Mateus 18
Dios ã jáap naáwát tólih (CBV) vs ARC
1 Caán láa jwiít ã bohénit Jesús pebh jʉibínit, nin pah caandíh jwĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
1 Naquela mesma hora, chegaram os discípulos ao pé de Jesus, dizendo: Quem é o maior no Reino dos céus?
2 Páant jwĩ niijíchah joinít, Jesús wébítdih jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtnit, caandíh jwĩ cãtíh ã ñʉhat tʉ́ʉtʉp jĩ. Páant ã ñʉhʉchah, jwiítdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ:
2 E Jesus, chamando uma criança, a pôs no meio deles
3 —Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Ñi jenah joyátdih tʉ́ʉt nʉʉmnít, wébít oboh jʉmnit ĩ jenah joyát pah jenah joinít, Dios ã maáh jʉmʉpboó ñi jéih waadbípna caá. Obohjeéhtih, caán dée pah ñi jenah joicán, Dios ã maáh jʉmʉpboó ñi jéih waadcán niít.
3 e disse: Em verdade vos digo que, se não vos converterdes e não vos fizerdes como crianças, de modo algum entrareis no Reino dos céus.
4 Pánihna, det wébít ĩ jenah joyát pah jenah joinít, Dios ã maáh jʉmʉpboó chah wʉtnit ĩ jʉmbipna caá.
4 Portanto, aquele que se tornar humilde como esta criança, esse é o maior no Reino dos céus.
5 Det wĩ́ihwã jʉmna, wã wʉtat pah bita nin wébít panihnidih wẽi jwãáhnit, weemdíhbʉt ĩ wẽi jwãáhna caá, Jesús ã niijíp jĩ.
5 E qualquer que receber em meu nome uma criança tal como esta a mim me recebe.
6 “Nin wébít panihni weemdíh tʉ́i jenah joinídih ded ã yéej chãjat tʉ́ʉtatji jíib, Dios caandíh yeejép pohba ã peéh chãjbipna caá. Pánihna, caandíh ã yéej chãjat tʉ́ʉtat pínah jã́tih, ã́ih bʉtdih bʉ́dí jeé jʉ́dʉjĩh chéo bʉ́ʉdhnit, bʉ́dí mʉjna caandíh ĩ yohochah, ãta tʉ́i taga. Páant ĩ chãjachah, caán wébít panihnidih ã yéejacah nihna, Dios páant bóo pohba caandíh ãta peéh chãjcan taga.
6 Mas qualquer que escandalizar um destes pequeninos que creem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma mó de azenha, e se submergisse na profundeza do mar.
7 Ded bitadih yéej chãjat tʉ́ʉtnidih Dios bʉ́dí ã peéh chãjachah, tʉbit yeejép ã yapbipna caá. Bitadih yéej chãjat tʉ́ʉtnit páantjeh ĩ jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, queétboó yeejép yoobát ĩ yapbipna caá.
7 Ai do mundo, por causa dos escândalos. Porque é mister que venham escândalos, mas ai daquele homem por quem o escândalo vem!
8 “Míih téihyajĩh, jítchajĩh yéej chãjna, caandíh ma bóod yohat pah, caán yéej chãjatdih ma cádahaá. Caandíh cádahcan, iiguípna ma bejbipna caá. Caanná iigát ã dʉbcan niít. Caandíh ma yohochah nihna, caan dáhjeh ãta bʉʉd tágaá. Meémboó pánihni cólohjeh jʉmna yʉhna, tʉ́ttimah Diosjeéh ma tʉ́i jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, caandíh bóod yohcan nihna, chénat pah dahjĩh iiguípna ma bejechah, bʉ́dí yeejép mata yap tagaá.
8 Portanto, se a tua mão ou o teu pé te escandalizar, corta-o e atira-o para longe de ti; melhor te é entrar na vida coxo ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, seres lançado no fogo eterno.
