Mateus 23

Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Páant niíj péanit, caanjĩ́h jʉmnitdih, jwiít ã bohénitdihbʉt Jesús nin pah ã niíj naáwáp jĩ:
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 “Moisés ã wʉtatjidih bohénit, fariseowãbʉt caán ã wʉtatdih chah tʉ́i jéihnit jʉmna, yeebdíh ĩ wʉtna caá.
2 Ele disse:
3 Páant yeebdíh ĩ wʉtʉchah, ĩ niiját pahjeh chãjat caá náahap. Obohjeéhtih, páant ĩ niíj bohéna yʉhna, ĩpĩ́ chãjcan caá. Páant ĩ tʉ́i chãjcatdih yeébboó ñi en yacca bojoó.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Queét yeebdíh bʉ́dí wái náah jʉmnidih chãjat tʉ́ʉtna, bainíbitjeh ñi yapachah ennit, yeebdíh jĩ́gah encanjeh, ĩpĩ́ peéh chãjna caá.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Ded pah chãjna, cã́acwã ĩ wẽi enat pínahdihjeh ĩpĩ́ bidna caá. Dios naáwátdih ĩ daácni nʉ́onabit ã́ih ʉ̃tna yacnit, ĩ́ih móot chah, ĩ́ih mʉj nahboobʉ́t bʉ́dí bʉwá jʉmni tõpjĩh ĩpĩ́ nah chéona caá. Ʉʉ́bhna dʉwát chóona ã yapat waanadih maátni ĩpĩ́ chãjat tʉ́ʉtna caá, queétdih ennit, ‘Diosdih tʉ́i jepahnit caá’, niijnít, cã́acwã ĩ tʉ́i wẽi enat pínah niijná.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Nʉmah jeémépboó bejnit, waáwápna chʉ́ʉdnit, ĩpĩ́ wẽina caá. Jwĩ míic wáacat mʉʉ́boó bejnit, cã́acwã ĩ tʉ́i enepboó ĩpĩ́ chʉ́ʉdna caá.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 Tʉ́tchi tacboó bií déedih jíib chãjat jʉʉ́hna ĩ bejechah, cã́acwã queétdih wẽinit, mʉj teonit, ‘Ma jʉ̃óh, Bohéní’, ĩ niíj ʉʉ́bʉ́chah joinít, ĩpĩ́ wẽina caá.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 “Obohjeéhtih, ‘Bohéní’, yeébboó cã́acwãdih ñi niiját tʉ́ʉtca bojoó. Weemjéh caá yeebdíh bohéni. Yeéb nihat biíc yoobó jʉmna, ‘Bohéní’, cã́acwãdih ñi niiját tʉ́ʉtʉchah, ã tʉ́ican caá.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Pánihat pah, cã́acwã míicjeh ‘Tʉ́ini Paá’, ñi niijíchah, ã tʉ́ican caá. Dios, jeáboó jʉmnijeh, ñi íip tʉ́ini yoobát ã jʉmna caá.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Pánihat pah mʉntih, yeéb míicjeh ‘Maá’, ñi niijcá bojoó. Weém, Dios ã wahni Cristojeh, ñi maáh wã jʉmna caá. Pánihna, cã́acwã míicjeh páant ñi niijíchah, ã tʉ́ican caá.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Ded maáh jʉmíhna, yeebdíh teo wʉ̃hni ã jʉmʉ naáh.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Caanjéh míic maáh waadánidih Dios oboh jʉmni ã chãjbipna caá. Obohjeéhtih, teo wʉ̃hni panihniboodíh Dios maáh ã waadábipna caá”, Jesús ã niijíp jĩ.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 Páant niíj péanit, nin pah fariseowã, Moisés ã wʉtatjidih bohénitdihbʉt Jesús ã niíj jʉ̃ihñʉp jĩ:
13 — Ai de vocês,
14 “¡Yeéb Moisés ã wʉtatjidih bohénit, yeéb fariseowãbʉt bʉ́dí yeejép ñi yapbipna caá! Tʉ́i bohénit pah jʉmna yʉhna, tʉbit yee naóhnit caá ñi jʉmʉp. Diosdih tʉ́i maatápdih ʉʉ́bhna yʉhna, éemp wʉnnitíh mʉʉnádih ñipĩ́ dʉ́ʉc wáina caá. Pánih yeenit ñi jʉmat jíib bʉ́dí peéh chãjat yeebdíh ã jʉmbipna caá.
