João 9
Cacua NT (CBV_WBT) vs NAA
1 Tʉ́ttimah, jwiítdih Jesús namáboó nʉmah bejna, jéih encannidih jwĩ jwãááp jĩ.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Caandíh enna, Jesúsdih nin pah jwĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: —¿Bohéní, dépanih tigaá nin jáap cã́ac jʉmnajeh jéih encanni ãtát jʉmji? ¿Caanjéh yeejép ãt chãjji taniít? ¿Ã mánaboó ĩt yéej chãjji taniít? jwĩ niijíp jĩ.
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 — ausente —
3 Jesus respondeu:
4 — ausente —
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Páant niíj péanajeh, baácboó mao mác ã coí jéenanap jĩ. Pánih coí jéenanit, baácdih wid teo, jéih encanniíh quíibnadih ã ñáñap jĩ.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 Pánih ñái péa, Jesús caandíh nin pah ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ. Siloé niijná, jwĩ́ih wéheatjĩh “Wahni”, niijná ã chãjap jĩ. Jesús páant ã niijíchah joinít, jéih encanni quíib táñadih ã bejep jĩ. Pánih quíib tã́iniji ennit, ã́ih mʉʉná ãt jwʉ́ʉb bejjip taga.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Páant ã jwʉ́ʉb jʉibínachah, ã chéenwã, caán dinero ʉʉ́bhniji ã jʉmatdih jéihnitbʉt, ennijeh ã́ih mʉʉná ã jwʉ́ʉb jʉibínachah ĩt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, queétjeh nin pah ĩt míic niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Nin dinero ãpĩ́ ʉʉ́bhniji nihcan niít? ĩt niijíp wʉt jĩ.
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 —Caanjéh tigaá, biquína ĩt niijíp wʉt jĩ. —Obohjeéhtih, caán yoobát pohba nihcan caá. Caan páh jígohna caá ã chãjap, bitaboó ĩt niijíp wʉt jĩ. —Caanjéh tigaá, weém, encanniji ãt niijíp wʉt jĩ.
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 —Jéih encanniji jʉmna yʉhna, ¿ded pah tibeé ma nih? bʉʉ ma jéih enat pínahdih, ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 —Jesús wʉ̃t jʉmni ã́ih mao mácjĩh baácdih wid teonit, wĩ́ih quíibnadih ãí ñáñap be. Weemdíh ñái péanit,ã niijíchah joinít, caanná wã bejep be. Pánih quíib tã́inajeh, wã jéih enep be bʉca, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 —¿Meemdíh pánih chãjni deyoob tígaá an jʉm? ĩt niijíp wʉt jĩ. —Jaóh jʉ̃h. Deh caá an jʉmʉpna caá, queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Páant niíj ʉʉ́bh joí péanit, jéih encannijidih fariseowã maáta pebhboó ĩt ʉb bejep wʉt jĩ.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Jwiít judíowã jwĩ chooát yeó jáapdih caán encannijidih Jesús ã booanap jĩ.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Páant chooát yeó jáapdih ã booanachah jéihnit, caán newédih fariseowã jwʉh ĩt jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Ded pah tibeé meém ma nih en? ĩt niijíp wʉt jĩ. —Mao mácjĩh baácdih wid teonit, wĩ́ih quíibnadih ãí ñáñap be. Pánih ñái péanit, ã quíib táñat tʉ́ʉtʉchah joinít, wã bejep be. Pánih quíib tã́inajeh, wã yoób enep be, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Páant ã niijíchah joinít, biquína queét fariseowã nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: —Caán jwĩ chooát yeó jáapdih ãt tewep taga. Páant chooát tʉ́ʉtatdih yap yohna, Dioíh yoobát nihcan caá, ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, bitaboó —Yeejép chãjni nihna, páant ãta jéih booacan tagaá. Pánihna, caán tʉ́ini nacaá, ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant niijná, queét chénat pah poómp biíc yoobó ĩt jenah joicáp wʉt jĩ.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Caán encannijidih queét nin pah ĩt jwʉ́ʉb niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ, páant mʉntih: —Meemdíh míih quíibdih booani Jesúsdih meémboó ¿ded pah ma niíj jenah joí? ĩt niijíp wʉt jĩ. —Caán yoobópdih Dios naáwátdih naóh yapani nacaá an jʉmʉp, queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Pánihna, jwĩ maáta nin pah ĩt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ: “Nin jéih encanni ãt nihjican tagaá”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant niíj jenah joinít, jéih encanniji mánadih ĩt bid bojop wʉt jĩ.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Pánih bid bojnit, ã mánadih jwʉh nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: —¿Nin yoobópdih ñi wʉ̃ʉ́h niít ã jʉmʉp? ¿Biícmantjeh caán jwíih cã́ac jʉmna, jéih encanni nitjĩí wãát jʉmʉp? ĩt niijíp wʉt jĩ.