9 Pánihat pah mʉntih, míih quíibjĩh ennit, yéej chãjna, caan dáhdih ma wã́at yohat pah, caán yéej chãjatdih ma cádahaá. Caandíh cádahcan, iiguípna ma bejbipna caá. Caanná iigát ã dʉbcan niít. Caan dáhdih ma yohochah nihna, caan dáhjeh ãta bʉʉd tágaá. Biícjĩh quíib wihcan yʉhna, tʉ́ttimah Diosjeéh ma tʉ́i jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, míih quíib chénat pah dahjĩh iiguípna ma bejechah, chah yeejép mata yap tagaá. Pánihna, yéej chãjatdih cádahat caá náahap”, Jesús ã niijíp jĩ.
9 E, se o teu olho te escandalizar, arranca-
10 “Nin wébít panihnidih ñi en iicá bojoó. Yeebdíh yoobópdih wã naóhna caá. Queét wébítdih ded pah ĩ yapachah Diosdih naáwát tʉ́ʉt niijná, queétdih en daonít ángelwã wã íip pebhna ĩpĩ́ bejna caá.
10 Vede, não desprezeis algum destes pequeninos, porque eu vos digo que os seus anjos nos céus sempre veem a face de meu Pai que
11 Weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, nin baácdih moón yeejép chãjnit, iiguípna bejnit déedih tʉ́i ʉbʉdih wã jʉ̃ʉ́wʉ́p jĩ.
11 Porque o Filho do Homem veio salvar o que se tinha perdido.
12 Queét iiguípna bejnit, bʉʉdnít ovejawã panihnit ĩ jʉmna caá. Pánihnit ĩ jʉmʉchah, nin wã naáwátdih ñi tʉ́i jenah joyoó: Cien ovejawãdih bíbohni biíc oveja ã bʉʉdʉ́chah ennit, ¿ded pah tigaá ã chãjbi, yeéb ñi jenah joyóchah? Bita noventa y nueve ovejawãdih ĩ jeémát yílip jʉmʉpboó jwejnit, caán bʉʉdnídih bididih ã bejbipna caá.
12 Que vos parece? Se algum homem tiver cem ovelhas, e uma delas se desgarrar, não irá pelos montes, deixando as noventa e nove, em busca da que se desgarrou?
13 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caán bʉʉdnídih ã bid jʉyʉ́chah, ã jwejnit noventa y nuevedih ã weñat chah caán ã bid jʉiníboodíh ã wẽibipna caá.
13 E, se, porventura, a acha, em verdade vos digo que maior prazer tem por aquela do que pelas noventa e nove que se não desgarraram.
14 Pánihat pah wã íip jeáboó jʉmni nin oboh jʉmni panihni bʉʉdnít ĩ jʉmatdih ã náah yaccan caá”, Jesús ã niijíp jĩ.
14 Assim também não é vontade de vosso Pai, que
15 “Ded weemdíh jepahni meemdíh ã yéej chãjachah, míic ámohat tʉ́ʉt niijná, bita ĩ joicápboó caandíh míic wéhenadih ma bejeé. Páant ma niijíchah joinít, ã jepahachah, ñi jwʉ́ʉb míic pej jʉmbipna caá, páant mʉntih.
15 Ora, se teu irmão pecar contra ti, vai e repreende-o entre ti e ele só; se te ouvir, ganhaste a teu irmão.
16 Obohjeéhtih, meemdíh ã jepahcah bácah, Dios ã wʉtat pah, bita chénewãdih ma nʉmah bejeé, queét ĩ joyóchah, caandíh míic wéheat tʉ́ʉt niijná.
16 Mas, se não te ouvir, leva ainda contigo um ou dois, para que, pela boca de duas ou três testemunhas, toda palavra seja confirmada.
17 Yeéb biíc peihcannitdih ã jepahcah enna, wĩ́ihwã nihat ñi míic wáacapna caandíh ñi nʉmah bejeé, ã yéej chãjatdih ma naáwáchah, queét nihat ĩ joyát pínah niijná. Pánihna, míic wáacnitdihbʉt ã jepahcah enna, Diosdih náahcan, ã yéejatdih cádahíhcat peéh, caandíh ñi pej jʉm cádahaá.
