João 1
Cacua NT (CBV_WBT) vs NAA
1 Biíhmahjeh ded pah Dios ã jʉmatdih naóhni pínah, Cristo, Diosjeéh ãtát jʉmʉp wʉt jĩ. Caán Cristo Dios yoobát ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
1 No princípio era o Verbo, e o Verbo estava com Deus, e o Verbo era Deus.
2 Nin baácdih Dios ã chãjat pínah jã́tih, Cristo Diosjeéh ãtát jʉmʉp wʉt jĩ.
2 Ele estava no princípio com Deus.
3 Caan wʉ́t jĩí nin baácdih jʉmni pínahdih ãt chãjap wʉt jĩ. Nin baácdih, jeádih, nihatdih Dios caandíh ãt chãjat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih chãjat tʉ́ʉtnit, cã́acwãdihbʉt caandíh ãt chãjat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã wʉtʉchah, Cristo nihatdih ãt chãj beedánap wʉt jĩ. Bʉʉ jwĩ ennidih, jwĩ enca naáhdihbʉt ã chãjcah, nihat ãta wihcan tagaá.
3 Todas as coisas foram feitas por ele, e, sem ele, nada do que foi feito se fez.
4 Cristo tigaá nihatdih báadhdani. Jiiátjĩh jwĩ jií enat pah, jwĩ íip ded pah ã jʉmatdih caán jwiít cã́acwãdih ã tʉ́i jéihyana caá.
4 A vida estava nele e a vida era a luz dos homens.
5 Chei jwĩ jéih encat pah, yéej chãjna, jéih encannit panihnit jwĩ jʉmna caá. Obohjeéhtih, Cristoboó jiiát panihni jʉmna, jwiítdih tʉ́i ennit panihnit ã chãjna caá. Pánihna, dʉpʉ́átboó jiiátdih ded pah ã jéih dʉbacat pah, dedé yéejatbʉt Cristoboodíh ded pah ã jéih yap yohcan caá.
5 A luz resplandece nas trevas, e as trevas não prevaleceram contra ela.
6 Cã́acwãdih daabáni Juan wʉ̃t jʉmnidih Diosboó ã wahni Cristoíh doonádih ãt naóh waáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ, cã́acwã caandíh joinít, Cristodih ĩ tʉ́i jepahat pínah niijná.
6 Houve um homem enviado por Deus, e o nome dele era João.
7 — ausente —
7 Este veio como testemunha para testificar a respeito da luz, para que todos viessem a crer por meio dele.
8 Caán Juan Cristo ãt nihcap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Cristo baabát panihni ã jʉmatdih naóhni Juan ãt jʉmʉp wʉt jĩ.
8 Ele não era a luz, mas veio para dar testemunho da luz,
9 Caán Cristo baabát panihni, nihat cã́acwã Diosdih ĩ jéihyat pínah niijná, nin baácboó ãt jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.
9 a verdadeira luz, que, vinda ao mundo, ilumina toda a humanidade.
10 Dios nin baácdih chãjna, caán Cristo biícdih ĩt chãjap wʉt jĩ. Pánih chãjni Cristo ã jʉmʉchah yʉhna, nin baácdih moónboó caandíh ĩ jéihcap jĩ.
10 O Verbo estava no mundo, o mundo foi feito por meio dele, mas o mundo não o conheceu.
11 Nin ã chãjniji baácdihjeh ãt cã́ac jʉmʉp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, páant ã cã́ac jʉmʉchah yʉhna, ã chãjni baácdih jʉmnitboó caandíh ĩ náahcap jĩ.
11 Veio para o que era seu, e os seus não o receberam.
12 Páant ĩ náahcah yʉhna, biquína caandíh jepahnitdih Dios ã weh pah ãt chãjap wʉt jĩ. Caandíh jepahnitboó bácah, yoobópdih ã weh yoobát tigaá ĩ jʉmʉp.
