Atos 19
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs AAI
1 A když byl Apollos v Korintu, stalo se, že Pavel prošel horními kraji a přišel do Efezu. A když [tam] nalezl některé učedníky,
1 Apollos Corinth ma’am ana veya Paul tafaram ta ta oyaw wanane run tit remor na Ephesus tit. Nati’imaim bai’ufununayah sabuw afa titaurih.
2 řekl jim: “Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?” Ale oni mu řekli: “Nikdy jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý.”
2 Naatu bai’ufununayah ibatiyih, “Kwabitumatum ana maramaim Anun kakafiyin re iwani?” Hiya’afut hio, “Aki nati Anun Kakafiyin ana tur men kafa’imo hio anowar.” |alt="map" src="Pauljr3.tif" size="col" ref="Acts 19.2"
3 Řekl jim: “Jak jste tedy pokřtěni?” A oni řekli: “Janovým křtem.”
3 Basit Paul ibatiyih, “Bo kwa bapataito i menatan kwabai?” Hiya’afut hio, “John Baptist nowan.”
4 Pavel tedy řekl: “Jistě, Jan křtil křtem pokání a říkal lidem, aby uvěřili v toho, který měl přijít po něm, to jest v Krista Ježíše.”
4 Paul iuwih eo, “John ana bapataito i dogor baikitabiren kakafih hibihamiyen isan. Naatu orot ta wabin Jesu i ufunamaim nan baitutumin isan iuwih.
5 Když to tedy uslyšeli, byli pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
5 Tur iti na’atube eo hinonowar ufunamaim etei Regah Jesu wabinamaim bapataito hibai.
6 A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a [oni] mluvili jazyky a prorokovali.
6 Naatu Paul uman tafah yara’aten yoyoban ana veya Anun Kakafiyin re iwanih menah botabir tur ta ta hio naatu tur Godane nan hi’orerereb.
7 A bylo jich celkem okolo dvanácti mužů.
7 Orot nah etei i 12 iti kou’ay wanawanan.
8 [Pavel] pak vešel do synagogy a směle [tam] mluvil po tři měsíce; rozmlouval [s lidmi a] přesvědčoval [je] o Božím království.
8 Paul Kou’ay Bar run itafofor sumar tounu wanawanan sabuw bairi hio, God ana aiwob isan sabuw iuwih dogoroh rouw tafofofor.
9 A když se někteří zatvrzovali, byli nepovolní a přede všemi zlořečili té cestě, [Pavel] od nich odstoupil, oddělil učedníky a každý den promlouval ve škole jistého Tyranna.
9 Baise sabuw afa dogoroh fokar, men kafa’imo hikok boro hititumatum naatu bebeyanamaim Regah ana ef gewasin isan tur kakafih maiyow hi’o. Basit Paul ihamiyih naatu bai’ufununayah buwih bairi hin. Veya matan yimo Tyrannus ana bai’obaiyen efanamaim ma bi’obaibiyih.
10 A to se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli slovo Pána Ježíše.
10 Iti na’atube ma sinaf kwamur rou’ab sawar, naatu sabuw etei nati Asia wanawanan Jew naatu Ufun Sabuw etei Regah ana tur hinowar.
11 Bůh pak dělal skrze Pavlovy ruce mimořádné zázraky,
11 Paul wanawananamaim God ina’inan fokarih maiyow sisinaf.
12 takže [lidé] dokonce přinášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné a nemoci od nich odstupovaly a zlí duchové z nich vycházeli.
12 Paul ana agesaf naatu ana faifuw i biyan gubamin hibai hin sawusawuwih biyah hiyayanowahih i hiyayawas naatu afiy kakafih auman i hibibihir.
13 Někteří z potulných židovských zaklínačů se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy. Říkali: “Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!”
13 Jew sabuw afa bar merar ta ta hirun hitit sabuw iyab biyahimaim afiy kakafih hitar sumih hima’am Regah Jesu wabinamaim hinununih. Naatu hai tur i iti na’atube hio, “Demon kakafih hinununih seven Paul ana orot wabin Jesu isan ebibinan i wabinamaim kwa abi’a’ari kwatit!”
14 A to dělalo sedm synů židovského velekněze Skévy.
14 Naatu Jew hai Firis Gagamin wabin Skeva natunatun etei seven i iti na’atube auman hisisinaf.
15 Zlý duch jim však odpověděl: “Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?”
15 Baise afiy kakafin iuwih eo, “Jesu i ayu aso’ob naatu Paul auman i ayu aso’ob, bo kwa iyab?”
16 Ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se tedy na ně vrhl, přemohl je a zmocnil se jich, takže utekli z toho domu nazí a zranění.
16 Naatu orot nati afiy kakafih hiwan ma’am misir bow yow tar, hai faifuw seb nunih ufun hitit segar biyah ererara ana bar hihamiy hibihir.
