Lucas 3

Cacua NT (CBV_WBT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Tʉ́ttimah, Zacarías wʉ̃ʉ́h Juan behna, mʉʉ́ wihcapboó ã jʉmʉchah, Dios caandíh ãt jwíih naáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Caán láa Roma tʉ́tchidih moón ĩ maáh Tiberio César quince jópchi maáh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Poncio Pilato Judea baácdih moón ĩ maáh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Herodes Galilea baácdih moón ĩ maáh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Ã ʉ́ʉd jeñé Felipe Iturea baácdih moón, Traconite baácdih moón biícdih ĩ maáh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Lisanias Abilinia baácdih moón ĩ maáh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ĩ maáh jʉmʉchah, Anás Caifásbʉt sacerdotewã ĩ maáta ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.
1 E, no ano quinze do império de Tibério César, sendo Pôncio Pilatos governador da Judeia, e Herodes, tetrarca da Galileia, e seu irmão Filipe, tetrarca da Itureia e da província de Traconites, e Lisânias, tetrarca de Abilene,
2 — ausente —
2 sendo Anás e Caifás sumos sacerdotes, veio no deserto a palavra de Deus a João, filho de Zacarias.
3 Caán láa, Juan mʉʉ́ wihcapboó ã jʉmʉchah, Dios caandíh ãt naáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, Dios ã naáwát tʉ́ʉtʉchah joinít, Juanboó Jordán mʉj pebh dei jʉibínit, ãt táoh naóh jibip wʉt jĩ. Nin pah ãpĩ́ niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́. Páant ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, Dios ñi yéejatdih ã yohbipna caá. Páant ñi chãjachah, yeebdíh wã daabábipna caá, ñi yéejat yohat jʉ́ʉtat pínah niijná”, cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ.
3 E percorreu toda a terra ao redor do Jordão, pregando o batismo de arrependimento, para o perdão dos pecados,
4 Jon jã́tih Dios naáwátdih naóh yapani Isaías, nin pah Juan ã chãjat pínahdih ãt niíj naóh daacáp wʉt jĩ.
4 segundo o que está escrito no livro das palavras do profeta Isaías, que diz: Voz do que clama no deserto: Preparai o caminho do Senhor; endireitai as suas veredas.
5 — ausente —
5 Todo vale se encherá, e se abaixará todo monte e outeiro; e o que é tortuoso se endireitará, e os caminhos escabrosos se aplanarão;
6 — ausente —
6 e toda carne verá a salvação de Deus.
7 Dawá cã́acwã Juan pebhna ĩt jʉibínap wʉt jĩ, queétdih Juan ã daabáát pínah niijná. Ã pebhna jʉibínitdih nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “¡Yeéb yeena caá ñi chãjap! ¡Maiwã panihnit yeejépwã jʉmna, peéh chãjat pínahdih ʉ́ʉm jweííhnitjeh caá! Obohjeéhtih, yeéb ñi yéej chãjatdih ñi cádahíhcat jíib, Dios yeebdíh ã peéh chãjachah, ñi jéih jweicán niít.
7 Dizia, pois, João à multidão que saía para ser batizada por ele: Raça de víboras, quem vos ensinou a fugir da ira que está para vir?
8 Ñi yéejatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh tʉ́ʉt nʉʉmát caá yeebdíh náahap. ‘Abrahamjidih Dios ãt wẽi enep wʉt jĩ. Pánihna, ã jʉimená jwĩ jʉmʉchah, jwiítdihbʉt ã tʉ́i wẽi enna caá’, ñi niíj jenah joiná yʉh caá. Obohjeéhtih, pánihcan caá. Yeejép ñi chãjachah ennit, ã wẽican caá. Ñi joyoó. Dios náahna, Abrahamji ã jʉimená pah nin jee dáhnadih ã jéih tʉ́ʉt nʉʉmná caá.
8 Produzi, pois, frutos dignos de arrependimento e não comeceis a dizer em vós mesmos: Temos Abraão por pai, porque eu vos digo que até destas pedras pode Deus suscitar filhos a Abraão.
9 Wápchi mínah ã́ih wápchidih en dawát pah, yeebdíhbʉt Dios ã en daoná caá. Biquí nahna yeejép ã quehechah enna, tib yohnit, ã́ih náatnadihbʉt ã pʉd yohbipna caá. Pánih péanit, caan náhdih, ã́ih náatnadihbʉt ã cáo yohbipna caá. Páant ã chãjat pah mʉntih, yeejép ñi chãjachah enna, Dios yeebdíhbʉt iiguípna ã wahbipna caá”, Juan ãt niijíp wʉt jĩ.
9 E também já está posto o machado à raiz das árvores; toda árvore, pois, que não dá bom fruto é cortada e lançada no fogo.