12 Mas, a todos quantos o receberam, deu-lhes o poder de serem feitos filhos de Deus, a saber, aos que creem no seu nome,
13 Páant niíj naóhna, jwiít jwĩ weh jʉmíhat dée panihcan caá. Obohjeéhtih, Diosboó Cristodih jepahnitdih biíc weh pah ã chãjna caá.
13 os quais não nasceram do sangue, nem da vontade da carne, nem da vontade do homem, mas de Deus.
14 Pánihna, Cristo ã cã́ac jʉmat tʉ́ttimah, jwĩjeéh ã jʉmʉp jĩ. Páant ã jʉmʉchah ennitji, cã́acwãdih oinit, yoobópdih naóhni ã jʉmatdih jwĩ jéihna caá. Caán Dios wʉ̃ʉ́h biícjeh jʉmna, Dios ã wẽpat ã tʉ́yatbʉt caandíh ã jʉmʉp jĩ. Pánihni ã jʉmʉchah, jwĩ tʉ́i jéihna caá.
14 E o Verbo se fez carne e habitou entre nós, cheio de graça e de verdade, e vimos a sua glória, glória como do unigênito do Pai.
15 Juan Daabániboó cã́acwãdih daabána, Cristo ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah ennit, nin pah ã niíj naáwáp jĩ: “Con caá yeebdíh wãpĩ́ naóhni. Obohjeéhtih, weém wã cã́ac jʉmat pínah jã́tih, caán ãtát jʉmʉp wʉt jĩ. Nin baác ã jʉmat pínah jã́tihbʉt ãtát jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán weem cháh ã jʉmna caá”, Juan cã́acwãdih ã niijíp jĩ.
15 João dá testemunho a respeito dele e exclama: — Este é aquele de quem eu dizia: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois já existia antes de mim.”
16 Caán Cristo wẽpni jʉmna, jwiítdih bʉ́dí oinit, dawá láa ã tʉ́i teo wáacap jĩ.
16 Porque todos nós temos recebido da sua plenitude e graça sobre graça.
17 Dios ã wʉtatdih Moisésboodíh ã́ih cã́acwãdih ãt naóh yapaat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Jesucristoboó Dios cã́acwãdih bʉ́dí ã oyatdih, ã naáwát tʉ́i yoobópdih ã jʉmatdihbʉt naóh yapanadih ãt jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ.
17 Porque a lei foi dada por meio de Moisés; a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Obohjeéhtih, Diosdih jwiít cã́acwã jwĩ jéih encan caá. Pánihna, Dios wʉ̃ʉ́h biícjeh ãjeéh jʉmniji nin baácboó cã́ac jʉmnit, ded pah ã íip ã jʉmatdih jwiítdih ã jéihyanap jĩ.
18 Ninguém jamais viu Deus; o Deus unigênito, que está junto do Pai, é quem o revelou.
19 Jerusalén tʉ́tchidih moón jwĩ maátaboó sacerdotewãdih, Dioíh mʉʉ́boó teonitdihbʉt Juan Daabáni pebhna “¿Déhe tigaá meém?” niíj ʉʉ́bh joyát tʉ́ʉtna, ĩt wah bojop tajĩ.
19 Este foi o testemunho de João, quando os judeus lhe enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para perguntar: “Quem é você?”
20 Páant ĩ niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, Juanboó nin pah ã niíj jepahap jĩ: —Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Weém, Dios ã wahni Cristo nihcan caá, ã niíj jepahap jĩ.
20 Ele confessou e não negou; confessou: — Eu não sou o Cristo.
21 —¿Caán láa bácah déhe tigaá? ¿Meém Cristo nihcan, Elíasji niít? ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ. —Nihcan caá, queétdih ã niíj jepahap jĩ. —¿‘Dios naáwátdih naóh yapani ã jʉ̃óhbipna caá’, jwĩ nʉowã ĩ niijní niít? ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ. —Obohjeéhtih, weém caán nihcan caá, ã niíj jepahap jĩ.
