Mateus 9
Cacua NT (CBV_WBT) vs NTLH
1 Páant ĩ jwʉ́ʉb bejat tʉ́ʉtʉchah joinít, ĩ́ih jãáj chóona waadnít, Jesúswã ĩt jwʉ́ʉb chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. Pánih chʉ́ʉh bejnit, Jesús ãpĩ́ jʉibíni tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb jʉibínap wʉt jĩ.
1 Jesus entrou num barco, voltou para o lado oeste do lago e chegou à sua cidade .
2 Caanná ĩ jʉibínachah, caanjĩ́h moón jéih yoocannidih ã ñajat chóojĩh Jesús pebhna ĩt beo jʉibínap wʉt jĩ. “Jesús nindih ã jéih booabipna caá”, ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, jéih yoocannidih nin pah Jesús ãt niijíp wʉt jĩ:ãt niijíp wʉt jĩ.
2 Então algumas pessoas trouxeram um paralítico deitado numa cama. Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
3 Páant ã niijíchah joinít, biquína Moisés ã wʉtatjidih bohénit nin pah ĩt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ: “Diosjeh yéejatdih ã jéih yohna caá. Nin cã́acjeh jʉmna yʉhna, páant niijná, ‘Dios wã jʉmna caá’, niíj yeena caá ã chãjap”, ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ.
3 Aí alguns mestres da Lei começaram a pensar: — Este homem está
4 Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, nin pah Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ:
4 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
5 — ausente —
5 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
6 ãt niijíp wʉt jĩ. Páant niíj péanit, jéih yoocannidih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:ãt niijíp wʉt jĩ.
6 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
7 Páant ã niijíchah joinít, jéih yoocanniji ñah ñʉhnit, ã́ih mʉʉ́boó ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Páant ã booanachah ennit, cã́acwã ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánih en wʉ́hi bejnit, Dios Jesúsdih bʉ́dí wẽpat ã wʉ̃hatdih jéihnit, Diosdih bʉ́dí ĩt wẽi naáwáp wʉt jĩ.
8 Quando o povo viu isso, ficou com medo e louvou a Deus por dar esse poder a seres humanos.
9 Pánih booa péaniji caán mʉʉmánt bac bejnit, Jesús ã bohénitdih ãt jwʉ́ʉb nʉmah jib bejep wʉt jĩ. Pánih bejnit, caanmánt jʉ̃óhnit, weém Mateo pebh ĩ jʉyʉ́p jĩ. Romanowã ĩ maáta ĩ ʉʉ́bát tʉ́ʉtni dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hni wã jʉmʉp jĩ. Pánihna, caán láa wĩ́ih tewat tólihboó wã chʉ́ʉdʉp jĩ. Caanjĩ́h wã chʉ́ʉdʉchah ennit, nin pah weemdíh Jesús ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchah joinítjeh, ñah ñʉhnit, ãjeéh wã bejep jĩ.
9 Jesus saiu dali e, no caminho, viu um cobrador de impostos, chamado Mateus, sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse: Mateus se levantou e foi com ele.
10 Tʉ́ttimah, Jesúswãdih wĩ́ih mʉʉ́boó nʉmah jeémédih wã bejep jĩ. Weem páh dawá dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hnitdih, bita “Yeejépwã caá”, ĩ niijnítdihbʉt wã nʉmah jeémép jĩ.
10 Mais tarde, enquanto Jesus estava jantando na casa de Mateus, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram e sentaram-se à mesa com Jesus e os seus discípulos.
11 Páant queét biícdih jwĩ jeéméchah ennit, biquína fariseowã jwiít Jesús ã bohénitdih nin pah ĩ niíj jʉ̃ihñʉp jĩ: —¿Dépanih tigaá ñíih bohéni dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hnit, yeejép chãjnit biícdih ã jeémp? ĩ niijíp jĩ.
11 Alguns fariseus viram isso e perguntaram aos discípulos: — Por que é que o mestre de vocês come com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
12 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesúsboó queét fariseowãdih nin pah ã niíj jepahap jĩ:ã niijíp jĩ.
12 Jesus ouviu a pergunta e respondeu:
13 — ausente —
13 Vão e procurem entender o que quer dizer este trecho das
14 Tʉ́ttimah, Juan Daabáni ã bohénitboó jwĩ pebh jʉinít, nin pah Jesúsdih ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: —Jwiít Juan ã bohénit, jwĩ nʉowã ĩ wʉtat pah jwĩpĩ́ jeémp jwʉhcan caá. Fariseowãbʉt biíc yoobó ĩpĩ́ chãjna caá. ¿Dépanih tigaá ma bohénitboó páantjeh ĩ jeémp? Jesúsdih ĩ niijíp jĩ.
