Mateus 5
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH
1 Dawá ã pebh ĩ jʉibínachah ennit, jeé ñaj yacapboó pʉ́ʉh laáb jʉibínit, Jesús caanjĩ́h ãt chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Páant ã chʉ́ʉdʉchah, ã bohénitbʉt ã pebhna ĩt jʉibínap wʉt jĩ.
1 Quando Jesus viu aquelas multidões, subiu um monte e sentou-se. Os seus discípulos chegaram perto dele,
2 Páant ĩ jʉibínachah ennit, queétdih bohéna, nin pah ãt niíj naóh jwíihip wʉt jĩ:
2 e ele começou a ensiná-los. Jesus disse:
3 “Det moh yéejnit panihnit Dios ã teo wáacatdih bidnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, queétdih ã teo wáacbipna caá, Dios ã maáh jʉmʉpboó ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná.
3 — Felizes as pessoas que sabem que são
4 “Det ĩ yéejatdih jĩ́gahnit, bita ĩ yéejatdihbʉt jĩ́gahnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, queétdih tʉ́i teo wáacnit, ĩ yéejatdih ã yohochah, ĩ jĩ́gahat ã yaibípna caá.
4 — Felizes as pessoas que choram,
5 “Det bitadih yap yohcanjeh teo wáacnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, nin baác jáap ã jʉmʉchah, queétdih maáta pínah ã waadábipna caá.
5 — Felizes as pessoas humildes,
6 “Det nʉʉgʉ́p wʉn babhbíhnit panihnit yoobópdih chãjat pínahdih bidnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, Dios queétdih ã teo wáacbipna caá, caandíh ĩ tʉ́i jepahat pínah niijná.
6 — Felizes as pessoas que têm fome e sede
7 “Det bitadih jĩ́gah en teo wáacnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, Diosbʉt queétdih ã jĩ́gah en teo wáacbipna caá.
7 — Felizes as pessoas que têm misericórdia
8 “Det Diosdihjeh bidnit, yoobópdih jenah joinítdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, ã teo wáacachah, Diosdih ĩ enbipna caá.
8 — Felizes as pessoas que têm o coração puro,
9 “Det bitadih míic jʉ̃ihñat tʉ́ʉtcan, tʉ́i biícdih chãjat tʉ́ʉtnitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, ‘Wã weh caá’, queétdih ã niijbípna caá.
9 — Felizes as pessoas que trabalham pela paz,
10 “Det Dios ã náahat pah ĩ chãjat jíib bitaboó queétdih yeejép ĩ chãjachah yʉhna, caandíh cádahcannitdih Dios ã wẽi enna caá. Pánih wẽi ennit, ã teo wáacachah, Dios ã maáh jʉmʉpboó ĩ jʉmbipna caá.
10 — Felizes as pessoas que sofrem perseguições
11 “Wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib bita yeebdíh ĩ jʉ̃ihñʉchah, yeejép ĩ chãjachah, ĩ yee naóh yacachah, yeebdíh wẽi ennit, wã teo wáacbipna caá.
11 — Felizes são vocês quando os insultam, perseguem e dizem todo tipo de calúnia contra vocês por serem meus seguidores.
12 Dios naáwátdih naóh yapanitjidih biíc yoobó yeejép ĩtát chãj waáwáp tajĩ. Pánihna, queétdih ĩ chãjatji pahjeh bita yeebdíhbʉt yeejép ĩ chãjbipna caá. Obohjeéhtih, jeáboó ñi jʉibínachah, Dios yeebdíh bʉ́dí ã tʉ́i chãjbipna caá. Páant ã tʉ́i chãjat pínahdih jéihnit, bita yeebdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, ñi tʉ́i weñeé”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
12 Fiquem alegres e felizes, pois uma grande recompensa está guardada no céu para vocês. Porque foi assim mesmo que perseguiram os
13 “Yeéb nin baácboó jʉmna, nʉ́ʉmni panihni ñi jʉmna caá. Nʉ́ʉmnijĩh ñipĩ́ bʉiná caá, jeémát ã nʉñat pínah niijná. Pánihat pah yeéb wĩ́ihwãboó nihat bitajeéh jʉmna, queétdih ñi tʉ́i teo wáacna caá, ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná. Obohjeéhtih, nʉ́ʉmni ã bʉyát beedéchah, ñi jéih jwʉ́ʉb bʉyácan caá. Páant ã bʉicáh, caandíh yohatjeh caá náahap. Pánih yohnidih cã́acwã jéihcanjeh, ĩ wid chʉ̃ibipna caá. Pánihat dée pah yeéb Diosdih cádahna, bitadih teo wáacat dée wihcan, bʉicánni nʉ́ʉmni panihni ñita jʉm tagaá.