10 Páant ã niijíchah joinít, cã́acwã Juandih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Ded pah tigaá jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmbí? ĩt niijíp wʉt jĩ.
10 E a multidão o interrogava, dizendo: Que faremos, pois?
11 —Ded chéne yégueh chóo bíbohni yégueh wihcannidih ã wʉ̃hʉ naáh. Jeémát bíbohnibʉt jeémát wihcannidih ã wʉ̃hʉ naáh, queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
11 E, respondendo ele, disse-lhes: Quem tiver duas túnicas, que reparta com o que não tem, e quem tiver alimentos, que faça da mesma maneira.
12 Romanowã maáta ĩ ʉʉ́bát tʉ́ʉtni dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hnitbʉt daabáát tʉ́ʉt niijná, Juan pebhna jʉibínit, nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Bohéní, jwiítboó ded pah tigaá jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmbí? ĩt niijíp wʉt jĩ.
12 E chegaram também uns publicanos, para serem batizados, e disseram-lhe: Mestre, que devemos fazer?
13 —Ñi maáta ĩ wʉtat pah bóojeh ñi ʉʉ́bʉ́p. Chah ñi ʉʉ́bátdih ñi cádahaá, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
13 E ele lhes disse: Não peçais mais do que aquilo que vos está ordenado.
14 Biquína soldadowãbʉt caandíh nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Jwiítbʉt ded pah tigaá jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmbí? ĩt niijíp wʉt jĩ. —Biíh pah bóonadih en ñinahnit, ñi dʉ́ʉc wáica bojoó. Dawá láa nʉ́o náahna, cã́acwãdih yee naóh ʉ́ʉmanit, nemat mʉʉ́boó bejíhcan ĩ jíib chãjatdih ñipĩ́ wʉtna caá. Páant ñi chãjatdih ñi cádahaá. Ñi tewat jíibdihjeh wẽinit, ñi teweé, ãt niijíp wʉt jĩ.
14 E uns soldados o interrogaram também, dizendo: E nós, que faremos? E ele lhes disse: A ninguém trateis mal, nem defraudeis e contentai-vos com o vosso soldo.
15 Nihat judíowã Dios ã wahni queétdih tʉ́i ʉbni pínahdih ĩt bidip wʉt jĩ. Pánihna, Juan páant ã niijíchah joinít, queétjeh nin pah ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ: “¿Nin Dios ã wahni jwĩ pã́ini naniít?” ĩt niijíp wʉt jĩ.
15 E, estando o povo em expectação e pensando todos de João, em seu coração, se, porventura, seria o Cristo,
16 Obohjeéhtih, Juan queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Weém yeebdíh mahjĩhjeh wã daabána caá. Obohjeéhtih, wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni, chah wẽpni ã jʉmna caá. Páant ã jʉmʉchah jenah joinít, ‘Weém oboh jʉmni caá’, wã niíj jenah joiná caá. Caánboó mahjĩh daabáát panihni, yeebdíh Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá. Caán ã wẽpat tʉʉ iigát panihnijĩh ñi yéejatdih cáwat pah ã chãjbipna caá, jwʉ́ʉb yéej chãjíhatdih ñi jenah joicát pínah niijná.
16 respondeu João a todos, dizendo: Eu, na verdade, batizo-vos com água, mas eis que vem aquele que é mais poderoso do que eu, a quem eu não sou digno de desatar a correia das sandálias; este vos batizará com o Espírito Santo e com fogo.
17 Trigo teoni panihni caá. Ã́ih chóonadih caóh caj péanit, caán tíibna yoobátdihjeh wʉh wʉʉ́hboó jʉ́i yacnit, ã́ih mʉʉ́boó ã ámohbipna caá. Obohjeéhtih, ã caóh cajni chóonaboodíh ã cáo yohbipna caá. Páant ã chãjat pah, wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni caandíh jepahnitdih ã tʉ́i ʉbbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh jepahcannitboodih iiguípna ã wahbipna caá. Caán iigát dedé ã noón dʉbcan niít”, ãt niijíp wʉt jĩ.
17 Ele tem a pá na sua mão, e limpará a sua eira, e ajuntará o trigo no seu celeiro, mas queimará a palha com fogo que nunca se apaga.
18 Páant niijnít, biíh naáwátjĩhbʉt Juan cã́acwãdih ãpĩ́ bohénap wʉt jĩ, tʉ́ʉt nʉʉmnít, iiguípna ĩ bejcat pínah niijná.
18 E assim admoestando-os, muitas outras coisas também anunciava ao povo.
19 Galilea baácdih moón ĩ maáh Herodes ã ʉ́ʉd Felipe áa Herodíasdih ã dʉ́ʉc wái áa jʉmatji peéh Juan ãt jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Nihat biíh yeejép ã chãjatjidihbʉt ãt jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.