14 Então os discípulos de João Batista chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que nós e os
15 Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
15 Jesus respondeu:
16 Pánihna, ded pah jwĩ nʉowã ĩ wʉtatji ã́ih jáap bohéátjĩh fariseowã ĩ widíhichah enna, Jesús queétdih nin pah ã jwʉ́ʉb niíj bohénap jĩ:
16 — Ninguém usa um retalho de pano novo para remendar uma roupa velha; pois o remendo novo encolhe e rasga a roupa velha, aumentando o buraco.
17 ã niijíp jĩ.
17 Ninguém põe vinho novo em
18 Wĩ́ih mʉʉ́boó páantjeh jwĩ jʉmʉchah, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉdíh en daonít ĩ maáh ã waád jʉyʉ́p jĩ. Waád jʉinít, Jesús pebh bódicha caj yoh ñajnit, nin pah ã niijíp jĩ: —Wã nʉʉ́m jáantjeh mi wʉnah bejep be. Obohjeéhtih, caántdih ma teo jã́ha booaat tʉ́ʉt niijná, wãjeéh ma jʉ̃ʉ́wʉ́. Páant ma teo jã́hanachah, mi jwʉ́ʉb boobipna caá, Jesúsdih ã niijíp jĩ.
18 Enquanto Jesus estava falando ao povo, um chefe religioso chegou perto dele, ajoelhou-se e disse: — A minha filha morreu agora mesmo! Venha e ponha as mãos sobre ela para que viva de novo.
19 Páant ã niijíchah joinít, Jesús wĩ́ih mʉʉ́boó jeémp chʉ́ʉdniji, ñah ñʉhnit, ãjeéh ã bac bejep jĩ. Jwiít ã bohénitbʉt ĩjeéh jwĩ bejep jĩ.
19 Então Jesus foi com ele, e os seus discípulos também foram.
20 Pánih bejnit, namádih jwĩ bejechah, cã́acwã cãtíh biíh wili wʉnnih mit jʉmʉp tajĩ. Caánt doce jópchi mácanihat panihat wʉnnih, “Jesúíh yégueh chóodihjeh jʉibí teona, wã boobipna caá”, mit niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant niíj jenah joinít, Jesús tã́ahmant jʉ̃óhnit, ã́ih yégueh chóo yapatbitdih mit jʉí tewep tajĩ.
20 Certa mulher, que fazia doze anos que estava com uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na barra da capa dele.
21 — ausente —
21 Pois ela pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 Páant mi jʉí tewatdih jéihna, tac pʉ́ʉd ennit, Jesús caántdih nin pah ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchahjeh, mit boonap tajĩ.
22 Jesus virou, viu a mulher e disse: E naquele momento a mulher ficou curada.
23 Tʉ́ttimah, jwiít Jesús biícdih maáíh mʉʉná jwĩ waád jʉibínap jĩ. Pánih waád jʉibínit, chío póojnitdih, dawá ñaác jʉ̃inítdihbʉt jwĩ enep jĩ.
23 Depois Jesus foi para a casa do chefe religioso. Quando viu os que tocavam música fúnebre e viu a multidão numa confusão geral,
24 Páant ĩ jʉñʉ́chah ennit, Jesús queétdih nin pah ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchah joinít, “Nih yáana caá ã chãjap”, niijnít, cã́acwã caandíh ĩ dehwep jĩ.
24 disse: Então começaram a caçoar dele.
25 Pánihna, queét ĩ bac bejat tʉ́ttimah, wʉnnih pebhna waad béjnit, miíh téihyadih Jesús ãt tewep wʉt jĩ. Páant ã tewechahjeh, boonit, mit ñah ñʉhʉp wʉt jĩ.
25 Logo que a multidão saiu, Jesus entrou no quarto em que a menina estava, pegou-a pela mão, e ela se levantou.
26 Jóocmant ñʉhnit caántdih ã booaat doonádih joinít, caán tʉ́tchidih moondíh ĩt naóh peetép tajĩ.
26 E a notícia a respeito disso se espalhou por toda aquela região.
27 Caanjĩ́h jʉmnitji jwʉ́ʉb jibidih jwĩ bejechah, chénewã jéih encannit neoná jwiítdih pée bejnit, nin pah ĩ niíj ej ñaacáp jĩ: —¡David jʉima, Dios ã wahni, jwiítdih ma jĩ́gah eneé! ĩ niijíp jĩ.