21 Diante disso, lhe perguntaram: — Quem é você, então? Você é Elias? Ele disse: — Não sou. Então perguntaram: — Você é o profeta? Ele respondeu: — Não, não sou.
22 —¿Caán láa bácah déhe tigaá meém? Jwiítdih biícmantjeh ma naáwá, jwiítdih ʉʉ́bh joyát tʉ́ʉtnitdih jwĩ tʉ́i naáwát pínah niijná. ¿Ded pohba tigaá ma yoób jʉm? ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ.
22 Disseram-lhe, então: — Diga quem é você, para podermos dar uma resposta àqueles que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de si mesmo?
23 Páant ĩ niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, nin pah queétdih ã niíj jepahap jĩ: —Weemdíh jenah joiná, Isaíasji nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: ‘Biíc cã́ac mʉʉ́ wihcapboó nin pah ã niíj wẽp naóhbipna caá: “Jwĩ Maáh ã jʉ̃ʉ́wát pínah jã́tih ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh tʉ́ʉt nʉʉmnít, caandíh ñi tʉ́i páñaá”, ã niijbípna caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. Páant ã niíj daácniji caá weém, ã niijíp jĩ.
23 Então ele respondeu: — Eu sou “a voz do que clama no deserto: Endireitem o caminho do Senhor”, como disse o profeta Isaías.
24 Páant ã niijíchah joinít, biquína fariseowã ʉʉ́bh joyát tʉ́ʉtnit ĩ wahnitboó nin pah ĩ jwʉ́ʉb niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: —Meém Cristo nihcan, Elíasjibʉt nihcan, Dios naáwátdih naóh yapani pínah nihcan, ¿Caán láa bácah dépanih tigaá meém cã́acwãdih ma daabá? ĩ niijíp jĩ.
24 Ora, os que haviam sido enviados eram do grupo dos fariseus.
25 — ausente —
25 E perguntaram a João: — Então por que você batiza, se não é o Cristo, nem Elias, nem o profeta?
26 Páant ĩ niijíchah joinít, Juanboó queétdih nin pah ã niíj jepahap jĩ: —Weém cã́acwãdih mahjĩhjeh wã daabána caá. Obohjeéhtih, biíh ñi beh enca naáh ñi cãtíh ã jʉmna caá.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Caán wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni chah wẽpni caá. Pánihna, caandíh jenah joiná, ‘Weém oboh jʉmni caá’, wã niíj jenah joiná caá, ã niijíp jĩ.
27 Ele vem depois de mim, mas não sou digno de desamarrar as correias das suas sandálias.
28 Betania tʉ́tchi Jordán mʉj conanaamánt Juan cã́acwãdih ã daabánapdih queét páant ĩ niíj míic wéhenap jĩ.
28 Essas coisas aconteceram em Betânia, do outro lado do Jordão, onde João estava batizando.
29 Daanimant bóo yeó jáapdih Jesús ĩ niijní ã pebhna ã dei jʉyʉ́chah ennit, jwiít caandíh joinítdih Juan Daabáni nin pah ã niíj naáwáp jĩ: “Ñi eneé. Con jʉ̃óhni Dios ã wahni oveja wʉ̃ʉ́h panihni caá. Jwiít judíowã jwĩ yéejat yohat tʉ́ʉt niijná, oveja wʉ̃ʉ́hdih sacerdotewãdih jwĩ mawat tʉ́ʉtna caá. Páant ĩ chãjat dée panihni, con Dios ã wahnidihbʉt cã́acwã ĩ mao yohbipna caá. Pánih wʉnnit, nihat baácdih moón jwĩ yéejatdih ã yoh wʉ̃hbipna caá.
29 No dia seguinte, vendo que Jesus vinha em sua direção, João disse: — Eis o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Con caá yeebdíh wãpĩ́ naóhni. ‘Wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni wã cã́ac jʉmat pínah jã́tih jʉmniji weem cháh ã jʉmbipna caá’, yeebdíh wãát niijíp jĩ.
