1 Coríntios 11
Nova Bible Kralicka (CES_NKB) vs ACF
1 Následujte můj příklad, tak jako já [následuji] Kristův.
1 Sede meus imitadores, como também eu de Cristo.
2 Chválím vás, bratři, že ve všem pamatujete na mne a dodržujete ustanovení tak, jak jsem vám [je] vydal.
2 E louvo-vos, irmãos, porque em tudo vos lembrais de mim, e retendes os preceitos como vo-los entreguei.
3 Chci však, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista Bůh.
3 Mas quero que saibais que Cristo é a cabeça de todo o homem, e o homem a cabeça da mulher; e Deus a cabeça de Cristo.
4 Každý muž modlící se nebo prorokující s pokrytou hlavou hanobí svou hlavu.
4 Todo o homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua própria cabeça.
5 Také každá žena modlící se nebo prorokující s nezahalenou hlavou hanobí svou hlavu; vždyť je [to] jedno a totéž, jako [kdyby] se oholila.
5 Mas toda a mulher que ora ou profetiza com a cabeça descoberta, desonra a sua própria cabeça, porque é como se estivesse rapada.
6 Jestliže se totiž žena nezahaluje, ať se také ostříhá. Je-li však pro ženu hanba, aby se ostříhala nebo oholila, ať se zahaluje.
6 Portanto, se a mulher não se cobre com véu, tosquie-se também. Mas, se para a mulher é coisa indecente tosquiar-se ou rapar-se, que ponha o véu.
7 Muž si ovšem nemá zahalovat hlavu, neboť je obrazem a slávou Boží, žena však je slávou muže.
7 O homem, pois, não deve cobrir a cabeça, porque é a imagem e glória de Deus, mas a mulher é a glória do homem.
8 Vždyť muž není z ženy, ale žena z muže.
8 Porque o homem não provém da mulher, mas a mulher do homem.
9 Muž přece také nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.
9 Porque também o homem não foi criado por causa da mulher, mas a mulher por causa do homem.
10 Proto má žena mít na hlavě [znamení] moci kvůli andělům.
10 Portanto, a mulher deve ter sobre a cabeça sinal de poderio, por causa dos anjos.
11 Avšak v Pánu [není] ani žena bez muže, ani muž bez ženy.
11 Todavia, nem o homem é sem a mulher, nem a mulher sem o homem, no Senhor.
12 Neboť jako [je] žena z muže, tak [je] také muž skrze ženu, a všechny věci [jsou] z Boha.
12 Porque, como a mulher provém do homem, assim também o homem provém da mulher, mas tudo vem de Deus.
13 Posuďte sami mezi sebou: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?
13 Julgai entre vós mesmos: é decente que a mulher ore a Deus descoberta?
14 Neučí vás snad ani sama přirozenost, že pro muže je hanba, když má dlouhé vlasy?
14 Ou não vos ensina a mesma natureza que é desonra para o homem ter cabelo crescido?
15 Má-li však dlouhé vlasy žena, je [to] pro ni sláva; dlouhé vlasy jsou jí totiž dány místo závoje.
15 Mas ter a mulher cabelo crescido lhe é honroso, porque o cabelo lhe foi dado em lugar de véu.
16 Míní-li však někdo být neústupným, my takový zvyk nemáme a církve Boží také ne.
16 Mas, se alguém quiser ser contencioso, nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
17 Když však přikazuji tyto věci, nechválím [to,] že se nescházíte k prospěchu, ale ke škodě.
17 Nisto, porém, que vou dizer-vos não vos louvo; porquanto vos ajuntais, não para melhor, senão para pior.
18 Především slyším, [že] když se scházíte v církvi, jsou mezi vámi roztržky, a zčásti tomu věřím.
18 Porque antes de tudo ouço que, quando vos ajuntais na igreja, há entre vós dissensões; e em parte o creio.
19 Musí totiž mezi vámi být i sekty, aby se ukázali ti, kdo jsou mezi vámi [vskutku] osvědčení.
19 E até importa que haja entre vós heresias, para que os que são sinceros se manifestem entre vós.
20 Když se tedy spolu scházíte, není [to] k tomu, abyste jedli Pánovu večeři;
20 De sorte que, quando vos ajuntais num lugar, não é para comer a ceia do Senhor.
21 vždyť každý si při jídle bere nejdříve svou večeři, a tak jeden hladoví a jiný je opilý.
21 Porque, comendo, cada um toma antecipadamente a sua própria ceia; e assim um tem fome e outro embriaga-se.
22 Cožpak nemáte domy, abyste [v nich] jedli a pili? Anebo pohrdáte Boží církví a zahanbujete ty, kteří [nic] nemají? Co vám mám říci? Mám vás pochválit? Za toto [vás] nechválím!
22 Não tendes porventura casas para comer e para beber? Ou desprezais a igreja de Deus, e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisto não vos louvo.
23 Neboť já jsem přijal od Pána to, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos ensinei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão;
24 a když vzdal díky, rozlomil [jej a] řekl: “Vezměte, jezte, toto je mé tělo, které se láme za vás. Toto čiňte na mou památku.”
24 E, tendo dado graças, o partiu e disse: Tomai, comei; isto é o meu corpo que é partido por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Stejně tak i kalich, když povečeřel, se slovy: “Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. Toto čiňte, kdykoli byste [jej] pili, na moji památku.”
25 Semelhantemente também, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este cálice é o novo testamento no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que beberdes, em memória de mim.
26 Neboť kdykoli byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.
26 Porque todas as vezes que comerdes este pão e beberdes este cálice anunciais a morte do Senhor, até que venha.
27 A proto, kdokoli by jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodně, bude vinen tělem a krví Pána.
27 Portanto, qualquer que comer este pão, ou beber o cálice do Senhor indignamente, será culpado do corpo e do sangue do Senhor.
28 Ať tedy člověk prověří sám sebe a takto ať jí z toho chleba a pije z toho kalichu.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e assim coma deste pão e beba deste cálice.
29 Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sám sobě odsouzení, jelikož nerozsuzuje Pánovo tělo.
29 Porque o que come e bebe indignamente, come e bebe para sua própria condenação, não discernindo o corpo do Senhor.
30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a nemocní a mnozí usínají.
30 Por causa disto há entre vós muitos fracos e doentes, e muitos que dormem.
31 Kdybychom se totiž rozsuzovali sami, nebyli bychom souzeni.
31 Porque, se nós nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Když jsme však souzeni, býváme Pánem vychováváni, abychom nebyli odsouzeni se světem.
32 Mas, quando somos julgados, somos repreendidos pelo Senhor, para não sermos condenados com o mundo.
33 A tak, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.
33 Portanto, meus irmãos, quando vos ajuntais para comer, esperai uns pelos outros.
34 A jestliže má někdo hlad, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci pak zařídím, až přijdu.
34 Mas, se algum tiver fome, coma em casa, para que não vos ajunteis para condenação. Quanto às demais coisas, ordená-las-ei quando for.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.