Mateus 9

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Páant ĩ jwʉ́ʉb bejat tʉ́ʉtʉchah joinít, ĩ́ih jãáj chóona waadnít, Jesúswã ĩt jwʉ́ʉb chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. Pánih chʉ́ʉh bejnit, Jesús ãpĩ́ jʉibíni tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb jʉibínap wʉt jĩ.
1 Jesus entrou num barco e atravessou o mar até a cidade onde morava.
2 Caanná ĩ jʉibínachah, caanjĩ́h moón jéih yoocannidih ã ñajat chóojĩh Jesús pebhna ĩt beo jʉibínap wʉt jĩ. “Jesús nindih ã jéih booabipna caá”, ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, jéih yoocannidih nin pah Jesús ãt niijíp wʉt jĩ:
2 Algumas pessoas lhe trouxeram um paralítico deitado numa maca. Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Anime-se, filho! Seus pecados estão perdoados”.
3 Páant ã niijíchah joinít, biquína Moisés ã wʉtatjidih bohénit nin pah ĩt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ: “Diosjeh yéejatdih ã jéih yohna caá. Nin cã́acjeh jʉmna yʉhna, páant niijná, ‘Dios wã jʉmna caá’, niíj yeena caá ã chãjap”, ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ.
3 Alguns mestres da lei disseram a si mesmos: “Isso é blasfêmia!”.
4 Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, nin pah Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ:
4 Jesus, percebendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês reagem com tanta maldade em seu coração?
5 ‘Ma yéejatdih wã yohna caá’, wã niijíchah joinít, weemdíh jéihcan yʉhna, ‘Yeeni caá’, ñi niíj jenah joiná caá. Obohjeéhtih, ‘Ñah ñʉhnit, ma yáac chʉ̃i bejeé’, wã niijíchah, caán ã bejechah ennit, wã niiját yoobópdih ã jʉmatdih ñi jéihbipna caá. Pánih jéihna, yéejat yohat wẽpat wã bíbohatdihbʉt ñi jéihbipna caá.
5 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se e ande’?
6 Weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, nin baácdih moondíh jéih booanit, ĩ yéej chãjatdihbʉt wã jéih yohna caá. Pánih tibeé Dios weemdíh ã wah deyanap jĩ, cã́acwã ĩ yéejatdih wã yohat pínah niijná. Pánihna, caán wẽpatdih wã bíbohatdih yeéb ñi jéihyat pínah niijná, nin pah wã chãj jʉ́ʉtbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ.
6 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
7 Páant ã niijíchah joinít, jéih yoocanniji ñah ñʉhnit, ã́ih mʉʉ́boó ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Páant ã booanachah ennit, cã́acwã ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánih en wʉ́hi bejnit, Dios Jesúsdih bʉ́dí wẽpat ã wʉ̃hatdih jéihnit, Diosdih bʉ́dí ĩt wẽi naáwáp wʉt jĩ.
8 Ao ver isso, a multidão se encheu de temor e louvou a Deus por ele ter dado tal autoridade aos seres humanos.
9 Pánih booa péaniji caán mʉʉmánt bac bejnit, Jesús ã bohénitdih ãt jwʉ́ʉb nʉmah jib bejep wʉt jĩ. Pánih bejnit, caanmánt jʉ̃óhnit, weém Mateo pebh ĩ jʉyʉ́p jĩ. Romanowã ĩ maáta ĩ ʉʉ́bát tʉ́ʉtni dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hni wã jʉmʉp jĩ. Pánihna, caán láa wĩ́ih tewat tólihboó wã chʉ́ʉdʉp jĩ. Caanjĩ́h wã chʉ́ʉdʉchah ennit, nin pah weemdíh Jesús ã niijíp jĩ:
9 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem chamado Mateus sentado onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Mateus se levantou e o seguiu.
10 Tʉ́ttimah, Jesúswãdih wĩ́ih mʉʉ́boó nʉmah jeémédih wã bejep jĩ. Weem páh dawá dinerodih ʉʉ́bh wʉ̃hnitdih, bita “Yeejépwã caá”, ĩ niijnítdihbʉt wã nʉmah jeémép jĩ.
10 Mais tarde, na casa de Mateus, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e pecadores.
11 Páant queét biícdih jwĩ jeéméchah ennit, biquína fariseowã jwiít Jesús ã bohénitdih nin pah ĩ niíj jʉ̃ihñʉp jĩ:
11 Quando os fariseus viram isso, perguntaram aos discípulos: “Por que o seu mestre come com cobradores de impostos e pecadores?”.
12 — ausente —
12 Jesus ouviu o que disseram e respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes”.
13 — ausente —
13 E acrescentou: “Agora vão e aprendam o significado desta passagem das Escrituras: ‘Quero que demonstrem misericórdia, e não que ofereçam sacrifícios’. Pois não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
14 Tʉ́ttimah, Juan Daabáni ã bohénitboó jwĩ pebh jʉinít, nin pah Jesúsdih ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
14 Os discípulos de João Batista foram a Jesus e lhe perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar, como nós e os fariseus?”.