13 — Vocês são o sal para a humanidade; mas, se o sal perde o gosto, deixa de ser sal e não serve para mais nada. É jogado fora e pisado pelas pessoas que passam.
14 “Yeéb nin baácboó jʉmna, jiiát panihni ñi jʉmna caá. Chei namáboó ñi jii béjat pah, ñi tʉ́i chãjachah ennit, bitabʉt biíc yoobó Dioíh namáboó ĩ jéih bejna caá. Jeejíh jʉmni tʉ́tchidih dedé jãhat wihcah, nihat cã́acwã ĩ tʉ́i enat pah, yeéb ñi tʉ́i chãjatdihbʉt nihat ĩ tʉ́i enna caá.
14 — Vocês são a luz para o mundo. Não se pode esconder uma cidade construída sobre um monte.
15 Jiiát dahdih jiinít, pamap dahjĩh cã́acwã ĩpĩ́ páah jwejcan caá. Obohjeéhtih, caandíh japboó ĩpĩ́ jií cáagna caá, nihat mʉʉ́ diítboó jʉmnit ĩ tʉ́i enat pínah niijná.
15 Ninguém acende uma lamparina para colocá-la debaixo de um cesto. Pelo contrário, ela é colocada no lugar próprio para que ilumine todos os que estão na casa.
16 Pánihna, caán japboó cáagni jiiát dah panihni jʉmna, yeebbʉ́t bitadih ñi tʉ́i chãjaá. Páant ñi tʉ́i chãjachah ennit, ñi íip jeámant bóodih cã́acwã ĩ wẽi naóhbipna caá”, queétdih Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
16 Assim também a luz de vocês deve brilhar para que os outros vejam as coisas boas que vocês fazem e louvem o Pai de vocês, que está no céu.
17 “Nindihbʉt yeebdíh wã jéihyaat tʉ́ʉtna caá: Moisés ã wʉtatjidih, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt yohodih wã jʉ̃óhcan beé. Queét ĩ daacátjidih yoobópdih cã́acwãdih jéihyanit, ĩ niijátji pah biíc yoobó chãjat tʉ́ʉt niijná, wã jʉ̃ʉ́wʉ́p be.
17 — Não pensem que eu vim para acabar com a
18 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Péeni yeó jáap jã́tih, Moisés ã wʉtatji ã bʉʉdcán niít. Nihat ã daacátji pah ã yap beedáát pínah jã́tih, nin baác, jeábʉt ã bʉʉdcán niít.
18 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: enquanto o céu e a terra durarem, nada será tirado da Lei — nem a menor letra, nem qualquer acento. E assim será até o fim de todas as coisas.
19 Ded biíc wʉtatdih yap yohna, ‘Dedé pínah nihcan caá’, niijní, bitadihbʉt yap yohat tʉ́ʉtni, Dios ã maáh jʉmʉpboó oboh jʉmni ã jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, ded ã wʉtatdih tʉ́i jepahna, bitadihbʉt jepahat tʉ́ʉtni, Dios ã maáh jʉmʉpboó maáh ã jʉmbipna caá.
19 Portanto, qualquer um que desobedecer ao menor mandamento e ensinar os outros a fazerem o mesmo será considerado o menor no
20 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Moisés ã wʉtatjidih bohénit, fariseowãbʉt ‘Dios ã wʉtatdih jwĩ tʉ́i jepah beedána caá’, niijná yʉhna, ĩ tʉ́i chãjcan caá. Pánihna, Dios ã wʉtatdih yeébboodíh queét chah tʉ́i jepahat caá náahap. Pánih jepahcan, Dios ã maáh jʉmʉpboó ñi jʉibícan niít”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
20 Pois eu afirmo a vocês que só entrarão no Reino do Céu se forem mais fiéis em fazer a vontade de Deus do que os
21 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Cã́acwãdih ñi mao yohca bojoó. Ded cã́acdih mao yohnidih peéh chãjat ã jʉmbipna caá’, ĩ niijátjidih ñit joijí tagaá.
21 — Vocês ouviram o que foi dito aos seus antepassados: “Não mate. Quem matar será julgado.”
22 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Ded biíhdih íijna, cã́acdih mao yohnidih ĩ peéh chãjat pah, caandíhbʉt peéh chãjat ã jʉmbipna caá. Ded biíhdih jʉ̃ihna ‘Meém jenah joicánni caá’, ã niijátji jíib, peéh chãjat tʉ́ʉtnit pebhboó ĩ ʉb bejbipna caá. ‘Meém yeejépabeh caá’, niijní iiguípna bejni pínah ã jʉmna caá.
