João 8

Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Ježíš pak odešel na Olivetskou horu.
1 Mas Jesus foi para o Monte das Oliveiras.
2 Za úsvitu potom přišel znovu do chrámu a všechen lid se scházel k němu. Posadil se tedy a učil je.
2 Pela manhã cedo voltou ao templo, e todo o povo vinha ter com ele; e Jesus, sentando-se o ensinava.
3 Zákoníci a farizeové pak k němu přivedli ženu přistiženou při cizoložství, a když ji postavili doprostřed,
3 Então os escribas e fariseus trouxeram-lhe uma mulher apanhada em adultério; e pondo-a no meio,
4 řekli mu: “Mistře, tato žena byla přistižena při činu, když cizoložila.
4 disseram-lhe: Mestre, esta mulher foi apanhada em flagrante adultério.
5 Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co tedy říkáš ty?”
5 Ora, Moisés nos ordena na lei que as tais sejam apedrejadas. Tu, pois, que dizes?
6 A tou řečí ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil a psal prstem po zemi.
6 Isto diziam eles, tentando-o, para terem de que o acusar. Jesus, porém, inclinando-se, começou a escrever no chão com o dedo.
7 Když se ho však nepřestávali dotazovat, zvedl se a řekl jim: “Kdo z vás [je] bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem.”
7 Mas, como insistissem em perguntar-lhe, ergueu-se e disse-lhes: Aquele dentre vós que está sem pecado seja o primeiro que lhe atire uma pedra.
8 Potom se opět sklonil a psal po zemi.
8 E, tornando a inclinar-se, escrevia na terra.
9 A když [to] uslyšeli, byli obviněni ve svých svědomích a jeden po druhém odcházeli počínaje od starších až po poslední. Ježíš tedy zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed.
9 Quando ouviram isto foram saindo um a um, a começar pelos mais velhos, até os últimos; ficou só Jesus, e a mulher ali em pé.
10 Když se pak Ježíš zvedl a neviděl nikoho než tu ženu, řekl jí: “Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?”
10 Então, erguendo-se Jesus e não vendo a ninguém senão a mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão aqueles teus acusadores? Ninguém te condenou?
11 Ona řekla: “Nikdo, Pane.” Ježíš jí tedy řekl: “Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.”
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor. E disse-lhe Jesus: Nem eu te condeno; vai-te, e não peques mais.
12 Ježíš k nim tedy znovu mluvil. Řekl: “Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.”
12 Então Jesus tornou a falar-lhes, dizendo: Eu sou a luz do mundo; quem me segue de modo algum andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 Farizeové mu však řekli: “Ty svědčíš sám o sobě, tvé svědectví není pravé.”
13 Disseram-lhe, pois, os fariseus: Tu dás testemunho de ti mesmo; o teu testemunho não é verdadeiro.
14 Ježíš jim odpověděl: “Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím, ani kam jdu.
14 Respondeu-lhes Jesus: Ainda que eu dou testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é verdadeiro; porque sei donde vim, e para onde vou; mas vós não sabeis donde venho, nem para onde vou.
15 Vy soudíte podle těla, já nesoudím nikoho.
15 Vós julgais segundo a carne; eu a ninguém julgo.
16 A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale [jsem] já a Otec, který mě poslal.
16 E, mesmo que eu julgue, o meu juízo é verdadeiro; porque não sou eu só, mas eu e o Pai que me enviou.
17 A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou lidí je pravé.
17 Ora, na vossa lei está escrito que o testemunho de dois homens é verdadeiro.
18 Já svědčím sám o sobě a Otec, který mě poslal, svědčí o mně.”
18 Sou eu que dou testemunho de mim mesmo, e o Pai que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 Říkali mu tedy: “Kde je ten tvůj otec?” Ježíš odpověděl: “Neznáte mne ani mého Otce. Kdybyste znali mě, znali byste i mého Otce.”
19 Perguntavam-lhe, pois: Onde está teu pai? Jesus respondeu: Não me conheceis a mim, nem a meu Pai; se vós me conhecêsseis a mim, também conheceríeis a meu Pai.
