1 Tessalonicenses 2

Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Bratři, víte přece sami, že náš příchod k vám nebyl marný.
1 Irmãos, vocês mesmos sabem que a visita que lhes fizemos não foi inútil.
2 Naopak: ačkoli jsme předtím, jak víte, trpěli a snášeli pohanění ve Filipech, osmělili jsme se v našem Bohu, abychom vám uprostřed mnoha zápasů řekli Boží evangelium.
2 Apesar de termos sido maltratados e insultados em Filipos, como vocês sabem, com a ajuda de nosso Deus tivemos coragem de anunciar-lhes o evangelho de Deus, em meio a muita luta.
3 Naše výzva přece nepocházela z bludu nebo z nečistoty, ani [nespočívala] ve lsti.
3 Pois nossa exortação não tem origem no erro nem em motivos impuros, nem temos intenção de enganá-los;
4 Naopak: jako jsme byli Bohem uznáni za hodné [toho], aby [nám] svěřil evangelium, tak mluvíme - ne abychom se líbili lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.
4 pelo contrário, como homens aprovados por Deus, a ponto de nos ter sido confiado por ele o evangelho, não falamos para agradar a pessoas, mas a Deus, que prova os nossos corações.
5 Nikdy jsme přece, jak víte, nepoužívali lichotivé řeči ani jsme pod [nějakou] záminkou nebyli chamtiví - Bůh [je] svědek.
5 Vocês bem sabem a nossa linguagem nunca foi de bajulação nem de pretexto para ganância; Deus é testemunha.
6 Také jsme nehledali chválu od lidí, ať už od vás nebo od jiných, ačkoli jsme jako Kristovi apoštolové mohli vyžadovat uctivost.
6 Nem buscamos reconhecimento humano, quer de vocês quer de outros.
7 Byli jsme však mezi vámi laskaví, jako když kojící žena chová své děti.
7 Embora, como apóstolos de Cristo, pudéssemos ter sido um peso, tornamo-nos bondosos entre vocês, como uma mãe que cuida dos próprios filhos.
8 Měli jsme k vám takovou náklonnost, že jsme vám s potěšením vydali nejen Boží evangelium, ale i své vlastní duše, neboť jste nám byli drazí.
8 Sentindo, assim, tanta afeição por vocês, decidimos dar-lhes não somente o evangelho de Deus, mas também a nossa própria vida, porque vocês se tornaram muito amados por nós.
9 Bratři, přece si vzpomínáte na naši námahu a úsilí: pracovali jsme dnem i nocí, abychom nikomu z vás nebyli přítěží, a [tak] jsme vám kázali Boží evangelium.
9 Irmãos, certamente vocês se lembram do nosso trabalho esgotante e da nossa fadiga; trabalhamos noite e dia para não sermos pesados a ninguém, enquanto lhes pregávamos o evangelho de Deus.
10 Vy i Bůh [jste] svědkové, jak svatě, spravedlivě a bezúhonně jsme se k vám věřícím chovali.
10 Tanto vocês como Deus são testemunhas de como nos portamos de maneira santa, justa e irrepreensível entre vocês, os que crêem.
11 Jak víte, každého jednotlivého z vás jsme napomínali, utěšovali a zapřísahali jako otec své děti,
11 Pois vocês sabem que tratamos cada um como um pai trata seus filhos,
12 abyste chodili, jak je důstojné Boha, který vás volá do svého království a slávy.
12 exortando, consolando e dando testemunho, para que vocês vivam de maneira digna de Deus, que os chamou para o seu Reino e glória.
13 Proto i my neustále děkujeme Bohu, neboť když jste přijali Boží slovo, jež jste slyšeli od nás, přijali jste [je] ne [jako] lidské slovo, ale jako to, čím vskutku je, [totiž] slovo Boží, jež také působí ve vás věřících.
13 Também agradecemos a Deus sem cessar, pois, ao receberem de nossa parte a palavra de Deus, vocês a aceitaram não como palavra de homens, mas segundo verdadeiramente é, como palavra de Deus, que atua com eficácia em vocês, os que crêem.
14 Vy, bratři, jste následovali příklad Božích církví v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku, neboť jste od svých krajanů vytrpěli totéž, co oni od Židů,
14 Porque vocês, irmãos, tornaram-se imitadores das igrejas de Deus em Cristo Jesus que estão na Judéia. Vocês sofreram da parte dos seus próprios conterrâneos as mesmas coisas que aquelas igrejas sofreram da parte dos judeus,
15 kteří zabili Pána Ježíše i své vlastní proroky, nás vyhnali, Bohu se nelíbí a [vůči] všem lidem [jsou] nepřátelští.
15 que mataram o Senhor Jesus e os profetas, e também nos perseguiram. Eles desagradam a Deus e são hostis a todos,
16 Brání nám totiž mluvit k pohanům, aby byli spaseni, a tím neustále doplňují [míru] svých hříchů. Přišel však na ně konečný hněv.
16 esforçando-se para nos impedir que falemos aos gentios, e estes sejam salvos. Dessa forma, vão sempre completando a medida dos seus pecados. Sobre eles, finalmente, veio a ira.
17 Když jsme pak od vás byli nakrátko odloučeni ([ačkoli jen] tělem, ne srdcem), tím více jsme se s velikou touhou snažili spatřit vaši tvář.
17 Nós, porém, irmãos, privados da companhia de vocês por breve tempo, em pessoa, mas não no coração, esforçamo-nos ainda mais para vê-los pessoalmente, pela saudade que temos de vocês.
18 Chtěli jsme k vám tedy přijít - já Pavel víc než jednou - ale Satan nám zabránil.
18 Quisemos visitá-los. Eu mesmo, Paulo o quis, e não apenas uma vez, mas duas; Satanás, porém, nos impediu.
19 Vždyť kdo [je] naší nadějí, radostí a korunou chlouby? Nejste to snad právě vy před tváří našeho Pána Ježíše Krista při jeho příchodu?
19 Pois quem é a nossa esperança, alegria ou coroa em que nos gloriamos perante o Senhor Jesus na sua vinda? Não são vocês?
20 Vy jste přece naše sláva a radost!
20 De fato, vocês são a nossa glória e a nossa alegria.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Tessalonicenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.