22 Mas eu lhes digo que qualquer um que ficar com raiva do seu irmão será julgado. Quem disser ao seu irmão: “Você não vale nada” será julgado pelo tribunal. E quem chamar o seu irmão de idiota estará em perigo de ir para o fogo do inferno.
23 “Diosdih weñedih jʉibína, sacerdotedih nʉñʉ́pdih ñi mao wʉ̃hat tʉ́ʉtat pínah jã́tihbitjeh, biíh yeebdíh ã íijatdih náhninit, nin pah ñi chãjaá:
23 Portanto, se você estiver oferecendo no altar a sua oferta a Deus e lembrar que o seu irmão tem alguma queixa contra você,
24 Ñi wʉ̃hni pínah nʉñʉ́pdih jwej jwʉhnit, ã pebhna jwʉ́ʉb bej, ñi míic ámohoó. ‘Páant wã chãjatjidih wã jĩ́gahna caá. Chéneji wã jwʉ́ʉb chãjcan niít, páant mʉntih. Pánihna, weemdíh ma íij jenah joyátdih ma cádahaá’, ñi niijí. Páant ñi míic ámohat tʉ́ttimah, Dioíh mʉʉná caandíh weñedih ma jwʉ́ʉb bejeé, bʉca.
24 deixe a sua oferta ali, na frente do altar, e vá logo fazer as pazes com o seu irmão. Depois volte e ofereça a sua oferta a Deus.
25 “Biíhdih ma jíib bʉʉdáátdih bidnit, cã́acwãdih peéh chãjat tʉ́ʉtni maáh pebhna naóh yacadih meemdíh ã ʉb bejechah, ãjeéh íijcanjeh ma bejeé. Peéh chãjat tʉ́ʉtni pebhboó ñi jʉibíát pínah jã́tih, meemdíh ã naóh yaccat pínah niijná, caanjĩ́h ñi míic ámohoó. Páant ñi chãjcah nihna, yeebdíh ãta naóh yac tagaá. Páant ã naóh yacachah joinít, peéh chãjat tʉ́ʉtniboó meemdíh nemat mʉʉ́boó ãta nemat tʉ́ʉt tagaá.
25 — Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, entre em acordo com essa pessoa enquanto ainda é tempo, antes de chegarem lá. Porque, depois de chegarem ao tribunal, você será entregue ao juiz, o juiz o entregará ao carcereiro, e você será jogado na cadeia.
26 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caán nemat mʉʉ́boó ñi jíib chãj beedáát pah bóo ñi jʉm jwʉhbipna caá. Caán jíib chãjat tʉ́ʉtnidih jíib chãj péanit, ñi bacbipna caá”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
26 Eu afirmo a você que isto é verdade: você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.
27 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Bita weha mánajĩh yeejép ñi chãjca bojoó’, ĩ niijátjidih ñit joijí tagaá.
27 — Vocês ouviram o que foi dito: “Não cometa adultério.”
28 Obohjeéhtih, weémboó yeebdíh nin pah wã naóhna caá: Ded yad wilijĩh yeejép chãjcan yʉhna, caántdih en ñinahnitjeh, yeejép ãtát chãj péanap taga. Pánihna, yaddihbʉt biíc yoobó mʉntih ã yapna caá.
28 Mas eu lhes digo: quem olhar para uma mulher e desejar possuí-la já cometeu adultério no seu coração.
29 “Ma jéihyepmant bóo quíibjĩh en ñinahnit, yeejép chãjna, caan dáhdih wã́at yohat pah, caán yéej chãjatdih ma cádahaá. Caandíh cádahcan, iiguípna mata bej tagaá. Míih quíib dahdih ma wã́at yohochah, caan dáhjeh ãta bʉʉd tágaá. Obohjeéhtih, chénat pah dahjĩh iiguípna bejna, chah yeejép pohba mata yap tagaá. Pánihna, en ñinahnit, yeejép chãjatdih cádahat caá náahap.
29 Portanto, se o seu olho direito faz com que você peque, arranque-o e jogue-o fora. Pois é melhor perder uma parte do seu corpo do que o corpo inteiro ser atirado no inferno.
30 “Míih jéihyepmant bóo téihyajĩh yeejép chãjna, caán téihyadih ma dʉ́ʉc bóod yohat pah, caán yéej chãjatdih ma cádahaá. Caandíh cádahcan, iiguípna mata bej tagaá. Míih téihyadih ma yohochah, caán téihyajeh ãta bʉʉd tágaá. Obohjeéhtih, chénat pah téihyajĩh iiguípna bejna, chah yeejép pohba mata yap tagaá. Pánihna, yéej chãjatdih cádahat caá náahap”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
30 Se a sua mão direita faz com que você peque, corte-a e jogue-a fora. Pois é melhor perder uma parte do seu corpo do que o corpo inteiro ir para o inferno.