20 Tato slova Ježíš mluvil u pokladnice, když učil v chrámu, a nikdo ho nezajal, neboť jeho hodina ještě nepřišla.
20 Essas palavras proferiu Jesus no lugar do tesouro, quando ensinava no templo; e ninguém o prendeu, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 Ježíš jim tedy znovu řekl: “Já odcházím a budete mě hledat a zemřete ve svém hříchu. Kam já jdu, vy nemůžete přijít.”
21 Disse-lhes, pois, Jesus outra vez: Eu me retiro; buscar-me-eis, e morrereis no vosso pecado. Para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 Židé tedy říkali: “Copak se sám zabije, že říká: ‘Kam já jdu, vy nemůžete přijít’?”
22 Então diziam os judeus: Será que ele vai suicidar-se, pois diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir?
23 Řekl jim tedy: “Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.
23 Disse-lhes ele: Vós sois de baixo, eu sou de cima; vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže totiž nebudete věřit, že já jsem, zemřete ve svých hříších.”
24 Por isso vos disse que morrereis em vossos pecados; porque, se não crerdes que eu sou, morrereis em vossos pecados.
25 Řekli mu tedy: “Kdo jsi?” A Ježíš jim řekl: “To, co vám říkám [od] začátku.
25 Perguntavam-lhe então: Quem és tu? Respondeu-lhes Jesus: Exatamente o que venho dizendo que sou.
26 Mnoho mám o vás mluvit a soudit, ale Ten, který mě poslal, je pravdomluvný; a já mluvím na světě to, co jsem slyšel od něho.”
26 Muitas coisas tenho que dizer e julgar acerca de vós; mas aquele que me enviou é verdadeiro; e o que dele ouvi, isso falo ao mundo.
27 [Ale] neporozuměli, že jim říkal o Otci.
27 Eles não perceberam que lhes falava do Pai.
28 Proto jim Ježíš řekl: “Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nedělám nic, ale jak mě naučil můj Otec, tak mluvím.
28 Prosseguiu, pois, Jesus: Quando tiverdes levantado o Filho do homem, então conhecereis que eu sou, e que nada faço de mim mesmo; mas como o Pai me ensinou, assim falo.
29 A Ten, který mě poslal, je se mnou. Otec mě nenechal samotného, protože vždycky dělám, co se mu líbí.”
29 E aquele que me enviou está comigo; não me tem deixado só; porque faço sempre o que é do seu agrado.
30 A když mluvil tyto věci, mnozí v něho uvěřili.
30 Falando ele estas coisas, muitos creram nele.
31 Ježíš tedy řekl těm Židům, kteří mu uvěřili: “Jestliže zůstanete v mém slově, jste opravdu mými učedníky.
31 Dizia, pois, Jesus aos judeus que nele creram: Se vós permanecerdes na minha palavra, verdadeiramente sois meus discípulos;
32 A poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.”
32 e conhecereis a verdade, e a verdade vos libertará.
33 Odpověděli mu [tedy]: “Jsme símě Abrahamovo a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak [můžeš] říkat: ‘Budete svobodní’?”
33 Responderam-lhe: Somos descendentes de Abraão, e nunca fomos escravos de ninguém; como dizes tu: Sereis livres?
34 Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo dělá hřích, je otrokem hříchu.
34 Replicou-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo que todo aquele que comete pecado é escravo do pecado.
35 A otrok nezůstává v domě navěky, syn zůstává navěky.
35 Ora, o escravo não fica para sempre na casa; o filho fica para sempre.
36 Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní.”
36 Se, pois, o Filho vos libertar, verdadeiramente sereis livres.
37 “Vím, že jste Abrahamovo símě, ale chcete mě zabít, neboť mé slovo ve vás nemá místo.
37 Bem sei que sois descendência de Abraão; contudo, procurais matar-me, porque a minha palavra não encontra lugar em vós.
38 Já mluvím [o tom], co jsem viděl u svého Otce; vy pak také děláte, co jste viděli u svého otce.”
38 Eu falo do que vi junto de meu Pai; e vós fazeis o que também ouvistes de vosso pai.
39 Odpověděli mu: “Náš otec je Abraham.” Ježíš jim řekl: “Kdybyste byli děti Abrahama, dělali byste Abrahamovy skutky.
39 Responderam-lhe: Nosso pai é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se sois filhos de Abraão, fazei as obras de Abraão.