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 “¡Yeéb Moisés ã wʉtatjidih bohénit, yeéb fariseowãbʉt bʉ́dí yeejép ñi yapbipna caá! Tʉ́i bohénit pah jʉmna yʉhna, tʉbit yee naóhnit caá ñi jʉmʉp. Yʉʉ́p jib bejnit, dawá cã́acwãdih ñipĩ́ bohéna caá, ñi jenah joyát pahjeh ĩ tʉ́ʉt nʉʉmát pínah niijná. Páant ĩ tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, yeejép ñi chãjat chah queétdih ñi chãjat tʉ́ʉtna caá.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 “¡Yeéb bohénit, bitadih waóhna, jéih encannit panihnit ñi jʉmna caá! Yeena, nin pah ñi niíj bohéna yʉh caá: ‘ “Dioíh mʉʉ́ tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá”, ñi niijíchah yʉhna, dedé pínah nihcan caá. Obohjeéhtih, “Dioíh mʉʉdíh jʉmni oroboó tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá”, ñi niijíchah, ñi niijátji pahjeh chãjat caá náahap’, ñipĩ́ niíj bohéna yʉh caá.
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 ¡Yeéb jenah joicánnit, jéih encannit panihnit ñi jʉmna caá! ¿Ded tigaá chah ã jʉm? ¿Dioíh mʉʉ́ chah niít? ¿Caán mʉʉ́ diítboó jʉmni oroboó niít chah ã jʉmʉp? Caán mʉʉ́ diítboó oro jʉmna, Dioíh caá ã jʉmʉp. Obohjeéhtih, biíh pebhboó jʉmna, Dioíh ãta nihcan taga. Pánihna, oro chah Dioíh mʉʉ́ ã jʉmna caá.
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Yeéb nin pahbʉt ñipĩ́ niíj bohéna yʉh caá: ‘ “Dioíh mʉʉ́boó jʉmni nʉñʉ́pdih mao cáo wʉ̃hat naá tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá”, ñi niijíchah yʉhna, dedé pínah nihcan caá. Obohjeéhtih, “Ĩ mao cáo wʉ̃hniboó tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niiját biíc yoobó wã chãjbipna caá”, ñi niijíchah, ñi niijátji pah chãjat caá náahap’, ñipĩ́ niíj bohéna yʉh caá.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 ¡Yeéb jéih encannit panihnit ñi jʉmna caá! ¿Ded tigaá chah ã jʉm? ¿Diosdih cáo wʉ̃hni niít chah ã jʉm? ¿Caán ñi cáagat naá niít chah ã jʉm? Caán naajíh ñi cáagna, Diosdih ñi wʉ̃hʉchah, ã́ih pínah caá. Biáboó ñi cáagachah nihna, Diosdih ñi wʉ̃hni ãta nihcan tagaá. Pánihna, caán ñi cáagat naá caá chah ã jʉmʉp.