31 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Yaddih yohíhna, ñi yohat pínah papélahdih wʉ̃hnit, caántdih ñi jéih yohna caá’, ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ.
31 — Foi dito também: “Quem mandar a sua esposa embora deverá dar a ela um documento de divórcio.”
32 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Ãjeéh bóli biíh newéjĩh yeejép mi chãjat jíibjeh, newé caántdih ã jéih yohna caá. Páant mi chãjcah yʉhna, ã yohat tʉ́ttimah, biíhjĩh mi jwʉ́ʉb áa jʉmna, caanjĩ́h yeejép mita chãj tagaá. Pánihna, det yohnitjĩh jwʉ́ʉb áa jʉmna, yeejép ĩ chãjna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
32 Mas eu lhes digo: todo homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, será culpado de fazer com que ela se torne adúltera, se ela casar de novo. E o homem que casar com ela também cometerá adultério.
33 “Jon jã́tih moondíh nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘ “Dios ã enechah, wã niiját pah wã chãjbipna caá. Páant wã chãjcah, weemdíh ã peéh chãja naáh”, niijnít, ñi niiját pahjeh chãjat caá náahap’, ĩt niijíp wʉt jĩ.
33 — Vocês ouviram o que foi dito aos seus antepassados: “Não quebre a sua promessa, mas cumpra o que você jurou ao Senhor que ia fazer.”
34 Obohjeéhtih, yeébboó ñi niiját pah chãjíhcan, Dios ã wʉ̃tjĩh niijcánjeh, ‘weemdíh peéh chãjná’, niijná, biíh wʉ̃tjĩhjeh ñipĩ́ niijná caá. Yoobópdih nin pah yeebdíh wã naóhna caá: ‘Jeá tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, ‘jeá’, niijná yʉhna, Dios ã maáh jʉmʉpboó ã jʉmʉchah, ã wʉ̃tdih niiját pahjeh mʉntih niijná caá ñi chãjap.
34 Mas eu lhes digo: não jurem de jeito nenhum. Não jurem pelo céu, pois é o trono de Deus;
35 ‘Nin baác tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, ‘baác’, niijná yʉhna, nin baácdih moondíh Dios maáh ã jʉmʉchah, ã wʉ̃tdih niiját pahjeh mʉntih niijná caá ñi chãjap. ‘Jerusalén tʉ́tchi tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, Jerusalén jwĩ Maáh chah wẽpni ã ñíoni, caandíh jwĩ weñat pínah tʉ́tchi, oboh jʉmni tʉ́tchi nihcah, biíc yoobó mʉntih niijná caá ñi chãjap.
35 nem pela terra, pois é o estrado onde ele descansa os seus pés; nem por Jerusalém, pois é a cidade do grande Rei.
36 ‘Wã báadhna, wã niiját pah yoobópdih wã chãjbipna caá’, ñi niijíchah, biíc yoobó ã tʉ́ican caá. Diosjeh yeebdíh ã jéih báadhdat tʉ́ʉtna caá. Caanjéh ñíih waó yoócdih jéih baabána, ã jéih jwʉ́ʉb eyana caá. Yeéb ã́ihwã jʉmna, ñíih bácahjĩh niijná yʉhna, ã́ih wʉ̃tjĩh niiját pahjeh mʉntih niijná caá ñi chãjap.
36 Não jurem nem mesmo pela sua cabeça, pois vocês não podem fazer com que um só fio dos seus cabelos fique branco ou preto.
37 Obohjeéhtih, nin pahjeh ñi niijí: ‘Páant wã chãjbip caá’, niíj, ‘Páant wã chãjcan niít’, ñi niijí. Chah dawá jacna ñi niijíchah, ã tʉ́ican caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
37 Que o “sim” de vocês seja sim, e o “não”, não, pois qualquer coisa a mais que disserem vem do Maligno .
38 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá. ‘Biíh míih quíib dahdih ã bʉ́ʉh mawat pahjeh, meembʉ́t caandíh bʉ́ʉh mao jwʉ́ʉbanaá. Míih maó doóbhdih ã daj mawat pahjeh, meembʉ́t caandíh daj mao jwʉ́ʉbanaá’, ĩt niijíp wʉt jĩ.
38 — Vocês ouviram o que foi dito: “Olho por olho, dente por dente.”