40 Ale teď mě chcete zabít - člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham nedělal.
40 Mas agora procurais matar-me, a mim que vos falei a verdade que de Deus ouvi; isso Abraão não fez.
41 Vy děláte skutky svého otce.” Řekli mu tedy: “My nejsme zplozeni ze smilstva; máme jednoho Otce, Boha!”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Replicaram-lhe eles: Nós não somos nascidos de prostituição; temos um Pai, que é Deus.
42 Ježíš jim tedy řekl: “Kdyby byl Bůh vaším Otcem, milovali byste mě, protože jsem vyšel z Boha a [od něj] přicházím. Nepřišel jsem totiž sám od sebe, ale on mě poslal.
42 Respondeu-lhes Jesus: Se Deus fosse o vosso Pai, vós me amaríeis, porque eu saí e vim de Deus; pois não vim de mim mesmo, mas ele me enviou.
43 Proč nechápete mou řeč? Protože nemůžete slyšet mé slovo.
43 Por que não compreendeis a minha linguagem? é porque não podeis ouvir a minha palavra.
44 Vy jste z otce ďábla a chcete plnit touhy svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, neboť je lhář a otec lži.
44 Vós tendes por pai o Diabo, e quereis satisfazer os desejos de vosso pai; ele é homicida desde o princípio, e nunca se firmou na verdade, porque nele não há verdade; quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio; porque é mentiroso, e pai da mentira.
45 Ale protože já říkám pravdu, nevěříte mi.
45 Mas porque eu digo a verdade, não me credes.
46 Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? A když říkám pravdu, proč mi nevěříte?
46 Quem dentre vós me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não me credes?
47 Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha.”
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso vós não as ouvis, porque não sois de Deus.
48 Židé tedy odpověděli a řekli mu: “Neříkáme snad správně, že jsi Samaritán a máš démona?”
48 Responderam-lhe os judeus: Não dizemos com razão que és samaritano, e que tens demônio?
49 Ježíš odpověděl: “Já nemám démona, ale ctím svého Otce a vy mnou pohrdáte.
49 Jesus respondeu: Eu não tenho demônio; antes honro a meu Pai, e vós me desonrais.
50 Já však nehledám svou chválu; je [někdo], kdo hledá a soudí.
50 Eu não busco a minha glória; há quem a busque, e julgue.
51 Amen, amen, říkám vám: Zachová-li někdo mé slovo, navěky nespatří smrt.”
51 Em verdade, em verdade vos digo que, se alguém guardar a minha palavra, nunca verá a morte.
52 Židé mu tedy řekli: “Teď jsme poznali, že máš démona! Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: ‘Zachová-li někdo mé slovo, navěky nezakusí smrt.’
52 Disseram-lhe os judeus: Agora sabemos que tens demônios. Abraão morreu, e também os profetas; e tu dizes: Se alguém guardar a minha palavra, nunca provará a morte!
53 Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? I proroci zemřeli! Koho ze sebe děláš?”
53 Porventura és tu maior do que nosso pai Abraão, que morreu? Também os profetas morreram; quem pretendes tu ser?
54 Ježíš odpověděl: “Chválím-li sám sebe, má chvála není nic. Ten, který mě chválí, je můj Otec, o němž říkáte, že je váš Bůh.
54 Respondeu Jesus: Se eu me glorificar a mim mesmo, a minha glória não é nada; quem me glorifica é meu Pai, do qual vós dizeis que é o vosso Deus;
55 Ale nepoznali jste ho; já ho však znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.
55 e vós não o conheceis; mas eu o conheço; e se disser que não o conheço, serei mentiroso como vós; mas eu o conheço, e guardo a sua palavra.
56 Abraham, se těšil, aby viděl můj den; uviděl [ho] a zaradoval se.”
56 Abraão, vosso pai, exultou por ver o meu dia; viu-o, e alegrou-se.
57 Židé mu tedy řekli: “Ještě ti není padesát let a viděl jsi Abrahama?”
57 Disseram-lhe, pois, os judeus: Ainda não tens cinqüenta anos, e viste Abraão?
58 Ježíš jim řekl: “Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, já jsem.”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo que antes que Abraão existisse, eu sou.
59 Vzali tedy kamení, aby po něm házeli. Ježíš se však skryl, a když prošel jejich středem, vyšel z chrámu; a tak odešel.
59 Então pegaram em pedras para lhe atirarem; mas Jesus ocultou-se, e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.