João 5
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs VC
1 Potom byl židovský svátek a Ježíš přišel do Jeruzaléma.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus subiu a Jerusalém.
2 A v Jeruzalémě je u Ovčí [brány] rybník hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět podloubí.
2 Há em Jerusalém, junto à porta das Ovelhas, um tanque, chamado em hebraico Betesda, que tem cinco pórticos.
3 Tam leželo veliké množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých očekávajících pohnutí vody.
3 Nestes pórticos jazia um grande número de enfermos, de cegos, de coxos e de paralíticos, que esperavam o movimento da água.
4 Občas totiž sestupoval do rybníka anděl a vířil vodu a ten, kdo po tom zvíření vody do [ní] vstoupil první, býval uzdraven, ať měl jakoukoli nemoc.
4 {Pois de tempos em tempos um anjo do Senhor descia ao tanque e a água se punha em movimento. E o primeiro que entrasse no tanque, depois da agitação da água, ficava curado de qualquer doença que tivesse.}
5 A byl tam jeden člověk, který byl nemocen třicet osm let.
5 Estava ali um homem enfermo havia trinta e oito anos.
6 Když ho Ježíš uviděl ležet a poznal, že je už dlouho [nemocen], řekl mu: “Chceš být uzdraven?”
6 Vendo-o deitado e sabendo que já havia muito tempo que estava enfermo, perguntou-lhe Jesus: Queres ficar curado?
7 Ten nemocný mu odpověděl: “Pane, nemám člověka, který by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda. Když přicházím, sestupuje přede mnou jiný.”
7 O enfermo respondeu-lhe: Senhor, não tenho ninguém que me ponha no tanque, quando a água é agitada; enquanto vou, já outro desceu antes de mim.
8 Ježíš mu řekl: “Vstaň, vezmi své lůžko a choď.”
8 Ordenou-lhe Jesus: Levanta-te, toma o teu leito e anda.
9 A ten člověk byl hned uzdraven, vzal své lůžko a chodil. Ten den však byla sobota.
9 No mesmo instante, aquele homem ficou curado, tomou o seu leito e foi andando. Ora, aquele dia era sábado.
10 Židé tedy tomu uzdravenému říkali: “Je sobota, není ti dovoleno nosit lůžko!”
10 E os judeus diziam ao homem curado: E sábado, não te é permitido carregar o teu leito.
11 On jim však odpověděl: “Ten, který mě uzdravil, mi řekl: ‘Vezmi své lůžko a choď.’”
11 Respondeu-lhes ele: Aquele que me curou disse: Toma o teu leito e anda.
12 Zeptali se ho tedy: “Kdo je ten člověk, který ti řekl: ‘Vezmi své lůžko a choď’?”
12 Perguntaram-lhe eles: Quem é o homem que te disse: Toma o teu leito e anda?
13 Ale ten uzdravený nevěděl, kdo [to] je, protože Ježíš poodešel od zástupu, který byl na tom místě.
13 O que havia sido curado, porém, não sabia quem era, porque Jesus se havia retirado da multidão que estava naquele lugar.
14 Potom ho Ježíš nalezl v chrámu a řekl mu: “Pohleď, jsi uzdraven; už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.”
14 Mais tarde, Jesus o achou no templo e lhe disse: Eis que ficaste são; já não peques, para não te acontecer coisa pior.
15 Ten člověk odešel a oznámil Židům, že ten, kdo ho uzdravil, je Ježíš.
15 Aquele homem foi então contar aos judeus que fora Jesus quem o havia curado.
16 A tak Židé začali Ježíše pronásledovat a chtěli ho zabít, protože to dělal v sobotu.
16 Por esse motivo, os judeus perseguiam Jesus, porque fazia esses milagres no dia de sábado.
17 Ježíš jim ale odpověděl: “Můj Otec až doposud pracuje; i já pracuji.”
17 Mas ele lhes disse: Meu Pai continua agindo até agora, e eu ajo também.
18 Židé ho tedy kvůli tomu chtěli zabít [ještě] více, neboť nejenom rušil sobotu, ale také nazýval Boha svým vlastním Otcem a [tak] se dělal rovným Bohu.
18 Por esta razão os judeus, com maior ardor, procuravam tirar-lhe a vida, porque não somente violava o repouso do sábado, mas afirmava ainda que Deus era seu Pai e se fazia igual a Deus.
19 Ježíš jim tedy odpověděl a řekl: “Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině [to], co vidí dělat Otce. Neboť cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn.
19 Jesus tomou a palavra e disse-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: o Filho de si mesmo não pode fazer coisa alguma; ele só faz o que vê fazer o Pai; e tudo o que o Pai faz, o faz também semelhantemente o Filho.
20 Otec totiž má rád Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu větší skutky než tyto, abyste se vy divili.
20 Pois o Pai ama o Filho e mostra-lhe tudo o que faz; e maiores obras do que esta lhe mostrará, para que fiqueis admirados.