30 Este é aquele a respeito de quem eu falava, quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, porque já existia antes de mim.”
31 Caán láa, weembʉ́t Dios wʉ̃ʉ́h ã jʉmatdih wã jéih jwʉhcap jĩ. Obohjeéhtih, panih jéihcan yʉhna, yeéb wã déewã caandíh ñi tʉ́i jéihyat pínah niijná, yeebdíh mahjĩh wã daabánap be”, ã niijíp jĩ.
31 Eu mesmo não o conhecia, mas vim batizando com água a fim de que ele fosse manifestado a Israel.
32 Páant niíj péanit, Juan jwiítdih nin pah ã jwʉ́ʉb niíj naáwáp jĩ: “Wã daabáát pínah jã́tih weembʉ́t caandíh wã jéih jwʉhcah, weemdíh daabáát tʉ́ʉtni nin pah ã niíj naáwáp jĩ: ‘Jop pah jígohni Tʉ́ini Espíritu jeámant dei jʉ̃óhnit, biíc newédih ã jaamáchah enna, “Caán Dios ã wahni caá”, ma niíj jéihbipna caá. Caánboó mahjĩh daabáát panihni Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá’, weemdíh ã niijíp jĩ.
32 E João testemunhou, dizendo: — Vi o Espírito descer do céu como pomba e pousar sobre ele.
33 — ausente —
33 Eu não o conhecia; aquele, porém, que me enviou a batizar com água me disse: “Aquele sobre quem você vir descer e pousar o Espírito, esse é o que batiza com o Espírito Santo.”
34 Pánihna, Tʉ́ini Espíritu, jop pah jígohni, dei jʉ̃óhnit, caandíh ã jaamáchah, wã enep be. Pánih ennit, con Dios ã wahni ã jʉmatdih jéihna, ‘Yoobópdih Dios wʉ̃ʉ́h caá’, yeebdíh wã niíj naóhna caá”, jwiítdih Juan ã niijíp jĩ.
34 Pois eu mesmo vi e dou testemunho de que ele é o Filho de Deus.
35 Daanimant bóo yeó jáapdih, jwiít chénewã Juan Daabáni ã bohénit, caán biícdih jwĩ ñʉhʉchah, Jesús ã yap bejechah ennit, nin pah jwiítdih ã niíj naáwáp jĩ: —Condih ñi eneé. Con tigaá Dios ã wahni oveja wʉ̃ʉ́h panihni, ã niijíp jĩ.
35 No dia seguinte, João estava outra vez na companhia de dois dos seus discípulos
36 — ausente —
36 e, vendo Jesus passar, disse: — Eis o Cordeiro de Deus!
37 Páant ã niijíchah joinít, jwiít Jesúsdih jwĩ ñʉʉ́n pée bejep jĩ.
37 Os dois discípulos, ouvindo-o dizer isso, seguiram Jesus.
38 Páant jwĩ ñʉʉ́n pée bejechah, tac pʉ́ʉd ennit, jwiítdih nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:ã niijíp jĩ. —¿Bohéní, deh tigaá meém ma jʉm? caandíh jwĩ niijíp jĩ.
38 E Jesus, voltando-se e vendo que o seguiam, disse-lhes: Eles disseram: — Rabi, onde o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “Mestre”.)
39 jwiítdih Jesús ã niíj jepahap jĩ. Páant ã niijíchah joinít, ã jʉmatdih jéihyat tʉ́ʉt niijná, ãjeéh jwĩ bejep jĩ. Cheyeh jwãáhnitji caandíh jwĩ pej jʉm tʉ̃́wʉp jĩ.
39 Jesus respondeu: Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele aquele dia. Eram mais ou menos quatro horas da tarde.
40 Jwiít chénewã Juan Daabáni ã niijíchah joinítji Jesúsjeéh bejnit, weém Andrésjĩh jwĩ jʉmʉp jĩ. Andrésboó Simón Pedro ã ʉ́ʉd jĩ.