17 A to vešlo ve známost [mezi] všemi Židy i Řeky bydlícími v Efezu. Na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.
17 Jew sabuw etei naatu Ufun Sabuw etei iyab nati Ephesus wanawanan hima’am iti tur hinonowar ana veya, etei yah birubir fafar, naatu Regah Jesu Keriso wabin bora’ara’aten gagamin maiyow hitin.
18 Mnozí z těch, kteří uvěřili, tedy přicházeli a vyznávali a odhalovali své skutky.
18 Sabuw moumurih na’in iyab hina bai’ufununayah himamatar bebeyanamaim hitit abisa kakafin hisisinaf isan etei hi’e’en.
19 Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, snesli [své] knihy a přede všemi [je] pálili. A [když] spočítali jejich cenu, shledali, [že stály] padesát tisíc stříbrných.
19 Sabuw moumurih na’in iyab hikwerakwer hai buk hibow hina hibutuw naatu sabuw etei matahimaim hi’afusar. Naatu buk ta’ita’imon hai baiyan hibiyab i 50,000 drachma ana fofonin. Paul Efasis hai kwerakwer buk hi’afusar bat i’itah|alt="Paul watching Ephesians burn books" src="cn02003B.tif" size="col" loc="Act 19.19" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="19.19"
20 Tak mocně rostlo Pánovo slovo a rozmáhalo se.
20 Sinaf fairih iti himamataramaim Regah ana tur tasasar tit naatu busuruf ra’at ana fair bai yen.
21 A když se staly tyto věci, rozhodl se Pavel v duchu, že projde Makedonii a Acháji a půjde do Jeruzaléma. Řekl: “Až tam pobudu, musím také vidět Řím.”
21 Sawar iti himamatar ufunamaim Paul ana not bogaigiwas Akaiya naatu Masedonia tafaram hairi wanawanahiwat remor na. Naatu na Jerusalem titamih ana not bogaigiwas eo, “Iti tafaram anabinanawan ufunamaim ayu boro anan Rome ana’itin.”
22 Dva z těch, kteří mu pomáhali, Timotea a Erasta, tedy poslal do Makedonie, [ale] sám zůstal [ještě] načas v Asii.
22 Basit ana baibais orot rou’ab Timothy, Erastus hairi iyafarih hin Masedonia wanawanan hima, i baise veya au gagaminaka Asia wanawanan imaim ma.
23 Tehdy nastal kvůli té cestě nemalý rozruch.
23 Nati ana veya’amaim yare kakafin anababatun Ephesus wanawanan matar, anayabin Regah ana Ef isan.
24 Jeden stříbrotepec jménem Demetrius, který dělal stříbrné [napodobeniny] Artemidina chrámu, totiž poskytoval nemalý výdělek řemeslníkům.
24 Orot wabin Demetrius silver imaim sawar ebu’ur temamatar i nati’imaim ma’am. Iti orot i god babin wabin Artemis ana kwafiren gagamin ana yumatabe, silver amaim bu’ur sabuw hitotobon. Naatu nati bowabowamaim kabay gagamin maiyow bai ana sabuw isah rur.
25 Ty svolal [spolu] s těmi, kteří dělali podobné věci, a řekl: “Muži, víte, že z tohoto řemesla je naše bohatství.
25 Basit ana bowayah etei e’af ayuwih naatu sabuw afa i bairi hai bowabow ta’imon auman e’af hiru’ay iuwih eo “Au sabuw kwanaso’ob, ata bowabow iti’imaim kabay gagamin tatain erur.
26 A vidíte i slyšíte, že nejen v Efezu, ale téměř po celé Asii ten Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství [lidí], protože říká: ‘Ti, kteří jsou udělaní rukama, nejsou bohové!’
26 Naatu boun iti orot Paul abisa esisinaf i kwa taiyuw matamaim kwa’itin naatu tainimaim kwanonowar, god orot umahimaim tibiwa’an i men kafa’imo godamih.” Tur iti na’atube eo i orot babin moumurih maiyow yah ikitabir. Iti sawar i men Ephesus wanawanan akisin emamatar, baise Asia wanawanan etei kafa’imo nisawar.
27 Hrozí tedy nejen, že nastane krach našeho řemesla, ale také, že chrám veliké bohyně Artemis nebude považován za nic a bude poškozena důstojnost té, kterou ctí celá Asie i [celý] svět!”
27 Iti ata bowabow i kakafin wanawanan run naatu ata bowabow wabin boro na’af, men wabit akisin na’af, baise god babin Artemis ana kwafiren bar gagamin auman boro yabin en namatar. Naatu sabuw nati Asia wanawanan, naatu tafaram wanawanan sabuw etei iti god babin hikakafiy hikwakwafir boro nuhih nabur.”
28 A když [to] uslyšeli, byli naplněni hněvem a začali křičet: “Veliká [je] efezská Artemis!”
28 Sabuw hiru’ay hima iti tur hinonowar higagamat himisir hiwow hio, “Ephesus ana god Artemis akisinamo i turobe gagamin.”
