Tiago 3
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs ACF
1 Wã déewãá, ded Dios naáwátdih cã́acwãdih bohéna, caán ã bohéátdih caanjéhbʉt ã tʉ́i jepaha naáh. Pánih bohéna yʉhna, ã tʉ́i chãjcatdih enna, caánboodíh Dios chah ã peéh chãjat pínahdih ñi jéihna caá. Pánihna, ñijeéh jʉmnit Dios ã ñíonitjeh ĩ bohéna naáh.
1 Meus irmãos, muitos de vós não sejam mestres, sabendo que receberemos mais duro juízo.
2 Dawá láa nihat jwiít cã́acwã yeejép jwĩpĩ́ chãjna caá. Ded yeejép niíjíhat ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah yʉhna, niijcán, tʉ́i yoobópdih jʉmna, yeejép chãjíhatdihbʉt ãta jéih yap yoh tagaá.
2 Porque todos tropeçamos em muitas coisas. Se alguém não tropeça em palavra, o tal é perfeito, e poderoso para também refrear todo o corpo.
3 Nin pah ã jʉmna caá: Caballoíh jacdih ĩtah naabítdih yacnit, ã́ih yapatnaboó tõpnadih jwĩpĩ́ chéona caá. Caandíh pʉ́ʉh laáb chʉ́ʉdnit, caan tṍpnadih wáinit, ded jwĩ bejíhipboó caballodih jwĩ jéih bejat tʉ́ʉtna caá. Bainí naabít ã jʉmʉchah yʉhna, caandíh jwĩ wáyachah, caballo jwiítdih ã tʉ́i jepahna caá.
3 Ora, nós pomos freio nas bocas dos cavalos, para que nos obedeçam; e conseguimos dirigir todo o seu corpo.
4 Nin pahbʉt ã jʉmna caá: Bʉ́dí jãáj chóo ã jʉmʉchah yʉhna, caán chóodih íoh tewat naáboó bainíjeh ã jʉmna caá. Pánihna, bʉ́dí johlit ã ʉb joh bojochah yʉhna, caandíh íoh teoniboó caán bainí naajĩ́hjeh ded ã bejíhipboó ã jéih íoh teo bejna caá.
4 Vede também as naus que, sendo tão grandes, e levadas de impetuosos ventos, se viram com um bem pequeno leme para onde quer a vontade daquele que as governa.
5 Pánihat pah tigaá jwĩ́ih nʉʉ́c bainí ã jʉmʉchah yʉhna, caanjĩ́h niijná, bitadih bʉ́dí jwĩ yéejana caá. Nin pahbʉt ã jʉmna caá: Bainí tʉʉ cʉ́ʉt jʉmna yʉhna, iig ñáhna, dawá máa nahnadih ã iigná caá. Pánihat pah jwĩ́ih nʉʉ́cjĩh niijná, bʉ́dí yeejép jwĩ jéih chãjna caá.
5 Assim também a língua é um pequeno membro, e gloria-se de grandes coisas. Vede quão grande bosque um pequeno fogo incendeia.
6 Pánihna, jwĩ́ih nʉʉ́c tʉʉ cʉ́ʉt panihni ã jʉmna caá. Jwĩ́ih nʉʉ́cjĩh niijná, jwĩ jéih míic yéejana caá. Tʉʉ cʉ́ʉt bʉ́dí ã iigát pah yeejép pohba jwĩ chãjna caá. Pánih yeejép niijná, nemépwã ĩ wʉtat pah jwĩ chãjna caá.
6 A língua também é um fogo; como mundo de iniqüidade, a língua está posta entre os nossos membros, e contamina todo o corpo, e inflama o curso da natureza, e é inflamada pelo inferno.
7 Nihat jiadih moón nʉñʉ́pwã, jiijnít, maiwã, dóbohwã, queejwã́dihbʉt cã́acwã ĩt wʉtʉp wʉt jĩ.
7 Porque toda a natureza, tanto de bestas feras como de aves, tanto de répteis como de animais do mar, se amansa e foi domada pela natureza humana;
8 Obohjeéhtih, jwĩ́ih nʉʉ́cjĩh yeejép niijná, jwĩ jéih cádahat tʉ́ʉtcan caá. Maiboó cã́acdih chãácna, ã yéejaat pah jwiítbʉt jwĩ́ih nʉʉ́cjĩh yeejép niijná, bitadih bʉ́dí jwĩ yéejana caá.