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 —Nin jwĩ wʉ̃ʉ́h tigaá. Biícmant jéih encannijeh ã cã́ac jʉmʉp jĩ.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Caandíh jéihna yʉhna, ded pah bʉʉ ã enatdih, caandíh booanidihbʉt jwĩ jéihcan caá. Jwĩ wʉ̃ʉ́h wébít nihcan caá. Caandíhjeh ñi ʉʉ́bh joyoó. Caanjéh ã jéih naóhna caá, ã mána ĩt niíj jepahap wʉt jĩ.
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Ded “Jesús Dios ã wahni Cristo caá”, niijnídih jwĩ maátaboó jwĩ míic wáacat mʉʉdíh ĩta waadát tʉ́ʉtcan tagaá. Páant ĩ chãjat pínahdih jéihna, encanniji mána jwĩ maátadih ĩt ʉ́ʉmji tagaá.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Pánih ʉ́ʉmna, “Caán wébít nihcan caá. Caandíhjeh ñi ʉʉ́bh joyoó”, ĩt niíj jepahap wʉt jĩ.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Páant ĩ niíj jepahachah joinít, jwĩ maáta jéih encannijidih ĩt jwʉ́ʉb niijíp wʉt jĩ: —Jesús yéejni ã jʉmatdih jwiítboó jwĩ jéihna caá. Pánihna, Diosdih wẽinit, jwiítdih yoobópdih ma naáwá, caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ.
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 —Jesús yéej chãjni ã jʉmatdih wã jéihcan caá. Nindihjeh wã jéihna caá. Jéih encanni wã jʉmʉp jĩ. Obohjeéhtih, bʉʉ wã enna caá, queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 —¿Ded pah tií meém ma enat pínahdih caán ãí chãj? ĩt jwʉ́ʉb niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 —Caandíhjeh tibeé yeebdíh wãát naáwáp be. Páant wã naáwáchah yʉhna, weemdíh ñi joííhcan beé. ¿Dedé chãjat tʉ́ʉt tigaá wã jwʉ́ʉb naáwáchah, ñi joííh, páant mʉntih? ¿Yeebbʉ́t ã́ihwã ñi jʉmíh niít? queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 —Meém Jesús ã bohéni caá. Obohjeéhtih, jwiítboó Moisésji ã bohénit caá.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Dios Moisésdih ã naáwátjidih jwĩ jéihna caá. Obohjeéhtih, caán Jesúsboó dedmant ã jʉ̃ʉ́wátjidih jwĩ jéihcan caá, queét caandíh ĩt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 —¡Páant! Dedmant ã jʉ̃ʉ́wátjidih ñi jéihcah yʉhna, ¿caán weemdíh enani Dios ã wahni ãta nihcan taniít?
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Yéejnit ĩ ʉʉ́bʉ́chah, Dios ã joicán caá. Caandíh bácah jwiít nihat jwĩ jéihna caá. Obohjeéhtih, Diosdih wẽini, ã wʉtatdih jepahniboó ã ʉʉ́bʉ́chah, Dios ã joiná caá.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Jon jã́tih nin baác ã jwíih jʉmʉchah, jwíih cã́ac jʉmnajeh, jéih encannidih ded ã enaat doonádih jwĩ joicán jĩ.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Pánihna, Jesús Dios ã wahni nihcan, weemdíh ãta jéih enacan tagaá, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 —Biícmantjeh yéejni mat jʉmʉp wʉt jĩ. ¿Pánih yéejni jʉmna yʉhna, jwiítdih meém ma bohéíh niít? jwĩ maáta caandíh ĩt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Páant niíj péanitjeh, Dioíh mʉʉmánt caandíh ĩt bacanap wʉt jĩ.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Jéih encannijidih ĩ bacaat doonádih Jesús ã joyóp jĩ. Pánih joinít, jéih encannijidih jwãáhnit, caandíh nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:ã niijíp jĩ.
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 —¿Maá, déhena tigaá caán? Caandíh jéihna, wã jepahbipna caá, Jesúsdih ã niíj jepahap jĩ.
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Jesús ã niijíp jĩ.
37 E Jesus lhe disse:
38 —Maá, meemdíh wã jepahna caá, ã niíj jepahap jĩ. Páant niijnájeh, Jesús pebh bódicha caj yoh ñajnit, caandíh ã weñep jĩ.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Páant ã weñechah ennit, Jesús cã́acwãboodíh nin pah ã niijíp jĩ:Jesús ã niijíp jĩ.
39 Jesus continuou: —
40 Páant ã niijíchah joinít, biquína caan pébh jʉmnit fariseowã caandíh nin pah ĩ jwʉ́ʉb niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: —‘Jéih encannit panihnit’, niijná, ¿jwiítdih niíj niít ma chãjap? Jesúsdih ĩ niijíp jĩ.
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
41 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.