu služebníku, kterého jeho pán při příchodu zastihne, že tak jedná.
43 Anayabin orot ukwarin matabir nan nati akir wairafin bowabow gewasin maiyow bowabow itin, imih iyasisir ana akir wairafin bai yara’ah bowabow gagamin na’in itin!
44 V pravdě vám říkám, že ho ustanoví nad vším svým majetkem.
44 Ana bar wanawanan sawar tutufin etei i akisin i’ukwarin kaif.
45 Kdyby si však ten služebník v srdci řekl: ‘Můj pán mešká [se svým] příchodem’ a začal by bít služebníky a služebné a jíst, pít a opíjet se,
45 Baise akir wairafin na’at nao, ‘Orot ukwarin bisaise enan, no’om boro ma hamen hamen erurubirabir, imih ayu boro au kokomaim anasinaf.’ Naatu namisir bowabow sabuw, oro’orot baibin nabow narouw kwanekwan ni’a’afiyih, naatu ana kokomaim naa natom kwanekwan nikoko’aw nanan ana veya.
46 [tehdy] přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, a oddělí ho a určí mu díl s nevěrnými.
46 Imaibo Orot ukwarin boro nan natit, veya men nati akir wairafin so’ob ma ekakaifimaim boro nanamih, naatu na isan ana veya boro baimatnuwina’e nama’am nan natit. Naatu orot ukwarin nan natitit ana veya nati akir wairafin boro nab nabeyah natarsisib nisaroun baifanasairayah hai efanamaim bairi hinama.”
47 A ten služebník, který znal vůli svého pána, ale nepřipravil [se] a nejednal podle jeho vůle, bude hodně bit.
47 “Akir wairafin ana orot ukwarin abisa sinafumih kokok i so’ob baise men saife taiyuwin yabuna ana orot ukwarin abisa kok eo’omaim sisinaf, nati orot boro hinawabir biyababan gagamin na’in nab.
48 Ale ten, který [ji] neznal a udělal trestuhodné věci, bude bit méně. Vždyť komukoli je hodně dáno, od toho bude hodně vyžádáno; a komu svěřili hodně, od toho vyžádají více.”
48 Baise akir wairafin ana orot ukwarin abisa sinafumih kokok i men so’ob, naatu isisinaf kwanekwan biyababan enunuwih boro au hamenamo hinawabir biyan nababan. Sabuw iyab sawar gagamin na’in tebaib, i na’atube sawar gagamin na’in boro wan hinay maiye. Orot yait gagamin anababatun tibitin i auman boro gagamin anababatun isan hinafefeyan nitih maiye.
49 “Přišel jsem na zem pustit oheň a co si přeji, [než] aby už hořel?!
49 “Ayu i wairaf abai iti tafaram afuninamih ana atit, au kok gagamin na’in i mi’itube iti tafaram marasika tabusuruf ta’arah.
50 Mám se ale křtít křtem a jak je mi úzko, dokud se nevykoná!
50 Ayu i bapataito fokarin maiyow nou’umaim ema’am boro wanawanan ana run anab, imih boun dogorou wanawanan i yababan awan karatan ama anotanot anan yomanin anisawar imaibo nuhunafot!
51 Myslíte si, že jsem přišel přinést na zem pokoj? Říkám vám, ne [pokoj], ale rozdělení.
51 Kwa kwanotanot ayu i tufuw abai tafaramamaim ana? En, a tur ao’owen, ayu i men tufuw abai anamih, baise kauseb abai ana.
52 Neboť od nynějška jich bude pět rozděleno v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem.
52 Mar iti boun orot aawan natunatunawat nah etei five boro hinakusib tounu rounane hinabat rou’ab rounane hinabat taiyuwih hinakusib hinigamigam.
53 Otec bude rozdělen proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchýně proti své snaše a snacha proti své tchýni.”
53 Kek tamah hairi boro taiyuwih hinakusib hinagam. Babitai hinah hairi boro hinakusib hinagam na’atube babine rawan babin hairi boro hinakusib hinagam.”
54 Zástupům také řekl: “Když spatříte oblak, jak vychází od západu, hned říkáte: ‘Přichází liják,’ a je [to] tak.
54 Jesu sabuw isah iban eo maiye, “Veya ra’iyinane sakuk nayen nabi’afar badowan kwana’i’itin ana maramaim, kwa boro mar ta’imon kwanao, ‘boun boro toun nayar’, naatu toun eyarayar.
55 Když pak vane jižní vítr, říkáte: ‘Bude horko,’ a bývá.
55 Naatu gurufune gagub nayen narab kwananowar kwa boro kwanao, Veya boro nararan, naatu veya erararan.
56 Pokrytci! Umíte rozpoznat vzhled země i nebe; jak to, že tedy nepoznáváte tento čas?”
56 Wanawanan rerekabih! Me kamar hai sawar naatu gagub wanawanan hai sawar abisa temamatar i kwa’itah kwa’inanen kwaso’ob kwa’o. Baise aisim sawar abisa iti boun temamatar hai yabih men kwaso’ob?
57 “A proč ani sami od sebe nerozsuzujete, co [je] spravedlivé?
57 Aisim sawar abisa gewasin sinaf isan men taiyuw kwabibabatiyi?
58 Když tedy jdeš se svým odpůrcem k vrchnosti, snaž se s ním cestou vypořádat. Jinak tě potáhne k soudci a soudce tě vydá biřici a biřic tě vsadí do vězení.
58 Sabuw baibatiyih isan hinabuwi kwanan inasinaftobon airi kwanayabuna kwanitounuw, imaibo kwananan baibatiyenamaim kwanatit. Baise o men inasisinaf na’at, i boro nabuw narab natain kwekwetar kwanan baibabatiyenayan orot nanamaim kwanatit naatu i boro nabuw furisiman nitih hinabuwi dibur hina yariyi.
59 Říkám ti: Rozhodně odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš i ten poslední haléř.”
59 A tur ao’owen, o boro dibur bar imaim inama agim hio na’atube inibaiyan imaibo boro dibur barene hinabotaiti inatit.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.