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Páant ã jʉmʉchah, ‘Jwĩ cáagat naá tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niijátji biíc yoobó wã chãjbipna caá’, niijnít, caán naá caanjíh ñi cáagnibʉt ã tʉ́yatdih ñi jenah joiná caá.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Pánihat pah, Dioíh mʉʉ́ ã tʉ́yatdih jenah joiná, ã́ih mʉʉ́ diítboó jʉmni ã tʉ́yatdihbʉt ñi jenah joiná caá.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 ‘Jeá tʉ́ini ã jʉmat pah, wã niijátji biíc yoobó wã chãjbipna caá’, niijnít, Dios maáh jʉmna ã chʉ́ʉdatdihbʉt jenah joinít, Dios, caanjíh chʉ́ʉdni ã tʉ́yatdihbʉt ñi jenah joiná caá.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 “¡Yeéb Moisés ã wʉtatjidih bohénit, yeéb fariseowãbʉt bʉ́dí yeejép ñi yapbipna caá! Tʉ́i bohénit pah jʉmna yʉhna, tʉbit yee naóhnit caá ñi jʉmʉp. Dios ã wʉtatdih jepahna, ded chénat pah téihya chej jʉmni nʉ́onadih bíbohna, biíc nʉ́odih Diosdih ñipĩ́ wʉ̃hna yʉh caá.Obohjeéhtih, pánih wʉ̃hna yʉhna, biíh ã wʉtatna chah jenah joyát pínah ã jʉmʉchah yʉhna, caandíh ñipĩ́ joyáh bojna caá. Cã́acwãdih tʉ́i chãjatboodíh ñi jenah joicán caá. Queétdih ñipĩ́ jĩ́gah en teo wáaccan caá. Ded pah bitadih ñi niijátji pah ñipĩ́ chãjcan caá. Pánihna, Dios ã wʉtat pah, chej jʉmni nʉ́onadih caandíh wʉ̃hna, ã tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, biíh ã wʉtatdihbʉt jepahat caá náahap.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 ¡Yeéb bitadih waóhna, jéih encannit panihnit ñi jʉmna caá! Ñi wʉtatdih, oboh jʉmni ã jʉmʉchah yʉhna, ñipĩ́ jepahna yʉh caá. Obohjeéhtih, Dios yoobópdih ã wʉtatboodíh ñipĩ́ jepahcan caá.
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 “¡Yeéb Moisés ã wʉtatjidih bohénit, yeéb fariseowãbʉt bʉ́dí yeejép ñi yapbipna caá! Tʉ́i bohénit pah jʉmna yʉhna, tʉbit yee naóhnit caá ñi jʉmʉp. Ñíih pamapnadih, ñíih babhbat dahnadihbʉt jiimantjeh ñipĩ́ chocna caá, ã tʉ́i jígohat pínah niijná. Páant ñi chocochah yʉhna, diítboó bʉ́dí queí ã jʉmna caá. Caan pámap jiimantjeh ñi chocat pah, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi jʉmna caá. Tʉ́i jígohna yʉhna, ñi jenah joyát yeejép ã jʉmna caá. Ñi weñat pínahdihjeh chãjnit, tʉbit en ñinahnitbʉt ñi jʉmna caá.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 ¡Yeéb fariseowã jéih encannit panihnit ñi jʉmna caá! Pánih jʉmna, ñi jenah joyátdih tʉ́ʉt nʉʉmnít, tʉ́iniboodíh ñi chãjaá. Pánih chãjna, yoobópdih tʉ́init ñi jʉmbipna caá.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 “¡Yeéb Moisés ã wʉtatjidih bohénit, yeéb fariseowãbʉt bʉ́dí yeejép ñi yapbipna caá! Tʉ́i bohénit pah jʉmna yʉhna, tʉbit yee naóhnit caá ñi jʉmʉp. Cã́ac yohopdih bóo mʉʉ dáhnabit tʉ́i baabní chítahjĩh ĩ ñáini panihnit ñi jʉmna caá. Cã́acwã caán yohopdih ĩ enechah, tʉ́i jígohni ã jʉmna caá. Páant jiimant tʉ́ini ã jígohochah yʉhna, ĩ yohni bácahji ã moopátdih queét ĩ jéih encan caá.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Páant ã nihat pahjeh mʉn tigaá yeebdíh cã́acwã ĩ enechah, tʉ́init pah ñipĩ́ jígohna yʉh caá. Obohjeéhtih, ñi jenah joyátboó bʉ́dí yeeat jʉm yapna, yeejép ã jʉmʉchah, moópni dée pah caá ñi jʉmʉp.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 “¡Yeéb Moisés ã wʉtatjidih bohénit, yeéb fariseowãbʉt bʉ́dí yeejép ñi yapbipna caá! Tʉ́i bohénit pah jʉmna yʉhna, tʉbit yee naóhnit caá ñi jʉmʉp. Tʉbit yeenit jʉmna, Dios naáwátdih naóh yapanitji, tʉ́i chãjnitjidihbʉt ñi oyatdih jʉ́ʉtat tʉ́ʉt niijná, queétdih ĩ yohopjidih ámohnit, tʉ́ini ñipĩ́ chãjna yʉh caá.
