Lucas 10
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs AAI
1 Potom Pán určil i jiných sedmdesát a poslal je před svou tváří po dvou do každého města i místa, kam měl sám přijít.
1 Iti ufunamaim Jesu orot afa’abo rubinih, nah etei 72. Naatu efan i na bainanawanamih notanot imaim rouru’ab wan iyafarih hin. Bar awan, awan hirun hitit hibinan hiremor.
2 Řekl jim tedy: “Žeň [je] jistě veliká, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.
2 Jesu iuwih eo, “Masaw i gagamin na’in iyamur, baise fourayah i matan ta’amo. Isan imih Regah fourayan matuwan isan kwanayoyoban saise bowayah moumurihika niyafarih hinan masaw hinafour.
3 Jděte. Hle, já vás posílám jako berany mezi vlky.
3 Kwatit kwan! Sheep na’atube abiyafari haru kakafih wanawanahimaim kwananamih.
4 Nenoste měšec, ani mošnu, ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.
4 Kwanatitit umamaim men Kaukut ta kwanab, hafoy, a baibiyow ta kwanab; naatu efamaim men kwanabat sabuw kwanibabatiyihimih.
5 Do kterékoli domácnosti vejdete, nejdříve řekněte: ‘Pokoj tomuto domu.’
5 Bar menatan kwanarur wantoro’ot kwanao, “Tufuw kwa etei isa nama.’
6 A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.
6 Naatu nati bar wanawanan tufuw ana orot nama’am na’at, kwa tufuw kwabitin boro nab, baise en na’at, a tufuw kwabitin boro namatabir maiye kwanab.
7 V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.
7 Naatu bar nati kwarun kwabaib imaim kwanama, siwar abisa’awat tibit i kwanabow kwanaa kwanatom bairi kwanama, anayabin bowabow sabuw tebowabow i hai baiyan tebaib. Naatu men bar bar afe kwana yara’ara’ah kwanaremor.
8 Když pak vejdete do kteréhokoli města a přijmou vás, jezte, co vám nabídnou.
8 Bar merar menatan kwanatitit a merar hinay hinabuwi, abisa hinabit kwanab kwana’aan,
9 A uzdravujte v tom [městě] nemocné a říkejte jim: ‘Boží království se přiblížilo k vám.’
9 nati bar meraramaim sawusawuwih kwaniyawasih, naatu hai tur kwana’owen ‘God ana aiwob i natit sawar.’
10 Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
10 Baise bar merar menatan kwanarur sabuw men a merar hinayiy, kwanatit ef yan kwanabat kwanao,
11 ‘I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme [na] vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.’
11 ‘Aki ai fofob iti a bar a meraramaim arutatab bebeyan abimatnuwi kwa a baimakiy isan. Baise men nuhi nabur God ana Aiwob i na iyubin sawar.’
12 A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu.”
12 Anababatun a tur ao’owen baibatebat ana veya nati bar merar sabuw i boro baimakiy gagamin na’in hinab, men Sodom sabuw hibaib na’atube’emih.
13 “Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání.
13 Chorazin sabuw naatu Bethsaida sabuw, kwa i boro sawar kakafin maiyow isa namatar! Anayabin ina’inan iti kwa biyamaim asisinaf marasika Taiya, Sidon sabuw biyahimaim ata sinaf, mar ta’imon boro hai bowabow kakafih notawiyen isan yuhwah gao hitarab hai kakafih hitae’en!
14 Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.
14 Baise baibatebat ana veya Taiya naatu Sidon sabuw God boro kaifai nakabibirih, naatu kwa i boro baimakiy gagamin na’in kwanab.
15 A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.
15 Kwa Capernaum sabuw! Wab kwabora’ah a fair kwabibigan, God boro nagurusi morob ana efanamaim nitaiy kwanare!”
16 Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo vás odmítá, odmítá mne. Kdo pak odmítá mne, odmítá Toho, který mě poslal.”
16 Naatu Jesu ana bai’ufununayah iuwih eo, “Orot yait a tur enonowar, nati i ayu au tur enonowar, na’atube orot yait ekwakwahiri nati i ayu ekwakwahiru. Naatu orot yait ayu ekwakwahiru, nati i yait ayu iyafaru anan i ekwakwahir.”