17 E, se não as escutar, dize- considera-o como um gentio e publicano.
18 “Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Ded ã yéej chãjatdih cádahcat jíib, ‘Meém yéejatdih yohcanni ma jʉmna caá’, yeéb wĩ́ihwã ñi niijíchah, Diosbʉt caandíh biíc yoobó ã niijbípna caá. Ded ‘Wã yéej chãjatdih jĩ́gahnit, wã cádahna caá’, niijnídih ‘Meém yéejatdih yohni ma jʉmna caá’, ñi niijíchah, Diosbʉt caandíh biíc yoobó ã niijbípna caá.
18 Em verdade vos digo que tudo o que ligardes na terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes na terra será desligado no céu.
19 — ausente —
19 Também vos digo que, se dois de vós concordarem na terra acerca de qualquer coisa que pedirem, isso lhes será feito por meu Pai, que
20 — ausente —
20 Porque onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 Páant Jesús ã niijíchah joiníji Pedro ã pebh jʉibínit, nin pah caandíh ã niijíp jĩ:
21 Então, Pedro, aproximando-se dele, disse: Senhor, até quantas vezes pecará meu irmão contra mim, e eu lhe perdoarei? Até sete?
22 —¡Ma joyoó! Biíh meemdíh dawá láa ã yéej chãjachah yʉhna, siete láajeh íij cádahat ã náahcan caá. Obohjeéhtih, páant ã yéej chãjachah yʉhna, meémboó caandíh ma jwʉ́ʉb náhnica bojoó, Pedrodih Jesús ã niíj jepahap jĩ.
22 Jesus lhe disse: Não te digo que até sete, mas até setenta vezes sete.
23 “Bita ĩ yéej chãjatdih quíib bʉʉdátdih jenah joinít, nin wã naáwátdih ñi tʉ́i jenah joyoó: Dios ã maáh jʉmat nin pah ã jʉmna caá. Biíc baácdih moón ĩ maáh ã pebh moón caandíh ĩ jíib bʉʉdánachah, ĩ jíib bʉʉdáátdih ã jíib chãj beedáát tʉ́ʉtʉp be.
23 Por isso, o Reino dos céus pode comparar-se a um certo rei que quis fazer contas com os seus servos;
24 Ĩ jíib bʉʉdáátdih ã jenah enechah, biíc caandíh teo wʉ̃hniboó bʉ́dí yoobát ã jíib bʉʉdánap be. Bʉ́dí ã jíib bʉʉdáátdih jéihnit, caandíh ã pebh ã bid bojop be.
24 e, começando a fazer contas, foi-lhe apresentado um que lhe devia dez mil talentos.
25 Ã jéih jíib chãjcah enna, ã maáhboó caandíh, yad, ã weh, nihat ã́ih bií dée biícdih bitaboodíh ã jíib chãjat tʉ́ʉtʉp be, queét ĩ jíibjĩh ã jíib bʉʉdáátdih ã jíib chãjat tʉ́ʉt niijná.
25 E, não tendo ele com que pagar, o seu senhor mandou que ele, e sua mulher, e seus filhos fossem vendidos, com tudo quanto tinha, para que a
26 Páant ã jíib chãjat tʉ́ʉtʉchah joinít, caán bʉ́dí jíib bʉʉdániboó ã maáh pebh bódicha caj yoh ñajnit, bʉ́dí ã ʉʉ́bʉ́p be. ‘Maá, weemdíh jĩ́gah ennit, ma pã́i jwʉhʉʉ́. Meemdíh wã jíib bʉʉdáátdih wã jíib chãj beedábipna caá’, ã niijíp be.
26 Então, aquele servo, prostrando-se, o reverenciava, dizendo: Senhor, sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
27 Páant ã niíj ʉʉ́bʉ́chah joinít, caandíh jĩ́gah ennit, ‘Weemdíh ma jíib bʉʉdáát ã jʉmʉ naáh’, ã maáh caandíh ã niijíp be.
