João 6
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs VC
1 Potom Ježíš odešel za Galilejské (to [jest] Tiberiadské) moře.
1 Depois disso, atravessou Jesus o lago da Galiléia {que é o de Tiberíades.}
2 A šel za ním veliký zástup, protože viděli jeho zázraky, které dělal na nemocných.
2 Seguia-o uma grande multidão, porque via os milagres que fazia em beneficio dos enfermos.
3 Ježíš tedy vystoupil na horu a tam seděl se svými učedníky.
3 Jesus subiu a um monte e ali se sentou com seus discípulos.
4 A byl blízko židovský svátek Veliké noci.
4 Aproximava-se a Páscoa, festa dos judeus.
5 Ježíš tedy pozvedl oči, a když uviděl, že k němu jde veliký zástup, řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleby, aby se tito najedli?”
5 Jesus levantou os olhos sobre aquela grande multidão que vinha ter com ele e disse a Filipe: Onde compraremos pão para que todos estes tenham o que comer?
6 (Ale to řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.)
6 Falava assim para o experimentar, pois bem sabia o que havia de fazer.
7 Filip mu odpověděl: “Chléb za dvě stě denárů jim nepostačí, aby každý z nich dostal [aspoň] maličko.”
7 Filipe respondeu-lhe: Duzentos denários de pão não lhes bastam, para que cada um receba um pedaço.
8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:
8 Um dos seus discípulos, chamado André, irmão de Simão Pedro, disse-lhe:
9 “Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co to je pro tolik [lidí]?”
9 Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixes... mas que é isto para tanta gente?
10 Ježíš však řekl: “Zařiďte, ať se lidé posadí.” A na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy v počtu asi pěti tisíc mužů.
10 Disse Jesus: Fazei-os assentar. Ora, havia naquele lugar muita relva. Sentaram-se aqueles homens em número de uns cinco mil.
11 Ježíš tedy vzal ty chleby, a když vzdal díky, rozdával učedníkům a učedníci sedícím; podobně také z těch ryb [rozdal], kolik [jen] chtěli.
11 Jesus tomou os pães e rendeu graças. Em seguida, distribuiu-os às pessoas que estavam sentadas, e igualmente dos peixes lhes deu quanto queriam.
12 A když byli nasyceni, řekl svým učedníkům: “Seberte nalámané kousky, které zbyly, ať se nic neztratí.”
12 Estando eles saciados, disse aos discípulos: Recolhei os pedaços que sobraram, para que nada se perca.
13 Sebrali [je] tedy a naplnili dvanáct košů kousky, které zbyly z těch pěti ječných chlebů po těch, kteří jedli.
13 Eles os recolheram e, dos pedaços dos cinco pães de cevada que sobraram, encheram doze cestos.
14 Když tedy lidé uviděli ten zázrak, který Ježíš udělal, říkali: “Toto je opravdu ten Prorok, který [měl] přijít na svět!”
14 À vista desse milagre de Jesus, aquela gente dizia: Este é verdadeiramente o profeta que há de vir ao mundo.
15 Když tedy Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, odešel jen sám zpátky na horu.
15 Jesus, percebendo que queriam arrebatá-lo e fazê-lo rei, tornou a retirar-se sozinho para o monte.
16 Když pak nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
16 Chegada a tarde, os seus discípulos desceram à margem do lago.
17 nastoupili na loď a plavili se přes moře do Kafarnaum. A byla už tma, ale Ježíš k nim nepřišel.
17 Subindo a uma barca, atravessaram o lago rumo a Cafarnaum. Era já escuro, e Jesus ainda não se tinha reunido a eles.
18 Tehdy se moře začalo zvedat vanutím velikého větru.
18 O mar, entretanto, se agitava, porque soprava um vento rijo.
19 A když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi, a vystrašili se.
19 Tendo eles remado uns vinte e cinco ou trinta estádios, viram Jesus que se aproximava da barca, andando sobre as águas, e ficaram atemorizados.
20 Ale on jim řekl: “[To] jsem já, nebojte se!”
20 Mas ele lhes disse: Sou eu, não temais.
21 Tehdy ho ochotně vzali na loď a loď se hned ocitla u země, k níž pluli.
21 Quiseram recebê-lo na barca, mas pouco depois a barca chegou ao seu destino.
22 Druhého dne uviděl zástup, který zůstal za mořem, že tam nebyla jiná loďka než ta jedna, na kterou nastoupili jeho učedníci, a že Ježíš nevešel se svými učedníky na loď, ale jeho učedníci odpluli sami.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar percebeu que Jesus não tinha subido com seus discípulos na única barca que lá estava, mas que eles tinham partido sozinhos.