21 Neboť jako Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn obživuje ty, které chce.
21 Com efeito, como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida a quem ele quer.
22 Otec totiž nikoho nesoudí, ale všechen soud dal Synu,
22 Assim também o Pai não julga ninguém, mas entregou todo o julgamento ao Filho.
23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí [ani] Otce, který ho poslal.”
23 Desse modo, todos honrarão o Filho, bem como honram o Pai. Aquele que não honra o Filho, não honra o Pai, que o enviou.
24 “Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života.
24 Em verdade, em verdade vos digo: quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não incorre na condenação, mas passou da morte para a vida.
25 Amen, amen, říkám vám: Přichází hodina a již je [zde], kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kteří uslyší, budou žít.
25 Em verdade, em verdade vos digo: vem a hora, e já está aí, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus; e os que a ouvirem viverão.
26 Neboť jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě,
26 Pois como o Pai tem a vida em si mesmo, assim também deu ao Filho o ter a vida em si mesmo,
27 a dal mu také moc, aby konal soud, protože je Syn člověka.
27 e lhe conferiu o poder de julgar, porque é o Filho do Homem.
28 Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, kdy všichni, kteří [jsou] v hrobech, uslyší jeho hlas
28 Não vos maravilheis disso, porque vem a hora em que todos os que se acham nos sepulcros sairão deles ao som de sua voz:
29 a vyjdou - ti, kdo konali dobro, [budou] vzkříšeni k životu, ale ti, kdo konali zlo, [budou] vzkříšeni k soudu.
29 os que praticaram o bem irão para a ressurreição da vida, e aqueles que praticaram o mal ressuscitarão para serem condenados.
30 Já nemohu dělat nic sám od sebe. Jak slyším, [tak] soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal, Otcovu.”
30 De mim mesmo não posso fazer coisa alguma. Julgo como ouço; e o meu julgamento é justo, porque não busco a minha vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
31 Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé.
31 Se eu der testemunho de mim mesmo, não é digno de fé o meu testemunho.
32 Je [někdo] jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravdivé.
32 Há outro que dá testemunho de mim, e sei que é digno de fé o testemunho que dá de mim.
33 Vy jste poslali k Janovi a [on] vydal svědectví pravdě.
33 Vós enviastes mensageiros a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 Já ovšem svědectví od člověka nepřijímám, ale toto říkám [proto], abyste byli spaseni.
34 Não invoco, porém, o testemunho de homem algum. Digo-vos essas coisas, a fim de que sejais salvos.
35 On byl hořící a zářící lampou, vy jste se však chtěli v jeho světle poradovat [jen] na čas.
35 João era uma lâmpada que arde e ilumina; vós, porém, só por uma hora quisestes alegrar-vos com a sua luz.
36 Já mám ale větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Samotné skutky, které dělám, svědčí o mně, že mě poslal Otec.
36 Mas tenho maior testemunho do que o de João, porque as obras que meu Pai me deu para executar - essas mesmas obras que faço - testemunham a meu respeito que o Pai me enviou.
37 A sám Otec, který mě poslal, o mně vydal svědectví. [Vy] jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani neviděli jeho tvář.
37 E o Pai que me enviou, ele mesmo deu testemunho de mim. Vós nunca ouvistes a sua voz nem vistes a sua face...
38 A jeho slovo ve vás nezůstává, neboť nevěříte tomu, koho on poslal.
38 e não tendes a sua palavra permanente em vós, pois não credes naquele que ele enviou.
39 Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ona svědčí o mně.
39 Vós perscrutais as Escrituras, julgando encontrar nelas a vida eterna. Pois bem! São elas mesmas que dão testemunho de mim.
40 Ale nechcete ke mně přijít, abyste měli život.
40 E vós não quereis vir a mim para que tenhais a vida...
41 Chválu od lidí nepřijímám,
41 Não espero a minha glória dos homens,
42 ale poznal jsem, že vy v sobě nemáte Boží lásku.
42 mas sei que não tendes em vós o amor de Deus.
43 Já jsem přišel ve jménu svého Otce a nepřijímáte mě. Kdyby jiný přišel ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
43 Vim em nome de meu Pai, mas não me recebeis. Se vier outro em seu próprio nome, haveis de recebê-lo...
44 Jak [byste] vy mohli uvěřit? Přijímáte chválu jedni od druhých a tu chválu, která je od samotného Boha, nehledáte.
44 Como podeis crer, vós que recebeis a glória uns dos outros, e não buscais a glória que é só de Deus?
45 Nemyslete si, že já vás budu žalovat před Otcem. Ten, kdo [na] vás žaluje, je Mojžíš, v něhož vy doufáte.
45 Não julgueis que vos hei de acusar diante do Pai; há quem vos acusa: Moisés, no qual colocais a vossa esperança.
46 Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste [i] mně; neboť on psal o mně.
46 Pois se crêsseis em Moisés, certamente creríeis em mim, porque ele escreveu a meu respeito.
47 Když ale nevěříte jeho spisům, jak uvěříte mým slovům?”
47 Mas, se não acreditais nos seus escritos, como acreditareis nas minhas palavras?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.