29 — Ai de vocês,
30 Pánih chãjnit, nin pah ñipĩ́ niijná caá: ‘Jon jã́tih jwĩ nʉowã ĩ chãjatji pah jwiítboó jwĩta chãjcan tagaá. Dios naáwátdih naóh yapanitdih wẽinit, queétdih jwĩta mao yohcan tagaá’, ñipĩ́ niijná yʉh caá.
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Obohjeéhtih, Dios naáwátdih naóh yapanitdih mao yohnit ĩ jʉimená jʉmna, biíc yoobó tigaá ñi chãjap.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Pánihnit ĩ jʉimená jʉmna, ñi nʉowã ĩ yéej chãjatji pahjeh mʉntih ñi chãj péanaá.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 “¡Yeéb maiwã pah yeejépwã ñi jʉmna caá! Pánihna, ñi yéej chãjatdih ñi tʉ́ʉt nʉʉmcátji jíib, Dios yeebdíh peéh chãjna, iiguípna ã wahachah, ñi jéih jweicán niít.
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Páant niijná, nin pah niíj naóhna caá wã chãjap: Dios naáwátdih naóh yapanitdih, bita ã́ih tʉ́ini doonádih tʉ́i jéihnitdih, bita ã naáwátdih bohénit pínahdihbʉt yeebdíh wã wahbipna caá. Páant wã wahachah yʉhna, yeébboó biquínadih cruzboó péoh dodhnit ñi mao yohbipna caá. Bitadih ñi míic wáac jʉyʉ́pboó pʉ̃init, tʉ́tchimant bacanit, queétdih mawat tʉ́ʉt niijná, ñi ñʉʉ́n péebipna caá.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Pánih chãjna, jon jã́tih jʉmnit tʉ́i chãjnitjidih ĩ mawatji jíib yeébboodíhbʉt Dios ã peéh chãjbipna caá. Pánihna, tʉ́i chãjni Abeljidih Caín ã mawatji jíib pʉ́ʉ́ʉ́ʉ́ Zacaríasjidih ñi nʉowã ĩ mawatji jíib tigaá yeébboodíh Dios ã peéh chãjbipna caá. Caán Zacarías Berequíasji wʉ̃ʉ́h ãt jʉmʉp tajĩ. Dioíh mʉʉ́ jʉʉ́hboó jʉmni nʉñʉ́pdih mao cáo wʉ̃hat naa pébh ã jʉmʉchah yʉhna, caandíh ĩt mawap tajĩ.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Queét nihatdih ĩ mawatji jíib bʉʉ láa moondíhbʉt Dios ã peéh chãjbipna caá”, Jesús ã niijíp jĩ.
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 Páant niíj péanit, caanjĩ́h jʉmnitdih nin pah ã jwʉ́ʉb niíj naáwáp jĩ:
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Páant ñi náahcat peéh, bʉʉ ñíih tʉ́tchidih Dios ã wap cádahbipna caá.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Ninboó weemdíh ñi jwʉ́ʉb encan niít. Tʉ́ttimah bóo láa nin baácna wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chahjeh, weemdíh ñi jwʉ́ʉb enbipna caá. Pánih ennit, ‘¡Dios ã wahni, meemdíh bʉ́dí jwĩ wẽina caá!’ ñi niijbípna caá”, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.