15 —Nin pah caá ã jʉmʉp: Téihya chéoni ã nʉmah jeémpnit biícdih ã jʉm jwʉhʉchah, jĩ́gahcan, ĩpĩ́ tʉ́i wẽi jeémpna caá. Obohjeéhtih, caán téihya chéonidih bita ĩ ʉb bejat tʉ́ttimah, jĩ́gahnit, ĩta jeémp jwʉhcan tagaá. Weém caán téihya chéoni panihni wã jʉmna caá. Pánihat pah tigaá wã bohénit wãjeéh jʉmna, wẽinit, páantjeh ĩ jeémpna caá. Obohjeéhtih, bita weemdíh ĩ ʉb bejat tʉ́ttimah, wã bohénitjeéh wã wihcah, caán láa jĩ́gahnit, ĩ jeémp jwʉhcan niít, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
15 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento ficam de luto enquanto festejam com o noivo? Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
16 Pánihna, ded pah jwĩ nʉowã ĩ wʉtatji ã́ih jáap bohéátjĩh fariseowã ĩ widíhichah enna, Jesús queétdih nin pah ã jwʉ́ʉb niíj bohénap jĩ: “Jáap yégueh chóo chocca naáh chóojĩh máa yégueh chóodih nah wai bʉ́ʉdhdat ã náahcan caá. Páant ñi chãjachah nihna, caandíh ñi chocat tʉ́ttimah, jiínt bejna, máa chóodih chah ãta yewa tagaá. Páant tigaá jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidih wĩ́ih jáap bohéátjĩh wid naóhcat caá náahap.
16 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano rasgaria a roupa, deixando um buraco ainda maior.
17 Pánihat dée, pah jwʉhcanni iguíh macdih nʉñʉ́p chóojĩh ĩ chãjniji máa wʉh wʉʉ́hdih yáacat ã náahcan caá. Páant ñi yáacachah nihna, iguíh mac pahna, máa wʉh wʉʉ́h jéih yʉ́ʉhcan, ãta yewah bej tagaá. Páant ã yewechah, chénat pah ãta bʉʉd tágaá. Pánihna, jáap macdih, jáap wʉh wʉʉ́hboó yáacat caá náahap. Páant ñi yáacachah, iguíh mac, caandíh yáacni chóobʉt ã tʉ́i jʉmbipna caá. Pánihat pah, wĩ́ih jáap bohéát jwĩ nʉowã ĩ naáwátjijĩh wid naóhcat caá náahap”, ã niijíp jĩ.
17 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O couro se arrebentaria, deixando vazar o vinho, e os recipientes velhos se estragariam. Vinho novo é guardado em recipientes novos, para que ambos se conservem”.
18 Wĩ́ih mʉʉ́boó páantjeh jwĩ jʉmʉchah, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉdíh en daonít ĩ maáh ã waád jʉyʉ́p jĩ. Waád jʉinít, Jesús pebh bódicha caj yoh ñajnit, nin pah ã niijíp jĩ:
18 Enquanto Jesus ainda falava, o líder da sinagoga local veio e se ajoelhou diante dele. “Minha filha acaba de morrer”, disse. “Mas, se o senhor vier e puser as mãos sobre ela, ela viverá.”
19 Páant ã niijíchah joinít, Jesús wĩ́ih mʉʉ́boó jeémp chʉ́ʉdniji, ñah ñʉhnit, ãjeéh ã bac bejep jĩ. Jwiít ã bohénitbʉt ĩjeéh jwĩ bejep jĩ.
19 Então Jesus e seus discípulos se levantaram e foram com ele.
20 — ausente —
20 Nesse instante, uma mulher que havia doze anos sofria de hemorragia se aproximou por trás dele e tocou na borda de seu manto,
21 — ausente —
21 pois pensava: “Se eu apenas tocar em seu manto, serei curada”.
22 Páant mi jʉí tewatdih jéihna, tac pʉ́ʉd ennit, Jesús caántdih nin pah ã niijíp jĩ:
22 Jesus se voltou e, quando a viu, disse: “Filha, anime-se! Sua fé a curou”. A partir daquele momento, a mulher ficou curada.
23 Tʉ́ttimah, jwiít Jesús biícdih maáíh mʉʉná jwĩ waád jʉibínap jĩ. Pánih waád jʉibínit, chío póojnitdih, dawá ñaác jʉ̃inítdihbʉt jwĩ enep jĩ.
23 Quando Jesus chegou à casa do líder da sinagoga, viu a multidão agitada e ouviu a música fúnebre.
24 Páant ĩ jʉñʉ́chah ennit, Jesús queétdih nin pah ã niijíp jĩ:
24 “Saiam daqui!”, disse ele. “A menina não está morta; está apenas dormindo.” Os que estavam ali riram dele.