19 Sendo, porém, o tetrarca Herodes repreendido por ele por causa de Herodias, mulher de seu irmão Filipe, e por todas as maldades que Herodes tinha feito,
20 Páant ã niíj jʉ̃ihñatji jíib Herodes Juandih joííhcan, ãt nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih chãjna, chah ãt yoób yéej bejep wʉt jĩ.
20 acrescentou a todas as outras ainda esta, a de encerrar João num cárcere.
21 Nemat mʉʉ́boó Herodes ã nemat pínah jã́tih, Juan cã́acwãdih ã daabánachah, Jesúsbʉt ã pebhna daabáát tʉ́ʉtʉdih ãt jʉibínap wʉt jĩ. Páant ã daabáát tʉ́ttimah, Jesús Diosdih ã ʉʉ́bʉ́chah, jeá ãt jéweah bejep wʉt jĩ.
21 E aconteceu que, como todo o povo se batizava, sendo batizado também Jesus, orando ele, o céu se abriu,
22 Páant ã jéweah bejechah, jop pah jígohni Tʉ́ini Espíritu jeámant dei jʉ̃óhnit, caandíh ãt jʉí jaamáp wʉt jĩ. Páant ã jʉí jaamáchah, jeámant Dios Jesúsdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: —Meém wã wʉ̃ʉ́h, wã oini caá. Meemdíh bʉ́dí wã wẽina caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
22 e o Espírito Santo desceu sobre ele em forma corpórea, como uma pomba; e ouviu-se uma voz do céu, que dizia: Tu és meu Filho amado; em ti me tenho comprazido.
23 Tʉ́ini Espíritu ã dei jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, Jesús treinta jópchi bíbohnit, cã́acwãdih ãt bohé jwíihip wʉt jĩ. Nit wʉt jĩ Jesús ã nʉowã: “José ã wʉ̃ʉ́h caá”, cã́acwã ĩt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ.
23 E o mesmo Jesus começava a ser de quase trinta anos, sendo (como se cuidava) filho de José, e José, de Eli,
24 — ausente —
24 e Eli, de Matate, e Matate, de Levi, e Levi, de Melqui, e Melqui, de Janai, e Janai, de José,
25 — ausente —
25 e José, de Matatias, e Matatias, de Amós, e Amós, de Naum, e Naum, de Esli, e Esli, de Nagai,
26 — ausente —
26 e Nagai, de Maate, e Maate, de Matatias, e Matatias, de Semei, e Semei, de José, e José, de Jodá,
27 — ausente —
27 e Jodá, de Joanã, e Joanã, de Resa, e Resa, de Zorobabel, e Zorobabel, de Salatiel, e Salatiel, de Neri,
28 — ausente —
28 e Neri, de Melqui, e Melqui, de Adi, e Adi, de Cosã, e Cosã, de Elmadã, e Elmadã, de Er,
29 — ausente —
29 e Er, de Josué, e Josué, de Eliézer, e Eliézer, de Jorim, e Jorim, de Matate, e Matate, de Levi,
30 — ausente —
30 e Levi, de Simeão, e Simeão, de Judá, e Judá, de José, e José, de Jonã, e Jonã, de Eliaquim,
31 — ausente —
31 e Eliaquim, de Meleá, e Meleá, de Mená, e Mená, de Matatá, e Matatá, de Natã, e Natã, de Davi,
32 — ausente —
32 e Davi, de Jessé, e Jessé, de Obede, e Obede, de Boaz, e Boaz, de Salá, e Salá, de Naassom,
33 — ausente —
33 e Naassom, de Aminadabe, e Aminadabe, de Admim, e Admim, de Arni, e Arni, de Esrom, e Esrom, de Perez, e Perez, de Judá,
34 — ausente —
34 e Judá, de Jacó, e Jacó, de Isaque, e Isaque, de Abraão, e Abraão, de Tera, e Tera de Naor,
35 — ausente —
35 e Naor, de Serugue, e Serugue, de Ragaú, e Ragaú, de Faleque, e Faleque, de Éber, e Éber, de Salá,
36 — ausente —
36 e Salá, de Cainã, e Cainã, de Arfaxade, e Arfaxade, de Sem, e Sem, de Noé, e Noé, de Lameque,
37 — ausente —
37 e Lameque, de Metusalém, e Metusalém, de Enoque, e Enoque, de Jarede, e Jarede, de Maalalel, e Maalalel, de Cainã,
38 — ausente —
38 e Cainã, de Enos, e Enos, de Sete, e Sete, de Adão, e Adão, de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.