17 Potom se s radostí vrátilo těch sedmdesát a říkali: “Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!”
17 Orot nah etei 72 yasisiramaim hina Jesu biyan hitit hio, “Regah, o wabimaim demon au’uwih i mar ta’imon fanai hibai hititit.”
18 Tehdy jim řekl: “Viděl jsem Satana spadnout z nebe jako blesk.
18 Jesu iyafutih eo, “Satan marane namanamar na’atube bokiyakiyat hea’obow re’er a’itin.
19 Hle, dávám vám moc šlapat na hady a štíry i na veškerou sílu nepřítele a vůbec nic vám neublíží.
19 Kwananowar fair etei kwa ait aonowahi sawar, imih kwa boro kok naatu sana’ar tafah kwanabat kwanaremor, na’atube rakit hai ahay hai waf etei boro kwanawasatan, boro men abis ta niyababanimih.
20 Neradujte se však z toho, že se vám poddávají duchové, ale spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.”
20 Naatu demon kakafih kwa’uwih fana hibai hibibihir isan men kwaniyasisir. baise maramaim God wab kikirum isan i kwaniyasisir.”
21 V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu a řekl: “Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.
21 Nati ana veya’amaim God Anunin Kakafiyin Jesu iwa’an yan wanawanan yasisir awan karatan eo, “Tamai o i mar tafaram ana aiwob! A merar ayiy anayabin sawar iti etei o sabuw so’obayah naatu sabuw notanotayah men i’obaiyih, baise ibun na’atube ma’am boro’obo natunat bereberefiy i i’obaiyih tesoso’ob isan, Tamai a merar ayiy, iti sawar etei i o a kokomaim isinaf temamatar.”
22 Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by [ho] Syn chtěl zjevit.”
22 Naatu Jesu iuwih eo, “Sawar tutufin etei Tamai ayu itu, men yait ta so’ob ayu i God Natun, baise Tamai akisinamo so’ob, na’atube men yait ta Tamai so’ob, baise ayu i Natun akisu’umo aso’ob. Naatu sabuw iyabowat i Natun rurubinihiwat boro God isah nirerereb hinaso’ob.”
23 A když se obrátil k učedníkům, řekl jim samotným: “Blaze očím, které vidí, co [vy] vidíte.
23 Imaibo Jesu tatabir ana bai’ufununayah akisihimo iuwih eo, “Kwa i kwabiyasisir anayabin God ana bowabow anababatun mata yan kwa’i’itin.
24 Říkám vám totiž, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli.”
24 Anababatun a tur ao’owen, dinab oro’orot naatu aiwob sabuw hikok kwanekwan kwa abisa kwa’i’itin i hita’itin naatu abisa kwanonowar, i hitanowar, baise men hi’itin naatu men hinowar.”
25 A hle, jeden učený v Zákoně vstal a zkoušel ho slovy: “Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?”
25 Ofafar bai’obaiyenayan orot so’obayan ta, Jesu baikubibiruwinamih misir ibatiy eo, “Bai’obaiyenayan, ayu i boro abisa anasinaf ma’ama wanatowan anab?”
26 On mu řekl: “Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?”
26 Jesu iya’afut eo, “Buk Atamaninamaim hikirum inu’in ibiyab hai yabih abisa’awat i’itan?”
27 A on odpověděl: “Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.”
27 Orot iya’afut eo, “Regah, a God isan, dogor tutufin etei, ayub tutufin etei, a fair tutufin etei, naatu a not tutufin etei a Regah isan iniyabow, naatu taituwa isah iniyabow, o taiyuw isa kubiyabow na’atube.”
28 Ježíš mu tedy řekl: “Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít.”
28 Jesu iya’afut eo, “Abisa i’o i tur anababatun i’o, isan imih kwen abisa i’o na’atube kusinaf saise ma’ama wanatowan boro inab.”
29 Ale on se chtěl sám ospravedlnit, a [tak] řekl Ježíši: “A kdo je můj bližní?”
29 Baise ofafar bai’obaiyenayan taiyuwin bora’ah na’atube, imih Jesu ibatiy maiye, “Ayu taituwau i iyab?”
30 Ježíš [mu] odpověděl: “Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl mezi lupiče. Ti ho oloupili a zranili, potom odešli a nechali [ho] polomrtvého.