39 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Meemdíh yeejép chãjnidih yeejép ma chãj jwʉ́ʉbaca bojoó. Ded meemdíh íijnit, míih jéihyepmant bóo pʉ́o tíibdih ã mawachah, biámantbʉt ma jʉ́ʉtʉ́, mawíhna, ã jwʉ́ʉb mawat pínah niijná.
39 Mas eu lhes digo: não se vinguem dos que fazem mal a vocês. Se alguém lhe der um tapa na cara, vire o outro lado para ele bater também.
40 Biíhboó ded pah ma chãjatji jíib meemdíh ã naóh yacachah, peéh chãjat tʉ́ʉtniboó míih camisadih meemdíh naóh yacnidih ã wʉ̃hat tʉ́ʉtʉchah, caandíh wʉ̃hnit, ma dʉoní jih bóo chóodihbʉt ma wʉ̃hʉʉ́.
40 Se alguém processar você para tomar a sua
41 Biíhboó ã́ih bií déedih namá tacdih meemdíh ã dʉo wáhat tʉ́ʉtʉchah, meémboó ã jʉibíát pínahna ma dʉo wáhaá.
41 Se um dos soldados estrangeiros forçá-lo a carregar uma carga um quilômetro, carregue-a dois quilômetros.
42 Ded ã náahatdih meemdíh ã ʉʉ́bʉ́chah, ma wʉ̃hʉʉ́. Biíh meemdíh ã waííhichah, caandíh ma wayaá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
42 Se alguém lhe pedir alguma coisa, dê; e, se alguém lhe pedir emprestado, empreste.
43 “Ñi nʉowãdih nin pah ĩ niíj naóh bohéátjidih yeebbʉ́t ñit joijí tagaá: ‘Ñijeéh jʉmnitdih ñi oyoó. Obohjeéhtih, yeebdíh eníhcannitdih eníhcat caá náahap’, ĩt niijíp wʉt jĩ.
43 — Vocês ouviram o que foi dito: “Ame os seus amigos e odeie os seus inimigos.”
44 Obohjeéhtih, weémboó nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Yeebdíh eníhcannitdih oinit, ñi tʉ́i chãjaá. Det yeebdíh yeejép ĩ chãjachah, Diosdih ñi ʉʉ́bʉ́, queétdih ã tʉ́i chãjat pínah niijná.
44 Mas eu lhes digo: amem os seus inimigos e orem pelos que perseguem vocês,
45 Pánih chãjna, jwĩ íip jeámant bóo ã weh ñi jʉmbipna caá. Diosboó nihat cã́acwãdih biíc yoobó ã tʉ́i chãjna caá. Yeejépwãdih, tʉ́initdihbʉt yeó ã tʉ́i chãhat tʉ́ʉtna caá. Ã wʉtatdih jepahnitdih, jepahcannitdihbʉt mah ã bʉʉgát tʉ́ʉtna caá. Cã́acwãdih biíc yoobó Dios ã tʉ́i chãjat pah, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi tʉ́i chãjaá.
45 para que vocês se tornem filhos do Pai de vocês, que está no céu. Porque ele faz com que o sol brilhe sobre os bons e sobre os maus e dá chuvas tanto para os que fazem o bem como para os que fazem o mal.
46 Yeebdíh oinitdihjeh ñi oi jwʉ́ʉbanachah, dedé pínah nihcan caá. Romano maáta ĩ ʉʉ́bát tʉ́ʉtni dinerodih ʉʉ́bhnitboó tʉbit yéejnit jʉmna yʉhna, páant ĩ chãjna caá. Obohjeéhtih, yeéb wĩ́ihwãboó nihatdih oinit, biíc yoobó teo wáacat caá náahap.
46 Se vocês amam somente aqueles que os amam, por que esperam que Deus lhes dê alguma recompensa? Até os cobradores de impostos amam as pessoas que os amam!
47 Yeéb ñi déewãdihjeh míic jwãáhnit, ñi wẽi naóh ʉʉ́bʉ́chah, dedé pínah nihcan caá. Diosdih jéihcannit yʉhna, biíc yoobó ĩ chãjna caá. Obohjeéhtih, yeébboó nihatdih ñi tʉ́i wẽi jwãáá.
47 Se vocês falam somente com os seus amigos, o que é que estão fazendo de mais? Até os pagãos fazem isso!
48 Jeámant bóo jwĩ íip nihatdih tʉ́i chãjni ã jʉmat pah, ã weh jʉmna, biíc yoobó yeebbʉ́t nihatdih tʉ́i chãjnit ñi jʉmʉʉ́”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
48 Portanto, sejam perfeitos, assim como é perfeito o Pai de vocês, que está no céu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.