2 Coríntios 12
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs NTLH
1 Jistě pro mě není užitečné, abych se chlubil; přistoupím však k viděním a zjevením [od] Pána:
1 Embora não adiante nada, eu preciso me gabar de mim mesmo. Agora vou falar a respeito das visões e revelações que o Senhor me tem dado.
2 Znám člověka v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe - nevím, zda v těle, nevím, zda mimo tělo, Bůh [to] ví.
2 Conheço um cristão que há catorze anos foi levado, de repente, até o mais alto céu. Não sei se isso, de fato, aconteceu ou se ele teve uma visão; somente Deus sabe. Repito: sei que esse homem foi levado, de repente, ao paraíso . Não sei se isso, de fato, aconteceu ou se foi uma visão; somente Deus sabe. E ali ele ouviu coisas que palavras humanas não conseguem contar.
3 A znám takového člověka (zda [to bylo] v těle nebo mimo tělo, nevím, Bůh [to] ví),
3 — ausente —
4 který byl vytržen do ráje a uslyšel nepopsatelná slova, která člověku nepřísluší mluvit.
4 — ausente —
5 Takovým se tedy budu chlubit, ale sebou samým se chlubit nebudu, jedině [snad] svými slabostmi.
5 Eu me gabarei desse homem. Mas não me gabarei de mim mesmo, a não ser das coisas que mostram as minhas fraquezas.
6 Kdybych se totiž chtěl pochlubit, nebudu nemoudrý, řeknu pravdu; zdržuji se však, aby si snad někdo o mně nemyslel více, než při mně vidí nebo ode mne slyší.
6 No entanto, se eu quisesse me gabar de mim mesmo, isso não seria uma loucura, porque estaria dizendo a verdade. Mas eu não me gabarei, pois quero que a opinião que as pessoas têm de mim se baseie naquilo que me viram fazer e me ouviram dizer.
7 A abych se nesmírností těch zjevení nadmíru nepovyšoval, byl mi [jako] trn do těla dán Satanův anděl, aby mě bil, abych se nepovyšoval nadmíru.
7 Mas, para que não ficasse orgulhoso demais por causa das coisas maravilhosas que vi, eu recebi uma doença dolorosa, que é como um espinho no meu corpo. Ela veio como um mensageiro de Satanás para me dar bofetadas e impedir que eu ficasse orgulhoso.
8 Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby [to] ode mne odešlo,
8 Três vezes orei ao Senhor, pedindo que ele me tirasse esse sofrimento.
9 ale řekl mi: “Moje milost ti stačí; vždyť má moc se dovršuje ve slabosti.” Nejraději se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc.
9 Mas ele me respondeu: “A minha Portanto, eu me sinto muito feliz em me gabar das minhas fraquezas, para que assim a proteção do poder de Cristo esteja comigo.
10 Proto mám zalíbení ve slabostech, v příkořích, v nedostatcích, pronásledováních a v úzkostech pro Krista. Vždyť když jsem slabý, tehdy jsem silný.
10 Eu me alegro também com as fraquezas, os insultos, os sofrimentos, as perseguições e as dificuldades pelos quais passo por causa de Cristo. Porque, quando perco toda a minha força, então tenho a força de Cristo em mim.
11 Stal jsem se nemoudrým, když se chlubím, [ale] vy jste mě [k tomu] donutili. Já jsem přece měl být chválen vámi - vždyť jsem nebyl o nic horší než ti veleapoštolové, i když nejsem nic.
11 Eu estou agindo como um louco, mas foram vocês que me obrigaram a isso. Porque vocês é que deviam falar bem de mim. Pois, mesmo que eu não valha nada, não sou inferior, de modo nenhum, a esses tais “superapóstolos” de vocês.
12 Znamení apoštola byla mezi vámi vykonána ve vší vytrvalosti, ve znameních, divech i zázracích.
12 As coisas que provam que, de fato, sou apóstolo foram feitas entre vocês com muita paciência. Foram sinais, maravilhas e milagres.
13 Vždyť v čem jste byli ukráceni oproti ostatním církvím kromě [toho], že jsem vám já sám nebyl na obtíž? Odpusťte mi toto bezpráví!
13 Como é que vocês foram tratados pior do que as outras igrejas? A única diferença é que eu não exigi que vocês me ajudassem. Por favor, perdoem essa injustiça!
14 Hle, jsem připraven přijít k vám potřetí a nebudu vám na obtíž. Nehledám totiž to, co je vaše, ale vás. Děti přece nemají střádat pro rodiče, ale rodiče pro děti.
14 Já estou preparado para fazer a minha terceira visita a vocês e novamente não vou exigir que vocês me ajudem. Eu quero vocês e não o dinheiro de vocês. Afinal de contas, são os pais que devem juntar dinheiro para os filhos, e não os filhos, para os pais.
15 Já tedy milerád zaplatím náklady; i sám sebe vynaložím za vaše duše, i když [čím] více vás miluji, [tím] méně jsem milován.
15 Vou ficar contente em gastar tudo o que tenho e até a mim mesmo para ajudá-los. Será que vocês me amarão menos só porque eu os amo tanto?
16 Ať je to však [jakkoliv], nebyl jsem vám přítěží. [Prý] jsem ale chytrý a dostal jsem vás lstí!
16 Portanto, vocês vão concordar que eu não exigi nada de vocês. Porém alguém poderá dizer que os enganei e tapeei com mentiras.
17 Oklamal jsem vás snad skrze někoho z těch, které jsem k vám poslal?
17 Por acaso explorei vocês por meio de algum mensageiro que lhes mandei?
18 Požádal jsem Tita a poslal jsem s ním toho bratra. Oklamal vás snad Titus? Nechodili jsme ve stejném duchu? Nešli jsme stejnými šlépějemi?
18 Eu pedi a Tito que fosse visitá-los e mandei com ele o outro irmão na fé. Por acaso Tito os explorou? Será que nós dois não temos agido do mesmo modo e com o mesmo espírito?
19 Znovu si myslíte, že se před vámi obhajujeme? Mluvíme před Boží tváří v Kristu, a to všechno, milovaní, kvůli vašemu vybudování.
19 Talvez vocês pensem que estamos querendo nos defender diante de vocês, mas não é isso. Falamos como Cristo nos mandaria falar, na presença de Deus. E tudo o que fazemos, queridos amigos, é para ajudar vocês.
20 Bojím se totiž, abych vás, až přijdu, neshledal jinými, než bych si přál, a [abych] já nebyl vámi shledán jiný než byste si přáli: aby snad nebyly sváry, závidění, hněvání, soupeření, pomluvy, šeptání, nadutosti a nepokoje;
20 Tenho medo de que, quando chegar aí, eu os encontre diferentes do que eu gostaria que fossem e que vocês me achem diferente do que gostariam que eu fosse. Tenho medo também de encontrar brigas e ciumeiras, ódio e egoísmo, insultos, falatório, orgulho e desordens.
21 aby mě snad, až znovu přijdu, můj Bůh mezi vámi neponížil, [takže] bych truchlil nad mnohými, kteří předtím padli do hříchu a nečinili pokání z nečistoty, smilstva a [z] nestydatosti, kterou napáchali.
21 Receio ainda que na minha próxima visita o meu Deus me humilhe diante de vocês e que eu tenha de chorar por muitos de vocês que continuam a cometer os mesmos pecados que cometiam no passado e não se arrependeram da sua imoralidade sexual, nem das relações sexuais proibidas, nem de outras coisas indecentes que faziam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.