23 (Od Tiberiady však připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.)
23 Nesse meio tempo, outras barcas chegaram de Tiberíades, perto do lugar onde tinham comido o pão, depois de o Senhor ter dado graças.
24 Když tedy zástup spatřil, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili i oni do lodí a přijeli do Kafarnaum, [kde] hledali Ježíše.
24 E, reparando a multidão que nem Jesus nem os seus discípulos estavam ali, entrou nas barcas e foi até Cafarnaum à sua procura.
25 A když ho za mořem našli, řekli mu: “Rabbi, kdy jsi sem přišel?”
25 Encontrando-o na outra margem do lago, perguntaram-lhe: Mestre, quando chegaste aqui?
26 Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, říkám vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a byli jste nasyceni.
26 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: buscais-me, não porque vistes os milagres, mas porque comestes dos pães e ficastes fartos.
27 Pracujte ne pro pokrm, který hyne, ale pro ten pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něho totiž položil Bůh Otec svou pečeť.”
27 Trabalhai, não pela comida que perece, mas pela que dura até a vida eterna, que o Filho do Homem vos dará. Pois nele Deus Pai imprimiu o seu sinal.
28 Řekli mu tedy: “Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?”
28 Perguntaram-lhe: Que faremos para praticar as obras de Deus?
29 Ježíš jim odpověděl: “Toto je ten Boží skutek - abyste věřili v toho, kterého on poslal.”
29 Respondeu-lhes Jesus: A obra de Deus é esta: que creiais naquele que ele enviou.
30 Řekli mu tedy: “Jaké však uděláš znamení, abychom [je] viděli a uvěřili ti? Co děláš?
30 Perguntaram eles: Que milagre fazes tu, para que o vejamos e creiamos em ti? Qual é a tua obra?
31 Naši otcové jedli manu na poušti, jak je napsáno: ‘Dal jim jíst chléb z nebe.’”
31 Nossos pais comeram o maná no deserto, segundo o que está escrito: Deu-lhes de comer o pão vindo do céu {Sl 77,24}.
32 Ježíš jim tedy řekl: “Amen, amen, říkám vám: Ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, ale můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.
32 Jesus respondeu-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: Moisés não vos deu o pão do céu, mas o meu Pai é quem vos dá o verdadeiro pão do céu;
33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.”
33 porque o pão de Deus é o pão que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Řekli mu tedy: “Pane, dávej nám ten chléb vždycky.”
34 Disseram-lhe: Senhor, dá-nos sempre deste pão!
35 Ježíš jim však řekl: “Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.
35 Jesus replicou: Eu sou o pão da vida: aquele que vem a mim não terá fome, e aquele que crê em mim jamais terá sede.
36 Ale řekl jsem vám, že jste mě i viděli, a nevěříte.
36 Mas já vos disse: Vós me vedes e não credes...
37 Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.
37 Todo aquele que o Pai me dá virá a mim, e o que vem a mim não o lançarei fora.
38 Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.
38 Pois desci do céu não para fazer a minha vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
39 A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic [z] toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den.
39 Ora, esta é a vontade daquele que me enviou: que eu não deixe perecer nenhum daqueles que me deu, mas que os ressuscite no último dia.
40 Neboť toto je vůle Toho, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.”
40 Esta é a vontade de meu Pai: que todo aquele que vê o Filho e nele crê, tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
41 Židé na něho tedy reptali, že řekl: “Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe,”
41 Murmuravam então dele os judeus, porque dissera: Eu sou o pão que desceu do céu.
42 a říkali: “Není snad toto Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe? Jak tedy [může] říkat: ‘Sestoupil jsem z nebe’?”
42 E perguntavam: Porventura não é ele Jesus, o filho de José, cujo pai e mãe conhecemos? Como, pois, diz ele: Desci do céu?
43 Ježíš jim tedy odpověděl a řekl: “Nereptejte mezi sebou.
43 Respondeu-lhes Jesus: Não murmureis entre vós.
44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když ho přitáhne můj Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.
44 Ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o atrair; e eu hei de ressuscitá-lo no último dia.
45 V Prorocích je napsáno: ‘A budou všichni vyučeni od Boha.’ Proto každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.