30 Jesu iya’afut eo, “Ana veya ta Jerusalemane orot ta au Jericho re inan basit, sabuw kakafih wanawanah run, hitit ana faifuw hi’oromen hibai hirab hitaiy re imamayay in, ana sawar hibow hibihir hin. Bainowah orot binanawan hirab imamayay inu’in|alt="thieves attacking traveller" src="CN01745B.TIF" size="col" loc="Luk 10.30" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="10.30"
31 A náhodou šel tou cestou jeden kněz, a když ho spatřil, přešel [kolem] po protější straně.
31 Nati veya ta’imon firis ibo Jerusalemane au Jericho re inan basit, orot ef awan inu’in itin, baise ef sisibin raunane yagebageb bihir in.
32 Podobně i levíta, když přišel na to místo a spatřil [ho], přešel po protější straně.
32 Levi orot ibo auman nati ef ta’imon re nan orot inu’in itin, naatu ef au waraunane yagebageb in.
33 Přišel k němu ale [také] jeden Samaritán, který [tudy] cestoval, a když ho spatřil, byl pohnut soucitem.
33 Baise Samaria orot nati ef ta’imon remor re nan orot inu’in koun yen, naatu nuware i’itin ana veya’amaim ana yababan ra’at.
34 Přistoupil, obvázal jeho rány a nalil [na ně] olej a víno. Pak ho položil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj.
34 Basit na orot inu’inumaim tit, biyan feher matahimaim raiy isusuwa’en naatu biyan fiyow sawar, basit bai ana donkey afe’en yara’ah naatu bai hin nanawan bar ta imaim yai ma’uh ma.
35 Když pak druhý den odcházel, vytáhl dva denáry, dal [je] hostinskému a řekl mu: ‘Postarej se o něj, a cokoli bys vynaložil navíc, [to] ti zaplatím, až se vrátím.’
35 Hi’in marto ana kaukut eofere kabay rou’ab bai orot bar kaifenayan itin eo, ‘Iti orot inakaif airi kwanama, naatu abisa’awat isan inasisinaf ana matabir anan au tur ina’owen boro anibaiyani.’”
36 Kdo z těch tří se ti tedy zdá být bližním toho, který upadl mezi lupiče?”
36 Iti na’at eo sawar basit, Jesu orot ibatiy, “Orot tounu wanawanahimaim orot menatan i taituwan kakafih hirab inu’in isan ana yabow i’inuw?”
37 A on řekl: “Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu tedy řekl: “Jdi a jednej tak i ty.”
37 Ofafar bai’obaiyenayan Jesu iya’afut eo, “Orot taituwan itin yan baban bibais.” Imaibo Jesu orot iu, “Kwenan nati na’atube kusinaf.”
38 A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu.
38 Jesu ana bai’ufununayah bairi efamaim hiremor hinan basit hina babin wabin Martha ana bar ana meraramaim hitit; hai merar yi buwih ana baremaim hirun.
39 Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova.
39 Naatu i tain Mary na Jesu nanamaim mare ma, Jesu abisa eo i ma nonowar, Martha bay ebitab, Mary Jesus a namaim ma tur enonowar|alt="Martha cooking Mary sitting at Jesus’ feet" src="CN01750B.TIF" size="col" loc="Luk 10.39" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="10.39-42"
40 Ale Marta byla zaneprázdněna množstvím služby. Ta přistoupila a řekla: “Pane, tebe nezajímá, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Proto jí řekni, ať mi pomůže.”
40 baise Martha bowabow etei akisin bowabow isan yan so’ar na eo, “Regah Mary sawar etei ihamiyen akisu abowabow ku’i’itin i mi’itube kunotanot? Karam boro itau tan tibaisu airi ata bow ai en?”
41 Ježíš jí tedy odpověděl: “Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi.
41 Regah iya’afut eo, “Martha, Martha, o i sawar moumurih na’in isah inot a yababan ra’at ya esoso’ar,
42 [Jen] jedno je však potřeba. A Marie si vybrala dobrou část, která jí nebude odňata.”
42 baise sawar ta’imon i takokok gagamin. Mary i sawar gewasih rubin, naatu boro men yait biyanamaim nabosairimih.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.