25 Pánihna, queét ĩ bac bejat tʉ́ttimah, wʉnnih pebhna waad béjnit, miíh téihyadih Jesús ãt tewep wʉt jĩ. Páant ã tewechahjeh, boonit, mit ñah ñʉhʉp wʉt jĩ.
25 Depois que a multidão foi colocada para fora, Jesus entrou e tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Jóocmant ñʉhnit caántdih ã booaat doonádih joinít, caán tʉ́tchidih moondíh ĩt naóh peetép tajĩ.
26 A notícia desse milagre se espalhou por toda a região.
27 Caanjĩ́h jʉmnitji jwʉ́ʉb jibidih jwĩ bejechah, chénewã jéih encannit neoná jwiítdih pée bejnit, nin pah ĩ niíj ej ñaacáp jĩ:
27 Depois que Jesus saiu dali, dois cegos foram atrás dele, gritando: “Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
28 Páant ĩ niíj ej ñaacáchah, jwiít Jesús biícdih biíh mʉʉ́boó jwĩ waad béjep jĩ. Páant jwĩ waad béjechah, queét jéih encannitbʉt ĩ ñʉʉ́n waád jʉyʉ́p jĩ. Páant ĩ waád jʉyʉ́chah ennit, Jesús queétdih nin pah ã niijíp jĩ:
28 Quando Jesus entrou em casa, os cegos se aproximaram, e ele lhes perguntou: “Vocês creem que eu posso fazê-los ver?”. “Sim, Senhor”, responderam eles.
29 Páant ĩ niíj jepahachah joinít, ĩ́ih quíibdih teo jã́hanit, nin pah ã niijíp jĩ:
29 Ele tocou nos olhos dos dois e disse: “Seja feito conforme a sua fé”.
30 Páant ã niijíchahjeh, ĩ jéih enep jĩ, bʉca. Pánih booanit, Jesús nin pah queétdih ã jwʉ́ʉb niijíp jĩ:
30 Então os olhos deles se abriram e puderam ver. Jesus os advertiu severamente: “Não contem a ninguém”.
31 Páant ã niijíchah yʉhna, bac bejnit, queétdih ded pah ã booaatjidih nihat pebhboó ĩt naóh peetép tajĩ.
31 Eles, porém, saíram e espalharam sua fama por toda a região.
32 Páant ĩ bac bejechah, Jesús pebh nemép jʉmnidih bita ĩ ñahwat ʉb waád jʉyʉ́p jĩ. Caán nemép caandíh ãt jéih wéheat tʉ́ʉtcap tajĩ.
32 Quando partiram, foi levado a Jesus um homem que não conseguia falar porque estava possuído por um demônio.
33 Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah ennit, Jesús nemépdih ã bacat tʉ́ʉtʉp jĩ. Páant ã bacat tʉ́ʉtʉchahjeh, jéih wéhecanniji ã jwʉ́ʉb wéhenap jĩ. Caandíh ennit, nihat ĩ en wʉ́hi bejep jĩ.
33 O demônio foi expulso e, em seguida, o homem começou a falar. As multidões ficaram admiradas. “Jamais aconteceu algo parecido em Israel!”, exclamavam.
34 Obohjeéhtih, fariseowã mácah ĩ míic niíj wéhenap jĩ.
34 Os fariseus, contudo, disseram: “Ele expulsa demônios porque o príncipe dos demônios lhe dá poder”.
35 Pánihat tʉ́ttimah, nihat botoni tʉ́tchina, dahwani tʉ́tchinadihbʉt bohé jibidih bejna, Jesús jwiítdih ã nʉmah bejep jĩ. Tʉ́tchina yoobó naóh jib bejna, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, Jesús ãpĩ́ bohénap jĩ. Dios ã maáh jʉmat tʉ́ini doonádih naóhnit, nihat caanjĩ́h moón tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdihbʉt ãpĩ́ booanap jĩ.
35 Jesus andava por todas as cidades e todos os povoados da região, ensinando nas sinagogas, anunciando as boas-novas do reino e curando todo tipo de enfermidade e doença.
36 Pánih bejna, dawá cã́acwã ovejawãdih en daoní wihcat pah yeejép yapnit, moh yéejnit ĩ jʉmʉchah ennit, Jesús queétdih bʉ́dí ãt jĩ́gah enep jĩ.
36 Quando viu as multidões, teve compaixão delas, pois estavam confusas e desamparadas, como ovelhas sem pastor.
37 Pánih jĩ́gah ennit, jwiít ã bohénitdih nin pah ã niijíp jĩ:
37 Disse aos discípulos: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Pánihna, tʉ́ini doonádih chah dawá bohénitdih ã wahat pínah niijná, Diosdih ñi ʉʉ́bʉ́, ã niijíp jĩ.
38 Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.