27 Jesus saiu daquele lugar, e no caminho dois cegos começaram a segui-lo, gritando: —
28 Páant ĩ niíj ej ñaacáchah, jwiít Jesús biícdih biíh mʉʉ́boó jwĩ waad béjep jĩ. Páant jwĩ waad béjechah, queét jéih encannitbʉt ĩ ñʉʉ́n waád jʉyʉ́p jĩ. Páant ĩ waád jʉyʉ́chah ennit, Jesús queétdih nin pah ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ. —Páant tigaá jwĩ niíj jenah joyóp, caandíh ĩ niíj jepahap jĩ.
28 Assim que Jesus entrou em casa, os cegos chegaram perto dele. Então ele perguntou: — Sim, senhor! Nós cremos! — responderam eles.
29 Páant ĩ niíj jepahachah joinít, ĩ́ih quíibdih teo jã́hanit, nin pah ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ.
29 Jesus tocou nos olhos deles e disse:
30 Páant ã niijíchahjeh, ĩ jéih enep jĩ, bʉca. Pánih booanit, Jesús nin pah queétdih ã jwʉ́ʉb niijíp jĩ:ã niijíp jĩ.
30 E os olhos deles ficaram curados. Aí Jesus ordenou com severidade:
31 Páant ã niijíchah yʉhna, bac bejnit, queétdih ded pah ã booaatjidih nihat pebhboó ĩt naóh peetép tajĩ.
31 Porém eles foram embora e espalharam as notícias a respeito de Jesus por toda aquela região.
32 Páant ĩ bac bejechah, Jesús pebh nemép jʉmnidih bita ĩ ñahwat ʉb waád jʉyʉ́p jĩ. Caán nemép caandíh ãt jéih wéheat tʉ́ʉtcap tajĩ.
32 Quando eles foram embora, algumas pessoas levaram a Jesus um homem que não podia falar porque estava dominado por um demônio.
33 Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah ennit, Jesús nemépdih ã bacat tʉ́ʉtʉp jĩ. Páant ã bacat tʉ́ʉtʉchahjeh, jéih wéhecanniji ã jwʉ́ʉb wéhenap jĩ. Caandíh ennit, nihat ĩ en wʉ́hi bejep jĩ. —¡Nin pah yapatdih nihat jwiít Israel baácdih moón jwĩpĩ́ encan jĩ! ĩ míic niijíp jĩ.
33 Logo que o demônio foi expulso, o homem começou a falar. Todos ficaram admirados e afirmavam: — Nunca vimos em Israel uma coisa assim!
34 Obohjeéhtih, fariseowã mácah ĩ míic niíj wéhenap jĩ. —Nemépwã ĩ maáh ã wẽpatjĩh caá nemépwãdih ã bacat tʉ́ʉtʉp, ĩ míic niijíp jĩ.
34 Mas os fariseus diziam: — O chefe dos demônios é quem dá a esse homem poder para expulsar demônios.
35 Pánihat tʉ́ttimah, nihat botoni tʉ́tchina, dahwani tʉ́tchinadihbʉt bohé jibidih bejna, Jesús jwiítdih ã nʉmah bejep jĩ. Tʉ́tchina yoobó naóh jib bejna, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, Jesús ãpĩ́ bohénap jĩ. Dios ã maáh jʉmat tʉ́ini doonádih naóhnit, nihat caanjĩ́h moón tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdihbʉt ãpĩ́ booanap jĩ.
35 Jesus andava visitando todas as cidades e povoados. Ele ensinava nas sinagogas , anunciava a boa notícia sobre o Reino e curava todo tipo de enfermidades e doenças graves das pessoas.
36 Pánih bejna, dawá cã́acwã ovejawãdih en daoní wihcat pah yeejép yapnit, moh yéejnit ĩ jʉmʉchah ennit, Jesús queétdih bʉ́dí ãt jĩ́gah enep jĩ.
36 Quando Jesus viu a multidão, ficou com muita pena daquela gente porque eles estavam aflitos e abandonados, como ovelhas sem pastor.
37 Pánih jĩ́gah ennit, jwiít ã bohénitdih nin pah ã niijíp jĩ:
37 Então disse aos discípulos:
38 ã niijíp jĩ.
38 Peçam ao dono da plantação que mande mais trabalhadores para fazerem a colheita.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.