27 Então, o senhor daquele servo, movido de íntima compaixão, soltou-o e perdoou-lhe a dívida.
28 “Páant ã niiját tʉ́ttimah, bʉ́dí jíib bʉʉdánijiboó bac bejnit, biíh caán biícdih ĩ maáhdih teo wʉ̃hnidih ã jwãááp be. Pánih jwãáhnit, caánboodíh bainí ã jíib bʉʉdáátdih íijnit, ã́ih bʉt nahdih jõp teonit, ‘¡Weemdíh ma jíib bʉʉdáátdih waícanjeh ma jíib chãjaá!’ caandíh ã niijíp be.
28 Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem dinheiros e, lançando mão dele, sufocava-o, dizendo: Paga-me o que me deves.
29 Páant ã niijíchah joinít, caán bainí jíib bʉʉdániboó ã pebh bódicha caj yoh ñajnit, caandíh bʉ́dí ã ʉʉ́bʉ́p yʉh be. ‘Weemdíh jĩ́gah ennit, bainí ma pã́i jwʉhʉʉ́. Meemdíh wã jíib bʉʉdáátdih wã jíib chãj beedábipna caá’, ã niijíp yʉh be.
29 Então, o seu companheiro, prostrando-se a seus pés, rogava-lhe, dizendo: Sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
30 Obohjeéhtih, páant ã niíj ʉʉ́bʉ́chah yʉhna, caandíh jĩ́gah encanjeh, caánboó ã jepahcap be. Pánih jepahcan, caán teo wʉ̃hnidih nemat mʉʉ́boó ã nemat tʉ́ʉtʉp be. Ã jíib chãj beedánachahna, caandíh ãta baca tagaá.
30 Ele, porém, não quis; antes, foi encerrá-lo na prisão, até que pagasse a dívida.
31 “Pánihna, bʉ́dí jíib bʉʉdániji bainí jíib bʉʉdánidih páant ã chãjachah enna, íijnit, bita teo wʉ̃hnitboó ĩ maáhdih naóh yacadih ĩ bejep be.
31 Vendo, pois, os seus conservos o que acontecia, contristaram-se muito e foram declarar ao seu senhor tudo o que se passara.
32 Páant ĩ naóh yacachah joinít, ĩ maáh ĩ naóh yacnidih bid bojnit, nin pah caandíh ã niíj jʉ̃ihñʉp be: ‘¡Meém yeejép pohba caá! Meém weemdíh bʉ́dí ma ʉʉ́bʉ́chah, “Bʉ́dí ma jíib bʉʉdáátdih ã jʉmʉ naáh”, wã niijíp yʉh be.
32 Então, o seu senhor, chamando-o à sua presença, disse-lhe: Servo malvado, perdoei-te toda aquela dívida, porque me suplicaste.
33 Obohjeéhtih, meemdíh páant wã niijíchah yʉhna, bac bejnit, meemdíh bainí jíib bʉʉdánidih meémboó mat jĩ́gah encap wʉt be. Ma jíib bʉʉdáátdih wã náhnicat pah mʉntih, caánboó meemdíh ã jíib bʉʉdáátdih ma náhnicah, ãta tʉ́i tagaá. ¿Dépanih tibeé caandíh jĩ́gah encanjeh, páant ma chãj?’ ã maáh caandíh ã niijíp be.
33 Não devias tu, igualmente, ter compaixão do teu companheiro, como eu também tive misericórdia de ti?
34 Páant niijnít, bʉ́dí íijnit, nemat mʉʉ́boó caandíh ã nemat tʉ́ʉtʉp be. Ã jíib chãj beedánachahna, ãta baca tagaá.
34 E, indignado, o seu senhor o entregou aos atormentadores, até que pagasse tudo o que devia.
35 “Caan páh tigaá Dios yeebdíh ã chãjbipna caá. Yeéb nihat ñi déewã yeebdíh yeejép ĩ chãjatjidih ñi quíib bʉʉdcáh ennit, caánboó yeéb ñi yéej chãjatjidihbʉt biíc yoobó ã quíib bʉʉdcán niít”, Jesús jwiítdih ã niijíp jĩ.
35 Assim vos fará também meu Pai celestial, se do coração não perdoardes, cada um a seu irmão, as suas ofensas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.