45 Está escrito nos profetas: Todos serão ensinados por Deus {Is 54,13}. Assim, todo aquele que ouviu o Pai e foi por ele instruído vem a mim.
46 Ne že by někdo viděl Otce, jedině ten, který je od Boha, ten viděl Otce.
46 Não que alguém tenha visto o Pai, pois só aquele que vem de Deus, esse é que viu o Pai.
47 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život.
47 Em verdade, em verdade vos digo: quem crê em mim tem a vida eterna.
48 Já jsem ten chléb života.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
49 Vossos pais, no deserto, comeram o maná e morreram.
50 Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby nikdo, kdo z něho jí, nezemřel.
50 Este é o pão que desceu do céu, para que não morra todo aquele que dele comer.
51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa.”
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá eternamente. E o pão, que eu hei de dar, é a minha carne para a salvação do mundo.
52 Židé se tedy hádali mezi sebou a říkali: “Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?”
52 A essas palavras, os judeus começaram a discutir, dizendo: Como pode este homem dar-nos de comer a sua carne?
53 Ježíš jim řekl: “Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.
53 Então Jesus lhes disse: Em verdade, em verdade vos digo: se não comerdes a carne do Filho do Homem, e não beberdes o seu sangue, não tereis a vida em vós mesmos.
54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Neboť mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj.
55 Pois a minha carne é verdadeiramente uma comida e o meu sangue, verdadeiramente uma bebida.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim e eu nele.
57 Jako mě poslal ten živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne.
57 Assim como o Pai que me enviou vive, e eu vivo pelo Pai, assim também aquele que comer a minha carne viverá por mim.
58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věky.”
58 Este é o pão que desceu do céu. Não como o maná que vossos pais comeram e morreram. Quem come deste pão viverá eternamente.
59 Toto řekl v synagoze, když učil v Kafarnaum.
59 Tal foi o ensinamento de Jesus na sinagoga de Cafarnaum.
60 Když [to] tedy slyšeli mnozí z jeho učedníků, řekli: “To je tvrdá řeč. Kdo ji může poslouchat?”
60 Muitos dos seus discípulos, ouvindo-o, disseram: Isto é muito duro! Quem o pode admitir?
61 Když ale Ježíš v sobě poznal, že jeho učedníci na to reptají, řekl jim: “To vás pohoršuje?
61 Sabendo Jesus que os discípulos murmuravam por isso, perguntou-lhes: Isso vos escandaliza?
62 A [co] kdybyste viděli Syna člověka, jak vystupuje [tam], kde byl dříve?
62 Que será, quando virdes subir o Filho do Homem para onde ele estava antes?...
63 Duch je ten, kdo obživuje; tělo není nic platno. Slova, která vám mluvím já, jsou Duch a jsou život.
63 O espírito é que vivifica, a carne de nada serve. As palavras que vos tenho dito são espírito e vida.
64 Někteří z vás ale nevěří.” Ježíš totiž věděl od počátku, kdo byli nevěřící a kdo je ten, který ho zradí.
64 Mas há alguns entre vós que não crêem... Pois desde o princípio Jesus sabia quais eram os que não criam e quem o havia de trair.
65 Řekl tedy: “Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, jedině když je mu [to] dáno od mého Otce.”
65 Ele prosseguiu: Por isso vos disse: Ninguém pode vir a mim, se por meu Pai não lho for concedido.
66 Kvůli tomu odešli mnozí z jeho učedníků zpět a už s ním nechodili.
66 Desde então, muitos dos seus discípulos se retiraram e já não andavam com ele.
67 Ježíš tedy řekl těm dvanácti: “Chcete snad odejít i vy?”
67 Então Jesus perguntou aos Doze: Quereis vós também retirar-vos?
68 A Šimon Petr mu odpověděl: “Pane, ke komu půjdeme? [Ty] máš slova věčného života.
68 Respondeu-lhe Simão Pedro: Senhor, a quem iríamos nós? Tu tens as palavras da vida eterna.
69 A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Syn živého Boha.”
69 E nós cremos e sabemos que tu és o Santo de Deus!
70 Ježíš jim odpověděl: “Nevyvolil jsem vás dvanáct? A jeden z vás je ďábel.”
70 Jesus acrescentou: Não vos escolhi eu todos os doze? Contudo, um de vós é um demônio!...
71 A [to] řekl o Jidáši, [synu] Šimona Iškariotského. Ten ho měl zradit, ačkoli byl jedním z dvanácti.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, porque era quem o havia de entregar não obstante ser um dos Doze.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.