29 Celé město se tedy naplnilo rozruchem a když chytili Makedonce Gaia a Aristarcha, Pavlovy společníky na cestách, hnali se [všichni] společně do divadla.
29 Basit nati bar merar gagamin wanawanan uruw ra’at, na hibuyuw ne hibuyuw hinunuw. Masedonia orot rou’ab Gaius Aristakus hairi Paul bairi hinanawan hinan hibuwih hinunuw hin sabuw hai rou’ay efan gagaminamaim hitit.
30 (Když však chtěl Pavel jít mezi lid, učedníci ho nenechali.
30 Paul akisin i kok sabuw nahimaim tatit, baise bai’ufununayah hi’otan.
31 Dokonce i někteří z předních mužů Asie, kteří byli jeho přáteli, k němu poslali s prosbou, aby se nevydával do divadla.)
31 Nati tafaram wanawanan hai orot gagamih, iyab Paul ana ofonah auman tur hiyafar hifefeyan men hikok boro tan kou’ay ana efan gagaminamaim yumatan ta’ototait.
32 A jedni křičeli to, druzí ono, protože shromáždění bylo zmatené a mnozí [ani] nevěděli, proč se sešli.
32 Nati ana veya’amaim kou’ay ana efanamaim uruw i na’at, sabuw afa nati’imaim i tur ta hiwow hio, sabuw afa ni’imaim ibo tur ta hiwow hio. Naatu sabuw au moumurihika i men kafai hiso’ob aisim hina iti kou’ayamaim hitit.
33 Potom ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr tedy pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu.
33 Naatu Jew sabuw afa Alexander hibonawiy hitit nahine bat, naatu sabuw afa roube’aten tur hitin, imaibo Alexander umanamaim sabuw rutanih awah fot naatu i taiyuwin wasfafarin isan ana tur eo.
34 Když ale poznali, že je [to] Žid, vydali všichni jeden hlas a křičeli asi dvě hodiny: “Veliká [je] efezská Artemis!”
34 Baise nati veya’amaim i hi’inan Alexander i Jew orot, imih sabuw etei au ta’imon hiwow sawar ta’imon isan hio inan hours rou’ab sawar. “Ephesus ana god Artemis akisinamo i turobe Gagamin!”
35 A když [městský] sekretář upokojil zástup, řekl: “Muži efezští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efezských je strážcem chrámu veliké bohyně Artemis a [její sochy], která spadla z nebe?
35 Inan yomaninamaim bar merar ana kirumayan sabuw rou’ay gagamin eotatanih inan nuwarob e’afuw basit eo, “Ephesus ana orot ana babin! Sabuw etei hiso’ob Ephesus bar merar i god gagamin Artemis ma’uh ema’am. Iti kabay kakafiyin marane hea’obow re’er boun iti inu’in auman ma’uh ema’am.
36 A poněvadž jsou tyto věci nepopiratelné, je třeba, abyste zachovali klid a nedělali nic ukvapeného.
36 Iti sawar i boro men yait ta nayaubamih, isan imih kwa yate enub kwamare naatu men abisa ta nota’e mata nakabiy kwanasinafumih.
37 Přivedli jste totiž tyto muže, [kteří] ani nespáchali svatokrádež, ani se nerouhají vaší bohyni.
37 Kwa iti orot kwabow kwana ai’itih i men Tafaror Bar ana sawar ta hi’afiy o ata god babin isan tur kakafih hi’omih.
38 Jestliže má tedy Demetrius a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se veřejné soudy a jsou [tu] místodržitelé. [Tam] ať jedni druhé žalují.
38 Baise Demetrius ana bowayah orot bairi orot babin isan hai gamin tur afa hinama’am na’at, ata orot gagamih tur nowarayah i tema’am. Naatu tur nowar yababan yabaituturin isan ana efan i bobotawiyin inu’in boro hinan imaim hiyabaitutur.
39 A pokud žádáte [ještě] něco jiného, bude to vyřešeno v zákonném shromáždění.
39 Baise yababan tur gagaminaka omih na’at i kwanan Kou’ay Bar gagaminamaim orot tur nowarayah matahimaim a yababan kwanaorereb tur nowarayah boro hinayabunei.
40 Hrozí nám totiž, že budeme kvůli dnešku obviněni ze vzpoury, a není žádný důvod, který bychom mohli udat, proč jsme se tu srotili.” A když to řekl, rozpustil shromáždění.
40 Naatu boun hibubuyuw isan hina’af tanarun hinabibatiy boro tanao kwanekwan, anayabin tur ana’an it men taso’ob naatu it men karam boro asir tanao tanifufuwen.”
41 — ausente —
41 Iti eo ufunamaim, sabuw iuwih hai ubar hin.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.