40 André, o irmão de Simão Pedro, era um dos dois que tinham ouvido o testemunho de João e seguido Jesus.
41 Waícanjeh Andrés weép jeñédih bididih ã bejep jĩ. —Mesías jwĩ niijní, Dios ã wahnidih jwĩ jwãááp be, ãt niijíp wʉt jĩ. Griegowãboó Dios ã wahni niijná, ‘Cristo’ ĩpĩ́ niijná caá.
41 Ele encontrou primeiro o seu próprio irmão, Simão, a quem disse: — Achamos o Messias! (“Messias” quer dizer “Cristo”.)
42 Páant niijnít, Andrés Simóndih jwĩ pebhna ãt nʉmah jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Páant ã nʉmah jʉyʉ́chah, Jesús Simóndih nin pah ã niijíp jĩ:ã niijíp jĩ. Jwiít judíowã “Cefas” jwĩ niijnídih griegowãboó “Pedro”, ĩpĩ́ niijná caá. Páant niijnídih “Jee dáh panihni”, niijná caá jwĩ chãjap.
42 E o levou a Jesus. Jesus olhou para ele e disse:
43 Daanimant bóo yeó jáapdih Jesús Galilea baácna jwiítdih nʉmah bejna, Felipedih jwãáhnit:caandíhbʉt ã niijíp jĩ.
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a Galileia e encontrou Filipe, a quem disse:
44 Felipeboó Betsaida wʉ̃t jʉmni tʉ́tchidih bóo ã jʉmʉp jĩ. Andrés Pedrojĩh caán tʉ́tchidih moon mʉ́ntih ĩ jʉmʉp jĩ.
44 Esse Filipe era de Betsaida, cidade de André e de Pedro.
45 Páant Jesús caandíh ã niijíchah joinít, Felipeboó Natanaeldih jwíih bididih ã bejep jĩ. Caandíh jwãáhnit, —Moisés ã naóh daácniji, bita Dios naáwátdih naóh yapanitbʉt ĩ daácnijidih jwĩ jwãáhna beé. Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóo José wʉ̃ʉ́h caá, Felipe caandíh ãt niijíp wʉt jĩ.
45 Filipe encontrou Natanael e lhe disse: — Achamos aquele de quem Moisés escreveu na Lei, e a quem se referiram os profetas: Jesus, o Nazareno, filho de José.
46 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah joiná yʉhna, Natanaelboó nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: —Páant, Nazaret tʉ́tchi oboh jʉmni tʉ́tchi ã jʉmʉchah, ded caán tʉ́tchidih bóo cã́acwãdih teo wáacni pínah ã wihcan niít, ãt niijíp wʉt jĩ. —Caán láa bácah, meemjéh tih enedih ma jʉ̃ʉ́wʉ́p, Felipe ãt niíj jepahap wʉt jĩ.
46 Então Natanael perguntou: — De Nazaré pode sair alguma coisa boa? Filipe respondeu: — Venha ver!
47 Páant niijnít, Jesús biícdih jwĩ jʉmʉpna ãt nʉmah jʉ̃ʉ́wʉ́p tajĩ. Páant, ĩ jʉ̃ʉ́wʉ́chah ennit, Jesús nin pah ã niijíp jĩ:Natanaeldih enna, jwiítdih ã niijíp jĩ.
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse a respeito dele:
48 Páant ã niijíchah joinít, Natanaelboó caandíh nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: —¿Ded pah tigaá weemdíh ma tʉ́i jéih? ã niijíp jĩ.Jesús caandíh ã niíj jepahap jĩ.
48 Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 —Bohéní, meém Dios wʉ̃ʉ́h caá. Jwiít judíowã jwĩ Maáh pínah caá, Jesúsdih ã niijíp jĩ.
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Natanaeldih Jesús ã niijíp jĩ.
50 Ao que Jesus lhe respondeu:
51 Páant niijnít, nin pah jwiít nihatdih ã jwʉ́ʉb niijíp jĩ:Jesús ã niijíp jĩ.
51 E acrescentou:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.