8 Mas nenhum homem pode domar a língua. É um mal que não se pode refrear; está cheia de peçonha mortal.
9 Jwĩ́ih nʉʉ́cjĩh Diosdih wẽi naóhna yʉhna, caán ã jʉmat pah jwiít cã́acwãdih ã chãjnit jʉmna yʉhna, yeejép pohba bitadih jwĩ niijná caá.
9 Com ela bendizemos a Deus e Pai, e com ela amaldiçoamos os homens, feitos à semelhança de Deus.
10 Pánihna, caan jácmantjeh wẽi naáwát, yeejép niijátbʉt ã bacna caá. Wã déewãá, páant jwĩ niijíchah, ã tʉ́ican caá.
10 De uma mesma boca procede bênção e maldição. Meus irmãos, não convém que isto se faça assim.
11 Biíc meo waócáhmantjeh tʉ́ini mah, nʉ́ʉmni mah biícdih ãpĩ́ nooj báccan caá.
11 Porventura deita alguma fonte de um mesmo manancial água doce e água amargosa?
12 Wã déewãá, higuera nah olivo tíibnadih ãpĩ́ quehcan caá. Iguíh nahboó higueradih ãpĩ́ quehcan caá. Meo waócáhmant nʉ́ʉmni mah ã nooj bácachah, tʉ́ini mah ã nooj báccan niít. Pánihat pah jwiítdih tʉ́ini naáwát, yeejép niijátdihbʉt niijcát caá náahap.
12 Meus irmãos, pode também a figueira produzir azeitonas, ou a videira figos? Assim tampouco pode uma fonte dar água salgada e doce.
13 ¿Ñijeéh jʉmnit biquína tʉ́i jenah joinít ĩ jʉm niít? Pánih jʉmíhna, “Bita chah wã jéihna caá”, ĩ niíj jenah joicá bojo naáh. Páant niíj jenah joicánjeh, tʉ́inijeh jʉmnit, ĩ tʉ́i chãja naáh. Páant ĩ chãjachah enna, “Queétboó tʉ́i jenah joinít yoobát ĩ jʉmna caá”, ñi niíj jéihbipna caá.
13 Quem dentre vós é sábio e entendido? Mostre pelo seu bom trato as suas obras em mansidão de sabedoria.
14 Obohjeéhtih, det bií déedih bʉ́dí en ñinahna, ĩ weñat pínahdihjeh jenah joiná yʉhna, “Weémboó tʉ́i jéihni wã jʉmna caá”, ĩ niijcá bojo naáh. Páant niijnít, tʉbit yeenit ĩ jʉmna caá.
14 Mas, se tendes amarga inveja, e sentimento faccioso em vosso coração, não vos glorieis, nem mintais contra a verdade.
15 Páant jenah joinít, Diosdih náahcannit ĩ jenah joyát pah, jenah joiná caá ĩ chãjap. Páant Dios queétdih ã jenah joyát tʉ́ʉtcan caá. Nemépwã caá páant ĩ jenah joyát tʉ́ʉtʉp.
15 Essa não é a sabedoria que vem do alto, mas é terrena, animal e diabólica.
16 Bitadih jepchá tʉbnit, queétdih teo wáaquíhcan, bʉ́dí míic jʉ̃ihñatbʉt ã jʉmna caá. Pánih míic jʉ̃ihnit jʉmna, bʉ́dí yeejépdihbʉt ĩ chãjna caá.
16 Porque onde há inveja e espírito faccioso aí há perturbação e toda a obra perversa.
17 Obohjeéhtih, caandíh jéihnitdih Dios ã tʉ́i jenah joyát tʉ́ʉtna caá. Páant ã jenah joyát tʉ́ʉtʉchah, ĩpĩ́ tʉ́i chãjna caá. Pánih tʉ́i chãjna, míic jʉ̃ihcan, bitadih yap yohcan, ĩjeéh tʉ́i biícdih jʉmnit, queét nihatdih biíc yoobó oinit, bitadih ĩ jĩ́gah en teo wáacna caá. Pánih chãjna, yeecanjeh, ĩpĩ́ tʉ́i jʉmna caá.
17 Mas a sabedoria que do alto vem é, primeiramente pura, depois pacífica, moderada, tratável, cheia de misericórdia e de bons frutos, sem parcialidade, e sem hipocrisia.
18 Pánih míic jʉ̃ihcan, “Tʉ́inijeh ñi jʉmʉʉ́”, bitadihbʉt ĩpĩ́ niíj naóhna caá.
18 Ora, o fruto da justiça semeia-se na paz, para os que exercitam a paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.